Ragnarök, objevené důkazy o severské apokalypse roku 536

[Rase]

Ragnarök roku 536

"Když dva vlci z železného háje zhltnou slunce a měsíc, hvězdy zmizí z nebe. Potom se začnou země a všechny hory chvět tak, až se vyvrátí stromy, skály se zřítí a všechny okovy a pouta prasknou a přervou se. Tehdy se osvobodí vlk Fenrir. Z moře se vynoří had Jörmungandr. Surtr vyrazí v čele šiku synů Múspellu a Loki připluje spolu s mrazivými obry na lodi Naglfar vyrobené z umrlčích nehtů. Všechny síly zla se sjednotí na Vígrídské pláni. Tehdy Heimdall mocně zaduje na svůj roh a započne soumrak bohů." Tak praví dávná severská legenda o konci světa. Nové objevy však naznačují, že Ragnarök je založen na skutečných událostech: vulkanické zimě, která zdevastovala Evropu roku 536 našeho letopočtu. Závoj popela a sirných plynů zastínil slunce na deset let a rozpoutal řetězec ničivých událostí: sníh v létě, klesající teploty, hladomor, mor. Nyní nové objevy naznačují, že tato klimatická katastrofa mohla dát vzniknout jednomu z nejmocnějších mýtů severské kultury: Ragnaröku.

Dánské národní muzeum provedlo zajímavý výzkum, který nově definuje hranice mezi mytologií a historií. Analýzou růstových letokruhů více než stovky dubů z 6. století, našli vědci konkrétní důkazy o období malého nebo žádného růstu, zvláště patrného v létě mezi lety 539 a 541. Morten Fischer Mortensen, vedoucí vědecký pracovník muzea, zdůrazňuje důležitost tohoto objevu, který vrhá nové světlo na jedno z nejtemnějších období evropských dějin, a to doslova i metaforicky. Mnozí o tom spekulovali, ale poprvé můžeme ukázat, že možná největší klimatická katastrofa v dějinách lidstva zasáhla Dánsko ničivým způsobem. Vědecké analýzy odhalují, že toho roku jedna nebo více sopečných erupcí na severní polokouli spustila desetiletí trvající "sopečnou zimu". Dopad byl globální: během léta v Číně sněžilo, zatímco v Evropě klesla průměrná teplota o 2,5 stupně Celsia. Na druhé straně Atlantiku trpělo Peru suchem a roku 541 zasáhl Egypt dýmějový mor. Zvláště zarážející je, jak tyto události mohly ovlivnit nejen osudy lidských populací, ale také jejich mytologii. Zdá se, že "Fimbulvetr" (Velká zima), která podle severské mytologie předchází Ragnarök a bude trvat tři roky, dokonale odráží tuto klimatickou katastrofu.

Archeologie nabízí další zajímavé stopy. Během tohoto období se objevuje několik důležitých zlatých nálezů, zatímco pokladů z pozdějších obdobích je překvapivě poskrovnu. Vědci věří, že to může naznačovat, že všechny cenné předměty byly elitami obětovány bohům v naději, že přivedou zpět Slunce. Klimatická krize také změnila zemědělské postupy. Přeživší byli nuceni diverzifikovat své plodiny, aby zajistili větší potravinovou bezpečnost. Například žito se během následujících staletí stalo stále běžnějším, pravděpodobně proto, že vyžaduje méně slunce než jiné obiloviny. V každém případě byl dopad na obyvatelstvo devastující. Jak vysvětluje Mortensen: "Když stromy nemohly růst, na polích nic nerostlo. Ve společnosti, kde všichni žijí ze zemědělství, to má katastrofální následky." Odhady naznačují, že v Norsku a Švédsku mohla zemřít až polovina populace a podobné scénáře se mohly odehrát v Dánsku. Je fascinující sledovat, jak tato katastrofa vedla k trvalým změnám v severské společnosti. Žito, zavedené jako "pojistka" proti budoucím hladomorům, se stalo hlavní součástí skandinávské stravovací kultury. Tamní láska k žitnému chlebu se tedy zrodila z klimatické krize. Mýty mohou být čistou fantazií, ale mohou také obsahovat ozvěny pravdy z dávné minulosti. Nyní můžeme říci, že existuje velká shoda s tím, co můžeme vědecky prokázat.

