Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové války

[Zemakt]

Já nemusím nic Dzine, Ty musíš vysvětlit proč tomu tak bylo. Proč když byly zasáhnuty vylétly do luftu. Nemusím vyvracet probití, ty musíš vyvracet neprobití. Chápeš?

[Dzin]

Já nemusím nic Dzine, Ty musíš vysvětlit proč tomu tak bylo. Proč když byly zasáhnuty vylétly do luftu. Nemusím vyvracet probití, ty musíš vyvracet neprobití. Chápeš?

Ne takhle to nefunguje. Máme dvě tvrzení a každé musí prokázat, proč je lepší než druhé. To, proč platí zpětný zážeh tu už bylo popsáno několikrát, to, proč by mělo platit probití, ani jednou.

Takže nyní musíš vysvětlit, proč tomu tak nebylo resp. proč by to mělo být jinak. Pokud tvrdíš, že to tak nebylo. Chápeš?

[Ataman]

etanolovému dělu

To chci!

Ale v tom, co píšeš, máš samozřejmě pravdu.

Nemusím vyvracet probití, ty musíš vyvracet neprobití. Chápeš?

Já myslel, že na straně neprobití sme my, tedy vy byste měli buď vyvrátit neprobití, nebo dokázat probití. Co se stalo na Bk vylétnuvších do vzduchu stoprocentně nikdy vědět nebudem, ale držel bych se fakt, který známe z přeživších případů a na jejich základě vyvodil to nejpravděpodobnější a tím je bordel a šlendrián při dodržování bezpečnostních postupů.

[Raiden]

etanolovému dělu

To chci!

Já také

[Zemakt]

Atamane sorry, ale vyvracet faktický, zcela reálně uchopitelný modus operandi výsledek/důsledek palby, to po mne chceš? To není má role.

[Dzin]

etanolovému dělu

To chci!

Já také

To je podruhé, co se mi tohle povedlo.

[Ataman]

Atamane sorry, ale vyvracet faktický, zcela reálně uchopitelný modus operandi výsledek/důsledek palby, to po mne chceš?

Ani moc ne, já mám celkem jasno.

[Zemakt]

[Co se stalo na Bk vylétnuvších do vzduchu stoprocentně nikdy vědět nebudem,

A to je to, co tím chtěl básník říct.

Za nevědění se většinou za katr nechodí Dzine. V lepších společnostech tedy.

[Dzin]

[Co se stalo na Bk vylétnuvších do vzduchu stoprocentně nikdy vědět nebudem,

A to je to, co tím chtěl básník říct.

To jsme z toho nepochopil, protože si polemizoval s tím, co jsme psal a já tam pracoval s pravděpodobností a ne ze 100% jistotou. Tedy tvrdil jsem, že nejpravděpodobnější není to co píše kacermiroslav, ale to, že BK vylétly díky zpětnému zášlehu a tomu si oponoval.

Či-li víme co se na 100% stalo? Ne. Jsme schopni na základě známých věcí stanovit co se pravděpodobně stalo? Ano. Myslím, že na této podstatě věci se shodneme už od počátku diskuze a celá debata je primárně o tom, co se nejspíše stalo.

[Zemakt]

Co víme na 100,% je, že německý granát penetroval britský BK, načež ten vylétl do luftu. A to hned 3 x . A je na to spousta svedků. Tohle je naprosto neprůstřelné, což se o té omáčce okolo říct rozhodně nedá. To je celé.

Je pravděpodobné, že k tomu luftu do značné míry pomohla britská laxnost. Nicméně, sám bych si nedovolil tvrdit že to je na sto pro. Právě kvůli absenci svědectví. Z tohoto důvodu nelze průraz něm. granátu apriori vyloučit

[kacermiroslav]

Další problém v tom, že by německé granáty mohli projít skrz pancíř je fakt, že to nikdy nedokázaly. To není domněka, to je fakt, na přeživších lodí u Jutska bylo jasně zdokumentováno, že žádný německý granát nedokázal probít silnější pancíř než 6" (152 mm). Takže aby si mohl tvrdit, že tvoje verze je pravděpodobnější, musel by si nějak vysvětlit, proč právě jen u těchto tří lodí se to Němcům povedli a u všech ostatních zásazích ne. A to včetně zbylých BK. Připomínám, že Lion a Tiger, tedy ekvivalenty Queen Mary, vydržely naopak značné množství zásahů (podle Hrbka oba 16), aniž by jejich bojeschopnost utrpěla nějakou vážnější újmu. Jediný úspěch proti nim, kterého Němci dosáhli byl právě zásah věže Lionu, který málem způsobil jeho potopení tak jak je zmiňováno pro ostatní BK. Jinak jejich pancíř vydržely veškerou německou palbu.

