Pancéřový křižník Georgios Averof

[kacermiroslav]

Táta už sem nechce přispívat, ale snad se nebude zlobit.

Galerie z návštěvy téhle lodi letos v srpnu.

https://www.rajce.idnes.cz/pilgrimm/alb ... gis-averof

S.

Je to škoda, že táta už tu s námi není, ale musím poděkovat za super fotky. Také jedno z míst, kam bych se rád podíval. Se synem letos plánujeme aspoň BELFAST na Temži. Nicméně tyto staré lodičky mají něco více do sebe. Zaujala mě ta pravoslavná kaple.

[jarl]

Pěkné obrázky z jistě zajímavé exkurze. I já přidám něco k tématu:

Rozestavěný trup

Spouštění na vodu

Georgios Averof na počátku kariéry

Georgios Averof během balkánských válek

Georgios Averof v období mezi světovými válkami

[Raiden]

Táta už sem nechce přispívat, ale snad se nebude zlobit.

Galerie z návštěvy téhle lodi letos v srpnu.

https://www.rajce.idnes.cz/pilgrimm/alb ... gis-averof

S.

Nádherné Tam bych se někdy rád podíval.

[Ataman]

Galerie z návštěvy téhle lodi letos v srpnu.

Docela dost na něm zamakali, od tý doby, co sem tam byl naposled.

[jarl]

Georgios Averof v suchém doku během své poslední rekonstrukce:

[jarl]

Řekové už v roce 1907 vyjednávali s italskou loděnicí Orlando o stavbě vlastního pancéřového křižníku, jenomže nedokázali shromáždit potřebné finance, díky čemuž se jejich projekt nerealizoval.

Jednalo se o pancéřový křižník o výtlaku kolem 10 000 tun, jehož rozměry byly délka 140 m, šířka 21 m a ponor 7,6 m. Hlavní výzbroj měla představovat čtyři děla ráže 254 mm a sekundární dvanáct ráže 152 mm. Výkon strojů měl dosahovat 27 000 koňských sil, což by umožnilo dosažení vysoká rychlosti 26 uzlů, což však mělo být vykoupeno slabším pancéřováním.

[jarl]

Poslední válka, které se popisovaný křižník zúčastnil, se stala druhá světová válka. Řekové se zpočátku úspěšně bránili útoku italských vojsk, ale poté co byli napadeni i německou armádou, brzy kapitulovali. V té době už byl GEORGIOS AVEROF vyřazen z aktivní služby a po řecké porážce měl být potopen vlastní posádkou, která však tento rozkaz odmítla splnit a dopravila loď na Krétu a později do Alexandrie. Díky tomu mohl být zachráněný křižník zařazen do loďstva řecké exilové vlády a v průběhu roku 1942 doprovázel spojenecké konvoje v Indickém oceánu. GEORGIOS AVEROF však nutně potřeboval projít důkladnou opravou, takže byl z aktivní služby stažen a ukotven v Port Saidu.

Protože Georgios Averof stál během služby na Indickém oceánu většinou na kotvách, byl během přidělení k obraně Bombaje britskými námořníky posměšně nazýván „Never-off", což by se dalo volně přeložit jako „Nikdy nevypluje". Během působení na Indickém oceánu citelně upadla morálka posádky, což vedlo k několika trapným incidentům. Např. v lednu 1942 během eskortování konvoje do Basry ukradli topiči několik kuřat určených pro důstojnickou jídelnu a v kotelně si je upekli. Protože se na krádež přišlo, byl jeden ze zlodějů zadržen, načež další směna topičů odmítala nastoupit do služby, pokud nebude jejich kamarád propuštěn. Situace došlo tak daleko, že první důstojník musel topičům pohrozit služební zbraní, aby je vůbec přiměl nastoupit do služby.

[Raiden]

To mi připomíná některé historky z palub lodí ruké 2. tichooceánské eskadry během její plavby k Cušimě - tam to taky s morálkou mužstva nebylo valné.

[jarl]

Tak ještě jednu historku s topiči z Georgiosu Averofu z jeho působení na Indickém oceánu. V dubnu 1942 prováděl křižník poprvé po mnoha letech ostré zkušební střelby, načež zničehonic došlo k poklesu rychlosti, a nakonec se zjistilo, že se topiči báli, že otřesy způsobené palbou z lodních kanónů způsobí roztržení kotlů, takže kotelny svévolně vyklidili.

[Raiden]

Jak na to proboha přišli?

[jarl]

Údajně se ty obavy rozšířily už před těmi zkušebními střelbami mezi celou posádkou. Asi to bylo proto, že Georgios Averoff měl pohonnou jednotu (včetně kotlů) dlouhodobě ve špatném stavu a ostré střelby se naposledy konaly ještě před vypuknutím druhé světové války. A navíc hodně topičů byli Indové najatí až v době kdy Georgios Averof sloužil na Indickém oceánu a ti předtím žádné ostré střelby nezažili.