Ještě dodám, že mýty zjevně pojednávající o konci světa jsou v indoevropských tradicích vzácné, vedle tohoto severského podání se objevuje pouze zarathuštrická apokalypsa zvaná frašokereti. Oba mýty sdílejí i některé motivy: ztráta ruky v důsledku křivé přísahy či podvodu, spoutání či zajetí zloducha který je osvobozen před koncem světa, dlouhá zima konci světa předcházející. Jaan Puhvel tento mýtus spojuje také s bitvou na Kuruovském poli z Mahábháraty, přičemž Vídara považuje za analogického Kršnovi-Višnuovi a Heimdalla Bhíšmou-Djausovi. Pokud jde o závěr Ragnaröku, tak sice většina bohů i lidí v bitvě zahyne, avšak několik Ásů přežije. Zničená země bude nahrazena novou, z moře vyvstalou, krásnou a věčně zelenou zemí, v níž budou bydlet ti, kteří přežili: Vídar a Váli, Thórovi synové Módi a Magni, z Helu se navrátí Baldr a Höd. Také Dva lidé přežijí, muž a žena, které ukrýval strom Yggdrasil. Ti zalidní nový svět.

Zdroj:
https://www.sciencedirect.com/science/a ... d=coauthor
https://en.futuroprossimo.it/2024/11/ra ... l-536-d-c/
https://www.dotyk.cz/magazin/536-katakl ... 00114.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Volcanic_winter_of_536
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha
https://www.startitup.sk/starodavny-pri ... ragnaroku/

[pjaro77]

Táto udalosť pekne podtrhuje, čo by sa stalo, keby sa vo svete značne ochladilo ako si to niektorí prajú.
Nedočkali by sme príjemného ŽP ale hladu, zimy a chorôb.
Je možné že táto udalosť začala posledné veľké stahovanie národov v 6.tom storočí. Neskôr rok bez leta spôsobili iné sopky napríklad v 18tom storočí islandské a v 19tom Tambora.

[Alfik]

Myslím, že stěhování národů nezpůsobila tato událost, protože toto byla "místní", tedy jen Evropská, výchylka. A spíše bych řekl že dokonce jen Skandinávská.
Stěhování začalo dříve, už někde ve 2-3. století, kdy se hnuly jak kmeny v Evropě (invaze Sasů do Anglie) tak všechny kmeny od Altaje až po stepi kolem Černého moře. Zpočátku se to zaznamenávalo asi jen v koloniích Říma, takže ti Sasíci v Britannii, a Slované s Anty okolo Byzantia - ale postupně to nabralo na síle s tím stálým směrováním na západ.
Muselo to být "něco velkého", když to trvalo několik století. Vždyť zánik Velké Moravy (a vzestup Česka), pod vlivem Uhrů, se odehrál až v 9-10. stol.
Možná spíše obrat klimatu právě ve stepích Asie, od teplejšího a vlhčího k suššímu a chladnějšímu. Napřed se ovce a bemloudi množili a kočovníci narostli na síle, bohatství a počtu, a pak bylo žrádla pro ně málo, a kočovníci šli za lepším.
Srovnal bych to s migrací Indoevropanů, tedy Árjů, z Íránských stepí jak na západ, tak na východ směrem k Mohendžodáru a pak až do Indie. Stejná příčina, stejný průběh.
Takže myslím, že za tím bude něco mnohem většího, globálního.

