Námořní bitva u Nipe Bay (21.7.1898)

[kacermiroslav]

Námořní bitva u Nipe Bay
americké křižníky napadají španělskou obranu v zátoce Nipe, Kuba
21. července 1898

USS Annapolis, kolem roku 1898


Americké námořnictvo se v červenci 1898 snažilo postupně obsazovat menší přístavy na severním pobřeží Kuby, které mohly sloužit jako zásobovací body španělských sil nebo útočiště pro menší ozbrojená plavidla. Jedním z takových míst byla zátoka Nipe, rozsáhlý a dobře krytý přírodní přístav. Dne 21. července 1898 sem byla vyslána menší americká eskadra s úkolem provést průzkum, zničit případná španělská plavidla a umlčet pobřežní obranu. Velitelem operace byl komandér John J. Hunker.

Americkou skupinu tvořila ozbrojená jachta USS Wasp, dělové čluny USS Annapolis a USS Topeka a ozbrojený remorkér USS Leyden. Šlo o lehké jednotky určené pro pobřežní operace, průzkum a podporu výsadků. USS Wasp byl ozbrojený pomocný křižník vzniklý přestavbou jachty. Nesl lehkou rychlopalnou výzbroj, tvořenou především 6liberními (57 mm) děly, doplněnými menšími 1liberními (37 mm) kanóny a kulomety. Loď byla rychlá a vhodná pro průzkum a vedení menších operací v pobřežních vodách. USS Annapolis byl dělový člun určený pro koloniální a pobřežní službu. Jeho hlavní výzbroj tvořilo šest děl ráže 4 palce (102 mm). Ty doplňovalo šest rychlopalných 6liberních (57 mm) děl, dvě 1liberní (37 mm) děla a kulomety. Loď měla malý ponor a byla vhodná pro operace v mělkých vodách. USS Topeka byl rovněž dělový člun podobné kategorie. Jeho hlavní výzbroj tvořilo opět šest děl ráže 4 palce (102 mm). Doplňovala je baterie rychlopalných 6liberních děl (57 mm), menší 1liberní kanóny a kulomety. Loď byla určena k podpoře pobřežních operací a průzkumu. USS Leyden byl ozbrojený remorkér používaný jako pomocná jednotka. Nesl pouze lehkou výzbroj, tvořenou jedním nebo dvěma rychlopalnými děly malých ráží a kulomety. Jeho hlavní úlohou byla spojovací služba, průzkum a případné odtahování poškozených lodí.

Španělské síly v zátoce Nipe byly velmi omezené. Hlavní obranu představovala ozbrojená loď Jorge Juan, která byla vyzbrojena několika děly střední ráže a lehkou rychlopalnou výzbrojí. V přístavu se nacházela také menší pomocná plavidla, včetně lodi Baracoa, určená k místní službě. Pobřežní obrana byla tvořena několika lehkými bateriemi umístěnými u vstupu do zátoky a v blízkosti přístavních zařízení. Tyto baterie měly omezený dostřel a byly určeny především k obraně proti menším lodím.

Potopení španělské lodi Jorge Juan, fotografováno USS Leyden


Průběh bitvy
Americká eskadra určená k průzkumu a ovládnutí zátoky Nipe se objevila u severního pobřeží Kuby 21. července 1898. Skupinu vedl komandér John J. Hunker na ozbrojené jachtě USS Wasp. Doprovázely ji dělové čluny USS Annapolis a USS Topeka a pomocný ozbrojený remorkér USS Leyden. Úkolem bylo prozkoumat zátoku, zničit případná španělská plavidla a odstranit pobřežní obranu, která by mohla ohrožovat americkou blokádu v oblasti východní Kuby. Krátce po poledni vpluly americké lodě do širokého vstupu do zátoky. Pluly v rozestupech, aby se snížilo riziko případných min. USS Wasp postupoval vpředu a sloužil jako průzkumná loď, zatímco USS Annapolis a USS Topeka držely postavení za ním, připravené použít své boční baterie. USS Leyden uzavíral formaci.
Asi několik mil uvnitř zátoky byla zpozorována španělská ozbrojená loď Jorge Juan. Plavidlo stálo poblíž pobřeží a po identifikaci nepřítele zahájilo palbu. První výstřely dopadaly na velkou vzdálenost před americké lodě. USS Wasp odpověděl palbou z lehkých rychlopalných děl a pokračoval v přibližování. USS Annapolis se následně dostal na účinný dostřel a zahájil palbu ze svých 4palcových (102 mm) děl. Salvy dopadaly v blízkosti španělské lodě a postupně začaly zasahovat nejen její okolí. USS Topeka se připojil z druhé strany a otevřel palbu rovněž ze 4palcových děl. Americké lodě se rozvinuly do mírného oblouku, aby mohly střílet bočními bateriemi a současně ztížit zaměření nepříteli, který tak musel palbu rozdělit.

