Vojenský amazon pre americké obzrojené zložky
https://www.defencenews.sk/aktualne/cla ... e-amazonu/
Spojené štáty tiež študujú skúsenosti z Ukrajiny, ktorá začiatkom tohto roka spustila vlastné trhovisko obrannej techniky s názvom Brave1 Market. Ukrajinská platforma slúži ako centrum pre vojenské jednotky, ktoré si môžu priamo zaobstarať potrebnú techniku – od dronov až po softvérové riešenia.
Na jeseň tohto roka spustí americká armáda nové online trhovisko na nákup bezpilotných systémov. Táto platforma, pripomínajúca Amazon, umožní jednotkám vyberať si overené riešenia na základe ceny a výkonu, čím sa obíde zdĺhavý byrokratický proces obstarávania. Programový výkonný úrad pre letectvo (Program Executive Office for Aviation) americkej armády opisuje túto platformu ako centralizovaný, Amazonu podobný obchod, ktorý má slúžiť na klasifikáciu a nákup bezpilotných systémov (UAS). Systém bude filtrovať osvedčené riešenia na základe ceny a výkonu s cieľom obísť zdĺhavé obstarávacie procesy Pentagonu. Podľa predstaviteľov armády je tento prístup súčasťou širšej snahy zefektívniť hodnotenie, obstarávanie a nasadzovanie bezpilotných systémov. Informuje o tom stránka dfence-blog.com.
Nová platforma umožní armádnym jednotkám prehliadať, porovnávať a vyberať si drony, ktoré spĺňajú ich operačné potreby, bez nutnosti prechádzať tradičnou obstarávacou byrokraciou. Centralizáciou ponúk a poskytovaním štandardizovaných údajov o výkonnosti chce armáda uľahčiť veliteľom a obstarávacím dôstojníkom rýchle zavádzanie už overených a dostupných technológií. Táto iniciatíva odráža rastúce presvedčenie v celom ministerstve obrany, že rýchlosť obstarávania je v moderných konfliktoch kľúčová, najmä v rýchlo sa rozvíjajúcich oblastiach, ako sú bezpilotné systémy. V uplynulých rokoch sa dlhé lehoty obstarávacieho procesu Pentagónu stali terčom kritiky za spomaľovanie dodávok naliehavo potrebných prostriedkov na bojisko.
Pre americkú armádu má nové miesto na obstarávanie dronov slúžiť na účel: zabezpečiť, aby jednotky mohli získať systémy prispôsobené ich bezprostredným operačným potrebám bez toho, aby museli mesiace či roky čakať na schválenie. Úradníci tvrdia, že to tiež vytvorí konkurenčné prostredie pre priemysel a povzbudí vývojárov, aby rýchlo a za rôzne ceny plnili požiadavky armády.
Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Urýchlenie zavedenia dronov v americkej armáde
Velitelia jednotiek majú teraz právo samostatne nakupovať a testovať drony bez schválenia vyšších inštancií (predtým sa to väčšinou realizovalo na iniciatívu).
Velitelia majú za úlohu rozširovať výcvikové polygóny, vykonávať testy, vrátane rojového nasadenia dronov.
Budú vytvorené tri polygóny s rôznorodým terénom (vrátane vodných plôch) pre hĺbkovú prípravu operátorov. Všetky veľké výcvikové akcie vo všetkých ozbrojených silách do roku 2027 musia zahŕňať použitie bezpilotných lietadiel.
Malé drony sa teraz klasifikujú ako spotrebný materiál, nie ako dlhodobý majetok, čo odstraňuje byrokratické prekážky pri ich obstarávaní a výcviku.
https://www.defensenews.com/pentagon/20 ... practices/
Velitelia jednotiek majú teraz právo samostatne nakupovať a testovať drony bez schválenia vyšších inštancií (predtým sa to väčšinou realizovalo na iniciatívu).Velitelia majú za úlohu rozširovať výcvikové polygóny, vykonávať testy, vrátane rojového nasadenia dronov.Budú vytvorené tri polygóny s rôznorodým terénom (vrátane vodných plôch) pre hĺbkovú prípravu operátorov. Všetky veľké výcvikové akcie vo všetkých ozbrojených silách do roku 2027 musia zahŕňať použitie bezpilotných lietadiel.Malé drony sa teraz klasifikujú ako spotrebný materiál, nie ako dlhodobý majetok, čo odstraňuje byrokratické prekážky pri ich obstarávaní a výcviku.https://www.defensenews.com/pentagon/20 ... practices/
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Kontinuálny vývoj a testovanie zbraní v praxi
https://www.armadninoviny.cz/ukrajinsky ... valka.html
Válka na Ukrajině nevytvořila jen nová bojiště – vytvořila i zcela nový model vývoje a nákupu vojenských technologií. Ten je postaven na extrémní rychlosti, decentralizaci a přímé spolupráci mezi vývojáři a vojáky v poli.
