Krajinotvorba - ekologie

[Juraj Tichý]

20 rokov po
Ako aktivisti vyhrali boj nad lesnikmi a ešte aj mali pravdu

https://www.facebook.com/share/v/16cMb6te4N/

[pjaro77]

Ázijský import sa zosilňuje. Tentokrát ázijský hmyz - veľká včela na scéne.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... r-40531426

[Alfik]

Ázijský import sa zosilňuje. Tentokrát ázijský hmyz - veľká včela na scéne.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... r-40531426

Ta je naštěstí víceméně neškodná. Je to taková "ségra čmeláka"

[pjaro77]

Čínsky import z ich prírody má aj iné stránky, napríklad pajasene.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40530474

[Zemakt]

Převzato s ksichtbůku.

Rekultivace, nebo sukcese?
V poslední době se v souvislosti s lomem ČSA stále častěji skloňuje pojem sukcese – tedy představa, že se příroda o obnovu postará sama. Podle některých to prý zvládne lépe, rychleji a hlavně zadarmo, než klasické rekultivace. Ale je tomu skutečně tak?
Na přiloženém snímku z lomu Vršany je dobře patrný rozdíl: vpravo vidíme zhruba pětiletou rekultivaci, vlevo dole pak asi patnáctiletou sukcesi. A jaký je mezi nimi rozdíl? Z čistě biologického hlediska vlastně minimální. Biologický průzkum na lomu ČSA navíc vyhodnotil jako nejcennější právě ukončené rekultivace.
Rekultivace totiž dokáže urychlit přirozené procesy o stovky let. Zatímco sukcese ponechává území svému osudu, rekultivace vytváří stabilní a bezpečné prostředí – včetně cestní sítě, odvodnění a zabezpečených svahů. To jsou věci, se kterými si spontánní přírodní obnova nikdy neporadí.
Kdo z nás má několik století času čekat, než se lom ČSA zazelená? Není celá „přirozená obnova“ spíše motivována snahou těžební společnosti ušetřit miliardy korun?
Podle nepravomocného rozhodnutí obvodního báňského úřadu v Mostě se severní energetické zatím vrací více než miliarda korun z rezervy na rekultivace. Pokud se těžařům podaří předat celé území státu, zbaví se tím jakékoli odpovědnosti – ať už jde o podhrabané a nestabilní svahy směrem k Jezeří, toxickou vodu v jezeře nebo výstavbu břehových linií. Nebudou muset platit za napuštění nezávadnou vodou ani nájem za státní pozemky.
Celková úspora pro těžaře tak bude mnohem vyšší než miliarda korun. Otázka ale zní: kdo to všechno zaplatí, až se ukáže, že „ekologická obnova lomu ČSA“ nevyšla?
www.poustnebozahrada.cz

[Choroš]

No jo, no. Jsem si rozklikl a prošel ty stránky poustnebozahrada.cz. To je ten věčný rozpor mezi přístupy kultivovat a nekultivovat. Tzv. vědecky se dají vyargumentovat oba. Pominu-li lobistické zájmy na obou stranách, je to rozpor v přístupu k životu hluboce zakořeněný: přírodu mám rád, když je podle mě (les miluju. Ale jen, pokud stromy rostou v řádcích) X příroda ví nejlíp, co dělat, hlavně do toho nehrabejte, člověk všechno jen zničí. Oba jsou ptákovina, a řešit ten spor fakt nikomu nezávidím.

[Zemakt]

Možná by stačilo jen, člověk vzal člověk dal

[pjaro77]

Ak svahy trpia eroziou, tak by som zasiahol a naprílad spravil svejly a na ne zasadil stromy.

[Zemakt]

Za prvé to stojí love a za druhé rekultuvuješ. Takže sorry jako.

Choroš, vždyť to nemusí být pořád o těch řádkách. Obzvláště v tomto případě. Jenže ono se zkrátka nechce. Ono to jednou zaroste, ale je to fakt na dlouho.

Tak pokračujeme.

