Středověká logistika

[pjaro77]

Kde je problém. Dolu je zdroj, z ktorého článok vychádzal. Ty blábolíš niečo o AI.

[Heiss]

Nedavaj sem odkazy na tu stranku. Clanky pise ai a su plne nezmyslov.

Myslím, že to AI není: článek vyšel dříve než ChatGPT a nepřipadá mi to jako tradiční práce LLMka.

pjaro: Moc se mi to s tím zapalováním nezdá, ale zkusím si projít ten zdroj.

[Alfik]

Oheň je prevít.
Na jedné straně shořelá střecha konec hradu nedělá, na druhé straně pokud chytnou ostatní dřevěné části... tak "zhorí do tla". Jako kaštiel nějakého Erdédyho, blahé paměti
Pokud posádka dokázala tu střechu uhasit, nestalo se nic moc. Ovšem, uvnitř stěn jsou tuny a tuny dřeva, trámy, podlahy, samozřejmě taky nějaké ty zásoby dřeva na podpal a na craftění...
Většinou se zprávy z minulosti obšírně rozepisují o metání beček s obsahem temnice, a mršin - někdy i těl obětí moru apod. O metání ohnivých střel se zas tak moc často nezmiňují, asi to nebylo ani pro dobyvatele až tak lehké.

[Heiss]

Měl jsem za to, že se to vždy stavělo na místě z místních zdrojů. A kdo raisoval byli jen řemeslníci a jejich mistři.

Podíval jsem se do Husitského válečníka od Syky a Matušky (s. 136), kde uvádí, že praky skladovali Pražané rozložené na městském tržišti, což byla nejdelší městská stavba. O dalších frakcích husitských válek se nezmiňují, ale vzhledem k tomu, že je to docela praktické řešení, bych řekl, že se ho drželi i ostatní.

Kde je problém. Dolu je zdroj, z ktorého článok vychádzal. Ty blábolíš niečo o AI.

Myslím, že to je tím, že novější obsah stránky je AI-generated a prokliky z Palby zlepšují indexování na Googlu, takže se ty nesmysly dostanou lépe do vyhledávání. Nemusíš linkovat přímo články z LLMek, stačí, že někdo navštíví stránku a už jí tím zlepší viditelnost.

Velice efektivní byly také zápalné střely ve formě naplněných soudků nebo svázaných otepí.

Prošel jsem si Nicolleovu knížku a moc mě to nepřesvědčilo – rozebírá tam hlavně použití řeckého ohně a uvádí některé příklady využití ohnivých střel v Evropě, ale nerozebírá jaké měly účinky (otázka je, jestli mu to prameny vůbec dovolují). Každopádně se zdá, že se jednalo spíše o izolované případy než normu a účinky podle všeho nebyly moc velké. Vycházím hlavně ze staršího Lindebeigeova videa, kde uvádí, že pouze jeden z 50 zápalných šípů spustí požár. Řekl bych, že se střelbou z praků to bylo podobné, většina z těch zápalných projektilů buď zhasla ještě v letu, nebo nezpůsobila moc škody, takže i když se používaly, na Scottovy scény to podle mě nestačí.

---

Nicméně, je čas se trochu vrátit k původnímu dotazu. Durdík (1953, 81) uvádí, že u Karlštejna měli roku 1422 Pražané pět praků. Pokud počítáme se 7–14 vozy na jeden prak, znamenalo by to nějakých 35–70 vozů (přiklonil bych se spíše k 50; nejspíš je nevozili na těch nejmenších, ale také bych nečekal, že všechny jejich vozy uvezly tunu).

Pokud vezmeme těch 20 yardů (Perjés uvádí 12 metrů na vůz a 6 pro rozestupy, tedy 18 metrů; s. 11) a vynásobíme to 50, jsme na nějakých tisíci yardech, tedy 914 metrů (a rovných 900 metrech podle Perjése). Výpočet přitom nezohledňuje převoz závaží a munice, to také museli brát s sebou, protože si nedovedu představit, jak někde v poli lámou kameny a opracovávají je na příhodný tvar. Něco by se nejspíš dalo nakrást po okolí (zvláště v pozdním středověku), ale rozhodně bych na to nesázel.

Celkem je to... hodně, o dost více než jsem čekal.

V souvislosti s tím mě napadá, že právě logistika může vysvětlit, proč všichni tak moc chtěli získat palné zbraně, i když se zpětně zdají jako technicky nespolehlivé, slabé a příliš pomalu střílející: na rozdíl od praků dávaly bez ohledu na výkon (který však musel být také značný) skoro nevídanou úroveň operační svobody. Z deseti vozů jsme se dostali na jeden až dva pro samotnou zbraň, odstranili jsme problém s protizávažím a to, co jsme ušetřili, můžeme investovat do munice, nebo si zmenšit zranitelný a obtížný trén.

To samé potom platí i o starších trakčních pracích, které se udržely překvapivě dlouho: byly lehčí a nepředstavovaly tak velkou zátěž jako jejich bratranci s protizávažím.

[Tomáš Hájek]

obecně logistika obléhacích strojů.. převážně se vozili s sebou a ty nejlepší a největší kousky měly i svá jména podobně jako později velká děla.

Při obléhání Akkonu roku 1291 viewtopic.php?p=300689&hilit=akkon#p300689 pán Hamá al Málik al Muzaffar táhl přes Krak, kde vyzvedl trebuchet al Mansúrí (Vítězný) a naložili jej na 100 (!) vozů (to mi tedy přijde také hodně, ale určitě jich bylo pěkných pár). Přičemž následně koloně způsobily na cestě do Damašku velké nepříjemnosti sněhové vánice. Popisoval přímý účastník tažení Abú al Fídá, emír deseti, zhruba na úrovni rytíře.

Zkušení řemeslníci je ale uměli postavit i z místních zdrojů - samozřejmě vhodných nebo i z těch lodí jako u Antiochie jak už bylo napsáno.

Závaží - nejjednodušší je kamení a to se obvykle na místě najde. Stejně tak munice. U obléhacích postů u Zbořeného Kostelce byly nejméně donedávna k vidění připravené projektily do praků, některé ne zcela hotové / nedotesané.

zápalné prostředky jsme řešili tady viewtopic.php?p=427504&hilit=z%C3%A1paln%C3%A9#p427504

[Heiss]

a naložili jej na 100 (!) vozů

Stovka je podle mě taky až moc (dávala by něco mezi 50 a 100 tunami dřeva, což je opravdu hodně), i když nosnost arabských vozů mohla být menší. Každopádně je zřejmé, že ten prak byl opravdu velký, i když dnes už nemáme možnost zjistit jak velký byl ve skutečnosti.

Závaží - nejjednodušší je kamení a to se obvykle na místě najde. Stejně tak munice. U obléhacích postů u Zbořeného Kostelce byly nejméně donedávna k vidění připravené projektily do praků, některé ne zcela hotové / nedotesané.

Archeologii obléhání ve vrcholném a pozdním středověku jde zatím mimo mě, takže díky za doplnění.

zápalné prostředky jsme řešili tady

Díky, projdu si tu diskusi.