Fredegarova kronika o Sámovi (7.století)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 6203
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Fredegarova kronika o Sámovi (7.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historia Francorum či též Fredegarova kronika
Francie
7. - 8.století


Jedná se o latinsky psanou kroniku, která vznikla v 7. století v Burgundsku. Její latinsky psaný jazyk je výrazně ovlivněn místním galským jazykem. Přestože bývá kronika připisovaná jedné osobě tak řečeného Fredegara Scholastika, tak s největší pravděpodobností jejich autorů bylo více. Ani přesný tvar tzv. autora není znám, jelikož je uváděj někdy jako Fredegard nebo Fredegart. Kronika se skládá ze čtyř částí, počínaje roku 583 a končí k roku 768. Nejstarší opisy Kroniky tak řečeného Fredegara pocházejí z 9. století a jsou dochovány v metském a vatikánském kodexu. Jméno Fredegarius není v nejstarších opisech doloženo a v názvu kroniky se objevuje až na počátku 16. století. První vydání se kronika dočkala na konci 16.století, kdy se o to postarali humanisté Joseph Justus Scaliger a Marquard Freher. Další vydání proběhlo v roce 1888 kdy jí v edici Monumenta Germaniae Hsitorica vydal Bruno Krusch. Neví se ani kde a přesně kdy byla kronika napsána. Usuzuje se, že čtvrtá kniha, která nás zajímaá nejvíce kvůli Sámovi, vznikla kolem roku 660 v Burgundsku v klášteře v Chalon-sur-Saone, nebo spíše v St. Jaen de Losne.

Fredegarova kronika velmi úzce souvisí s dílem Georgia Florentia, známého více jako biskup Řehoř z Toursu. Vše, co je známo o jeho životě, je zapsáno v jeho dílech a to především v nejznámějším - v desetidílných dějinách, které dokončil krátce před svou smrtí v roce 594. Od 8.stol. je toto dílo známé pod názvem Kronika Franků, protože se věnuje činům franských králů, zvláště těch, s kterými měl Řehoř co dočinění. Polovina díla, knihy VI.-X., je věnována desetiletí 581-591, tedy období Řehořova zralého věku. Práce historiků, kteří píší o nejstarších dějinách Franků, často nepřináší o mnoho více než jen rekapitulaci Řehořova díla. Tento zvyk byl zaveden již v 7.století, když Fredegar napsal 4-dílnou kroniku, jejíž tři díly byly shrnutím šesti Řehořových knih, ke kterým měl Fredegar přístup. Fredegar je proto také někdy označován jako Řehořův pokračovatel. Před 9.stoletím se do spisů psalo výhradně o tzv. "velcích mužích" (tj. králové a světci), tak jak to chápal i Řehoř z Toursu.
Proto je pro nás ve Fredegarově kronice, někdy také označované jako Franská kronika, důležitá zmínka, která nám podává nejstarší zprávy o existenci primitivního západoslovenského útvaru, v jehož čele stál v první polovině 7.století kupec Samo. Část mluvící o Sámovi byla napsaná až později, než se tyto události staly, někdy kolem roku 666, ale toto líčení se pokládá za hodnověrné. O rozsahu Sámovy slovanské "říše" nebylo jasného vymezení, ale soudí se, že její jádro bylo v českých zemích.

Z celé kroniky logicky vytáhneme jen ty části, které se týkají tzv. Sámova kmenového svazu. Existují ještě dva výhradně tendenční spisy z 9.století, ale oba líčí spor Sáma a Dagoberta naprosto odlišně (tendenčně) od jejího vzoru, tedy Kroniky tak řečeného Fredegara. Jedná se o “Činy krále Franků Dagoberta I.” ( Gesta Dagoberti I. regnis Francorum ) a “Obracení Bavorů a Korutanců na víru” (Conversio Bagoarirum et Carantanorum).


Přepsáno z knihy Kronika o Velké Moravě, L.E. Havlík

***Čtyřicátého roku kralování Clothara ( 623/624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje sasonského, vzal sebou četné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venédy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - chaganovi. Venédové byli již odedávna bojovníky Hunů, tak když hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové stavěli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venédové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však byli Venédové přemáháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od hunů bojovníky, že v bojovém zápasu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním , brali si na lože manželky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplatky. Synové hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venédů, konečně nesnášejíce zlobu zbraně a násilí a vzpěčujíce se vlády Hunů, začali, jak jsem připomněl nahoře, vésti odboj. Když udeřili Venédové ve vojsku proti Hunům, kupec Sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobyto mečem Venédů. Venédové , vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kraloval třicet a pět let. Za jeho panování svedli Venédové mnoho bitev proti Hunům; jeho radou a dobrou službou Venédové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct manželek rodu slovanského , z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer.

Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý

kniha IV, kap.68

Když toho roku ( 631/632 ) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů.A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení , aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami. Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi.Sámo odpovídaje již popuzen pravil:“I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství.” Sicharius řekl:“Není možné , aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy.” Sámo proti tomu pověděl:“Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati.“Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Kdy toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy , ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo. Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů.Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, a odtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu. A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni.

Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý
ObrázekObrázekObrázek
Heiss
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 145
Registrován: 21/5/2025, 14:04
Kontaktovat uživatele:

Re: Fredegarova kronika o Sámovi (7.století)

Příspěvek od Heiss »

Celá čtvrtá kniha a Pokračování vyšla před pěti lety v edici Memoria medii aevi nakladatelství Argo.

Překlad se pokud vím zásadně neliší od starších edic, ale oproti krátkým útržkům, které vycházejí česky a které se týkají výhradně Sáma, umožňuje kompletní vydání sledovat některé obecné trendy, například v merovejském válečnictví, a také obsahuje pasáž s občanskou válkou v Avarském kaganátu.
Odpovědět

Zpět na „ostatní“