[Raiden]

Tak to pak jo, když se to tam takhle všechno sešlo tak si to dovedu představit.

[Zemakt]

A nejhorší ze všeho je trudomyslnost. To když se zapomene ve vlaku míč, že ... To pak udržet morál na požadované výši je fakt oříšek nejen pro Řeka.

[Raiden]

Jj ale pořád na tom byli lépe než Rusové při plavbě k Cušimě

[jarl]

Navzdory řeckým tvrzením, měřeno na utrpěné ztráty, skončila bitva u mysu Helli spíše remízou, což už se nedá konstatovat o následující bitvě u Lemnosu, kde Řekové způsobili Turkům citelné ztráty. Některé turecké zdroje to vysvětlují přítomnostní britských důstojníků na řeckých válečných lodích a naznačují, že ve skutečnosti řeckému loďstvu nevelel admirál Pavlos Kunduriotis, nýbrž britský kontradmirál Mark Kerr. Je pravda, že Kerr byl skutečně během té bitvy na velitelském můstku Georgiese Averoffa, a protože byl velitelem britské námořní mise v Řecku, dá se předpokládat, že tam opravdu nebyl jako pasivní pozorovatel a mohl mít reálný vliv na Kunduriotosovo rozhodování. Každopádně Řekové tuto bitvu vyhráli díky nepoměrně přesnější střelbě, kdy dosáhli o hodně většího počtu zásadu než Turci, což mohlo několik britských důstojníků stěží ovlivnit.

Admirál Mark Kerr

[jarl]

Pancéřový křižník Georgios Averof významně přispěl k porážce Osmanské říše během první balkánské války, a protože o něj dříve projevili zájem i Turci, není divu, že z něm měli doslova trauma, takže se po porážce mezi veřejností rozšířila zdarma distribuovaná publikace obviňující Řeky žijící na území Osmanské říše, že byl křižník financován z jejich kapes a vyzývající k bojkotu řeckých obchodníků. Dám sem několik ukázek:

„Dámy a Pánové! Víte, čí rukou byly ztraceny všechny tyto krásné provincie a na území naši vlasti vztyčeny nepřátelské vlajky? S hlubokým zármutkem musíme říci: Naší rukou... Ano, našima vlastními rukama! Protože jsme se nedokázali dostat z Çanakkale. Protože jsme nedokázali přijít na pomoc Soluni a ostrovům. Protože jsme nedokázali odolat Řekům. Protože před námi stála nepřátelská bitevní loď Averof. Bitevní loď řecké vlády, jejíž celá země nedosahuje ani poloviny rozlohy našich provincií v Rumélii! Právě tato jediná loď nám svázala ruce a nohy... Odepřela nám přístup ke Středozemnímu moři a v důsledku toho se Řecko spojilo s našimi ostatními nepřáteli a v Rumélii a ve Středozemním moři si dělalo, co chtělo. Ach, kdybychom měli loď, která by se Averofu mohla postavit; pak by se situace zcela změnila."

„Divíte se snad, jak je možné, že vláda malé země, která je velká jen jako jedna nebo dvě naše provincie, si může dovolit takovou krásnou a výkonnou loď, mnohem lepší než máme my? Máte naprosté právo se divit i klást takovou otázku. Ano, ta malá, ubohá a chudá řecká vláda by si sama o sobě nemohla takové obrněné lodě pořídit. Protože by na to nenašla peníze. Ale tu obrněnou loď nekupuje vláda, ale národ! A nejen obrněnou loď, ale i všechny projekty, které vyžadují spoustu peněz, vždy zaplatí lidé A právě ten, kdo koupil obrněnec Averof, je Řek jménem Averof. Nejvíce srdce člověka pálí to, že tento Averof není Řek, ale náš řecký občan z Görüce (patrně je myšleno město Korçë). Ano, jeden řecký občan... Řecké vládě přinesl obrovské vítězství výhru a zvětšil celé Řecko na jedenapůlnásobek! Ale kolik našich občanů, které každý den vídáme a možná i potřásáme jim rukou, se mezi námi neúnavně, dnem i nocí, snaží, aby zítra nebo v den své smrti věnovali veškerý svůj majetek řecké vládě!„

To samozřejmě nebyla pravda. Ano rozvoj řeckého námořnictva byl umožněn i díky příspěvkům do dodnes existujícího fondu na posílení řeckého válečného loďstva, ale dary nepocházely od Řeků žijících na území Osmanské říše, ale hlavně od lidí bydlících přímo v Řecku, nebo od krajanů žijících mimo Osmanskou říši. Konkrétně Georgios Averof nepocházel z Körce, ale narodil se v Alexandrii a nikdy se necítil jako poddaný tureckého sultána. Ale můžeme to brát jako další potvrzení faktu jak důležitou roli tento křižník v dějinách Řecka sehrál.