Rekultivace nebo „ekologická obnova“?
Novinky.cz přinesly článek, který líčí samovolné zatápění lomu ČSA jako „návrat přírody“. Ve skutečnosti jde ale především o úsporu miliard korun pro těžaře – a přenesení všech rizik na stát a daňové poplatníky.
Co článek zamlčel?
Biologické průzkumy ukázaly, že nejcennější plochy vznikají na rekultivacích, nikoliv na nekontrolované sukcesi.
V lomu ČSA se nachází toxická důlní voda s obsahem těžkých kovů – riziko, které těžař přenechává státu.
Nestabilní svahy směrem k Jezeří nebo budoucí břehové linie se samy od sebe nevyřeší.
„Ekologická obnova“ = levnější varianta, která šetří těžaři miliardy, ale ohrožuje lidi i přírodu.
Kdo zaplatí následky, až se ukáže, že samovolné zatápění a „sukcese“ nefungují? Odpověď je jasná – my všichni.
Nenechme se oklamat líbivými slovy o „motýlích loukách“. Budoucnost lomu ČSA potřebuje odpovědné řešení, ne marketing těžařů.
Vznikají jezero ČSA, už jenom ta barva říká, že to asi nebude nezávadná voda. Dole je tabulka hodnot, které byly v této vodě naměřeny. Hotový jedovatý koktejl. Těžař sice tvrdí, že je to voda s kojeneckou kvalitou, no já bych tomu moc nevěřil.

[Choroš]

No, dobře. Před časem jsem sem dával poměrně rozsáhlé texty, kde jsem se snažil nastínil složitost problematiky sukcese a rekultivací. Mám dojem, že i s nějakou základní literaturou. Proběhlo to bez zájmu, patrně to bylo moc odborné. Opakovat se nebudu, takže reakce jen na některé z těch nesmyslů, co ty postuješ:

Rekultivace nebo „ekologická obnova“?
Novinky.cz přinesly článek, který líčí samovolné zatápění lomu ČSA jako „návrat přírody“. Ve skutečnosti jde ale především o úsporu miliard korun pro těžaře – a přenesení všech rizik na stát a daňové poplatníky.
Co článek zamlčel?
Biologické průzkumy ukázaly, že nejcennější plochy vznikají na rekultivacích, nikoliv na nekontrolované sukcesi.

Lež. 1) je to mnohem složitější než na jednu větu, záleží, podle čeho se posuzuje cennost a v jakém časovém horizontu. Zdaleka nejčastěji to bývá druhová diverzita a vzácnost přítomných druhů. 2) Naprosto jednoznačně převažují studie, které našly víc cenných ploch (v tomto smyslu) na místech ponechaných spontánní sukcesi, ne na rekultivacích.

V lomu ČSA se nachází toxická důlní voda s obsahem těžkých kovů – riziko, které těžař přenechává státu.
Nestabilní svahy směrem k Jezeří nebo budoucí břehové linie se samy od sebe nevyřeší.
„Ekologická obnova“ = levnější varianta, která šetří těžaři miliardy, ale ohrožuje lidi i přírodu.
Kdo zaplatí následky, až se ukáže, že samovolné zatápění a „sukcese“ nefungují? Odpověď je jasná – my všichni.
Nenechme se oklamat líbivými slovy o „motýlích loukách“. Budoucnost lomu ČSA potřebuje odpovědné řešení, ne marketing těžařů.
Vznikají jezero ČSA, už jenom ta barva říká, že to asi nebude nezávadná voda. Dole je tabulka hodnot, které byly v této vodě naměřeny. Hotový jedovatý koktejl. Těžař sice tvrdí, že je to voda s kojeneckou kvalitou, no já bych tomu moc nevěřil.

Účelově použitá kvalita vody pro dehonestování sukcese na zemi. To spolu nemá nic společného. Kromě toho, kvalita a toxicita vody a substrátu je velmi ostře sledovaná. V tomto případě nejsem insider, ale něco o tom, jak to úředně probíhá, vím. Nikdo nečeká, že sukcese vyřeší toxicitu. Ať bude budoucnost osud místa jakýkoli, toxická zátěž se řešit bude.