Navíc existují i popis bojů a ví se, že u Indefatigablu explodovala muniční komora pod věží X, u Queen Mary došlo k dopadu granátů někam ke věžím A a B a následně explodovala skladiště pod nimi a u Invicible se zase ví, že byla zasažena věž Q a následně nastal výbuch skladiště munice pod ní. Takže když si tohle srovnáš s tím, že britské těžké lodě v té době neměly ochranu před zpětným zášlehem z výbuchu po zásahu věže, že německá děla nedokázala probít silnější pancíř, než 6" a že k zásahům věží běžně docházelo, tak právě nejpravděpodobnější příčina potopení všech 3 BK je zpětný zášleh ze zásahu věží.

Tak pokud došlo k explozím po zásahu věže, tak muselo dojít k průrazu buď přes slabý strop, jako k tomu došlo u LIONU, nebo prostě 280-305mm projektil prorazil pancíř věže. Jinými slovy, dokázal jej prorazit. Třída LION měla pancíř věží na exponovaných místech silný 229 mm (barbety 203-229mm), třída INDEFATIGABLE a INVINCIBLE měla 178 mm a stejnou tloušťku měly i barbety. Přijde mi totiž málo pravděpodobné, že k vyřazení věže Q na LIONU skrz stropní pancíř došlo i v případě dalších tří BK s fatálním následkem výbuchu. Mnohem pravděpodobnější je, že k průniku došlo.

[kacermiroslav]

LION – byl zasažen do věže Q projektilem ráže 305 mm z lodi LUTZOW, kde došlo k odtržení části stropního pancíře. Dohledal jsem detail pancéřové ochrany HMS TIGER, kde je tato stropní část silná 108 mm. Zpětný zášleh zabil posádku věže a následně o 20-30 min později došlo k výbuchu pod věží uskladněných korditových náplní. Jen zatopením hlavního muničního skladu nedošlo k větší škodě.

QUEEN MARY – Ze vzdálenosti 14.000 yardů dostala loď ve 16:21 zásah do věže Q, kde bylo vyřazeno pravé dělo, ale druhé ještě pokračovalo v palbě dvě až tři minuty. Jinými slovy, došlo k poškození věže, ale nikoliv průrazu. Věž Q byla zničená až během vlastního výbuchu lodi, když se loď rozlomila v místech přední nástavby. Levé dělo vypadlo z věže dozadu a druhé vyklouzlo rovněž. (Storey, přeživší z věže Q). Dle poddůstojníka Francise (z věže X) dopadl další granát mezi věže A a B. Skrz díru ve stropě a viděl za sebou zcela zničenou 4“ baterii. Věž tedy měla poškozený strop 108 mm silný, ale v této fázi již měla loď silný náklon na levobok. Následně vydal rozkaz k opuštění věže. K průstřelu věže tedy nedošlo, jen k poškození stropního pancíře v kterém byla díra, ale obsluha děl byla v pořádku. Tento zásah do 4“ baterie tak zničil tuto baterii a poškodil zřejmě i pancíř věže X. Tento zásah ale nebyl příčinou potopení lodi. Owen z věže X také přežil a poslední co si pamatuje byl rozkaz opustit věž. Máme tedy tři svědectví ze dvou věží, kde k průstřelu a výbuchu nedošlo. K tomu došlo z ráže 305 mm mezi věže A a B, což potvrzuje i Georg von Hase z německé lodi DERFFLINGER, který popisuje malý vzryv jasně rudého plamene, pak došlo k dalšímu výbuchu vpředu a po něm další větší v polovině lodi. V úvahu přichází několik scénářů průniku granátu.

A/ Buď k průniku došlo skrz pancéřovou palubu 64 mm mezi věžemi A a B a následně druhou palubou 51 mm a poté podlahou 51 mm, která byla podlahou barbet a táhla se i v prostoru mezi věžemi. Znamenalo by to průnik 61+51+51 = 166 mm. Nicméně zde v tomto prostoru nejsou sklady munice. Navíc úhel dopadu ze vzdálenosti 14.000 yardů toto prakticky vylučuje. Trajektorie letu by byla více plochá.