Fairlamb zůstala na Ukrajině i po začátku ruské invaze a stala se svědkem něčeho, co podle ní Západ stále nechápe. „Především bych řekla, že rychlost iterace všeho je naprosto mimořádná.“ Tento princip – schopnost velmi rychle měnit a zlepšovat produkty podle aktuálních podmínek na bojišti – je podle ní klíčem k vítězství.
Západ zatím nedisponuje mentálními nástroji, institucionálním rámcem ani dostatečně širokým komentátorským zázemím, které by mu umožnily tuto proměnu plně pochopit a prakticky uchopit. Nejde o nedostatek schopností, ale o hluboce zakořeněné myšlenkové schéma, jak přistupovat k válce jako takové.
Podstatou je, že nejde o dlouhodobý vývoj zbraňových systémů v laboratořích, ale o nepřetržité ladění v extrémně dynamickém prostředí. Výroba, testování na frontě, úprava, znovu testování – a tak pořád dokola. Jde o nekonečný proces inovací, kde žádná zbraň není a nikdy nebude finální. Cílem není hotový produkt, ale efektivní organizační proces neustálého technologického přizpůsobování se měnící realitě na bojišti. To je pravý opak tradičního západního modelu, který směřuje k jednomu finálnímu výsledku, certifikovanému a nasazenému na roky dopředu.
„Obvykle se stane, že někdo má nápad nebo říká: ‘Je tu potřeba, vytvoříme něco, co ji vyřeší,’ a ještě než se vůbec přiblíží k ministerstvu obrany nebo něčemu podobnému kvůli nákupu, pracuje ve spolupráci s jednotkou a neustále během vývoje upravuje produkt,“ říká Fairlamb. „Ať už jde o úpravy hardwaru nebo softwaru, vše se tady doslova staví po boku armády. Takže když je to připravené k nákupu, už je to plně otestované. Je to nekonečný cyklus stavění a testování, pořád dokola.“
Tento způsob vývoje se ukázal jako nesrovnatelně efektivnější než západní modely, kde produkty často vstupují do armádního výběrového řízení bez skutečné zpětné vazby z bojiště. Výsledkem jsou někdy skvělá inženýrská díla – ale špatné zbraně.
Změna je nejviditelnější na výrobě FPV dronů. „V roce 2022 Ukrajinci neměli téměř žádné domácí drony. Všechno to byly Mavicy. Kupovali je z regálu, upravovali podle potřeby.“
Pak přišla revoluce. „V roce 2023 jste opravdu mohli sledovat nástup FPV dronů, které Ukrajinci dokázali vyrábět ve velkém množství.“
Podle Fairlamb nejde o centralizovanou produkci. „Je to absolutně decentralizované. Jsou po celé Ukrajině malé dílny, kde lidé vyrábějí FPV rámy a těla. Pak je pošlou na koordinační místa, kde se do nich přidávají elektronika, kamery, cokoli dalšího.“
Zásadní roli hrají 3D tiskárny. „Neuvěřitelné množství věcí se tady vyrábí 3D tiskem. Všechny FPV drony jsou tisknuté.“
Ve čtyřech bodech Fairlamb vysvětluje americkému publiku klíčové principy ukrajinského modelu vývoje a zavádění technologií, které by si podle ní měl Západ uvědomit a začít je chápat:
- „První je skutečně rychlost iterace, která se tady odehrává – jak u softwaru, tak u hardwaru. A protože musíte být schopni se přizpůsobit všemu, co dělají Rusové – a ručím za to, že Číňané by byli úplně stejní – pokud jde o prostředí bez GPS, pokud jde o reakci na probíhající elektromagnetický boj. Musíte začít se systémy, které jsou přizpůsobitelné a dají se měnit. A ne tak, že se pošlou zpátky do továrny – vojáci to musí být schopní udělat sami.“
- „Druhý bod je výroba, rozsah. Všechno, co Ukrajinci používají – FPV drony, ty většinou stojí 500 až 1000 dolarů, maximálně, pokud mají sofistikované komponenty jako noční kamery. Větší drony s pevným křídlem možná 10 tisíc dolarů, některé 30 tisíc – a to už je horní hranice. Když uvažujete v měřítku milionů dronů, které jsou v provozu, nemůžete mít drony, které stojí 100 nebo 200 tisíc za kus.“
- „Třetí bod je cena. Je to o druhu výroby, masové produkci a o cenové hladině, která v tom hraje klíčovou roli.“
- „Čtvrtý bod je samotný akviziční proces. A to už není v rukou výrobců – to je v rukou [amerických] kongresových výborů, rozpočtového procesu, ministerstva obrany. Ale tradiční cyklus, kterým ministerstvo obrany USA zavádí nové technologie, není rychlý. Není. Může to trvat roky. I u firem jako Anduril a dalších to pořád není žádný zázračně rychlý proces.“
Navíc: „Mnoho vojáků si prostě kupuje věci víceméně z regálu, nebo mají lidi, kteří pro ně pořádají sbírky, nebo firmy darují vybavení přímo vojákům na frontě.“
Kombinace těchto tří cest – ministerská, jednotková a dobrovolnická – tvoří ekosystém, který podle Fairlamb zásadně mění pravidla hry.
