Heslo znělo: „
Kopat hluboké tunely, skladovat obilí a nikdy neusilovat o hegemonii“.
V okolí řeky Ussuri se v 60. letech „betonovalo“ ve velkém, ale ne hliněné chodby pod chalupou. Šlo o tunely vyztužené betonem nebo cihlami.
Podzemní sklady byly v kopcích dál od řeky, dnes jsou z větší části zatopené.
Dioráma tunelové války během druhé čínsko-japonské války.
Tato taktika byla základním kamenem strategie „lidové války“ Mao Ce-tunga. Nemohlo by to však obstát proti raketometům BM-21 Grad.
Kdo převzal odpovědnost za použití Gradů, když diplomaté mlčeli ?
Sovětský velitel dal rozkaz (bez souhlasu z vyšších míst jak někteří tvrdí) použít kromě dělostřelectva i Grady.
Ano, to se píše, možná to je pravda, potom je ale otázka, proč tam tehdy moderní Grady vůbec tahali no.
... z větší části proto, že tam žádná vesnice nebo farma, kam by se mohly ukrýt stovky Číňanů, není.
V druhé řadě se pak snažím přijít na to, jestli v prostoru na západním břehu Ussuri u Damanského ostrova je vůbec dostatečný prostor pro to, aby se tam daly umístit ty stovky a tisíce mužů, které mohli Sověti smést salvou z gradů.
Na ostrov s grady zřejmě nepálili a v jejich dostřelu není zálohy kam schovat, pokud je nenechali stát někde na mraze (což je taky možné, ale museli by je poslat do prostoru v bezprostřední blízkosti ostrova).
Heissi, jako není tam nyní vesnice nebo farma, a dříve tam taky nebyla ? Proto podle tebe to je celé blbost.
Je tam všude dost místa a nikam je schovat nemohli, ani do Iglů, zemljanek, nebo stanů ?
Zajímavá úvaha... ALE ty jako víš, co tam bylo nebo nebylo ? Dneska tam není základna, ale dříve tam něco být mohlo.
Mao nechal podél řeky Ussuri (hranice se SSSR) rozestavět osady, které měly jediný účel: vytvořit nárazníkovou zónu. Zatímco se zbytek Číny stihne zmobilizovat. Pěstovali rýži a mohli i bojovat.
Např. Projekt 816 Nuclear Military Plant v kopcích u Fuling (S’-čchuan) je v podstatě největší umělá jeskyně na světě a dokonalý symbol Maovy paranoie.
Když se podíváte na video na předchozí stránce, tak tam je vidět, jak čínská nákladní auta projíždějí podzemními tunely.
Berme, že tohle je dál, ale nemohlo být něco v menším měřítku u řeky Ussuri ? Síť tunelů, která se táhla podél hranice.
Vesnice měly příkaz vybudovat pod sebou systém úkrytů. Některé vojenské základny vypadaly z letadla jako obyčejné zemědělské farmy.
Teng Siao-pching věděl, že proti moderním sovětským tankům a raketám jsou už nadšenci s motykou k ničemu.
Čína začala budovat profesionální armádu v kasárnách, ne v rozbahněných vesnicích.
Ti "vzdělaní pologramotní mladíci", které tam Mao nahnal, resp. další generace lidí šla do měst. Nikdo tam dobrovolně zůstat nechtěl.
Dneska už ty farmy u hranic neexistují, byly zbourané.
Některé vojenské farmy (Bingtuan) úplně nezmizely, ale transformovaly se.
https://en.wikipedia.org/wiki/Xinjiang_ ... tion_Corps
Čína dnes hranici hlídá high-tech senzory, termokamerami a drony.
Vesnice v okolí fungovaly jako logistické zázemí – zatímco oficiálně to byli „rolníci“, ve skutečnosti to byli i vojáci, lidové milice, tzv. zemědělské divize - chunvejbini, ale o tom se psalo už na předchozí stránce.
viewtopic.php?p=489230#p489230
Jen to nebylo takto rozsáhle definované, proto pro ujasnění to sem píšu jo.
Zhen Bao Dao Bo Wu Guan - muzeum, dříve možná opevněný pozorovací bod, okolo byly dočasné tábory.
Oblast byla militarizována a později přeměněna na součásti státních zemědělských farem.
Zmatení pojmů „vesnice“ a „farma“ pramení z čínského systému.
Heissi prostě jen možná nechápeš ten čínský militarizovaný systém vojensko/ zemědělských farem.
Podle některých historických rekonstrukcí (např. od Milana Syručka, Tajná zbraň na Ussuri) došlo při výpočtu zaměření raket Grad k chybě nebo k vědomému rozhodnutí zasáhnout týlové pozice nepřítele.
Rakety dopadly několik kilometrů do čínského vnitrozemí, kde se nacházela vesnice, či farma, sklady munice a soustředěné čínské zálohy.
Rusové to připisují tomu, že velitel neuposlechl rozkaz, jiní špatnému zaměření, ale je otázka proč tam Grady vůbec tahali ?
Ostrov mohli vyřešit dělotřelectvem, ale chtěli rázné řešení
Obě strany byly zděšeny vyhlídkou, že by malá potyčka mohla přerůst ve válku, a tak nařídily armádě zastavit střety.
V Moskvě byl konflikt na Damanském vnímán jako důkaz pekingských agresivních ambicí, začali vážně zkoumat možnost preventivního vojenského úderu proti ČLR.
Geografický kontext: Okres Chulin (Hulin), provincie Chej-lung-ťiang.
https://baike.baidu.com/en/item/Wusuli%20River/891188
V této pohraniční oblasti neexistovaly klasické civilní vesnice, ale osady tvořené vojenskými vysloužilci a mladými lidmi („sia-fang“), kteří zde zakládali státní farmy. Byli posíláni na venkov za Kulturní revoluce.
Tyto farmy měly dvojí účel: pěstovat rýži, sóju, kukuřici a v případě války fungovat jako milice.
Např. Farm 850 – zemědělský celek v okrese Hulin, pod který tyto osady spadaly.
Název pochází z vojenského označení (pravděpodobně 850. jednotka železničního vojska nebo podobná armádní formace z 50. let).
Vznikla v rámci masivního osídlování a militarizace pohraničí po roce 1949, zejména po konfliktu 1969 na ostrově Zhenbao.
Po konfliktu se zde urychlilo budování, později se staly z některých vojenských táborů velké agrokomplexy.
