Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
to vim aj ja, ale myslel som, ze to ohreje na nejake vyssie stovky stupnov
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
https://en.wikipedia.org/wiki/Plutonium-238
V tom clanku je hodne paradoxu.
I co se tyka spoluprace USA a Ruska nakupu tohoto materialu.
Ta rocne vyrabema mnostvi jsou minimalni ,na to co umi.
A pak toto :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... nia-290214
Ze by bylo plutonium novodobym palivem?
Mozna ,ze to souvisi ,mozna ne. Lze se jen domnivat.
V tom clanku je hodne paradoxu.
I co se tyka spoluprace USA a Ruska nakupu tohoto materialu.
Ta rocne vyrabema mnostvi jsou minimalni ,na to co umi.
A pak toto :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... nia-290214
Ze by bylo plutonium novodobym palivem?
Mozna ,ze to souvisi ,mozna ne. Lze se jen domnivat.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Takze pasivny generator s plutoniom to urcite nemoze byt
"The material will generate about 0.57 watts per gram of 238Pu.[5]"
"The material will generate about 0.57 watts per gram of 238Pu.[5]"
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Mohl. Mrkni dole do tabulky na teploty. Neco jineho je teplo premenene na el.energii. Neco jineho teplo kapsle. U tech novejsich uz ani udaj o teplu neni. A vyvoj se pohnul o trictvrte stoleti.
Pred sedesati lety :
Experimentální reaktor SNAP 8 byl reaktor o výkonu 600 kW , který byl testován v letech 1963 až 1965.
A co tento? Relativne maly. Uz Za 4roky po nem?
Vývojový reaktor SNAP 8 měl aktivní zónu o rozměrech 24 x 84 cm (9,5 x 33 palců), celkem obsahoval 8,2 kg paliva a měl jmenovitý výkon 1 MWt . Reaktor byl testován v roce 1969
https://en.wikipedia.org/wiki/Radioisot ... _generator
Pred sedesati lety :
Experimentální reaktor SNAP 8 byl reaktor o výkonu 600 kW , který byl testován v letech 1963 až 1965.
A co tento? Relativne maly. Uz Za 4roky po nem?
Vývojový reaktor SNAP 8 měl aktivní zónu o rozměrech 24 x 84 cm (9,5 x 33 palců), celkem obsahoval 8,2 kg paliva a měl jmenovitý výkon 1 MWt . Reaktor byl testován v roce 1969
https://en.wikipedia.org/wiki/Radioisot ... _generator
Naposledy upravil(a) HONZIK11 dne 29/10/2025, 18:32, celkem upraveno 1 x.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Uvedom si, ze aj keby co robili, ked je vykon pasivneho ziarenia 0,5W na gram, tak ten generator by vazil tony. To by bolo pouzitelne pre nejaku pomalu lod, ale nie pre lietadlo.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Proc si to myslis ? 24x84 cm / 8,4 kg tepelny vykon 1MWt je výkon 1 megawattů tepla /ekvivalentní s výkonem malé elektrárny
Kudla uvazuj. Kdyz ti neco zhne do cervena ,tak to nena O,5W. I kdyz je toho jen 1g.
To je udaj mozna o prevod tepla na el .napeti pres termo elektricke clanky.
Kudla uvazuj. Kdyz ti neco zhne do cervena ,tak to nena O,5W. I kdyz je toho jen 1g.
To je udaj mozna o prevod tepla na el .napeti pres termo elektricke clanky.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Mas tam jednoznacne napisane, ze tepelny vykon je 0,5 W na gram. S teplotou to nijak nesuvisi. Ze " neco zhne" je akurat ukazka zleho tepelneho prenosu do okolia.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Američani dosáhli teploty 2 000°C a výtokové rychlosti 7 km/sec - to ovšem zkoušeli pro vesmírné rakety. Ovšem pozor! Plutonium se taví už při 641°C, takže používali karbid uranu. Pro tu podzvukovou střelu by asi plutoniový generátor mohl stačit. Je třeba ještě zajistit materiál pro plášť, aby dobře izoloval třeba i tekuté plutonium a přitom zajistil dobrý prostup teploty do média. Nejsem tak kovaný v termodynamice, abych dovedl vypočítat, jakou výtokovou rychlost bude mít vzduch zahřátý na 600°C. Ale asi to bude stačit , BMW 003 měl 770°C před a 620°C za turbínou a dva rozpohybovali šestitunový Schwalbe.