B/ Granát musel proniknout bočním pancířem, který sahal až k horní palubě a byl v těchto místech silný 127 mm. Za ním následoval u barbert 76 mm, který překrýval i prostor mezi barbetami. Takže průnik 127+76 = 203 mm. Ani zde ale mezi barbetami nejsou muniční sklady. Muselo by dojít k výbuchu granátu mezi a střepiny tak museli proniknout skrz barbety silné v těchto místech 203 mm. To považuji opět za málo pravděpodobné. Jedině, že by v rozporu s bezpečnostními předpisy zde byla nějaký munice. I tak by tento průnik byl přes silnější pancíř, než uvádějí oponenti. Ale nechci z Britů děla hlupáky, že by zde byla munice.

C/ Opět došlo k průniku skrz boční 127 mm pancíř, přepážku 76 mm a následně barbetou 203 mm. Takže 127+76+203 = 406 mm, což je ale nad průraznost německého 305 mm projektilu. Na 14.000 yardů měl APC L/3,4 projektil penetrovat pancíř 254 mm silný (viz. Jutland: An Analysis of the Fighting). Nicméně německá data uvádějí penetraci pancíře 305 mm na 13120 yardů (12.000 km), zdroj German Battlecruisers of World War One.

D/ Zásah do boku na úrovni vodní hladiny, což by znamenalo průnik 127 mm bokem, 76 mm přepážkou a průnik pod podlahu barbety, kde byl pancíř silný již jen 76 mm. Takže 127+76+76 = 279 mm. Tento zásah by tak odpovídal možnostem průraznosti německého projektilu a mohl by proniknout do skladů pod barbetou.

E/ Ještě připadá v úvahu průnik skrz pancéřovou palubu v místě věže A a barbetu věže. Věž A totiž neměla po celém průměru přepážku silnou 76 mm. Granát by tak šel skrz palubu 64 mm a rovnou do barbety 203 mm, takže 267 mm celkem, což bylo v možnostech německého projektilu.

Ve všech případech to ale znamená, že německý granát ráže 305 mm, měl větší průraznost, než zde uvádí oponenti.

[kacermiroslav]

Osobně za nejpravděpodobnější místo zásahu považuji ten, kdy projektil pronikl u hladiny skrz boční pancíř a prostorem pod barbetou (127+76+76 mm). To by i vysvětlovalo první dva výbuchy v přední části lodi, které se draly ven z podpalubí. Také by to vysvětlovalo třetí výbuch blíže ke středu lodi. Zřejmě došlo k řetězové reakci pod barbetami věží A a B. Proto Francis z přední věže viděl, že se loď potápí, ale jeho věž byla více méně v pořádku a o druhé přední věži se nezmiňuje, že by byla zničená. Výbuch tak šel hluboko ze dna lodi v této přední části.

[Dzin]

Přijde mi totiž málo pravděpodobné, že k vyřazení věže Q na LIONU skrz stropní pancíř došlo i v případě dalších tří BK s fatálním následkem výbuchu. Mnohem pravděpodobnější je, že k průniku došlo.

Pokud nestačí vše zmíněné potom přímé důkazy. Vraky Invincible a Queen Mary byly nalezeny a prozkoumány. U Queen Mary došlo k zásahu věže 4" (102mm) a vznícení munice v jejím skladu a odtud se rozšířil oheň do skladiště pod věži A a B zde došlo k explozi muničního skladu. Pokud by tedy byla bezpečnostní opatření jiná, zůstal by požár lokalizován mimo hlavní munici, když už ne přímo ve věži 4", tak v jejím skladišti. A i když by došlo k poškození lodi, nedošlo by k jejímu potopení explozí. U Invicible je to tak, že bylo objeveno, že věž X dostala zásah na střechu a chybí jí strop, jako u Lionu, a odtud se dostal oheň do muničního skladu pod ní a zde přivedl uloženou munici k explozi.

U Invicible tak máme potvrzeno přímo z vraku, že střela šla skrze strop věže, u Queen Mary to šlo skrze slabší pancíř u věže 4" (102mm). Pokaždé platí, že kdyby měla opatření pro izolaci požáru, obě lodi by přežily. Co se týká Indefatigable, myslím, že na základě tohoto můžeme říci, že i pro ní toto platí.

