Bell AH-1 Cobra / AH-1W SuperCobra

[Wolfhound]

Katastrofa AH-1Z v jižní Kalifornii, cvičný let, jeden člen posádky zemřel v nemocnici, druhý hospitalizován ve stabilizovaném stavu.

Zdroj:
https://news.usni.org/2025/10/17/marine ... pter-crash

[HONZIK11]

To muselo byt neco nepridvidatelneho.
Tyto vrtulniky moc nepadaji. Ani si nevzpominam kdy naposled.
Nevim zda ten popis je dobry. Prakticky se ztitit vrtulnik nemuze. Viz . Autorotace. A u ctyrlisteho vrtase je to vyznamna pomoc. Horsi to bylo u dvoulistoveho rotoru .
Nejhorsi poruchou je kolabs nahonu zadniho rotoru ci jeho uhloveho prevodu. To se pak stroj roztoci a jsi bez rizeni komplexne. Obvykle sebou sekne spici do zeme pri velke obvodove rychlosti.

[Koba]

To muselo byt neco nepridvidatelneho.
Tyto vrtulniky moc nepadaji. Ani si nevzpominam kdy naposled.

Katastrofální bylo jejich nasazení/nenasazení v srbské kampani 1999. Tehdy se to mj. přičítalo ztrátě zájmu US Army a omezením výcviku a financování po rozpadu SSSR a z toho vyplývající změny taktiky.

[Scotty87]

Tak tam byl nasazen AH-64. Jejich nasazení bylo hodně limitované povahou operace a strachem z nasycení různých bojových skupin MANPADy.

[Koba]

Tak tam byl nasazen AH-64. Jejich nasazení bylo hodně limitované povahou operace a strachem z nasycení různých bojových skupin MANPADy.

Že by? Tak to se omlouvám.
Seznam nehod zde: https://asn.flightsafety.org/asndb/type/HUCO/2

[Wolfhound]

Scotty má pravdu, roku 1999 měly být nasazeny AH-64. Loni o tom vyšel článek, několik citací:

Vyhrazená úkolová skupina – Task Force Hawk – měla kontrolu nad vrtulníky Apache a měla operovat z tábora Able Sentry poblíž Skoplje v Makedonii. Makedonská vláda však odmítla schválit bojové operace ze svého území proti svému severnímu sousedovi Srbsku. Albánie poté uvedla, že Apačům umožní létat ze svých základen. Navzdory nedostatkům infrastruktury a neshodám v rámci amerického generálního štábu prezident Clinton 3. dubna schválil nasazení Apačů v Albánii.

Déšť proměnil odbavovací plochy, kde parkovaly vrtulníky americké armády, v bláto. Jak bylo vidět v televizní reportáži, důstojníci americké armády, kteří vítali generála Clarka poté, co opustil svůj C-9 na odbavovací ploše v Tiraně, měli zablácené boty, což může sloužit jako ukazatel prostředí, ve kterém operovala Task Force Hawk. Brzy poté byl 26. dubna během cvičného letu ztracen jeden Apache. Mimochodem, přítomen byl filmový štáb americké stanice ABC News, který natočil záběry z místa nočního incidentu, které ukazují okamžik, kdy vrtulník narazil do kopce, s hořícími troskami a dvěma šokovanými piloty odvezenými z místa činu. „Ironií osudu to začalo jako cvičná mise na záchranu sestřeleného pilota,“ uvedl Forest Sawyer z ABC News.

Mise vrtulníků Apache se měly konat v noci, ve formacích šesti strojů, doprovázených dalšími vrtulníky a s palebnou podporou proti protivzdušné obraně (MLRS). Generál Clark zamýšlel použít cvičení s ostrou municí zaměřenou na jednotky VJ v Kosovu, ale nezískal souhlas Washingtonu. Během cvičení konaného v noci ze 4. na 5. května byl ztracen další vrtulník Apache (88-0228) patřící k četě C 6. letky/6. jízdního pluku a oba členové posádky zahynuli. „První náznaky naznačovaly mechanickou závadu, ale nakonec se nepodařilo určit příčinu,“ uvádí se v pozdější zprávě americké armády. Vrtulník havaroval v pohraniční oblasti, což Srbům umožnilo šířit tvrzení, že byl sestřelen jejich přenosnými systémy protivzdušné obrany (MANPAD) při pokusu o útok na srbský hraniční přechod.

Ztráta dvou nejmodernějších vrtulníků a dvou členů posádky negativně ovlivnila plány generála Clarka v nejvyšších vojenských a politických kruzích Spojených států. Nasazení vrtulníků Apache bylo následně zrušeno. V Albánii zůstaly, ale spíše jako znamení spojenectví mezi Spojenými státy a Albánií než jako mocný nástroj proti srbské Třetí armádě, která byla nasazena v Kosovu, Metohiji a jižním Srbsku.