Každopádně Norové tvrdí, že zkušební let zaznamenali - jenom jsem nenašel jak.
Každopádně Norové tvrdí, že zkušební let zaznamenali - jenom jsem nenašel jak.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Čítal som, že by mohol byť chladený tekutým kovom - zmes olova a bizmutu.jean píše: ↑29/10/2025, 14:40 Neviem si predstavit stabilny reaktor s teplotou 1200 + °C. Samozrejme, ze viem o reaktoroch v podstate prd, len mi to pride dost za hranicou aktualne mozneho. Vsak s tymto problemom bojuju vedci pri fuzii, ohromny tepelny tok na malej ploche. Zeby to vyriesili zrovna rusaci, ktori vysokotepelne materialy nikdy poriadne nezvladli?
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Tak reaktory jaderných ponorek jsou chlazené kovem, nic jiného by se tam nevešlo. Problémem ale zdaleka není jenom chlazení, ale i moderování stabilní jaderné reakce. Jednou z výhod amerického reaktoru na bázi karbidu uranu bylo i to, že obsažený uhlík působil jako moderátor. Sověti zaznamenali s prvními ponorkami s kovem chlazenými reaktory několik katastrof, o USA to není známo. Ale z odhadu energetické bilance řekněme tunové střely, se startovací raketou a podzvukovovou letovou rychlostí není výstupní teplota média 1 200 °C potřeba. Např BMG-109 Tomahawk používá na stejné výkony (kromě vytrvalosti, samozřejmě) proudový motor Wiliams F-107 s tahem pouhých 2,76 kN, to je nějakých 320 kW tepelného výkonu.
Někde jsem viděl nákres jaderného motoru pro střely, patrně z amerických pokusů, který byl konstruovaný jako klasický proudový motor s kompresorem hnaným turbínou, "pouze" místo spalovacích komor byl reaktor. Moderní materiály pro turbíny snesou přes 1 000°C, takže žádný problém.
Američané koncept opustili z jiných, než technických důvodů - nepraktičnosti operačního nasazení a radioaktivního zamoření ovzduší. Proces jaderného štěpení jde sice zastavit, ale nejde zastavit radioaktivní rozpad materiálu. Pouze elektrony končí v moderátoru. Takže jak budeš ty reaktory pro střely skladovat, musíš je pasivovat, ale radioaktivita materiálu bude klesat. Pak je nastartuješ tím, že pasivující moderátor odstraníš - u elektrárny vytáhneš regulační tyče. Tady? A až skladovaným reaktorům skončí životnost, hodí je do Barentsova moře, jako obvykle.
Někde jsem viděl nákres jaderného motoru pro střely, patrně z amerických pokusů, který byl konstruovaný jako klasický proudový motor s kompresorem hnaným turbínou, "pouze" místo spalovacích komor byl reaktor. Moderní materiály pro turbíny snesou přes 1 000°C, takže žádný problém.
Američané koncept opustili z jiných, než technických důvodů - nepraktičnosti operačního nasazení a radioaktivního zamoření ovzduší. Proces jaderného štěpení jde sice zastavit, ale nejde zastavit radioaktivní rozpad materiálu. Pouze elektrony končí v moderátoru. Takže jak budeš ty reaktory pro střely skladovat, musíš je pasivovat, ale radioaktivita materiálu bude klesat. Pak je nastartuješ tím, že pasivující moderátor odstraníš - u elektrárny vytáhneš regulační tyče. Tady? A až skladovaným reaktorům skončí životnost, hodí je do Barentsova moře, jako obvykle.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Jaderné ponorky používají běžné reaktory chlazené vodou. Reaktory chlazené kovem byly spíše výjimkou



Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Teplo a teplota, hodinky, holinky, vsetko jedno....
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
A navíc, pokud vím, tak zrovna reaktory jad. ponorek se nikdy nestaly příčinou katastrofy - i když... kecat můžou obě strany.
A taky já nemusím být úplně v obraze, když tak doplň kdož ví víc
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
minimálně u sovětských ponorek se jim to podařilo vybrat jen tak tak .. tuším ve dvou případech (K-19 a K-219).