Fairlamb cituje i konkrétní příklad z praxe: „V první polovině roku 2025 už ty věci měníme [rychleji]. Teď je to někdy měsíc a půl, někdy jen měsíc. Takže ta rychlost, s jakou se věci vyvíjejí, je naprosto a zcela neslučitelná s procesy, které fungují ve většině západních systémů. A výhodu, kterou mohou mít protivníci – dejme tomu Čína a/nebo Rusko – spočívá v tom, že jejich vlády mohou… přijít do továrny na pračky a říct: ‚Tak dobře, pračky už neděláte. Od teď vyrábíte FPV drony a chci jich dva miliony do příštího úterý.‘ Takže pokud jde o schopnost potenciálních protivníků vyrábět tyto věci ve velkém a za výrazně nižší ceny, je to něco, nad čím by Spojené státy skutečně měly začít přemýšlet.“
Podobný vývoj probíhá i u pozemních bezosádkových prostředků. Fairlamb popisuje důvod: „Bylo čím dál těžší vyzvedávat zraněné vojáky, protože každá záchranná mise končila útokem ruského FPV dronu.“
To vyvolalo lavinu inovací. „Společnost Tencore vyrobila několik různých typů. Jeden z nich – Termit – se na frontě velmi osvědčil. Mají pásy, stabilitu, krytí, a už jsou docela dobře chráněné.“
Podle ní se válka mění tak rychle, že tradiční přístup „vymyslet → otestovat → zavést“ ztrácí význam. „Západ si musí uvědomit, že kombinace těchto věcí – extrémní rychlost, decentralizace, adaptace – úplně změnila pravidla hry v tom, jak se technologie dostávají na frontu.“
Fairlamb přitom netvrdí, že vše na Ukrajině je ideální nebo přenositelné. Místní model vznikl jako nutnost v boji o přežití. „Neříkám, že všechno tady může být zkopírováno. Ale pokud by Spojené státy začaly jen tím, že by změnily akviziční proces a dovolily jednotkám nakupovat přímo, jakmile je něco zařazeno mezi schválené produkty – to by vojákům obrovsky pomohlo. Protože to tempo je prostě šílené.“
https://www.armadninoviny.cz/ukrajinsky ... valka.html
Válka na Ukrajině nevytvořila jen nová bojiště – vytvořila i zcela nový model vývoje a nákupu vojenských technologií. Ten je postaven na extrémní rychlosti, decentralizaci a přímé spolupráci mezi vývojáři a vojáky v poli.
Fairlamb zůstala na Ukrajině i po začátku ruské invaze a stala se svědkem něčeho, co podle ní Západ stále nechápe. „Především bych řekla, že rychlost iterace všeho je naprosto mimořádná.“ Tento princip – schopnost velmi rychle měnit a zlepšovat produkty podle aktuálních podmínek na bojišti – je podle ní klíčem k vítězství.
Západ zatím nedisponuje mentálními nástroji, institucionálním rámcem ani dostatečně širokým komentátorským zázemím, které by mu umožnily tuto proměnu plně pochopit a prakticky uchopit. Nejde o nedostatek schopností, ale o hluboce zakořeněné myšlenkové schéma, jak přistupovat k válce jako takové.
