Sci-fi

[jarl]

Na Disney + je zajímavý životopisný film Tolkien zaměřený hlavně na spisovatelovo dětství, období studií a jeho účast v první světové válce:

[pjaro77]

Dočetl jsem Temný les a musím říci, že se mi líbil víc, než předchozí Problém tří těles. Je to takové ucelenější a celkově mi přišlo i čtivější. Tentokráte bylo i více zajímavých zvratů. Na konci jsme si také říkal, že je na tom vidět, že to napsal Číňan, protože vyvrcholení je takové klasicky čínské v rámci řešení konfliktu. Ale taky bylo vidět, že je autor je velký fanda americké nové vlny sci-fi a dost z toho čerpal. Celkově se mi líbilo. Jsem zvědaví na třetí knihu.

Neplietli sa ti čínské mená ?

[Dzin]

Musím říci ani ne, každé bylo jiné takže po nějaké době se v tom dalo dobře orientovat. Hlavně je autor používal stále stejně, takže jakmile jsem si na ně zvykl, neměl jsem problém. To mě více zmate spíše když autor používá různá jména či označení pro tutéž osobu a je jedno, i když jsou to jména evropská. Teď třeba čtu Kovaříka a jeho Rytíře a tam právě místy tohle mám, když jednou použije jeho jméno, potom titul a potom zase jiný titul, tak si musím zalistovat a ubezpečit se, že jde pořád o tu či onu postavu.

[Zemakt]

Tak to jsem zvědav co řekneš na poslední díl, hlavně ten závěr. Já to dočetl tak nějak ze setrvačnosti.

[jarl]

Mně v prvním díle ta čínská jména problémy dělala, ale naštěstí byl na konci knihy jejich seznam i s vysvětlením jejich profesí a vzájemných vztahů, což mi dost pomohlo a v dalších dílech už jsem si zvykl.

[Dzin]

Tak to jsem zvědav co řekneš na poslední díl, hlavně ten závěr. Já to dočetl tak nějak ze setrvačnosti.

O tom jsme se tu už před 2 roky bavili

Dočetl jsem Vzpomínka na Zemi a za mě . První dvě knihy se mi docela líbily a ze začátku to vypadalo, že i tahle. Ale to se postupem času měnilo a zhruba od půlky knihy se to úplně převrátilo. Nemohu autorovi upřít velkou představivost a tvůrčí schopnosti, ale podle mě tuhle knihu neměl tak precizně promyšlenou, jako první dvě a dělalo to na mě dojem, že přesně neví, jak má příběh pokračovat a šije ho horkou jehlou. Celkově jsem to na nakonec dočetl rychločtením, abych aspoň věděl, jak to dopadlo.

[jersey.se]

Kdybyste si někdo chtěl přečíst jako betačtenář můj řekněme špionážní thriler s lehkým prvkem sci-fi, můžete mi do pm poslat svůj mail a já vám ho pošlu.

Bývalý vojenský pilot švédského letectva je vtažen do temného světa špionáže a korupce moci. Po brutální vraždě a krádeži ve vojenském archivu se vydává po stopách záhadného projektu „Schattenjäger“, který ho přivede do českého pohraničí. Musí balancovat mezi aliancemi, rivalitou a stíny vlastní minulosti, aby zastavil spiknutí, které hrozí změnou globální rovnováhy. V závodě s časem ve světě intrik, zrady a nejistoty má každé odhalené tajemství svou cenu.

[pjaro77]

Nebojíš sa že ti ho potom niekto "odkloní" a upraví podľa seba ?

[Zemakt]

Mea culpa

[jersey.se]

Nebojíš sa že ti ho potom niekto "odkloní" a upraví podľa seba ?

Myslíš mě? Asi ne, už jsem ho poslal svému vydavateli...

[jarl]

A už ti nějaká kniha vyšla?

[jersey.se]

Jo, taková prvotina. Sci-fi. Dá se to číst, ale tohle je snad lepší ;)

[jarl]

Tak to gratuluji.

[jersey.se]

Tak se rok s rokem sešel a já měl zas záchvat grafomanie. Je to snad trochu už vypsanější, víc sprostý i psychologický a mělo by to jít už papírovou formou. Pokud byste si to někdo chtěl přečíst, napište mi do PM s emailem na sebe a já to za příslib zpětné reakce pošlu. Je tam StB, Stasi, Mi-24, MG 42 a takový ty vojensko špionážní vychytávky. Pošlu to pochopitelně jen lidem, které z fora aspoň trochu znám. Tady je anotace:

Jedná se o špionážní psychologický thriller zasazený do roku 1987 a odehrávající se mezi Děčínem, Prahou, Šumavou, Západním Německem a Švédskem. Akci spustí vražda agentky Stasi v Praze. Švédský špion se ocitne mezi StB, Stasi a vlastní rozvědkou. Co donutí cynického švédského agenta ke spolupráci s netvorem v lidské podobě, bývalým esesákem? A jak se zachová ledově precizní agentka švédské kontrašpionáže v podmínkách extrémní psychologické zátěže? Nacistický projekt Schattenjäger je jen záminkou; skutečný boj tato trojice vede o to, jestli si v prostředí zrady a fyzicky brutálního násilí dokáže udržet to poslední, co z nich dělá lidi.