[kacermiroslav]

Promiň Dzine, ale to je podle mě nesmysl. Za prvé, vrak HMS Queen Mary byl doslova rozmetán na atomy a nějaké zkoumání z něj je více než diskutabilní. Za druhé, a to je hlavní, muniční sklady pro 4" (102 mm) děla neměla nic společného s hlavními sklady 343 mm munice. Řetězová reakce tak nepřipadá v úvahu. I Francis z věže A či B popisuje zničení 102 mm kasematy za ním, ale žádnou reakci výbuchů směrem k jeho hlavním skladům. Navíc zásahy jsou svědky definované do prostoru mezi věže A a B a i von Hase mluví o vnitřním výbuchu v tomto prostoru. Zde žádné sekundární dělostřelectvo není. Navíc sekundární věže jsou umístěné vysoko v palubních nástavbách a nemohlo by tak vlivem jejich výbuchů dojít k rozervání trupu, což nekoresponduje se svědectvím Francise, který vykoukl z otvoru v jeho věži a viděl, že loď má silná náklon na levobok a potápí se. Munice uskladněná u středních děl v kasematách by vedla k výbuchu nad horní palubou a zničení palubních nástaveb. Nikoliv k výbuchu hluboko uvnitř lodi. Proto se pod kasematami nacházeli jen pancéřové paluby, žádné barbety atd. Munice o hmotnosti 14 kg pro děla ráže 102 mm nepotřebovala žádné výtahy vedoucí hluboko do nitra lodi. Ty pancéřové paluby byly hned tři s tím, že první měla 32 mm, další dvě 25,4mm a pod nimi se nacházel ještě strop pancéřové citadely silný dalších 25,4 mm. Jinými slovy, výbuch 102mm munice si neměl jak najít cestu k muničním skladům 343 mm střel. Samotná munice ráže 102 mm, která nebyla dělená, by pak vedla k postupnému vybuchování jednotlivých střel, nikoliv jednorázovému výbuchu, jako v případě uskladněného lyditu pro těžká děla. Bylo by to tak spíše jako ohňostroj, kde postupně vybuchuje jeden 4" projektil za druhým a lítá všemi směry, ale bez šance penetrovat pancíř barbet hlavních děl.

[kacermiroslav]

Zkusme si rozebrat vše tak, jak to šlo v časové posloupnosti na HMS Queen Mary toho osudného dne v roce 1916 u Jutska.

- Do 16:20 bylo na lodi jen minimum škod. Palba byla vedená na vzdálenost 14.000 yardů.
- V 16:21 zasáhl granát věž Q a vyřadil jedno z děl. Druhé dále pokračovalo v palbě další dvě tři minuty (midshipman Storey)
- Další zásah zničil postavení zadního děla ráže 102 mm a střepiny poškodili i věž X. Došlo k zablokování periskopu, (midshipman Francis)
- Poté palba z věže X dále pokračovala (midshipman Francis)
- Následoval zásah mezi věže A a B, jak popisoval (midshipman Francis) a také von Hase z SMS Derfflinger.
- Pak přišla velká exploze, která trochu otřásla posádkou ve věži X (midshipman Francis)
- Stejnou velkou explozi v 16:24 popisoval midshipman Storey z věže Q, který píše „Pak došlo k té nejodpornější explozi, která v místech přední nástavby rozervala loď na dvě půlky. Obě děla vypadla z čepů, věž byla plná letícího kovu a řadu mužů to zabilo. Za mnou vzplanula spousta korditu, vybuchla a mnoho lidí otrávily plyny“. Jinými slovy, výbuch šel z nitra lodi, potažmo pod věží Q. Poté vydal velitel věže Q nadporučík Street rozkaz k opuštění věže. Ven se dostali všichni do té doby nezranění i z nižších pater věže od přípravny munice atd. Poté se ozval další výbuch a přeživší popadali do vody (midshipman Storey).
- Hned na to přišel úder, který posádku věže X vymrštil do vzduchu (midshipman Francis). Kdo nebyl přivázán lanem, ten se nárazy o stěny věže zranil. Došlo k poškození obou děl, které vypadly z čepů. Příčina této exploze byla pod věží X, protože podlaha věže byla vyboulená. Jeden muž z veže X se Francise zeptal „Co si myslíte, že se stalo?“. Francis se vrátil do přípravny munice a mluvil s panem Ewartem. Ptal se jej, co si myslí, že se stalo a Ewart mu odpověděl „Jen Bůh ví“. Dal mu ale rozkaz, aby se nejdříve podíval na 102 mm baterii za sebou, aby kolem ní mohl nechat evakuovat posádku věže, když děla byla stejně mimo provoz. (midshipman Francis)
- Následně se dírou ve stropě věže X Francis podíval za sebe a viděl zničenou baterii 102 mm děla. Někdy je uváděno dírou, někdy otvorem ve stropě. Není tedy vyloučeno, že se nejednalo o nějaké poškození stropu věže X, ale poklop věže. Přitom viděl, že loď má silný náklon na levobok (midshipman Francis)
- Po zjištění, že loď je silně nakloněná na levobok a s vědomím, že jejich věž X je mimo provoz, dal Francis po dohodě s Ewartem rozkaz k opuštění věže. Ewart sám potvrdil, že když mu řekl Francis, že se loď potápí, tak vydal rozkaz k opuštění lodi.
- Poslední s kým Francis mluvil byl P.O.Stares, který vycházel z pracovní komory. Francis se jej ptal, zda předal pokyn k opuštění i do místnosti se zásobníky a granáty a on mu řekl, že to nemá smysl, protože voda sahá až po úroveň skladu z granáty. Dno lodi bylo tedy již plné vody.
- Když byl v polovině žebříku ve věži X, tak se vrátil poručík Ewart. Loď měla v té době již tak silný náklon, že bylo obtížné se vůbec na žebříku udržet. Aby se dostal ze žebříku na pravobok a nesjel na levobok, tak mu museli dva kolegové Long a Lane pomoci.
- Poté co skočil Francis na pravoboku do vody, tak po uplavání asi 50 yardů se ozvala velká exploze v přední části lodi. Záď se rovněž odtrhla od zbytku trupu a nad jeho hlavou se ozval další výbuch. Kolem něj padaly úlomky lodi a jeho stáhnul vodní vír. Nakonec vyplaval na hladinu.
- Podle kapitána Pellyho z HMS Tiger a kontradmirála Brocke z HMS Princess Royal, dopadla osudná salva hned vedle věže Q a téměř okamžitě došlo k explozi v 16:26. I podle trosek, i když se zachovalo již jen asi 60% zbytek se stal předmětem krádeže kovů, je loď rozlomená na dvou místech a to u věže Q a v prostoru věží A a B. Příď se obecně dochovala jen v podobě hromady trosek, z kterých se nedá nic vyčíst.