Podstatou je, že nejde o dlouhodobý vývoj zbraňových systémů v laboratořích, ale o nepřetržité ladění v extrémně dynamickém prostředí. Výroba, testování na frontě, úprava, znovu testování – a tak pořád dokola. Jde o nekonečný proces inovací, kde žádná zbraň není a nikdy nebude finální. Cílem není hotový produkt, ale efektivní organizační proces neustálého technologického přizpůsobování se měnící realitě na bojišti. To je pravý opak tradičního západního modelu, který směřuje k jednomu finálnímu výsledku, certifikovanému a nasazenému na roky dopředu.
„Obvykle se stane, že někdo má nápad nebo říká: ‘Je tu potřeba, vytvoříme něco, co ji vyřeší,’ a ještě než se vůbec přiblíží k ministerstvu obrany nebo něčemu podobnému kvůli nákupu, pracuje ve spolupráci s jednotkou a neustále během vývoje upravuje produkt,“ říká Fairlamb. „Ať už jde o úpravy hardwaru nebo softwaru, vše se tady doslova staví po boku armády. Takže když je to připravené k nákupu, už je to plně otestované. Je to nekonečný cyklus stavění a testování, pořád dokola.“
Tento způsob vývoje se ukázal jako nesrovnatelně efektivnější než západní modely, kde produkty často vstupují do armádního výběrového řízení bez skutečné zpětné vazby z bojiště. Výsledkem jsou někdy skvělá inženýrská díla – ale špatné zbraně.
Změna je nejviditelnější na výrobě FPV dronů. „V roce 2022 Ukrajinci neměli téměř žádné domácí drony. Všechno to byly Mavicy. Kupovali je z regálu, upravovali podle potřeby.“
Pak přišla revoluce. „V roce 2023 jste opravdu mohli sledovat nástup FPV dronů, které Ukrajinci dokázali vyrábět ve velkém množství.“
Podle Fairlamb nejde o centralizovanou produkci. „Je to absolutně decentralizované. Jsou po celé Ukrajině malé dílny, kde lidé vyrábějí FPV rámy a těla. Pak je pošlou na koordinační místa, kde se do nich přidávají elektronika, kamery, cokoli dalšího.“
Zásadní roli hrají 3D tiskárny. „Neuvěřitelné množství věcí se tady vyrábí 3D tiskem. Všechny FPV drony jsou tisknuté.“
Ve čtyřech bodech Fairlamb vysvětluje americkému publiku klíčové principy ukrajinského modelu vývoje a zavádění technologií, které by si podle ní měl Západ uvědomit a začít je chápat:
- „První je skutečně rychlost iterace, která se tady odehrává – jak u softwaru, tak u hardwaru. A protože musíte být schopni se přizpůsobit všemu, co dělají Rusové – a ručím za to, že Číňané by byli úplně stejní – pokud jde o prostředí bez GPS, pokud jde o reakci na probíhající elektromagnetický boj. Musíte začít se systémy, které jsou přizpůsobitelné a dají se měnit. A ne tak, že se pošlou zpátky do továrny – vojáci to musí být schopní udělat sami.“
- „Druhý bod je výroba, rozsah. Všechno, co Ukrajinci používají – FPV drony, ty většinou stojí 500 až 1000 dolarů, maximálně, pokud mají sofistikované komponenty jako noční kamery. Větší drony s pevným křídlem možná 10 tisíc dolarů, některé 30 tisíc – a to už je horní hranice. Když uvažujete v měřítku milionů dronů, které jsou v provozu, nemůžete mít drony, které stojí 100 nebo 200 tisíc za kus.“
- „Třetí bod je cena. Je to o druhu výroby, masové produkci a o cenové hladině, která v tom hraje klíčovou roli.“
- „Čtvrtý bod je samotný akviziční proces. A to už není v rukou výrobců – to je v rukou [amerických] kongresových výborů, rozpočtového procesu, ministerstva obrany. Ale tradiční cyklus, kterým ministerstvo obrany USA zavádí nové technologie, není rychlý. Není. Může to trvat roky. I u firem jako Anduril a dalších to pořád není žádný zázračně rychlý proces.“
Navíc: „Mnoho vojáků si prostě kupuje věci víceméně z regálu, nebo mají lidi, kteří pro ně pořádají sbírky, nebo firmy darují vybavení přímo vojákům na frontě.“
Kombinace těchto tří cest – ministerská, jednotková a dobrovolnická – tvoří ekosystém, který podle Fairlamb zásadně mění pravidla hry.
