Sci-fi

[pjaro77]

Na Slovensku sa venovali scifi komiksom hlavne Fero Mráz a Jozef Schek.
Pred 23 rokmi vyšla zbierka Jozef Scheka - Velká kniha komiksu.
https://www.senior.sk/jozef-schek-bol-o ... h-rodicov/

Od p.Mráza neviem zohnať skoro nič, väčšina jeho komiksov bola uverejnená v časopisoch, ktoré dnes neexistujú.

[Heiss]

Tak to já hltal Ztacený svět v ABC, byť lepší mi přišla dvojka se vzducholodí.

Měl jsem to podobně. Pak pro mě byl šok, když jsem při čtení originálu zjistil, že tam není slečna Challengerová.
Jinak teoretizování o tom, že by se dala udělat druhá výprava vzduchem, se dopouští Ned už v knižní předloze: v jednu chvíli ho napadne, že na stolovou horu by se dalo doletět letadlem a je tam i scéna, ve které profesor Challenger dostihne výpravu, která do Jižní Amerika vyrazila s předstihem, s pomocí právě letadla.

Pred 23 rokmi vyšla zbierka Jozef Scheka - Velká kniha komiksu.

Cool, koukám, že vytvořil komiks na téma Cesty slepých ptáků, kterou jsem teď zrovna dočetl. Budu si ho muset sehnat.

[pjaro77]

Na bazosi niekto predáva Knihu komiksu od neho ale je to iná kniha, zrejme druhý diel.

[Lord]

Jen doplním...

Nejde ani tak o vpád ale spoznanie, že ľudstvo by zistilo ako veľmi sa líši realita proti našim predstavám o mimozemštanoch a o časopriestore.

Aj umelecké predstavy marťanov a venušanov z americkej UFO filmovej vlny z rokov 195x sú dnes úsmevné, nieto ešte predstavy z belle epoque, keď si mysleli, že budeme vystreľovať astronautov na mesiac delom.

Venušané jako krásní vesmírní lidé

Celá popkultura UFO začala nepřekvapivě v Americe, podobně jako jiné směry jako LGBT později, atd.
Spojené státy sloužily a stále slouží jako hlavní kulturní inkubátor, který udává směr a formuje globální vnímání u mnoha fenoménů.
Vliv amerického prostředí na popkulturu spočívá v síle médií a Hollywoodu. Kdysi také časopisy a rozhlasové adaptace.
Vládní analýzy, zejména zpráva Robertsonovy komise z roku 1953, ukázaly, že největším rizikem není samotné UFO, ale zahlcení komunikačních kanálů.

Lidská psychologie přirozeně inklinuje k záhadám, a když uměl někdo pořádně zatopit "pod kotlem", tak měl úspěch.
Ostatní třeba i chytří lidé zjistili, že to prostě vydělává. Dokonce i "užitečné idioty" nechali být.
Na rozdíl od pilotů, kteří hlásili reálná pozorování utajovaných špionážních letadel, Adamski si všechno vymýšlel.

Místo tvrdé represe úřady občas využily jeho naivitu. V roce 1959 dostal Adamski dopis na padělaném hlavičkovém papíře FBI, kde mu podvodníci (pravděpodobně skeptici nebo agenti) děkovali za jeho práci a tvrdili, že vláda o jeho Venušanech ví.

Adamski tento falešný dopis hrdě ukazoval jako „důkaz“, že ho vláda podporuje, čímž se před kritiky ještě více ztrapnil.
O desítky let později se ukázalo, že dopis nenapsali vládní agenti, ale známý britský ufolog a skeptik Gray Barker společně se svým kamarádem Jamesem Moseleym.
Ukradli prázdný formulář s hlavičkou ministerstva od Moseleyho příbuzného, který na úřadě pracoval.

Venušané se do filmů dostali velmi snadno – tehdejší popkultura a hollywoodská studia totiž fungovaly na principu recyklace atraktivních nápadů, nikoliv vědecké pravdy.
V 50. letech lidstvo nemělo k dispozici detailní snímky povrchu planet. Astronomové věděli, že Venuše je zahalená hustými mraky.


Zatímco Mars byl v tehdejších filmech obvykle domovem agresivních, hmyzích nebo monstrózních stvůr (jako ve Válce světů), Venuše – pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy – byla v popkultuře automaticky spojována s estetikou a ženskostí.

Tento motiv vyvrcholil v naprosto kultovních béčkových filmech:

Královna vnějšího vesmíru (Queen of Outer Space, 1958): Slavný film se slavnou Zsa Zsa Gabor v hlavní roli.

Abbott and Costello Go to Mars (1953): Známá komediální dvojice sice v názvu letí na Mars, ale omylem přistane právě na Venuši, kterou obývá výhradně civilizace modelek.

Tato filmová a ufologická éra skončila v prosinci 1962, kdy americká sonda Mariner 2 prolétla kolem Venuše a poslala na Zemi první reálná vědecká data.

Ukázalo se, že pod hustými mraky se neskrývá tropický ráj plný krasavic ani blonďatých vesmírných bratří, ale peklo s teplotami kolem 460 °C, drtivým tlakem a deštěm z kyseliny sírové.

