„Hledá se nejbližší mechanik“: Poškozená ruská ponorka „Novorossijsk“ se stala zdrojem ironie v NATO
Generální tajemník NATO Mark Rutte veřejně zesměšnil ruské námořní schopnosti a nedávné poškození ponorky Černomořské flotily Novorossijsk proměnil v metaforu oslabující vojenské přítomnosti Moskvy ve Středomoří. Incident, který donutil ponorku vynořit se u pobřeží Francie a vyžadoval odtažení pod dohledem nizozemského námořnictva, vyvolal kontroverzi, přičemž Moskva popírá jakoukoli závažnou závadu.
Ve svém projevu ve Slovinsku 13. října šéf NATO na incident ostře reagoval a použil kulturní odkaz, který se proslavil během studené války.
„Ve skutečnosti nyní ve Středomoří téměř nezbývá žádná ruská námořní přítomnost, “ řekl Rutte. „Jediná poškozená ruská ponorka se kulhá zpět z hlídky.“
Generální tajemník NATO pokračoval a přizpůsobil název slavného románu Toma Clancyho „Honba za Rudým říjnem“ současné situaci: „Jaká změna oproti románu ‚Honba za Rudým říjnem‘ z roku 1984. Dnes se zdá spíše jako ‚Honba za nejbližším mechanikem‘.“
Rutteho komentáře přicházejí poté, co síly NATO 9. října odhalily ponorku poblíž pobřeží Bretaně. Nizozemské ministerstvo obrany později potvrdilo, že nizozemské námořnictvo doprovodilo ponorku Novorossijsk spolu s remorkérem Jakov Grebelskij, což naznačuje, že loď byla pravděpodobně tažena v Severním moři.
Poté, co se na Trumpův příkaz Spojené státy v červenci stáhly z plánu NATO na náhradu společné flotily AWACS letounů Boeing E-3A (a zrušili i možnost objednání E-7 Wedgetail pro USAF), oznámil nizozemský MO Gijs Tuinman , že Holandsko a další země upustily od plánu pořízení letounů Boeing E-7 Wedgetail a rozhodly se hledat alternativní řešení. NATO dnes provozuje ze základny Geilenkirchen 14 letounů E-3A, které dosáhnou limitu životnosti do roku 2035.
Zájem už projevil SAAB s modelem Bombardier/GlobalEye a Dassault Aviation, který nabídl jako nosič svůj Falcon 10X. Ten ale utržil ránu do zad, když se Francie v červnu rozhodla pořídit letouny Bombardier/GlobalEye
Sranda bude, keď aj USAF začne nakupovať GlobalEye alebo Saab 340.
Poznáme z historie záchvaty škrtania v armádach aby potom zistili, že tú schopnosť stále potrebujú.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Podle agentury Reuters americké zpravodajské služby nadále varují, že Vladimir Putin má v úmyslu převzít plnou kontrolu nad Ukrajinou a obnovit ruský vliv nad částmi Evropy – včetně Pobaltí a Kavkazu – které byly kdysi pod sovětskou kontrolou. Zpravodajské údaje a analytické zprávy získané Spojenými státy jsou v rozporu s Putinovými veřejnými tvrzeními a liší se od prohlášení Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů, kteří tvrdili, že Putin usiluje o ukončení války.
Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov tvrdí, že Rusko by mohlo zaútočit na Evropu už v roce 2027. Rusko dle něj původně plánovalo zahájit přímou agresi proti zemím NATO do roku 2030, ale nyní své plány přepracovalo a zkrátilo časový harmonogram na rok 2027. Budanov je přesvědčen, že Rusko plánuje okupaci pobaltských států. Polsko je přitom podle něj Ruskem vnímáno výhradně jako cíl úderů, vojenského tažení bez okupace.
Výroky šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova o možném ruském útoku na Evropu už v roce 2027 je třeba číst s opatrností a v širším kontextu. Budanov vystupuje jako představitel země bojující o přežití a jeho varování odrážejí spíše nejhorší možné scénáře než potvrzené operační plány Moskvy. Přímý útok Ruska na pobaltské státy, které jsou členy NATO, by znamenal automatickou eskalaci do otevřeného konfliktu se Spojenými státy, což by představovalo zásadně vyšší riziko než válka na Ukrajině. Většina bezpečnostních analytiků proto považuje za pravděpodobnější pokračování hybridních hrozeb – kybernetických útoků, dezinformací a politického nátlaku – než přímou vojenskou invazi.
Berme to tak, že je to strednedobá ruská stratégia ale operačné plány sa menia podľa situácie na bojisku aj v Europe.
