Legie vznikla v r.68, ale není jasné, kdo by její tvůrce. Nejstarší zdroje uvádějí, že to byl Nero, ale historik Cassius Dio, který obvykle uvádí nejpřesnější historické informace viděl legii osobně, uvádí Galba jako jejího zakladatele. Možná,že Nero začal najímat námořníky z Misena a je pravděpodobné, že Galba, byl zodpovědný za konečnou fázi organizace, kdy rekruti byly přivezeni, a legie získala svou orlici. Jak je zmíněno v dalším textu,i když jde spíše o historickou spekulaci ,byla to první legie, do které byli rekrutovány i děti. Nicméně přes to, že u jejího zrodu stál pravděpodobně Nero, nikdy legie za Nera nebojovala.Spáchal sebevraždu během jejího utváření.
Nástup decurie
Během války o dědictví, I. Legio Adiutrix a XIII Legio Gemina bojovaly statečně za císaře Otho v první bitvě u Cremony (duben r.69), ale byly poraženy a nový císař Vitellius ji poslal do Hispanie. Ale v r.70,již legie že bojuje za Quinta Petillia Cerialise proti vzpurnému Batavianovi. Mainz se stal její první skutečnou základnou, kterou je sdílela s XIV Legio Gemina. Mnoho tašek a cihel z archeologických nálezů, dokládají stavební činnosti.
V r. 83, bojovala v germánské válce císaře Domitiana proti Chattům, kteří žili naproti Mohuči na východním břehu řeky Rýn. O pár let později byla I. Legio Adiutrix umístěna v Brigetiu (moderní Szöny, východně od Komárna v severozápadním Maďarsku). Když Dákové vtrhli do římské říše v r. 86, porazili legii, která bránila Moesie. V r.88,velké římské vojsko vtrhlo do Dacie.Generála Tettia porazil jeho král Decebalus v Tapae.I. Legio Adiutrix, byla jednou z devíti legií které se na vítězství podílely. Bohužel, díky vzpouře guvernéra Germanie Superior, Lucia Antonia Saturnina, v r. 89, vyzněl úspěch do ztracena.
Po vraždě Domitianus v r. 96, došlo k neklidu v Danubské armádě, která odmítla poslouchat nového císaře, Nerva. Donutila ho přijmout Traiana, jako svého nástupce.Když se Traian stal císařem,odměnil chování a oddanost Legio I. Adiutrix ke 'korunnímu princi'tím,že legii byl udělen titul Pia Fidelis ( 'loajální a věrná').
Císař Traianus ji používal během jeho dobývání Dacie (r.101-106). Spolu s IIII Legio Flavia Felix a XIII Legio Gemina, byla součástí sil, které si podrobovaly Dacii a zabítaly novou provincii. Dlaždice nalezené na Apulu (moderní Alba Julia) se slovy XIII Gemina a I.Adiutrix naznačují, že naše jednotka krátce sdílela opevnění s jinými legiemi, ale toto nelze jistě prokázat.
Náhrobek Aurelia Sura z první Legie Adiutrix, jenž byl nalezen v Istanbulu (Arkeoloji Müzesi, İzmir)
Traianus také používá tuto legii během své osudové kampaň proti Parthské říši ( r.115-117). Jeho nástupce císař Hadrián poslal legii zpátky do Brigetia v Pannonii. Nápis zmiňuje setníka, jménem Lucius Albucius Albucianus (CIL III.10979), který mohl patřit k námořníkům kteří byli přijati v Misenu Nerem v r. 68. Pokud je údaj správný, tento člověk musel sloužit v legii ne méně než padesát let a musel být dítě, když vstoupil do armády. Alternativně, může jít o syna námořníka.
V dalším desetiletí byl na Dunaji relativně klid. Proto jednotky první Legie mohla být odeslány do válek v jiných regionech, např. Bridge a Maghrebu. Můžeme předpokládat, že velké jednotky byly poslány do války na východě císařem Luciem Verem.
V 171-175, velitel legie byl Publius Helvius Pertinax císař na krátké období v r. 193. V těchto letech byla legie stále posádkou v Szöny a hrála důležitou roli během kampaně proti Markomanům v Čechách.
Mince I. Legio Adiutrix Septimia Severa
Po zavraždění císaře Pertinaxe v r.193, guvernér Pannonie Superior, Lucius Septimius Severus, byla vyhlášen císařem. I Adiutrix byla mezi jeho nejvěrnějšími stoupenci a značná část legie se zúčastnila jeho pochodu na Řím,proti Didiovi Julianovi, který se mezi tím zmocnil trůnu. Legie se nevrátila zpět na Dunaj okamžitě, ale byla použita ve válce proti Pescenniovi Nigerovi. Je možné, že náhrobek Aurelia Sura patří člověku který padl při obléhání Byzance (r. 194-195).
Poté, co se legie zúčastnila Severových' dvou Parthských kampaní (r.195 a 197-198), vrátila se na svou základnu, ale byla také dále aktivní na východě ve třetím století. Můhla se zúčastnit v Parthii války Caracally (v r.215-217) a byla určitě zapojena do Gordianovi třetí kampaně proti Peršanům (r.244). Mezi těmito dvěma válkami, byla aktivní v Maximinusově kampaň proti Dákům (r.237). O rok později ji tento císař zapojil do občanské války, a I. Legio Adiutrix se pravděpodobně zúčastnila obléhání Aquileii v severní Itálii.
Mince I.Legio Adiutrix se svým signem (kozoroh)
Na blíže neurčenou dobu ve třetím století, obdržela tituly Pia Fidelis bis ( 'dvakrát loajální a věrný') a Constans ( 'spolehlivý'). Zůstala v Szöny až do konce starověku a je uvedena do sklonku r. 444. Nelze vyloučit, že legie byla rozpuštěna po porážce proti Hunům.
Symbolem této legie byl Kozoroh, ale okřídlený kůň Pegas byl rovněž používán.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
