Gaiu Iulius Caesar
Tato legie byl pravděpodobně založena v roce 48 př. nl Gaiem Juliem Caesarem, který potřeboval armádu ve své válce proti jeho kolegů-triumvirům a konkurenci Pompeia Magna. Legie učinila své první kroky na Dyrrhachium (jaro r.48).
Po r.41,byla v armádě Octaviana (pozdějšího císaře Augusta) a byla aktivní v boji proti Sextovi Pompeiovi. Mezi r. 30 a r.16 př.n.l., sloužila v Hispanii Tarraconensis, kde se zúčastnila Augustovi kampaně proti Cantabrianovi, která trvala od r.25-13 př. nl. To byla velmi dlouhá válka, do které se zapojily také Legio Augusta II, III Legio Macedonica, V Legio Alaudae, VI Legio Victrix, VIIII Legio Hispana, X Legio Gemina, XX Legio Valeria Victrix, a další legie, snad i VIII Legio Augusta. V těchto letech se první legie a II Legio Augustus podílely na budování Colonia Acci ve Španělsku. Veteráni byly dislokováni v Barceloně a Cartenně (v Mauretanii).
Na minci jsou zobrazeny standarty I. Legio Germanica a II. Legio Augusta
Později byla přesunuta na Rýnskou hranici, je možné,že hrála roli v Tiberiově válce proti Vindeliciům, keltskému království na horním Dunaji. Je pravděpodobné, že legie získala své příjmení po bitvě u jezera Konstanz. Později byla Germanica zaměstnána v průběhu kampaně Augusta proti nevlastnímu synovi Drusovi v Germania. Přítomnost vojáků v Nijmegenu lze vyvodit z archeologických nálezů.
V létě r.6 n.l.,měl Tiberius vést minimálně osm legií (VIII Augusta z Pannonia, XIII Gemina, XIV Gemina, XV Apollinaris a XX Valeria Victrix z Illyrica, XXI Rapax z Raetie a XVI Gallica z Germanie Superior + neznámé další jednotky) proti králi Markomanů Marobodovi (území dnešních Čech) zároveň I. Legio Germanica, V Alaudae, XVII, XVIII a XIX byly shromážděny k tažení proti Markomanům k útoku podél Mainz a Labe. Měla to být největší a nejgrandióznější operace, která byla kdy vedena s římskou armádou, ale povstání v Panonii ztížilo její výkon.
Náhrobek M. Mallia, pohřben v Carviu (Valkhof, Nijmegen)
Po bitvě v Teutoburském lese (9. září), její velitel Lucius Nonius Asprenas použil první legii Germanicu a pátou legii Alaudae na obsazení pevností v Germanii Inferior k zabránění germánského útoku na Belgii. Po této akci byla Germanica umístěna v Kolíně nad Rýnem, hlavním městě Germania Inferior. Je možné, že legie byla zvána Augusta, ale přišla o tento titul v r.19. Před r.28, byla přesunuta do Bonnu.
V r. 21, smíšená jednotka tvořená XX Legio Valeria Victrix a XXI Legio Rapax, s částí z I Legio Germanica, byla vyslána k potlačení povstání Turonů v Galii, kteří se vzbouřili proti těžkým Římským daním.
V r.67, se postavení císaře Nera stalo neudržitelné.Mnoho senátorů bylo nespokojeno a s několika guvernéry projednávalo jeho odstranění. Mezi těmito byli Lucius Clodius Macer z Afriky (založil I Legio Macriana Liberatrix) a Gaius Julius Vindex z jedné z provincií v Galii, kteří podpořili guvernéra Hispanie Tarraconensis, Servia Sulpicia Galbu, když prohlásili, že chtějí zbavit trůnu Nera.
To byla velezrada a vojsko z Germania Inferior (I Germanica, V Alaudae, Primigenia XV a XVI Gallica) vědělo, co to musí udělat. Pochodovalo na jih a porazilo Gaia Julia Vindexe. Vojáci předpokládali, že budou odměněni, ale byli zklamáni. Galba a nově postavená sedmé legie pochodovala na Řím. Nero spáchal pod tlakem okolností sebevraždu (červen r.68).
Hrobka Publia Clodia z první legie. (Rheinisches Landesmuseum, Bonn)
Z výše uvedených důvodů vojsko Germanie Inferior prohlásili jejich vlastního velitele Vitellia jako císař a pochodovaly na Řím (leden r.69). Velitel I Legio Germanica, Fabius Valens, hrál důležitou roli. Legie byly úspěšné, a Vitellius začal panovat jako Caesar. Nicméně, na východě,se Vespasian také rozhodl bojovat o římský stolec. Obě armády se střetly v blízkosti Cremony v severní Itálii, Porýnské legie, nebyly pro Vespasianovy vojáky žádným soupeřem.
Mezitím, v Germanii Inferior,byla katastrofa na spadnutí.Batavian se cítil „na koni“ protože Galba byl jako možný oponent odstraněn Batavianovými pretoriány, a vzbouřil se. Římský expediční sbor, která se skládal ze zbytků V Legio Alaudae a XV Legio Primigenia, byl poražen poblíž Nijmegenu, a ne o mnoho později, se tyto dvě legie ocitli obležené v Xanten. I když Herennius Gallus přikázal I Legio Germanica, XVI Legio Gallica a legiím z Germanie Superior, XXII Legio Primigenia, pokusit se zachránit obě legie v Xanten byly tyto donuceny ke kapitulaci v březnu r. 70. Ne o mnoho později, I Legio Germanica a XVI Legio Gallica dopadly stejně.
Trvalo několik měsíců, než nový císař Vespasian mohl vyslat silnou římskou armády zpět do Porýní. Potlačit Batavianovo povstání přikázal Quintovi Petilliovi Cerialisovi. Legie V Alaudae a XV Primigenia nikdy nebyly rekonstituovány. XVI Legio Gallica a IIII Legio Macedonica, který střežily Mainz, byly přejmenovány (XVI Flavia Firma a IIII Flavia Felix); zbytky I Legio Germanica byly přidány ke Galbově sedmé a stala známou jako VII Legio Gemina ( 'dvojí legie').
Znak první legie není znám, ale protože to byly císařské jednotky, odznak mohl být býk.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