Fairlamb cituje i konkrétní příklad z praxe: „V první polovině roku 2025 už ty věci měníme [rychleji]. Teď je to někdy měsíc a půl, někdy jen měsíc. Takže ta rychlost, s jakou se věci vyvíjejí, je naprosto a zcela neslučitelná s procesy, které fungují ve většině západních systémů. A výhodu, kterou mohou mít protivníci – dejme tomu Čína a/nebo Rusko – spočívá v tom, že jejich vlády mohou… přijít do továrny na pračky a říct: ‚Tak dobře, pračky už neděláte. Od teď vyrábíte FPV drony a chci jich dva miliony do příštího úterý.‘ Takže pokud jde o schopnost potenciálních protivníků vyrábět tyto věci ve velkém a za výrazně nižší ceny, je to něco, nad čím by Spojené státy skutečně měly začít přemýšlet.“
Podobný vývoj probíhá i u pozemních bezosádkových prostředků. Fairlamb popisuje důvod: „Bylo čím dál těžší vyzvedávat zraněné vojáky, protože každá záchranná mise končila útokem ruského FPV dronu.“
To vyvolalo lavinu inovací. „Společnost Tencore vyrobila několik různých typů. Jeden z nich – Termit – se na frontě velmi osvědčil. Mají pásy, stabilitu, krytí, a už jsou docela dobře chráněné.“
Podle ní se válka mění tak rychle, že tradiční přístup „vymyslet → otestovat → zavést“ ztrácí význam. „Západ si musí uvědomit, že kombinace těchto věcí – extrémní rychlost, decentralizace, adaptace – úplně změnila pravidla hry v tom, jak se technologie dostávají na frontu.“
Fairlamb přitom netvrdí, že vše na Ukrajině je ideální nebo přenositelné. Místní model vznikl jako nutnost v boji o přežití. „Neříkám, že všechno tady může být zkopírováno. Ale pokud by Spojené státy začaly jen tím, že by změnily akviziční proces a dovolily jednotkám nakupovat přímo, jakmile je něco zařazeno mezi schválené produkty – to by vojákům obrovsky pomohlo. Protože to tempo je prostě šílené.“
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Softwarovo definovaná výzbroj a armáda
https://www.armadninoviny.cz/anti-drony ... rmadu.html
Ozbrojené síly Spojených států nejsou dostatečně vyspělé, aby mohly s plnou efektivitou využívat takto pokročilé technologie.
Přebujelá byrokracie je hlavní brzdou vývoje nejen ve státě, ale také ve firmách, včetně zbrojních. Právě firmy jako SpaceX nebo Anduril jsou super úspěšné kvůli tomu, že sebe-pohánějící a sebe-rozmnožující byrokracii vidí jako svého hlavního nepřítele úspěchu. Co jinde trvá roky, u těchto firem trvá měsíce. Elon Musk řekl: Dokonalá součástka je žádná součástka“. Stejně to platí i s formulářem: „Dokonalý formulář je žádný formulář“.
Firma Anduril se zcela pochopitelně soustředí na vývoj vojenských dronů a anti-dronových systémů. Včera firma představila průzkumný Bolt (a bojový Bolt-M), před pár týdny průzkumný Ghost-X. Několik let také vylepšuje koncept průzkumně-bojových dronů Altius. V případě obrany proti dronům nabízí senzorové věže Pulsar a Sentry, malé kamikaze drony Anvil a výkonné záchytné znovupoužitelné drony Roadrunner.
Bojovou hlavici dronu lze vyměnit za senzorovou a využít Roadrunner jako prostředek pro průzkum. Díky integraci softwarového prostředí Lattice zvládne jeden operátor obsluhovat více Roadrunnerů v různých rolích (průzkumník/ efektor). Lattice také Roadrunner a Pulsar integruje do jedné sítě. Roadrunner a Pulsar tak tvoří ucelenou síť senzor / efektor pro detekci a ničení pomalu a nízko letcích vzdušných cílů. Do této sítě lze napojit elektrooptické senzorové věže Sentry nebo zmíněné drony Ghost-X a Bolt.
Pulsar slouží k monitorování, detekci a rušení komunikace mezi nepřátelským operátorem a dronem. Umělá inteligence a pokročilé senzory umožňují analýzu dat v reálném čase a identifikaci potenciálních hrozeb. Na základě získaných informací – pokud například nepřítel změní komunikační frekvence – se Pulsar přizpůsobí hrozbám.