S útokom v roku 2027 to môže byť pravda ale to zistia rusi až koncom roka 2026, či na útok majú alebo nie. Rusi sa snažia urýchliť v Europe rozklad a zosilniť alebo naštartovať etnické a náboženské nepokoje. Zatiaľ Rusko zbiera schopnosti a vyčkáva.
Lepšie je preto byť pripravený na rôzne situácie ako byť pristihnutý s gaťami dolu.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že pokud Spojené státy zaútočí na jakoukoli zemi NATO, Severoatlantická aliance skončí. Řekla to v rozhovoru pro stanici TV2 v reakci na prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že USA potřebují kvůli národní bezpečnosti získat Grónsko, jež je autonomním územím Dánského království.
USA by mohly omezit svou vojenskou přítomnost ve strukturách NATO. Podle deníku The Washington Post s odvoláním na své zdroje plánují USA stáhnout přibližně 200 vojáků z přibližně 30 center NATO zapojených do plánování a koordinace vojenských a zpravodajských operací. Patří mezi ně Zpravodajské centrum NATO ve Velké Británii, Velitelství speciálních operací v Bruselu a velitelství v Portugalsku. Oficiální důvody pro stažení nejsou zveřejněny, ale zdroje publikace to připisují politice Trumpovy administrativy, která spočívá v přerozdělování zdrojů na západní polokouli. Kongres dříve zakázal Pentagonu snížit celkový počet amerických vojáků v Evropě pod 76 000.
Svým způsobem chápu kroky USA. Evropa se má na své bezpečnosti podílet více, než doposud. Líbilo se mi, co tuším dnes pronesl Finský prezident, který reagoval na dotaz ohledně toho, jestli je Evropa schopna se bránit bez Američanů. Jeho odpověď byla jednoznačně ANO a začal vyjmenovat vojenské prostředky a také jejich povinnou vojenskou službu. Líbí se mi, že Skandinávci, jako nový členové NATO, se jen tak nenechají zastrašovat. Škoda, že Evropa v tomto není jednotná (viz. Maďarsko, Slovensko a nyní bohužel i Česko).
Je to jen sen, zapomeňte na to. Rutte vysvětlil, proč se Evropa nedokáže ubránit bez USA
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Bruselu otevřeně prohlásil, že Evropa by měla zapomenout na myšlenku vlastní obrany bez americké pomoci. Během svého projevu k výborům Evropského parlamentu označil takové úvahy za pouhé snění. Podle jeho slov se evropský kontinent bez podpory Spojených států sám neubrání a obě strany se navzájem potřebují.
Rutte upozornil evropské státy, že pokud by skutečně chtěly postupovat osamoceně, musely by radikálně navýšit výdaje na obranu. Odhaduje, že v takovém případě by tyto investice musely dosáhnout až deseti procent. To by pro evropské ekonomiky znamenalo obrovskou finanční zátěž, která by zásadně změnila současné rozpočtové priority.
Kromě běžné výzbroje by Evropa musela podle šéfa NATO vybudovat také vlastní jaderné kapacity. Realizace takového projektu by vyžadovala investice v řádu miliard eur. Rutte zdůraznil, že bez Spojených států by Evropané přišli o americký jaderný deštník, který je hlavním garantem jejich svobody.
Francie nesouhlasí se slovy šéfa NATO, že Evropa se bez USA neubrání. Mark Rutte v pondělí v europarlamentu prohlásil, že pokud si někdo myslí opak, tak ať sní dál. Zároveň odmítl myšlenku společné evropské armády. Podle Rutteho je tzn. evropský pilíř NATO "tak poněkud prázdným pojmem". "Ne, drahý Marku Rutte. Evropané mohou a musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Dokonce i Spojené státy s tím souhlasí. (Evropané) jsou evropským pilířem NATO," řekl v reakci podle Politico francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Se slovy Rutteho vyjádřila nesouhlas i bývalá francouzská velvyslankyně při NATO Muriel Domenach. Na twitteru mimo jiné napsala, že "ohánění se evropskou slabostí s cílem zajistit si záruky USA je zastaralý přístup a vysílá Rusku nesprávný signál".