[Rase]

Není to jen věc Evropy, viz tato pasáž: "Dopad byl globální: během léta (536) v Číně sněžilo, na druhé straně Atlantiku trpělo Peru suchem a roku 541 zasáhl Egypt dýmějový mor. Mě osobně taky nejdřív napadlo to spojit s příchodem Slovanů do "Evropy", ale nejsem si jistý zda to časově sedí.

Tak asi i jo: Germánské kmeny sídlily v Čechách a na Moravě do poloviny 5. století našeho letopočtu (existují doklady přítomnosti Langobardské elity ještě ve druhé polovině 6. století). Obyvatelé tu vyráběli ozdoby a přezky zdobené drahokamy. V 5. století podnikaly z Asie nájezdy do Evropy jezdecké kmeny divokých kočovných Hunů. Jejich vpády vyprovokovaly obrovské stěhování národů. Germáni odešli na jihozápad a do uprázdněného prostoru přicházejí první Slované ze své pravlasti mezi řekami Vislou a Dněprem. Někdy v první polovině 7. století se uvažuje o druhé vlně.

[Alfik]

Ona se dle mého málo zdůrazňuje druhá strana toho stěhování, tzn. k tomu, aby se udělalo stěhování národů, musí být dva: Jeden, který oslábne, a druhý, který zesílí.
Samo o sobě by oslabení Germánů, byť i rychlé, třeba i nemocemi a hladem, nestačilo ke stěhování, kdyby se totéž, tedy oslabení vlivem nemocí a hladu, událo i u těch stěhujících se.
To znamená, že událost, která vede ke stěhování, musí být mnohem delší, než nějaké tři roky, musí vyrůst nejméně jedna nová, silná generace, a to znamená nejméně několik desetiletí, a že musí mít opačné následky v Germánii a v Pravlasti někde mezi Polskem a Ukrajinou... což je z hl. Germánie doslova "za rohem". Hned "za hranicemi".

Nebo dál?
Samozřejmě, může být. Ale někde to být musí!
Slované se samo litr mohli pohnout třeba i proto, že jim na hřbetě tančily nagajky Uhrů, Turkotatarů a Mongolů. Ale tím celou věc jen posuneme o pár desítek let a o pár set či tisíc km na východ. Aby nagajky tančily, museli se ty pronárody namnožit - a aby Slované v pořádku dorazili, museli Germáni pomřít a Slovani ne.
Často se takto nastoluje otázka, kam se poděli Keltové ze Stř. Evropy (od nás pro příklad). Že by válčili s Germány, o tom zprávy nemáme. Asi na "něco" pomřeli... a na jejich místa se nastěhovali Germáni.
Aby Indiáni vymírali na neštovice, museli jim je Evropané do Nového světa dovézt.
A Praotec Čech mluvil o strdí a mléce, nemluvil o bezpočtu germánských přilborožců k pobíjení a podobných radovánkách

[Zemakt]

Asimilace.

[Rase]

Jop, kdesi se zmiňovalo, že Slované poraženým nabízeli že se k nim mohou přidat (což je nepochybně lepší volba než poprava) a patrně i tajemství jejich úspěchu. Pokud si dobře vzpomínám, tak první slovanští příchozí docela dost kooperovali s Langobardy (při přechodech řek a podobně). Tedy ona asimilace nejspíš byla docela pozvolná a "přirozená". Další věcí je, že Langobardské elity to patrně víc táhlo do bohatších krajů na Západě (tak jako i jiné germánské kmeny), než zůstávat tady. Co zůstalo se patrně asimilovalo.

[pjaro77]

Alfik, mongoli, tatári a spol sa zrejme namnožili predtým , v dobe tzv. rímskeho optima. Teplota mohla byť podobne vysoká ako v súčasnosti alebo pred 10 rokmi.
Ono je to v historii často takto - je pomerne teplo, a sezonne prší, tráva aj poľnohospodárske plodiny rastú, zvieratá sa množia, civilizácia prekvitá a väčšina prosperuje. A potom príde úder pod pás od podnebia - začne sa ochladzovať, prípadne je sucho, všetko ide do psej matere. Civilizácia občas nemá inú možnosť ak chce prežiť len sa presunúť inde.