Jorge Juan odpovídal palbou z děl střední ráže. Několik střel dopadlo v blízkosti USS Wasp a jedna přeletěla přes USS Annapolis. Palba však byla nepřesná, zatímco americké lodě postupně zkracovaly vzdálenost. Po několika minutách začaly americké granáty dopadat přímo na trup a palubu španělské lodě. Jeden z prvních zásahů poškodil nástavby a další způsobil požár v zadní části plavidla. USS Leyden se mezitím přiblížil na kratší vzdálenost a zapojil se do palby z lehkých rychlopalných děl. Soustředěná palba čtyř amerických lodí postupně ochromila odpor Jorge Juan. Španělská loď zpomalila a přestala manévrovat. Po přibližně dvaceti až třiceti minutách boje bylo zřejmé, že Jorge Juan je vážně poškozen. Posádka začala loď opouštět. Krátce poté se plavidlo naklonilo a bylo potopeno v mělké vodě poblíž pobřeží, pravděpodobně po zásazích a následném zaplavení. Americká palba byla poté zastavena.

Během střetnutí zahájily palbu také španělské pobřežní baterie. Několik děl umístěných na břehu vystřelilo na americké lodě, avšak jejich střely dopadaly krátce. USS Annapolis a USS Topeka odpověděly palbou ze 102 mm děl a brzy umlčely tato postavení. Bylo pozorováno několik zásahů v okolí baterií a palba ze břehu ustala. Po zničení Jorge Juan byla v přístavu zpozorována další menší španělská loď Baracoa. Posádka ji zapálila a potopila, aby nepadla do rukou Američanů. Americké lodě následně ostřelovaly přístavní zařízení a zničily několik menších člunů a skladů na pobřeží. Americká eskadra neutrpěla během střetnutí vážné škody. Španělská palba byla nepřesná a žádná z lodí nebyla významně zasažena. Po dokončení průzkumu americké lodě opustily zátoku Nipe a stáhly se zpět na otevřené moře. Střetnutí skončilo zničením španělské ozbrojené lodě Jorge Juan, potopením pomocného plavidla Baracoa a umlčením pobřežních baterií. Američané tím odstranili španělskou přítomnost v zátoce Nipe a získali kontrolu nad tímto přístavem. Není ale zcela vyloučeno, že pobřežní baterie přestaly nepříteli odpovídat prostě z toho důvodu, že byly špatně chráněné proti střepinám, a i blízké zásahy mohly mít fatální škody na obsluze.


Zdroje:
www.wikipedia.org
www.spanamwar.com

[kacermiroslav]

Z dobového tisku

24. července 1898 (New York Times)
Boj v přístavu Nipe v dobovém tisku

Tři pevnosti umlčeny a Jorge Juan potopen čtyřmi americkými dělovými čluny.
Španělské střely dopadaly krátce. Příď a stěžně španělského křižníku rozstříleny lodí Topeka — potápěči získali zajímavé relikvie. Key West, Florida, 23. července. Na základě rozkazů kontradmirála Sampsona vpluly ve čtvrtek odpoledne čtyři americké válečné lodě do přístavu Nipe na severovýchodním pobřeží provincie Santiago de Cuba a po prudkém bombardování přístav obsadily jako základnu operací pro portorickou kampaň. Později se však uvádí, že plány byly změněny v důsledku obsazení Santiaga de Cuba americkými silami a že Nipe nebude použito k původně zamýšlenému účelu. Zúčastněnými loděmi byly dělové čluny Topeka, Annapolis, Wasp a Leyden. Během jedné hodiny umlčely tři pevnosti, potopily španělský křižník Jorge Juan a rozehnaly skupiny španělských střelců, které se účastnily boje. Po dobu asi jednoho týdne blokovala Topeka severovýchodní pobřeží mezi mysem Lucrecia a Cabonico s přísným rozkazem komodora Howella nepokoušet se o vstup do žádného přístavu. Před několika dny při plavbě kolem Nipe, které leží přibližně uprostřed blokádní linie a přímo naproti městu Santiago de Cuba na druhé straně ostrova, vyplul z přístavu obrněný člun asi 100 stop dlouhý a vystřelil dvě střely, které však dopadly krátce. Topeka palbu opětovala a pronásledovala člun až do přístavu, ale kvůli rozkazům nemohla pokračovat dále.

Ve čtvrtek dorazily ze Santiaga de Cuba lodě Annapolis, Wasp a Leyden. Kapitán Hunker z Annapolis, jako nejvýše postavený důstojník, byl překvapen, když zjistil, že Nipe dosud nebylo obsazeno. Admirál Sampson se domníval, že se tak již stalo, a nařídil monitorům určeným pro portorickou kampaň, aby se tam shromáždily. Po vyjasnění situace kapitán Hunker nařídil lodím vplout do přístavu. Wasp a Leyden, jako nejmenší lodě, vedly formaci, následoval Annapolis a Topeka s těžší výzbrojí uzavírala sestavu. Kanál vedoucí do přístavu byl velmi úzký a na výšině vpravo, zvané Galery Point, se nacházela pevnost a signální stanice. Jak americké lodě vplouvaly, Španělé živě signalizovali modrým signálem a vlajkou, zřejmě aby varovali lodě v přístavu, kterými byly Jorge Juan, dva malé dělové čluny a již zmíněný obrněný člun.