[Lord]

Jen doplním...

Ale jo, pandemie je úplně něco jiného než mimozemská invaze, už jenom proto, že na nějakou formu nemocí jsme zvyklí z každodenního života.

Blbé (nebo vlastně dobré) je, že nemáme žádnou historickou případovou studii, která by měla podobný efekt a význam jako marťanský vpád, takže v tomhle těžko rozhodneme, co je pravděpodobnější.

Zákon, že se civilizace při kontaktu navzájem zničí, proslavil čínský spisovatel a počítačový inženýr Liou Cch’-sin (Liu Cixin) ve svém světoznámém sci-fi románu Temný les. Možná znáte od něj - Problém tří těles.

To jsou tedy oproti Válce světů nové sci-fi romány.

Dlouho utajovaná pravda o chystané mimozemské invazi, k níž má dojít za čtyři sta let, byla konečně odhalena a Země se vzpamatovává ze šoku. Zrádci a kolaboranti byli sice rozprášeni, na Zemi však působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, před nimiž není úkrytu a jejichž prostřednictvím se nepřítel okamžitě dozví i o těch nejtajnějších obranných plánech lidstva.

Názory se vyvíjejí v čase no.

[pjaro77]

Problém s touto literatúrou , dunou, warhhamerom, atď je, že projektuje geopolitiku ako z 19teho storočia na vesmír.
Mimozešťania ak existujú a dokážu cestovať vesmírom, museli pochopiť ako je prepojený časopriestor a kde získať hmotu ktorú potrebujú (možno ju aj dokážu vyrobiť z energie) . Najskôr majú úplne iné radosti než vytvárať ríše.

[Lord]

Částečně souhlasím, protože víme, jaká byla geopolitika Britské říše tehdy.
Možná pak prizmatem pohledu kontinentální Evropy, Německa, a kdyby se Marťané chtěli zaměřit na tehdy mocnost - kdo ovládal oceány, tak ovládá svět. Jenže v současnosti už je námořní síla Velké Británie a jejich kolonie v čoudu.

Marťané v klasických dílech vidí svět skrze mocenské soupeření a strategické body.
Lidé zase čtou tyto příběhy svýma očima a hledají v nich vlastní obavy a politiku.

SVĚT je NYNÍ GLOBALIZOVANÝ, i když se možná částečně zase fragmentuje.
Ale jakým pohledem se na to máme dívat ? Naším nebo pohledem mimozemšťanů ?
Sci-fi romány jsou samozřejmě psány většinou tak, aby to lidi pochopili po svém

Pravděpodobně ale pokud by měli technologickou nadvládu na Zemí, tak by se zajímali pouze o zdroje, a planetu jako celek nebo slabá místa naší obrany.
Pokud by tedy chtěli provést invazi, a nejen nás kontrolovat, jestli neděláme kraviny z atomovkami.

Takže ono se proměnilo i to válčení. Vemte si jen tu závislost na satelitech, GPS, Starlinku v současnosti.
Tohle by jiná vesmírná civilizace klidně vyřadila.

My se jen můžeme připravovat na to, za jak dlouho přílítnou, jestli za 100 let, a jestli tady stejně nemají replikovatelné zvědy, kteří jim posílají informace, které by plánovači poslali předem.
Už máme vědecky ověřené, že na Marsu ani Venuši nejsou, ani v naší Sluneční soustavě, ale v jiné galaxii pravděpodobně ano.


Jak bude vypadat svět za sto let? Některé historické předpovědi vycházejí, jiným se smějeme
https://www.ctidoma.cz/clanek/zajimavos ... jeme-78408

Ani tohle nejde dost dobře odhadnout jen na několik desítek let dopředu, ba sto už je mimo mísu.
Filosofie a svět se nějak furt vyvíjí, a také věda a poznání. No a sci-fi se tomu přizpůsobuje.

[Heiss]

Problém s touto literatúrou , dunou, warhhamerom, atď je, že projektuje geopolitiku ako z 19teho storočia na vesmír.

Víceméně, i když spíše staví na (sociálním) darwinismu, ze kterého pak vycházeli někteří teoretici geopolitiky. Zajímavá je v tomto ohledu další Wellsova povídka The Sea Raiders, která vypráví o nájezdu obrovských krakatic na britské pobřeží. Vypravěč se v ní domnívá, že hlavonožce k hladině vyhnal nedostatek potravy a ptá se, co se stane, až přijdou příště. Wells ji napsal víceméně ve stejné době jako Válku světů a v obou dílech podle mě zpracoval motiv Malthusovy pasti a strachu z vyčerpání zdrojů.

Možná pak prizmatem pohledu kontinentální Evropy, Německa, a kdyby se Marťané chtěli zaměřit na tehdy mocnost - kdo ovládal oceány, tak ovládá svět.

Spíš bych řekl, že je za tím stejný důvod proč v amerických filmech vždycky mimozemšťany porazí Američané.

