Bitva čtyř králů
Hanáky si povětšinou představujeme jako poklidné pilíře naší společnosti, ale každému občas "bouchnou saze". K nezvykle krvavé události došlo na svatodušní pondělí 31. května 1819, který se zapsal do historie jako největší násilný střet v rámci populárních svatodušních jízd králů v zemích Koruny české. Příští generace si jej budou pamatovat jako Bitvu čtyř králů. Tehdy se na lověšických pastvinách setkaly průvody ze čtyř obcí: Lověšice, Horní Moštěnice, Bochoř a Šířava, dnes části Přerova. Dlouholetá rivalita mezi těmito obcemi vyústila ve vytvoření dvou znesvářených táborů (teprve před čtyřmi lety skončily Napoleonské války, tak lidé nešli pro ránu daleko). Na jedné straně stáli spojenci z Moštěnic a Lověšic, na druhé straně se postavili Bochoř a Šířava. Každá strana požadovala od druhé vydání svých králů a opuštění pastvin. Když žádná ze stran nechtěla ustoupit, došlo k nevyhnutelnému střetu. Vyzbrojeni těžkými holemi, noži, šavlemi a dokonce i starými ceremoniálními puškami, se 80 mužů zapojilo do bitvy, která si vyžádala osm životů přímo na místě a dalších pět z dvaceti těžce raněných později podlehlo svým zraněním. Přibližně 40 dalších osob utržilo zranění lehká. Následky této bitvy byly značné. Nejenže došlo k zákazu nošení tasených šavlí a dalších zvyklostí spojených s jízdami králů, ale také to představovalo zásadní zlom v tradici těchto slavností. Tento střet tak navždy změnil podobu svatodušních jízd králů, které byly do té doby symbolem veselí a společenské pospolitosti.
Nepochybně jde o zajímavý a všeobecně tradovaný příběh, na jehož pravost se ale důkladně zaměřil historik Jiří Lapáček. Nejprve prohledal matriky zmíněných obcí, ale neobjevil žádné záznamy o podobných úmrtích mladých mužů. Faráři, kteří matriky vedli, přitom zapisovali často i okolnosti úmrtí, pokud byly neobvyklé. Dalším vodítkem by mohly být sbírky politických nařízení pro Moravu a Slezsko. Ani zde se ale žádná zpráva o tragédii nebo navazující nařízení o zákazu nošení zbraní neobjevuje. Historik se tedy zaměřil na původ oné zprávy. I když se text objevuje mnohokrát a psalo o něm již na konci 19. století, poprvé jej sepsal jistý anonym v Národní politice z 19. června 1892. Autor vyzdvihoval starobylé obyčeje, které se v posledních desetiletích 19. století vytrácely, a tvrdil, že mají ještě předkřesťanské slovanské kořeny. Popisuje i součást hanácké verze jízdy králů, kterou byla čestná povinnost odvedení krále druhou družinou. Tvrdí, že při tomto často docházelo k vyostřeným výstupům, protože chasníci bývali vyzbrojeni ostrými sečnými a bodnými zbraněmi, a že nejhorší takový výstup se odehrál právě u Lověšic a další podobný prý ještě na určické pláni u Prostějova o čtyři roky později. Z tohoto článku tedy později čerpali všichni další autoři, kteří pověst krvavé venkovské bitvě tradují až dodnes.
Zdroj:
https://olomoucky.rej.cz/clanky/histori ... bylo-jinak
https://www.lovecpokladu.cz/home/31-5-1 ... kralu-8041
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_%C4 ... %A1l%C5%AF
https://twitter.com/MocnyPetr62670/stat ... 9627429036