[Zemakt]

Jo v pohodě. Nejsem zastáncem odezdikezdicizmu. Vím že pravda se kolikrát nachází někde uprostřed. Nicméně, o tom, že jde bohužel v první řadě o peníze (nikoliv fundovaným zastáncům sukcese) jsem přesvědčen.

Předpokládám, že pisatel posuzoval cennost ve vztahu toho výše uvedeného snímku, tj. erozí narušené výsypka vs zeleň. A časový horizont bude lidský život. Prostě to trvá déle. Nicméně jednoho dne se to bude určitě zelenat, viz výsypky nad Sokolovem, Medart aj. Jenže tam se tomu dost pomáhalo. Zde to bude trvat o dost déle, přičemž pamětníci těžby a jejich dědi již nebudou. A to si myslím, že je jádro pudla. Byla tam velká díra a ta tam bude pro ně pořád. Akorát se z ní nebude prášit.

[Choroš]

O peníze jde určitě. Ale já dovnitř v tomto případě nevidím.
Ale sukcese většinou neprobíhá pomalu. Pokud je povrch zvlněný (a to se zpravidla dělá) a není nepropustný, může být zazelenění stejně rychlé jako rekultivace, nebo i rychlejší. Záleží na místních podmínkách, technických opatřeních, konkrétním provedení rekultivace a nakonec i na náhodě při sukcesi. Taky jsem to tu asi psal. Případné sesuvy substrátu a půdotvorba jsou samozřejmě zase jiná kapitola. V jejich případě jsem já osobně zastáncem technické rekultivace (zabránění sesuvů) doprovázené citlivou biologickou rekultivací nebo řízenými zásahy do sukcese.

[skelet]

těžce laická otázka .. nebylo by dobré i podpořit růst rostlin tím, že se po dané ploše rozptýlí směs semen. Například pomocí "hydroseeding" nebo ""seedballs"

[pjaro77]

Iste , dnes sa robí vo svete napríklad zhadzovanie semien pionierskych rastlín, kríkov a stromov z dronov.

[Choroš]

těžce laická otázka .. nebylo by dobré i podpořit růst rostlin tím, že se po dané ploše rozptýlí směs semen. Například pomocí "hydroseeding" nebo ""seedballs"

Šlo by to. Samozřejmě by pak už nešlo o zcela přirozenou sukcesi (tj. záleží, na čem se veřejnost shodne, že tam chce). Má to ale taky svá úskalí: není tam vyvinutý půdní profil, chybí nebo jsou vzácné jinde běžné půdní organismy (včetně mykorhizních hub), což ovlivňuje rostliny jednak přímo (ne každá to bez hub a mikroorganismů zvládne), za druhé nepřímo (odlišné cykly prvků a látek, zpravidla velmi málo dusíku, substrát náchylný k vlhkostním extrémům). Ono těch kytek, které toto zvládají, není úplně mnoho.
Taky je možné tu a tam zasadit do substrátu blok půdy nebo nějakou rostlinu (klidně strom) s kořenovým balem. Tím se do půdy dostanou organismy, které by se tam samy o sobě dostávaly i desítky nebo stovky let. Není to úplně přirozená sukcese ale ani rekultivace, a docela se mi to líbí.

[skelet]

tak samo sebou jsem myslel do té sadby dát rostliny, které takové prostředí zvládají, a bylo by to ve stylu buď se uchytí nebo ne.

[Zemakt]

Byť to na první dobrou vypadá smysluplně a sympaticky. Má to jeden háček.

[pjaro77]

V týchto dňoch prúdi nad Europu z atlantiku atmosférická rieka
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=meteo_druzica (prepnúť na afrika a severná europa - infra)

[skelet]

Byť to na první dobrou vypadá smysluplně a sympaticky. Má to jeden háček.

to má háčků.. který myslíš ty?

[Zemakt]

Stojí to o dost víc, než když neděláš vůbec nic