Baxter se v Massacre of Mankind snaží vysvětlit, proč to byla zrovna Británie, a prostřednictvím postav dochází k tomu, že se Marťané zaměřili na nejstarší průmyslovou oblast na světě, která byla zároveň nejrozvinutější. Wells je ale do blízkosti Londýna nechal spadnout spíše proto, že mířil na britské publikum. Ostatně když se podíváme na českou sci-fi meziválečného období, tak například Josef Müldner nechá paprsky smrti vynalézt Čecha Jiřího Modřana.

Britové obecně v době na přelomu 19. a 20. století rádi četli knihy popisující invazi do Británie. Příkladem může být Childersova The Riddle of the Sands, jeden z prvních moderních špionážních románů, případně celá plejáda dieselpunkových knih. Technicky vzato se pak tento motiv objevuje i v Draculovi, i když v jeho případě je to invaze jediného upíra a ne armád v pickelhaubnách. V tomto kontext je logické, že Marťané zaútočí právě na Británii.

[Lord]

Jasně aby se Sci-fi prodávalo, ale taky tomu musí lidi trošku věřit nebo se chytit za nos.
Jinak dříve byl pupek světa Anglie, potom Amerika, za nějaký čas třeba Čína.
Ale oni nebyli tím pupkem světa jen proto, že si to mysleli, ale opírali se také o vojenskou a ekonomickou sílu. Navíc se i nějak "kulturně" chovali.

Dobře promyšlený příběh musí ukázat, proč má daná frakce navrch.
Vesmírné impérium nemůže vládnout galaxii jen proto, že má „vznešené ideály“, ale protože kontroluje těžbu vzácného paliva nebo má monopol na mezihvězdné motory.
To jsou další motivy, proč by to jinak dělali, jsou to blbci nebo inteligentní predátoři, to jsou prostě další klišé.

Wellsův záměr: Autor chtěl britským čtenářům ukázat, jaké to je být na té druhé, slabší straně. Marťané se k lidem chovají naprosto stejně, jako se Britové chovali k domorodým národům v Africe nebo Tasmánii.
https://www.researchgate.net/publicatio ... the_Worlds

Na to je taky určitý jiný názor. Byla to prý forma sociálního experimentování.


V trilogii Problém tří těles (Liou Cch'-sin) funguje vesmír jako temný les plný ozbrojených lovců. Nikdo neví, zda je ten druhý přítel, nebo nepřítel.
Nebezpečí je příliš vysoké, takže preventivní úder je jedinou logickou možností pro přežití, ne projevem krutosti.
Vůdci nejsou hloupí, ale jsou hluboce lapeni ve své vlastní ideologické bublině. Jejich kroky jsou kruté, ale z jejich vnitřního pohledu naprosto morální a nezbytné.

Jakmile společnosti dojdou klíčové suroviny (voda, energie, obyvatelná půda), morálka jde stranou. Expanze a konflikt se stanou matematickou nutností pro zachování vlastního druhu či národa.

[pjaro77]

Máme bohužiaľ ako ľudia v dennom vedomí obmedzený pohľad na vesmír. Stále sa vidíme a všetko ostatné ako oddelené samostatné objekty.
Lenže častice nie sú kuličky, skôr vlny a sú prepojené na kvantovej úrovni. Takto sa dajú prepájať aj makroskopické objekty. Je to vlastnosť časopriestoru. Sú teorie, že nejako nie sú oddelené ani časové body, ktoré nazývame prítomnosť, budúcnosť a minulosť.
Toto museli MZ pochopiť ako jednu z prvých vecí ak chcú cestovať vesmírom. Osobne si myslím že tak ako je prepojená hmota je prepojené aj vedomie na nejakej mimozmyslovej úrovni. Tak nejak si myslí, že vnímajú vesmír tí marťania. Na viacerých úrovniach vedomia. Akási forma osvietenia, ktoré umožňuje preniknúť cez iluzorne vnímanie časopriestoru zmyslami.
Niektorá scifi to čiastočne reflektuje - prescience v Dune alebo záhadná sila v Star wars. Terajší Disclosure day , ktorý apeluje na empatiu.

[Lord]

Moderní sci-fi si s tímhle hrajou, ale někteří autoři samozřejmě nejsou tolik populární.
Protože kvantové provázání či jiné jevy jsou vcelku složitější na pochopení pro čtenáře, pokud to není zábavně zabaleno, jako to dělá právě Liu Cixin.
Hlavně když kromě teleportace by mohly existovat jiné způsoby.

Sofony a kvantové provázání: Využívá provázané protony vyslané na Zemi, které dokážou okamžitě přenášet informace přes světelné roky a manipulovat s výsledky lidských urychlovačů částic.

Greg Egan: V trilogii Orthogonal popisuje vesmír, kde má čas stejný charakter jako prostorové dimenze, což mění celé chápání rychlosti a cestování.

[pjaro77]

Hej, je to ťažké si vôbec predstaviť, čo sa deje pri silnej grvitácii a kvantových javoch.
Interstellar sa pokúsil ukázať čo robí s časom gravitácia čiernych dier.
Tiež ukázal predstavu prepojenia gravitácie na minulosť. Nikto tomu nerozumel ale bolo to zábavné.