„Každý systém může zpracovávat data tam, kde se nachází, a pak si mohou mnohé věže, které jsou propojené v síti, vzájemně předávat znalosti pomocí malých metadat,“ uvedl Sam El-Akkad, generální manažer společnosti Anduril. „Pokud jeden objeví něco nového, všechny ostatní se naučí tuto novou věc rozpoznávat v budoucnu.“ Bohužel, ač to zní lehce surrealisticky, ozbrojené síly nejsou připravené na střet s takto vyspělou technologií. V mnoha oborech civilní technologie dávno překonaly ty vojenské. Platí to zejména pro oblast senzorů, počítačů, komunikace, software a sítí. Stačí říct jediné slovo – Starlink. Hlavním důvodem, kromě obludné a vše pohlcující byrokracie, je zejména nesmírně komplikované, náročné a dlouhé testování vojenských systémů. „[Anduril] má velmi moderní technologie, ale tyto moderní technologie nyní musí spolupracovat s něčím, co bylo postaveno pro armádu před 30 lety, používá zastaralý programovací jazyk a není cloudově orientované,“ řekla před rokem podplukovnice Gabriela Arraiz, zástupkyně technického ředitele Společného velení speciálních operací JSOC (Joint Special Operations Command), což je podřízené velitelství SOCOM. „A jak tedy tyto systémy spojit a komunikovat – zvlášť když mluvíme o řetězci ničení [kill chainu] a jak dlouhý tento řetězec ničení je?“
Stejné problémy jsou u celopentagonské iniciativy JADC2 (Joint All-Domain Command and Control), jejímž cílem je propojit zbraně, senzory a data napříč celým ministerstvem obrany pod jedinou síť, což umožňuje lepší a rychlejší rozhodování.
Aby armády mohly využívat všechny tyto moderní systémy, potřebují zavést moderní softwarovou infrastrukturu, jako jsou cloudové úložiště, otevřené systémy a aplikační programovací rozhraní (API).
Pentagon musí vytvořit standardy mezi novými a staršími systémy různých vojenských složek. Společné komunikační a softwarové protokoly (jako například Lattice) dovolí různým platformám spolu efektivně komunikovat. Otevřená hardwarová a softwarová architektura (žádné „black box“) dovolí snadnější přidávání nových funkcí a rychlé aktualizace.
https://www.armadninoviny.cz/anti-drony ... rmadu.html
Ozbrojené síly Spojených států nejsou dostatečně vyspělé, aby mohly s plnou efektivitou využívat takto pokročilé technologie.
Přebujelá byrokracie je hlavní brzdou vývoje nejen ve státě, ale také ve firmách, včetně zbrojních. Právě firmy jako SpaceX nebo Anduril jsou super úspěšné kvůli tomu, že sebe-pohánějící a sebe-rozmnožující byrokracii vidí jako svého hlavního nepřítele úspěchu. Co jinde trvá roky, u těchto firem trvá měsíce. Elon Musk řekl: Dokonalá součástka je žádná součástka“. Stejně to platí i s formulářem: „Dokonalý formulář je žádný formulář“.
Firma Anduril se zcela pochopitelně soustředí na vývoj vojenských dronů a anti-dronových systémů. Včera firma představila průzkumný Bolt (a bojový Bolt-M), před pár týdny průzkumný Ghost-X. Několik let také vylepšuje koncept průzkumně-bojových dronů Altius. V případě obrany proti dronům nabízí senzorové věže Pulsar a Sentry, malé kamikaze drony Anvil a výkonné záchytné znovupoužitelné drony Roadrunner.
Bojovou hlavici dronu lze vyměnit za senzorovou a využít Roadrunner jako prostředek pro průzkum. Díky integraci softwarového prostředí Lattice zvládne jeden operátor obsluhovat více Roadrunnerů v různých rolích (průzkumník/ efektor). Lattice také Roadrunner a Pulsar integruje do jedné sítě. Roadrunner a Pulsar tak tvoří ucelenou síť senzor / efektor pro detekci a ničení pomalu a nízko letcích vzdušných cílů. Do této sítě lze napojit elektrooptické senzorové věže Sentry nebo zmíněné drony Ghost-X a Bolt.
Pulsar slouží k monitorování, detekci a rušení komunikace mezi nepřátelským operátorem a dronem. Umělá inteligence a pokročilé senzory umožňují analýzu dat v reálném čase a identifikaci potenciálních hrozeb. Na základě získaných informací – pokud například nepřítel změní komunikační frekvence – se Pulsar přizpůsobí hrozbám.
