AVISA (Avíza) - pomocné lodě
Re: AVISA (Avíza) - pomocné lodě
No vida 
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
-
kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 6410
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Re: AVISA (Avíza) - pomocné lodě
Španělsko
Avisa
V rámci Armada Española se označení „aviso“ používalo poměrně důsledně a dlouhodobě, a to především v druhé polovině 19. století. Španělsko, jako tradiční koloniální mocnost s rozsáhlými zámořskými držbami, potřebovalo rychlá a relativně lehká plavidla pro spojovací službu mezi flotilami, koloniální správou a jednotlivými přístavy. Aviso zde tedy nepředstavovalo jen doplňkový typ, ale důležitou součást námořní infrastruktury, zejména v období před zavedením bezdrátové komunikace. První španělská avisa vznikala již v 50. a 60. letech 19. století jako malé parní lodě se smíšeným pohonem. Typickým příkladem byla Pizarro, spuštěná na vodu roku 1859. Šlo o relativně malou loď, určenou primárně pro kurýrní službu a přepravu důstojníků a zpráv mezi jednotlivými základnami. Její výzbroj byla minimální, protože důraz byl kladen na rychlost a spolehlivost.
V 60. a 70. letech 19. století se španělská avisa postupně zvětšovala a modernizovala. Mezi významné jednotky patřila například Jorge Juan, dokončená roku 1876. Tato loď již měla modernější parní pohon a lepší námořní vlastnosti, což jí umožňovalo operovat nejen v pobřežních vodách, ale i na otevřeném moři. Sloužila jak ve Středomoří, tak v koloniálních oblastech, kde zajišťovala spojení mezi jednotlivými posádkami. Významnou roli sehrála avisa i během španělských koloniálních konfliktů. Lodě tohoto typu byly nasazovány v Karibiku, na Filipínách i u afrického pobřeží, kde plnily úkoly hlídkové služby, ochrany obchodních tras a spojení mezi izolovanými posádkami. V tomto prostředí byla jejich rychlost a relativně malý ponor zásadní výhodou.
Na přelomu 70. a 80. let 19. století vznikla modernější generace avis, reprezentovaná například lodí Fernando el Católico, spuštěnou roku 1874. Tyto lodě již byly plně parní, bez oplachtění, a jejich konstrukce odpovídala tehdejším standardům evropských námořnictev. Nesly silnější výzbroj a byly schopny samostatného nasazení na větší vzdálenosti, což je přibližovalo malým křižníkům. Dalším krokem ve vývoji byla třída Isla de Luzon-class aviso z 80. let 19. století, jejímž představitelem byla například Isla de Luzón, spuštěná roku 1886. Tyto lodě představovaly vrchol vývoje španělských avis před přelomem století. Byly relativně rychlé, dobře vyzbrojené a schopné operovat v koloniích i jako součást flotily. V praxi plnily nejen spojovací úkoly, ale i průzkum a boj proti lehkým nepřátelským jednotkám. V době španělsko-americké války roku 1898 hrály některé z těchto lodí aktivní roli, zejména v oblasti Filipín. Jejich nasazení však ukázalo, že koncept avis začíná zastarávat. Proti moderním křižníkům a obrněným lodím neměly šanci a jejich původní výhody ztrácely význam v éře rychlého technologického pokroku.
Na závěr podotýkám, že v tomto výčtu bohužel mohou být chyby. Zdroje se o těchto malých plavidlech moc nezmiňují, nebo jen okrajově, či s různými odchylkami. Typickým problémem je, kdy byla loď postavená a jestli byla původně civilní, nebo vojenská. Pokud civilní, tak od jakého roku plnila roli avisa v rámci vojenských námořních sil.
Avisa
V rámci Armada Española se označení „aviso“ používalo poměrně důsledně a dlouhodobě, a to především v druhé polovině 19. století. Španělsko, jako tradiční koloniální mocnost s rozsáhlými zámořskými držbami, potřebovalo rychlá a relativně lehká plavidla pro spojovací službu mezi flotilami, koloniální správou a jednotlivými přístavy. Aviso zde tedy nepředstavovalo jen doplňkový typ, ale důležitou součást námořní infrastruktury, zejména v období před zavedením bezdrátové komunikace. První španělská avisa vznikala již v 50. a 60. letech 19. století jako malé parní lodě se smíšeným pohonem. Typickým příkladem byla Pizarro, spuštěná na vodu roku 1859. Šlo o relativně malou loď, určenou primárně pro kurýrní službu a přepravu důstojníků a zpráv mezi jednotlivými základnami. Její výzbroj byla minimální, protože důraz byl kladen na rychlost a spolehlivost.
V 60. a 70. letech 19. století se španělská avisa postupně zvětšovala a modernizovala. Mezi významné jednotky patřila například Jorge Juan, dokončená roku 1876. Tato loď již měla modernější parní pohon a lepší námořní vlastnosti, což jí umožňovalo operovat nejen v pobřežních vodách, ale i na otevřeném moři. Sloužila jak ve Středomoří, tak v koloniálních oblastech, kde zajišťovala spojení mezi jednotlivými posádkami. Významnou roli sehrála avisa i během španělských koloniálních konfliktů. Lodě tohoto typu byly nasazovány v Karibiku, na Filipínách i u afrického pobřeží, kde plnily úkoly hlídkové služby, ochrany obchodních tras a spojení mezi izolovanými posádkami. V tomto prostředí byla jejich rychlost a relativně malý ponor zásadní výhodou.
Na přelomu 70. a 80. let 19. století vznikla modernější generace avis, reprezentovaná například lodí Fernando el Católico, spuštěnou roku 1874. Tyto lodě již byly plně parní, bez oplachtění, a jejich konstrukce odpovídala tehdejším standardům evropských námořnictev. Nesly silnější výzbroj a byly schopny samostatného nasazení na větší vzdálenosti, což je přibližovalo malým křižníkům. Dalším krokem ve vývoji byla třída Isla de Luzon-class aviso z 80. let 19. století, jejímž představitelem byla například Isla de Luzón, spuštěná roku 1886. Tyto lodě představovaly vrchol vývoje španělských avis před přelomem století. Byly relativně rychlé, dobře vyzbrojené a schopné operovat v koloniích i jako součást flotily. V praxi plnily nejen spojovací úkoly, ale i průzkum a boj proti lehkým nepřátelským jednotkám. V době španělsko-americké války roku 1898 hrály některé z těchto lodí aktivní roli, zejména v oblasti Filipín. Jejich nasazení však ukázalo, že koncept avis začíná zastarávat. Proti moderním křižníkům a obrněným lodím neměly šanci a jejich původní výhody ztrácely význam v éře rychlého technologického pokroku.
Na závěr podotýkám, že v tomto výčtu bohužel mohou být chyby. Zdroje se o těchto malých plavidlech moc nezmiňují, nebo jen okrajově, či s různými odchylkami. Typickým problémem je, kdy byla loď postavená a jestli byla původně civilní, nebo vojenská. Pokud civilní, tak od jakého roku plnila roli avisa v rámci vojenských námořních sil.