Verze A/ Přesný průběh toho, co se stalo, se již asi nepodaří nikdy zjistit. Existují tedy dvě verze. Jedna pracuje s tím, že granát nebo granáty zasáhli prostor mezi věžemi A a B a iniciovali výbuch obou muničních skladů. Po nich pak následoval granát, který vedl k výbuchu pod věží Q, z které se několik lidí zachránilo. Zde víme, že skutečně pod podlahou věže Q došlo k výbuchu a podle všeho i pod věží X, kde to vyboulilo podlahu z nitra lodi.

Verze B/ Druhá verze pracuje ze svědky z okolních lodí, kteří tvrdí, že muniční sklady u věží A a B explodovali až v době, kdy se loď potápěla. Shodují se ale na tom, že tento výbuch byl mnohem silnější a příď de facto rozmetal na kusy.

To že příčinou zkázy lodi mohla být i nedostatečná bezpečnostní opatření se nevylučuje. Zásah do muničních skladů tak mohl mít fatální následky právě z důvodu, že výbuch mohl směřovat nahoru skrze výtahy a nahromaděnou munici a proto například poškodil podlahu věže X, a hlavně rozmetal spodní části trupu, kde došlo k průniku vody, viz. popis opět z věže X. Nicméně pořád to ale znamená, že granát musel do muničního skladu či místa, kde byla uskladněná munice (tj. v prostoru barbety) nějak proniknout. Musel tedy prorazil pancíř v hodnotách, které jsem uváděl v předchozím příspěvku. V případě scénáře A, by výbuch pod věžemi A a B zřejmě neinicioval výbuch pod věží X, která byla od přídě značně vzdálená. Zřejmě tak došlo ke dvěma rychle po sobě jdoucím zásahům, jak u věží A, B, tak věže Q. Výbuch pod věží X mohl mít souvislost s tím, co se stalo u věže Q. I když přeživší (Francis a Storey) popisují výbuch u věží A, B, tak spíše se jedná o domněnku, protože ze svých pozic, toto vidět nemohli.

[Dzin]

Promiň Dzine, ale to je podle mě nesmysl.

Dávám ti závěry zmíněné výpravy k těmto vrakům. Detaily by měly být v knihách a časopisu
Jutland 1916: The Archaeology of a Naval Battlefield, Innes McCartney
British Battlecruisers 1914–18 (New Vanguard, 126), Lawrence Burr
International Journal of Nautical Archaeology (2010)

Jinak zde máš přepis závěru vyšetřování britské admirality. Celý dokument má archivní značku ADM 1/8477.