USA vyzvaly k novému formátu NATO založenému na partnerství namísto závislosti. Před jednáním ministrů obrany v Bruselu to řekl Elbridge Colby, náměstek nepřítomného šéfa Pentagonu Peta Hegsetha. Podle Colbyho budou díky zvýšení vojenských výdajů evropské země a Kanada pro USA rovnocennějšími partnery. "V roce 2025 jsme byli svědky skutečného odhodlání k tomu, aby Evropa převzala vedoucí úlohu v konvenční obraně NATO," řekl vedoucí politiky amerického ministerstva obrany před setkáním s ministry aliančních zemí. Generální tajemník NATO Mark Rutte připomněl, že evropské země postupně zvyšují své výdaje na obranu a ve středu spustily cvičení Arctic Sentry, které má za cíl chránit region před čínským a ruským vlivem. Rutteho se před začátkem setkání novináři ptali i na to, zda zaměření NATO na sever neovlivní dodávky pomoci na Ukrajinu. Odmítl to a poznamenal také, že NATO má dostatek prostředků na to, aby zajistilo bezpečnost celého svého území.
Tak pokud budeme Francii považovat za Evropu, tak tam nějaké hlavice mají a vyrábět umí. Do triády jim chybí pozemní rakety, ale to je myslím pochopitelné a z jejich pohledu asi zbytečné.
Evropa potřebuje mít nejen odstrašení proti všem hráčům včetně US, ale musí mít vůli, plán a prostředky jak případně porazit US, Rusko nebo Čínu a tyto mají také JZ... takže to chce mnohem víc, než hlavice a nosiče.
Řada vojenských prostředků a složek, včetně italského torpédoborce Andrea Doria, perutě amerických letounů F-35B a francouzské LL Charles de Gaulle se nezúčastní cvičení NATO’s Cold Response 2026 v norských vodách a ve Finsku, které bylo plánované na období od 11. do 20. března 2026. Jejich neúčast je dávaná do souvislosti s útoky Íránu na okolní země se západními základnami a na Kypr.
Vedení cvičení ale tvrdí, že to neohrozí a nezúží úkoly, které má cvičení splnit.
NATO vyhodnotilo příspěvky svých členů na obranou politiku v roce 2025. List Politicoo to hodnotí takto:
Jedničkáři - učitelovi mazánci
Polsko (4.3 percent) and Litva (4 percent). S odstupem Not far behind were Lotyšsko (3.7 percent), Estonsko (3.4 percent), Dánsko (3.3 percent) a Norsko (3.2 percent).
Dvojkaři
Finsko (2.9 percent), Řecko (2.8 percent), Nizozemí (2.6 percent), Švédsko (2.5 percent), Německo (2.4 percent) and TTurecko (2.3 percent). Dvojku mínus dostaly USA se 3,2% za pokles ze 3,3% proti předchozímu roku.
Trojkaři
Velká Británie (2.3 percent), Rumunsko (2.2 percent), Severní Makedonie (2.1 percent), Lucembursko (2.1 percent), Bulharsko (2.1 percent), Chorvatsko (2.1 percent), Francie (2.1 percent), Slovensko (2.1 percent) a Černá hora (2.1 percent).
S odřenýma ušima 2% pak Slovinsko, Itálie, Albánie, Belgie, Kanada, Portugalsko a Španělsko.
Propadlíci
Česká republika (2%) a Maďarsko (2,1%) - sice splnili, ale s poklesem proti předchozímu roku. Maďarský obranný rozpočet klesl o 6.0%, český o 0,3%
Scénář 1 – Zintenzivnění rétoriky
Zvyšování hrozeb, kritiky a rétoriky ohledně NATO by pokračovalo v tom, co Trump dělá nyní.
Americký prezident již opakovaně oslabil ustanovení NATO o kolektivní obraně, známé jako článek 5, a vyjádřil pochybnosti o tom, zda by skutečně vyslal americké jednotky na obranu spojenců země. Tento týden zopakoval, že aliance je „papírový tygr“, a dodal, že ruský prezident Vladimir Putin „to také ví“.
Evropští lídři na toto riziko upozornili.
„Aliance jako NATO jsou cenné kvůli… důvěře, která za nimi stojí,“ řekl ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron . „Pokud každý den vyvoláváte pochybnosti o svém závazku, vyprazdňujete [NATO] jeho podstatu.“
Pokaždé, když americký prezident zpochybňuje alianci, „vážně to poškozuje důvěryhodnost obranného a odstrašujícího postoje NATO,“ uvedla Gerlinde Niehusová, nezávislá bezpečnostní expertka a bývalá dlouholetá úřednice NATO.
„Odstrašování funguje i psychologicky… ve vnímání mozkem vašeho protivníka,“ řekla. „Pokud si váš protivník myslí, že jste papírový tygr… pak je to samozřejmě otevřená výzva pro Vladimira Putina a do jisté míry i pro [čínského] Si Ťin-pchinga, aby otestovali alianci.“
Uvnitř Pentagonu panuje pocit, že Trumpovy hrozby jsou víceméně stejné jako od dlouholetého prezidenta skeptického vůči NATO.