„Každý systém může zpracovávat data tam, kde se nachází, a pak si mohou mnohé věže, které jsou propojené v síti, vzájemně předávat znalosti pomocí malých metadat,“ uvedl Sam El-Akkad, generální manažer společnosti Anduril. „Pokud jeden objeví něco nového, všechny ostatní se naučí tuto novou věc rozpoznávat v budoucnu.“ Bohužel, ač to zní lehce surrealisticky, ozbrojené síly nejsou připravené na střet s takto vyspělou technologií. V mnoha oborech civilní technologie dávno překonaly ty vojenské. Platí to zejména pro oblast senzorů, počítačů, komunikace, software a sítí. Stačí říct jediné slovo – Starlink. Hlavním důvodem, kromě obludné a vše pohlcující byrokracie, je zejména nesmírně komplikované, náročné a dlouhé testování vojenských systémů. „[Anduril] má velmi moderní technologie, ale tyto moderní technologie nyní musí spolupracovat s něčím, co bylo postaveno pro armádu před 30 lety, používá zastaralý programovací jazyk a není cloudově orientované,“ řekla před rokem podplukovnice Gabriela Arraiz, zástupkyně technického ředitele Společného velení speciálních operací JSOC (Joint Special Operations Command), což je podřízené velitelství SOCOM. „A jak tedy tyto systémy spojit a komunikovat – zvlášť když mluvíme o řetězci ničení [kill chainu] a jak dlouhý tento řetězec ničení je?“
Stejné problémy jsou u celopentagonské iniciativy JADC2 (Joint All-Domain Command and Control), jejímž cílem je propojit zbraně, senzory a data napříč celým ministerstvem obrany pod jedinou síť, což umožňuje lepší a rychlejší rozhodování.
Aby armády mohly využívat všechny tyto moderní systémy, potřebují zavést moderní softwarovou infrastrukturu, jako jsou cloudové úložiště, otevřené systémy a aplikační programovací rozhraní (API).
Pentagon musí vytvořit standardy mezi novými a staršími systémy různých vojenských složek. Společné komunikační a softwarové protokoly (jako například Lattice) dovolí různým platformám spolu efektivně komunikovat. Otevřená hardwarová a softwarová architektura (žádné „black box“) dovolí snadnější přidávání nových funkcí a rychlé aktualizace.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Re: Akcelerácia inovácií v armádach a firmách
Proces zmeny je dôležitejší, než zbraň
https://www.armadninoviny.cz/drony-meni ... zbran.html
Podle Trenta Emenekera z organizace Defense Innovation Unit (DIU), který o této kulturní transformaci hovořil na konferenci think-tanku Hudson Institute (Building Weapons That Adapt and Scale, 2024), není americký zbrojní průmysl schopen sám o sobě generovat potřebnou masu zbraní. „Škálování přichází z komerčního sektoru. Tam je naše inovační kapacita, tam je možnost násobit výkon 10×, 100×, 1000×. Armádní rozpočty a infrastruktura to samy nedokážou,“ uvedl. Podle něj je schopnost rychle iterovat nové technologie klíčem k vítězství – zejména v konfliktech, kde se taktika mění během týdnů nebo měsíců.
Zničení skladu munice, logistického vozidla nebo velitelského stanoviště ochromí celou bojovou jednotku – mnohem více než zásah jednoho tanku nebo houfnice. Jde o útok na celek, nikoliv na izolovaný prvek. A protože zbraňových systémů je vždy omezené množství, je zásadní využít je tam, kde budou mít největší účinek.
Zatímco na začátku války byly identifikované cíle často ihned napadeny – ze strachu, že později už nebude k dispozici vhodný prostředek nebo že cíl zmizí – dnes se prosazuje strukturovanější přístup. Po průzkumu následuje pozorování cíle, analýza chování a struktury a teprve poté cílený úder – zaměřený ne na jednotlivý prostředek, ale na celou bojovou síť nepřítele.
https://www.armadninoviny.cz/drony-meni ... zbran.html
Podle Trenta Emenekera z organizace Defense Innovation Unit (DIU), který o této kulturní transformaci hovořil na konferenci think-tanku Hudson Institute (Building Weapons That Adapt and Scale, 2024), není americký zbrojní průmysl schopen sám o sobě generovat potřebnou masu zbraní. „Škálování přichází z komerčního sektoru. Tam je naše inovační kapacita, tam je možnost násobit výkon 10×, 100×, 1000×. Armádní rozpočty a infrastruktura to samy nedokážou,“ uvedl. Podle něj je schopnost rychle iterovat nové technologie klíčem k vítězství – zejména v konfliktech, kde se taktika mění během týdnů nebo měsíců.
Zničení skladu munice, logistického vozidla nebo velitelského stanoviště ochromí celou bojovou jednotku – mnohem více než zásah jednoho tanku nebo houfnice. Jde o útok na celek, nikoliv na izolovaný prvek. A protože zbraňových systémů je vždy omezené množství, je zásadní využít je tam, kde budou mít největší účinek.