Reaktory s chlazeným kovem byly opuštěny pro poruchovost. Ale více k tomu asi řeknou Zemakt a Polar
Reaktory s chlazeným kovem byly opuštěny pro poruchovost. Ale více k tomu asi řeknou Zemakt a Polar



Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
K jádru ti určitě nic neřeknu.

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Na YT jsou rozhovory resp. spíše přednášky p. Žiarovského na téma havárií ponorek a reaktorů. Konkrétně:
https://www.youtube.com/watch?v=bKYi_p6WQ2I
Chlazení tekutým kovem je efektivnější, ale velice problematické na údržbu. Kov nesmí zatuhnout a pokud se tak stane, tak je velká šance, že se už ho zprovoznit nepodaří. A když se k tomu vezme ta obecná vysoká poruchovost (plynoucí z nekvality a nízké disciplíny) všeho co se v Rusku/SSSR dělá, tak právě tyhle situace mnohokrát vedli k tomu, že byl reaktor na odpis. Tato technologie neodpouští a proto i v US od toho brzy opustili - Žiarovský to také zmiňuje (ale možná v jiném díle).
https://www.youtube.com/watch?v=bKYi_p6WQ2I
Chlazení tekutým kovem je efektivnější, ale velice problematické na údržbu. Kov nesmí zatuhnout a pokud se tak stane, tak je velká šance, že se už ho zprovoznit nepodaří. A když se k tomu vezme ta obecná vysoká poruchovost (plynoucí z nekvality a nízké disciplíny) všeho co se v Rusku/SSSR dělá, tak právě tyhle situace mnohokrát vedli k tomu, že byl reaktor na odpis. Tato technologie neodpouští a proto i v US od toho brzy opustili - Žiarovský to také zmiňuje (ale možná v jiném díle).

Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Jenom technickej dotaz.
Byly nějaký ponorky K-119 a K-319?
Putin budiž proklet.
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
K-119 Voroněž ano (třída Oscar), ta druhá nevím, asi ne.
K-119 se proslavila v r. 2014 záchranou lidí z nějaké lodi co jí došlo palivo.
"Ivane, Ivane. Ty palice medvědí. Nic jsi nepochopil!" Dědeček Hříbeček
Re: Strela s jadrovým pohonom Burevestnik
Ono je to s naštartovaním reaťazovej reakcie trochu inak.Koba píše: ↑6/11/2025, 21:24 ....
Američané koncept opustili z jiných, než technických důvodů - nepraktičnosti operačního nasazení a radioaktivního zamoření ovzduší. Proces jaderného štěpení jde sice zastavit, ale nejde zastavit radioaktivní rozpad materiálu. Pouze elektrony končí v moderátoru. Takže jak budeš ty reaktory pro střely skladovat, musíš je pasivovat, ale radioaktivita materiálu bude klesat. Pak je nastartuješ tím, že pasivující moderátor odstraníš - u elektrárny vytáhneš regulační tyče. Tady? A až skladovaným reaktorům skončí životnost, hodí je do Barentsova moře, jako obvykle.
Ak je v reaktori urán, tak spontánny radiokatívny rozpad jadier tvorí alfa častice, beta častice , nejaké gama a veľmi veľmi málo dochádza k rozštiepeniu jadra a vylietavaniu neutronov.
https://en.wikipedia.org/wiki/Spontaneous_fission
Reaktory s uránom potrebujú na prvé naštartovanie alebo po dlhej odstávke neutronový zdroj. Ním sa vstreknú neutrony k uránovým tyčiam. Len vytiahnuť moderačné tyče nestačí.
https://en.wikipedia.org/wiki/Startup_neutron_source
To sa týka aj jadrových hlavíc. Fat man aj little boy obsahovali zdroj neutronov (polonium-berrylium). Dnes sa používa miniatúrny urýchľovač.
https://en.wikipedia.org/wiki/Neutron_initiator
https://en.wikipedia.org/wiki/Modulated ... _initiator
https://www.quora.com/Where-does-the-fi ... ranium-235
U plutonia Pu-240 atď sa jadrá rozpadajú na dve omnoho častejšie , takže sa dá naštartovať reťazová reakcia aj bez externého zdroja neutronov.
Samozrejme pre veľmi pomalú reťazovú reakciu uránu netreba neutronový zdroj, čo je prípad prírodného reaktora v Oklo - stačil urán 238 a hlavne 235, ktorého bolo kedysi o dosť viac a na moderovanie neutronov podzemná voda.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.