Pravděpodobnost: 5/5
Měřič poškození: **
Scénář 2 – Působí jako spoiler
Trump by se také mohl rozhodnout ztížit život spojencům v NATO, aniž by do toho šel s plnou palebnou silou.
To se již v omezené míře děje. USA zneužívají skutečnosti, že všechny politické dokumenty v pracovních výborech NATO jsou schvalovány jednomyslně, k blokování zpráv o méně závažných otázkách, jako je změna klimatu a lidská bezpečnost, někdy i společně s dalšími spojenci, uvedli dva diplomaté NATO. Práce na druhém z těchto témat se fakticky „zastavila“, uvedl jeden z diplomatů.
Celkově vzato, „USA stále mají solidní tým, účastní se výborů… vyjednávají,“ argumentoval tentýž diplomat, ale dodal, že Washington by mohl napáchat větší škody, kdyby chtěl, zastavením práce v ústřednějších výborech, jako jsou ty, které se zabývají Ukrajinou a Ruskem.
USA by také mohly odmítnout platit své příspěvky do společného rozpočtu NATO, které by pokrývaly například provozní výdaje. (V současné době platí přibližně 800 milionů eur, tedy 15 procent z celkové částky.) I když by to bylo „narušující“, řekl Niehus, „neznamenalo by to konec světa“, kdyby tento příspěvek nahradili jiní spojenci.
Někteří lidé v Trumpově administrativě údajně zvažují zavedení modelu „platby za práci“ pro NATO, který by spojencům, kteří nesplní své cíle v oblasti výdajů, zabránil v hlasování o společných misích a aktivaci článku 5. Ačkoli neexistuje „žádný mechanismus“ k prosazení této strategie, Trump by jí podle Niehuse stále mohl dosáhnout politickým tlakem.
Jménem organizace prohlásil zástupce NATO serveru POLITICO: „Nevyjadřujeme se k podrobnostem jednání mezi spojenci. Diskuse ve výborech jsou nezbytnou součástí každodenní práce NATO, do které se pravidelně zapojují všichni spojenci.“
Pravděpodobnost: 3/5
Měřič poškození: ***
Scénář 3 – Stažení amerických vojsk
Washington by se také mohl rozhodnout stáhnout své jednotky z Evropy.
USA mají v současné době na kontinentu rozmístěno 67 500 až 85 000 vojáků na nejméně 31 stálých základen a 19 vojenských místech. Trump má omezené manévrovací schopnosti: Podle zákona z roku 2025 musí v Evropě ponechat 76 000 vojáků, pokud stažení není kratší než 45 dní nebo pokud nezíská souhlas Kongresu.
Pokud by Trump stáhl zákonem stanovený maximální počet zhruba 9 000 vojáků, bylo by to pro alianci „přiměřeně“ škodlivé, ale ne katastrofální, uvedl Ed Arnold, vedoucí obranný expert z think-tanku Royal United Services Institute a bývalý úředník NATO. Evropští spojenci by podle něj mohli tyto jednotky nahradit nebo jim poskytnout ekvivalentní schopnosti, jako jsou rakety dlouhého doletu.
Arnold však argumentoval, že se to pravděpodobně nestane, protože Trump má zájem na udržení vojáků a vojenských prostředků v Evropě, aby je mohl rychle nasadit v konfliktech, jako je válka v Íránu.
„Pokud se snaží rozšířit válku na Blízkém východě, je jejich přítomnost tam vlastně docela užitečná, protože se pak mohou pohybovat mezi jednotlivými bojišti,“ řekl, „takže se zde setkávají politické touhy prezidenta se skutečnými operačními požadavky“ Pentagonu.
„Vezmete si své vojáky a také specialisty odkud potřebujete… [a] ve skutečnosti si jen poškodíte vlastní operace,“ řekl Arnold.
Pravděpodobnost: 2/5
Měřič poškození: ***
Scénář 4 – Měkký odchod
Trump by také mohl srazit alianci na kolena, aniž by z ní formálně odstoupil.
Na méně extrémním konci spektra by se USA mohly odhlásit ze čtyřletého cyklu vojenského plánování NATO , který určuje, jaké vybavení a kolik vojáků musí každý člen přidělit alianci v případě invaze, a to na základě tří regionálně specifických obranných plánů.
Technicky by to podle Arnolda neovlivnilo americké vojenské závazky, ale fakticky by je to zmrazilo v rozsahu, v jakém se zavázalo v posledním cyklu, který skončil loni. Evropané by se tak museli snažit zaplnit mezery – mimo jiné v oblastech, jako je protivzdušná obrana, zpravodajství a doplňování paliva ve vzduchu.