Zatímco na začátku války byly identifikované cíle často ihned napadeny – ze strachu, že později už nebude k dispozici vhodný prostředek nebo že cíl zmizí – dnes se prosazuje strukturovanější přístup. Po průzkumu následuje pozorování cíle, analýza chování a struktury a teprve poté cílený úder – zaměřený ne na jednotlivý prostředek, ale na celou bojovou síť nepřítele.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Pentagon přistoupil k zásadní přeměně americké armády
https://www.armadninoviny.cz/transforma ... dronu.html
Americký ministr obrany Pete Hegseth vedoucím Pentagonu rozeslal dokument Army Transformation and Acquisition Reform, který se zabývá přeměnou americké armády a reformou jejího akvizičního systému – tedy jak armáda plánuje, pořizuje a zavádí nové zbraně, technologie a vybavení.
Co se týče konkrétních zbraňových programů, ministr obrany píše, že kvůli rychlé transformaci a nárůstu bojové síly se musí armáda „zbavit zastaralých, nadbytečných a neefektivních programů a zároveň restrukturalizovat velitelství a akviziční systémy. Současně musí armáda upřednostnit investice v souladu se strategií administrativy, aby stávající prostředky byly využity především ke zlepšení přesné palby dlouhého dosahu, protiletecké a protiraketové obrany (včetně systému Golden Dome for America), kybernetiky, elektronického boje a schopností proti vesmírným systémům.“
Konkrétní opatření zahrnují:
Pokud jde o nákupy a modernizace, armáda chce přejít od dosavadního přístupu, který se soustředil na jednotlivé programy, k financování podle schopností – a to hlavně v klíčových oblastech, jako jsou bezpilotní systémy, systémy proti dronům a elektronický boj. Podle Hegsethova memoranda to umožní armádě rychleji přebírat nové technologie a reagovat na hrozby. Součástí změn jsou také úpravy smluv dávající armádě větší svobodu při údržbě a opravách vlastní techniky.
Americký ministr obrany Pete Hegseth vedoucím Pentagonu rozeslal dokument Army Transformation and Acquisition Reform, který se zabývá přeměnou americké armády a reformou jejího akvizičního systému – tedy jak armáda plánuje, pořizuje a zavádí nové zbraně, technologie a vybavení.
Co se týče konkrétních zbraňových programů, ministr obrany píše, že kvůli rychlé transformaci a nárůstu bojové síly se musí armáda „zbavit zastaralých, nadbytečných a neefektivních programů a zároveň restrukturalizovat velitelství a akviziční systémy. Současně musí armáda upřednostnit investice v souladu se strategií administrativy, aby stávající prostředky byly využity především ke zlepšení přesné palby dlouhého dosahu, protiletecké a protiraketové obrany (včetně systému Golden Dome for America), kybernetiky, elektronického boje a schopností proti vesmírným systémům.“
Konkrétní opatření zahrnují:
- operační připravenost střel dlouhého dosahu schopných zasahovat pohyblivé cíle do roku 2027;
- elektromagnetická dominance do roku 2027;
- operační připravenost dronů a pozemních/vzdušných „efektů“ v každé divizi do konce roku 2026;
- zlepšení mobility a nákladovosti obrany proti dronům na úroveň čet do roku 2026 a rot do roku 2027;
- velení a řízení s pomocí umělé inteligence na úrovni sboru a divize do roku 2027;
- rozšíření pokročilé výroby, včetně 3D tisku a aditivní výroby, na operační jednotky do roku 2026;
- modernizaci průmyslové základny tak, aby byla schopna vyrábět zásoby munice potřebné pro obranu vlasti za válečného stavu, s plnou schopností do roku 2028;
- posílení přítomnosti armády v indo-pacifické oblasti rozšířením místních zásob, stacionováním jednotek v regionu a cvičeními se spojenci a partnery za účelem zlepšení strategického přístupu.
Pokud jde o nákupy a modernizace, armáda chce přejít od dosavadního přístupu, který se soustředil na jednotlivé programy, k financování podle schopností – a to hlavně v klíčových oblastech, jako jsou bezpilotní systémy, systémy proti dronům a elektronický boj. Podle Hegsethova memoranda to umožní armádě rychleji přebírat nové technologie a reagovat na hrozby. Součástí změn jsou také úpravy smluv dávající armádě větší svobodu při údržbě a opravách vlastní techniky.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.