Jakmile Wasp a Leyden obepluly výběžek, pevnost vypálila asi tucet ran, z nichž žádná nedopadla blízko. Topeka palbu opětovala svými tříliberními děly. Španělé pevnost téměř okamžitě opustili a dali se na útěk, zatímco Topeka pokračovala v ostřelování. Skupina střelců na pobřeží odpověděla několika nepřesnými výstřely, ale byla rychle rozehnána palbou menších děl Topeky. Topeka také vypustila dvě torpéda. Současně zahájila palbu další malá pevnost na levé straně kanálu, ale byla umlčena stejně snadno jako první.

Mezitím Wasp a Leyden zaujaly postavení v severozápadní části přístavu a zahájily palbu přes zátoku na Jorge Juan, který ležel jihovýchodně před městem Mayarí. Asi míli a čtvrt za ním na vyvýšenině stála třetí pevnost. Ta zahájila palbu na Wasp a Leyden, a když se přiblížily Annapolis a Topeka, zapojila se do boje i španělská loď a rozpoutala se všeobecná bitva. Topeka zakotvila uprostřed přístavu asi 4 000 yardů od Jorge Juan. Ostatní tři americké lodě se rozvinuly po stranách a vytvořily polokruh. Poté se přiblížily ke španělské lodi a zasypávaly ji i pevnost za ní ničivou palbou. Topeka vysílala čtyřpalcové granáty do Jorge Juan tak rychle, že loď během dvaceti minut klesla ke dnu. Jakmile palba zesílila, důstojníci a posádka španělské lodi odpluli v malých člunech ke břehu pod těžkou palbou a uprchli do lesů. Dva výstřely z příďového děla Topeky, vypálené na vzdálenost asi 4 500 yardů, dopadly přímo do pevnosti u Mayarí. Španělské vlajky zmizely a byl vyvěšen bílý prapor. Tím skončila krátká, ale jedna z nejprudších bitev války.

Americké lodě poté vyslaly čluny k potopenému plavidlu. Bylo zjištěno, že příď Jorge Juan byla zcela roztrhána čtyřpalcovými granáty Topeky a že přední i zadní stěžeň a vlajkový stožár byly smeteny. Předpokládá se, že Španělé loď před opuštěním potopili. Potápěči vylovili řadu zajímavých předmětů. Mezi nimi bylo motto lodi: „Buď statečný a vrátíš se domů do Španělska.“ Byly vyloveny zaměřovače děl, signální vlajky a množství dalších památek, které byly rozděleny mezi důstojníky a posádky amerických lodí. Několik koček bylo nalezeno živých na troskách, zatímco jeden pes, přivázaný na palubě, se utopil. Část lanoví vyčnívající nad vodu byla zaplavena krysami, které se pokusily „zaútočit“ na Američany, ale byly zahnány do vody. Přístav byl shledán silně zaminovaný a dvě miny explodovaly, jedna asi 100 yardů před přídí Topeky a druhá 200 yardů od její levoboku. Při odplutí byla na hladině zpozorována kontaktní mina. Krátce po skončení střetnutí dorazil torpédový člun Dupont s depešemi kontradmirála Sampsona pro komodora Remeye a Topeka byla vyslána s nimi do Key Westu. Nesla hlavní tíhu boje a vedla si výtečně. Jejím kapitánem byl William S. Cowles, švagr plukovníka Theodora Roosevelta. Přístav Nipe je asi dvacet mil dlouhý a deset mil široký. Je obklopen horami a je výborně vhodný jako základna pro vojenské operace.

Týdeník La Ilustración artística (Barcelona) dne 1. srpna 1898

„Dne 21. čtyři yankeeské křižníky bombardovaly zátoku Nipe, ležící severovýchodně od Santiaga, a zničily křižník Jorge Juan, starou válečnou loď postavenou před dvaadvaceti lety, která tam sloužila jako ponton a používala se jen k tomu, aby dělové čluny křižující ono pobřeží na této lodi zanechávaly nemocné a doplňovaly zásoby. Následujícího dne se Američané vylodili a zmocnili se tohoto místa, které je, jak se zdá, zcela nepatrného významu. Tak úspěšní nebyli v Bahía Honda: dne 25. se k tomuto pobřeží přiblížil křižník, který vyslal několik člunů s ozbrojeným mužstvem. Velitel pan Manzanal, jenž měl na starosti ostrahu této části pobřeží, s oddíly praporu Canarias, několika partyzánskými skupinami a jednou sekcí dělostřelectva vyčkal, až yankeesové dosáhnou břehu, a pak zahájil hustou palbu, na kterou nepřítel odpověděl a ihned ustoupil, přičemž se uchýlil zpět na palubu křižníku, nikoli však bez toho, aby utrpěl značné ztráty. Také naše jednotky vítězně odrazily početnou expedici, která se pokusila o vylodění v Banes. V důsledku kapitulace Santiaga se vzdaly posádky Palma Soriano, San Luis, Caimanera a Guantánamo.“