[Heiss]

Sam Ottewill Soulsby vydal zajímavý článek o Asimovově Nadaci. Zabývá se tím, jaký vliv na jejího autora měl belgický historik Henri Pirenne, jeden z těch, kteří ve dvacátých letech ukázali cestu, po které kráčí moderní historiografie dodnes. Pirenne – na rozdíl od mnoha ostatních – tvrdil, že římský svět na západě neskončil se sesazením posledního císaře, ale s muslimskými výboji, které z jednotného Středomoří fungujícího jako spojnice kultur, udělalo hranici dvou naprosto odlišných světů.

Není úplně jisté, jak a kdy se Asimov s Pirennovou slavnou tezí setkal; jisté je jen to, že se v nadaci objevuje postava historika Lewise Pirenna obdařená tak nezvyklým jménem, že se nejspíš nejedná o náhodu. Souvislosti ale nekončí jen tímto jménem: germánsky znějící jména warlordů, kteří podrývají centrální galaktickou vládu mohou být odkazem na germánské krále, kteří si rozdělili Západořímskou říši mezi sebe, Nadace svým přístupem k vědomostem připomíná raně středověkou církev, bez které se neobešel žádný panovník, stejně jako se bez ní neobejde žádný vládce v galaxii, a svou analogii najde v obou světech i vzestup kupců.

Asimov však stavěl na mnohem více zdrojích inspirace a Pirennovy teze pro něj představovaly jen jednu z mnoha možností kde ji najít. Na stranu druhou, Nadace pomohla rozšířit jeho jméno i mezi ty, kteří nejsou zasvěceni do debat historiků.

---

Vliv Henriho Pirenna tam ale může být ještě jeden: spolu s první generací analistů se Pirenne nezajímal o jednotlivce, ale fascinovaly ho dlouhodobé trendy, fungování společnosti a ekonomika. Základní myšlenkou Nadace je přitom přesně toto: na činech jednotlivců až tolik nezáleží, důležité jsou Seldonem předpovězené události, k čemuž došel podrobnou analýzou historického vývoje. Psychohistorie se může zdát poměrně intuitivní dnes, ale v době, kdy ji Asimov uvedl na scénu science fiction, byl historický výzkum zaměřen na zcela jiná témata a Pirenne byl jedním z těch, kteří tuto disciplínu posouvali tam, kde je analýza ne velkých lidí, ale velkých dat zcela standardem.

[pjaro77]

Tak na západe alebo na východe ? Lebo rímska ríša pokračovala na východe ešte skoro tisíc rokov a z veľkej časti to boli oni, kto bránil Europu až do vyhlásenia krížových výprav.

[Heiss]

Tak na západe alebo na východe ? Lebo rímska ríša pokračovala na východe ešte skoro tisíc rokov a z veľkej časti to boli oni, kto bránil Europu až do vyhlásenia krížových výprav.

Zejména na západě, ale svým způsobem se to týká i římského východu.

Vtip je v tom, že je rozdíl mezi římským světem a Římskou říší (ať už bez přívlastků, nebo tou západní). Pirenne se nedívá na kontinuitu politického útvaru, který můžeme zakreslit na mapu – tj. kontinuitu říše – ale kontinuitu ekonomických a společenských struktur. Ty jsou podle něj prakticky neměnné po celou pozdní antiku až do muslimských výbojů v sedmém století bez ohledu na to, jestli kdo zrovna ovládá Řím (příp. co si o politice zrovna myslí císař v Konstantinopoli a jestli je Řím vůbec ještě hlavní město).

Důležité je, že Středomoří zůstává i v pátém a šestém století poměrně jednotnou ekonomickou zónou a že stále představuje centrum tehdejšího světa. Soustředí se sem veškeré bohatství a v jeho okolí stále fungují staré římské instituce, ať už se jedná o církevní organizaci, systém držby půdy nebo městský způsob života a vazby obyvatel měst na venkov. Toto je pro Pirenna klíčové, protože antický svět se nerozpadl se Západořímskou říší, ale pokračoval dále.

Pirenne jeho zánik hledá v době, kdy muslimové ovládli jižní pobřeží Středozemního moře, protože tím z politicky roztříštěné, ale ekonomicky poměrně jednotné oblasti vytvořili hraniční pásmo mezi dvěma civilizacemi. V důsledku kolapsu obchodních cest ve Středomoří podle Pirenna došlo k přesunu ekonomického centra Evropy na sever od Alp, což mělo za následek vznik karlovské říše.

Na východě pak pochopitelně vydržela Východořímská říše, ale v klíčových bodech si prošla razantní proměnou, i když politická kontinuita zůstala zachována. Důležité bylo zejména to, že pro západní a střední Evropu a její obyvatele už nepředstavovala tak významné centrum a že v této roli ji brzy nahradí Frankové.

Dnes už víme, že kolaps obchodních kontaktů sice skutečně nastal, ale jeho následky se podařilo překonat relativně brzy (takže už od poloviny osmého století Benátčané prodávali Arabům otroky, čímž vlastně obnovili Středozemní moře jako spojnici jednotlivých kultur na jeho březích). Pirennův přístup byl však od dobové historiografie odlišný právě v tom, že jej nezajímalo datum 476, ale snažil se pochopit co dělalo římský svět římským světem.