Všechno ukazuje, že požár se do muničních skladů dostal sekundárně a tedy, že muniční sklady nebyly primárně zasaženy.

The point of particular interest noted from a perusal of the reports from the Commanding Officers of the Battle Cruisers, and Light Cruisers, engaged in the action of the 31st May 1916, is that the Battle Cruisers were in action against enemy Battle Cruisers and Battle-ships, and that the three ships, “Indefatigable”, “Queen Mary” and “Invincible” that were lost, were blown up during the early part of the action when engaged with enemy Battle Cruisers. These three ships sunk before they had received heavy punishment and the deduction is that flame reached the turret magazines causing them to explode.

It is now the generally accepted opinion that the fault to which these explosions may be attributed lay in the method adopted in the transportation of charges to the guns, whereby these charges which were not in non-inflammable cases had an open course from the magazine to the gun. This, in association with the number of charges that were usually in the Handling-room, Revolving Trunk, Working Chamber, and Gun House Provided a direct train of Cordite from the turret to the magazine.

Zvláště zajímavým bodem, který byl zaznamenán při prostudování zpráv velitelů bitevních křižníků a lehkých křižníků, které se účastnily bitvy 31. května 1916, je, že bitevní křižníky bojovaly proti nepřátelským bitevním křižníkům a bitevním lodím a že tři lodě, „Indefatigable“, „Queen Mary“ a „Invincible“, které byly ztraceny, byly vyhozeny do povětří v rané fázi bitvy při střetu s nepřátelskými bitevními křižníky. Tyto tři lodě se potopily dříve, než utrpěly těžké poškození, a závěr je takový, že plameny dosáhly zásobníků ve věžích a způsobily jejich explozi.

Nyní je obecně přijímaným názorem, že chyba, které lze tyto exploze připsat, spočívala ve způsobu přepravy náloží ke dělům, kdy tyto nálože, které nebyly v nehořlavých pouzdrech, měly otevřenou cestu od zásobníku ke dělu. To ve spojení s počtem náloží, které se obvykle nacházely v manipulační místnosti, otočném trupu, pracovní komoře a dělostřelectvu, zajišťovalo přímý proud korditu z věže do zásobníku.

[Dzin]

Někde jsme měl Jutland: An Analysis of the Fighting, Campbell, N.J.M, kde detailněji analyzuje celý boj, ale nemohu ji najít.

[kacermiroslav]

Někde jsme měl Jutland: An Analysis of the Fighting, Campbell, N.J.M, kde detailněji analyzuje celý boj, ale nemohu ji najít.

Taky to hledám:-) Jinak to co jsi psal dříve nevylučuje ani to, co píšeš ty, ani to co píšu já. To jest, že z přípravny pod věží, díky nedodržení předpisů mohlo dojít k přenosu ohně do nitra lodi do muničních skladů může být tím druhotným faktorem (skrz výtahovou šachtu např.). Tím prvním ale musí být ta příčina, která vznítí nálože v přípravně pod věží a tím musí být buď A/ poškození věže a dodatečné vzplanutí náplní (viz. případě Lionu), nebo B/ proražení čela věží, či barbet.

A to je právě to, co se mi nechce věřit, že by stropní pancíř silný 108 mm byl fatálně zasažen u Lionu, který to souhrou náhod přečkal, ale stejně tak u tří dalších bitevních křižníků? Například HMS Invincible byla zasažená z mnohem menší vzdálenosti, kde se dá zásah střechy věže téměř vyloučit (viz. plochá trajektorie letu). Pošlu v dalším příspěvku, který jsem právě věnoval zničení HMS INVINCIBLE.

[kacermiroslav]

Všechno ukazuje, že požár se do muničních skladů dostal sekundárně a tedy, že muniční sklady nebyly primárně zasaženy.

To je právě to, čemu se mi moc nechce věřit. Mohlo by to platit v případě dělené munice, ale velmi nepravděpodobné v případě 4" (102 mm), kde prachová náplň je v nábojnici. Vlastní projektil měl dle typu 2,7 až 4,3 kg výbušné složky. V případě HMS Queen Mary se nakládalo 150 střel na hlaveň. Prostě si nedokážu představit okamžitou koncentraci výbuchu takovou, aby nějakým způsobem pronikla hluboko do nitra lodi do skladů munice pro hlavní děla.