Mitsubishi J2M Raiden

[Lord]

Aha, všechno si taky nepamatuji už nejlíp Vereinigte Deutsche Metallwerke

U jakých stíhaček měli Němci čtyřlistou vrtuli ? Měl ji mít též Fw 190 C ?
Myslel jsem na třílistou vrtuli, o tu asi taky žádali, ale abych nekecal.

[Zemakt]

He 177, výškové verze Junkersů a Dornierů, no a K-14

[Raiden]

Stíhačky Raiden 302. perutě na dobových záběrech, letecká základna Atsugi někdy v roce 1945:

phpBB [video]

[Zemakt]

Výborné, po Šidenu druhý nejoblíbenější Japonec.

[Raiden]

Jj, tohle letadlo také patří mezi mé oblíbené.

[Zemakt]

Ve videu je pár pěkných momentek z náletů B-29. Dovolil jsem si ho tedy zkopírovat pod svůj článek.

[Ataman]

Výborné, po Šidenu druhý nejoblíbenější Japonec.

Jj, tohle letadlo také patří mezi mé oblíbené.

Oni skoro všechny ta japonský letadla mají něco do sebe, kromě Ki-61. Je jenom škoda že Raiden tu není pořádně popsanej v nějakým kloudným článku.

[Dzin]

Rozumím tomu, proč Raiden má Raiden oblíbený.

Když odbočím, mým oblíbencem je Ki-44 a později Ki-84 a Ki-100. Proto taky myslím, že i Ki-61 má něco do sebe.

[Raiden]

Rozumím tomu, proč Raiden má Raiden oblíbený.

[Raiden]

Když odbočím, mým oblíbencem je Ki-44 a později Ki-84 a Ki-100. Proto taky myslím, že i Ki-61 má něco do sebe.

Jj, Ki-61 také má něco do sebe.
Jinak kromě Raidenu jsou mými dalšími oblíbenci mimo jiné A6M Zero a G3M Nell - souhlasím s tím, že každé z těch japonských letadel má něco do sebe.

[Dzin]

Většinou se najde vždy nějaké pozitivum. Osobně třeba beru jako velké nedocenění dolet Zera. Ano, jeho pasivní odolnost byla špatná, ale zase jeho dolet byl famózní a při operacích nad Pacifikem to bylo velmi důležité kritérium, které umožňovalo zvětšit taktická a strategická řešení různých situací. Ta se samozřejmě ne vždy podařila, ale to nijak neubírá doletu jako důležitému parametru. U Japonců byl potom spíše problém, že zásadně zanedbali další důležité parametry ve prospěch těch, které považovali za důležité. Při jejich prosazování byli už moc nekompromisní.

[Zemakt]

No ony jsou to Dzine většinou spojené nádoby. Máš větší dolet, musíš holt někde ubrat. Chceš dobrou pasivní ochranu, nebudeš mít špičkový dolet. Faktem je, že vyšší dolet japonských palubních letadel jim dával výraznou taktickou výhodu prvního úderu. Přesto to neklaplo. Odpověď je mnohem složitější, je to spíš na hlubší analýzu. Buď jak buď, druhoválečné stíhací letadlo, které v sobě sloučilo a splnilo většinu požadavků doby bylo jen jedno.

[Raiden]

Na větší dolet japonského palubního letectva třeba vsadil admirál Ozawa v bitvě ve Filipínském moři. Jinak tomu doletu bylo opravdu podřízeno v podstatě naprosto vše, třeba u těch G3M to byla kromě pasivní ochrany i dosti nízká hmotnost nesených bomb na letadlo této velikosti a jejich nástupce G4M Betty si díky své mimořádné zranitelnosti vysloužil nelichotivou ale výstižnou přezdívku "létající zapalovač"...

[Dzin]

Vím, že jsou to spojené nádoby, problém je jinde. Je jasné, že když chci mít na něčem prioritu, musím u druhého ubrat. Japonci se ale rozhodli o vychýlení na jednu stranu až moc. Částečně je chápu, vsadili na kvalitu svých pilotů, která měla toto vychýlení negovat. Ovšem jen částečně, protože když už se takto rozhodli, měli být důslední a ne potom přijímat polovičatá řešení viz. odmítnutí plánu na výcvik 15 000 pilotů.

[Zemakt]

Jo. V této souvislosti by bylo zajímavé, hypoteticky, zdali při stejných výchozích podmínkách. Tj. výrobní základna, dimenzovaný výcvik, by to dopadlo tak jak to dopadlo.

[Saburo]

Výrobní základna, stejně velká, stejně kvalitní a nebo obojí?
Co technologie, taky stejně vyvinuté?

Nedokážu si představit stejně početně dimenzovaný výcvik jako v US a hlavně v kvalitě kterou měl Japonský předválečný. Na to by padla velká část Japonského HDP té doby a komplet zásoby paliva.

Kompromisy ve výrobě Japonských letadel byly z valné části nutné z důvodu neschopnosti včas vyvinout a následně i kvalitně vyrábět v požadovaném množství motor o výkonu kolem 2000HP.

On i ten plán na 15000 pilotů by byl těžko realizovatelný se zdroji a časem, které Japonsko nakonec skutečně mělo do 7.12.41.

[Zemakt]

Ano, stejně velká a kvalitní. Technologie ne nutně. Tak velký rozdíl v nich nebyl. Nicméně, proto píši "hypoteticky". Jediný rozdíl by byl ten důraz na koncepci, dolet vs XY. To jest, zdali by jen dolet, respektive možnost prvního úderu měla tak zásadní vliv na výsledek bitev.

Jsou to jen takové úvahy, plky. Teď když o tom přemýšlím tak za identických podmínek, by to logicky výhodou mělo být. Jenže co je realně identické, nic

[Saburo]

Každá bitva letadlových lodí, která proběhla končila téměř úplným vyhlazením Japonských palubních skupin. Převážně kvůli minimální odolnosti letadel. Téměř neexistující Japonský SAR budeme ignorovat.
Ano mohli by je doplnit, což v reálu nemohli. Viz například odstavení Zuikaku po bitvě v Korálovém moři pro nedostatek letců.
Američané se ale s každou další bitvou zlepšovali a jejich AAA se stávala pro Japonce téměř neřešitelným problémem s letadly které měli. Jen by jich více přilétalo na porážku. Taková trochu 8.AF v létě a na podzim 43 v Evropě.

Výsledek by byl s největší pravděpodobností stejný, jen by umřelo daleko více Japonců a o něco více Američanů.

[Zemakt]

Když o tom víc přemýšlím, tak v podstatě laboratorní bitevní podmínky jsou blbost. Vždy do toho vstupovalo mnoho proměnných. Spoléhat se vyloženě na možnost případného prvního úderu, respektive tímto směrem konstruovat stroj byl omyl. Jediným řešením byla snaha o maximálně komplexní letoun.

[Raiden]

Ano, přesně tak Každý plán většinou nepřežije první střet s realitou.