Zdroj:
https://theaviationgeekclub.com/apache- ... st-serbia/

[Koba]

Jak říkají umělci a politici, když provedou nějakou koninu a dopustí se kardinálního omylu a blamáže: No já chtěl hlavně vyvolat diskuzi!

[HONZIK11]

Ani v tom postnutem odkazu ,,Z,, nevidim.

[Dzin]

Katastrofální bylo jejich nasazení/nenasazení v srbské kampani 1999. Tehdy se to mj. přičítalo ztrátě zájmu US Army a omezením výcviku a financování po rozpadu SSSR a z toho vyplývající změny taktiky.

To už jsme tu kdysi rozebíral

...

Jako hlavní důvod se obvykle uvádí, že se politické vedení USA obávalo zbytečných ztrát, zatímco vojenské velení OS USA prosazovalo opak, popřípadě, že se obecně USA obával ztrát. Což může být sice pravda, ale s problémem to nijak nesouvisí. Daleko blíže je tvrzení, že se po apačích požadovalo něco, co nebyly schopny splnit. To je defakto pravda, ale je nutno vysvětlení. Na začátek ještě přešelu, že k tomu byla sestavena zpráva US GAO (General accouting office) v březnu 2001 pod značnou GAO-01-401. Je možno ji dohledat na netu a přečíst celou. Uvedu zde shruba to co v ní s dovysvětlením toho, co se pod tím myslí.

Hlavní poučení zní, že je potřeba provést revizi doktýny nasazení AH-64, zlepšit velení, řízení, komunikaci, výpočetní techniku a zpravodajství, změnit výcvik, vybudovat další potřebné schopnosti a změnit strukturu jednotek.

Celý problém tak leží v rovině dokrinální. Apače měly mít schopnost hlubokých úderů na nepřátelském území, tedy to co se po nich v Kosovu požadovalo. Problém byl, že se jednalo o akce v rámci pozemních operací, zatímco v Kosovu se jednalo o součást letecké kampaně. Vojenští představitelé byli ale přesvědčeni, že doktrýna je dostatečně flexibilní, aby se dala aplikovat i na tuto situaci. To se ale ukázalo mylným. Pro vedení takovét ooperace tak chyběl výcvik, operační postupy, organizace jednotech a jejich vybavení a nedostatky v C4I (velení, řízení, komunikace, počítače a zpravodajství). Když to napíši zjednodušeně, objevil se klasický problém známí po generace a to vždy problém kooperace mezi jednotlivými složkami armády. Kampaň byla letecká a tedy nad ní mělo kontrolu USAF, zatímco AH-64 jsou operačně pod US Army. Hlavní problém tak byla spolupráce obou složek a jejich interoperabilita.

Co to znamená a v čem tento problém spočíval? TFH byla velmi malá jednotka, která ale měla spolupracovat s USAF na velmi vysoké úrovni. Neměla pro to kapacity a ani prostředky. Objevily se tak problémy, které se dříve nemohly projevit, protože US Army a USAF spolurpacovaly na vyšší úrovni a měly vždy svého odpovídajícího partnera a zázemí. Celá doktrýna nasazení tak byla koncipovaná jako spolupráce dvou rovnocených partnerů s celou škálou schopností. Najednou zde byla situace, kdy jeden z partnerů byl o několik úrovní níže a neměl tak vše, co bylo v rámci operační doktrýny požadováno, aniž by to ale bylo v ní specifikováno. USAF tak nemohlo dostatečně efektivně velet a řídit TFH a zabezpečovat ho, protože z jeho pohledu ležel "příliš nízko" v jeho podřízenosti a naopak TFH neměl možnost vše potřebné zajistit a komunikovat s nadřázeným USAF, protože neměl vlastní schopnosti a prostředky a jeho armádní nadřízení, kteří to měli, byli zase hierarchicky i dispozičně "příliš daleko". Chyběly tak vybudované jednotlivé vazby mezi armádou a letectvem. Když to pro vysvětlení zjednoduším, aby to tehdy fungovalo, musela by TFH (jednotka velikosti brigády) mít armádní veliteství.

Z tohoto potom vyplynuly veškeré praktické problémy, které se obvykle řešily a řeší. Samotná kvalita apačů, jejich výzbroje či dalších zbraňových prvků nebo samotných pilotů s tím tak nemá co dělat.

K tomu přikládám i odkaz na zmiňovanou zprávu.