USA by také mohly bojkotovat schůzky NATO nebo stáhnout svou delegaci. To by bylo „velmi škodlivé“, řekl Arnold, protože by to fakticky paralyzovalo práci aliance vzhledem k tomu, že se spoléhá na jednomyslná rozhodnutí.
Pokud chce být Trump agresivnější, mohl by se také podívat do historických učebnic. V roce 1966 francouzský prezident Charles de Gaulle opustil integrované velení NATO – stejně jako Řecko krátce v roce 1974.
V praxi by to alianci zničilo, řekl Arnold. Vzhledem k poměrně ústřední roli Washingtonu v alianci by to pravděpodobně znamenalo stažení všech amerických vojsk přidělených k NATO a vynucení rezignace vrchního velitele aliance, amerického generála Alexe Grynkewiche.
Evropští spojenci se podle dvou vysoce postavených diplomatů NATO zatím těmito scénáři neobávají. „Pokud přestanou dělat věci [jako je] zajišťování kapacit pro NATO, budeme ve vážných problémech,“ řekl jeden z vysoce postavených diplomatů aliance a dodal, že to dnes „není zvláštním problémem“.
Pravděpodobnost: 2/5
Měřič poškození: ****
Scénář 5 – Tvrdý odchod
Formální odchod z NATO je spojen s obtížnými právními překážkami: Trump by technicky vzato musel získat podporu dvou třetin Senátu, než by aktivoval článek 13 zakládající smlouvy aliance – proces, který trvá jeden rok.
Americký prezident však může od smluv jednostranně odstoupit – jak to udělal v roce 2020, když odstoupil od smlouvy o vzájemném dohledu nad letadly v rámci programu Open Sun. Americké soudy by mohly tento krok zablokovat, ačkoli soudní moc se často zdráhá zasahovat do zahraniční politiky.
Takový krok by však jistě vedl k žalobám ze strany států vedených demokraty nebo amerických občanů podnikajících v Evropě. Kongres by se mohl připojit, pokud se některá z komor po listopadových volbách v polovině volebního období změní, uvedl Scott Anderson, vedoucí redaktor Lawfare.
„Mám pocit, že soudci jsou po roce překračování pravomocí výkonné moci méně ochotni se na jeho stranu postavit,“ řekl jeden z představitelů amerického ministerstva obrany.
„Prezident Trump jasně vyjádřil své zklamání z NATO a dalších spojenců,“ uvedla zástupkyně mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, „a jak prezident zdůraznil, ‚Spojené státy si to budou pamatovat‘.“
Vyhlídka na opuštění NATO však přichází s ostrým varováním od některých spojenců.
„Je těžké si představit NATO bez účasti USA,“ řekl třetí vysoce postavený diplomat NATO. „To by tedy mělo ovlivnit jakékoli takové rozhodnutí, které Washington učiní, či nikoli.“
Americký prezident Donald Trump si plánuje došlápnout na státy NATO, které mu, podle něj, dostatečně nepřispívají na obranný rozpočet nebo mu nepomohly ve válce s Íránem. Pykat mají například i státy, které nedosahují pětiprocentních výdajů na obranu z HDP.
Koba píše: ↑14/11/2025, 18:09
Poté, co se na Trumpův příkaz Spojené státy v červenci stáhly z plánu NATO na náhradu společné flotily AWACS letounů Boeing E-3A (a zrušili i možnost
Support and Procurement Agency - nákupní agentura NATO už rozhodla o nákupu společných letounů AWACS jako náhradě stárnoucích Boeing E-3A z Geilenkirchenu. Nástupcem nepřekvapivě budou letouny Bombardier - SAAB Global Eye vzniklé z civilních Bombardier Global 6000 respektive 6500. Bylo tím zrušené předchozí rozhodnutí z roku 2023, které volilo Boeing E-7 Wedgetail, jako tehdy jedině plnící požadavky. Nynější záměr je pořízení 10 až 12 letounů v odhadované ceně 550 mil. € za kus. Certifikaci podle operačních statutů NATO SAAB přislíbil roce 2031, možná i dříve.
Zdroje ale uvádějí, že záměr zatím nebyl formálně potvrzený.
Pětici systémů GlobalEye provozují Spojené Arabské Emiráty, 2 má napevno objednané Francie a 3 švédské letectvo. Mezi vážné zájemce patří Kanada, Polsko, Egypt, nebo Řecko, které chce nahradit předchůdce EriEye na platformě Embraer R-99.