[Rase]

Další věcí je, že dávné národy se jednou za čas prostě "zvedly a přesunuly se jinam". Příkladem mohou být třeba Galové/Keltové, nebo různé jihoamerické civilizace. Přeci jen zůstávat po mnoho generací na jednom místě není zrovna zdravé - zvlášť když si vezmeme, že se tak omezily nemoci, půda si odpočinula atd. Stejně tak ti lidi nejspíš nešli do neznáma, ale povětšinou asi měli dobrou představu kam se chtějí dostat a co je tam čeká.

[Alfik]

Alfik, mongoli, tatári a spol sa zrejme namnožili predtým , v dobe tzv. rímskeho optima. Teplota mohla byť podobne vysoká ako v súčasnosti alebo pred 10 rokmi.
Ono je to v historii často takto - je pomerne teplo, a sezonne prší, tráva aj poľnohospodárske plodiny rastú, zvieratá sa množia, civilizácia prekvitá a väčšina prosperuje. A potom príde úder pod pás od podnebia - začne sa ochladzovať, prípadne je sucho, všetko ide do psej matere. Civilizácia občas nemá inú možnosť ak chce prežiť len sa presunúť inde.

No to je to co píšu, jedna tříletá zima na to nestačí. Ani tříleté teplo by nestačilo, i kdyby bylo hned před ní

[palo satko]

kočovne kmene s mongolskych stepi boli susedmi Činy. Polnohospodarska Čina bola vždy celkom lahkym cielom pohyblivych nomadov. Problem bol, ked sa v Čine objavila nejaka centralna moc, ktora si vybojala dominaciu v tamojšich vojnach. Spojena Čina mala dostatok zdrojov a vycvičenych vojakov, aby sa nielen ubranila najazdom, ale aj sama a v koalicii s niektorymi nomadmi napadla utočníkov žijucich v mongolskej stepi. V podstate čina fungovala ako "pumpa" čo vytlačila Hunov, Turkov, Avarov, a vlastne aj jadro Madarov z mongolsje stepi. Kedže rovnake podmienky na život sa daju najst až na Altaji, tak prvy presun bol do priestoru Altaja. A ked tam bolo "tesno" nezostavalo nič ine než ist do pontickych a juhoruskych stepi a odtial bol len kusok do civilizovanej Europy. Nakoniec Avari aj Madari boli do karpatskej kotliny vytlačeni svojimi nepriatelni ktori mali pôvod v mongolskej stepi alebo na Altaji. Avari Turkami z Mongolska a Madari Pečenehmi z poza Uralu.
Dnes sa precenuje pôsobenie počasia, lebo je z klimatickeho strašenia celkom pekny biznis a na druhej strane sa podcenuje samotne ludske konanie alebo rozhodnutia vodcov spoločnosti.

[pjaro77]

...
Dnes sa precenuje pôsobenie počasia, lebo je z klimatickeho strašenia celkom pekny biznis a na druhej strane sa podcenuje samotne ludske konanie alebo rozhodnutia vodcov spoločnosti.

Prepáč ale to je hovadina. Paleoklimatologia je solídna veda a nemá nič spoločné s hujerskými klimaaktivistami a moderným doomsdayingom.
Čas od času mali civilizácie aj nomádi veľké problémy kvôli suchám alebo kvôli prílišnému chladu s dažďom. Hlavne suchá spôsobili sťahovania celých kmeňových zväzov a národov, o čom svedčia opustené sídla po celom svete - eurázii, amerikách, afrike. Opustenie pracne vybudovaných sídiel sa naozaj nerobilo z nejakého rozmaru náčelníkov.
Ani kvôli epidémiám sa sídla neopúšťali, riešilo sa to karanténou, ohňom, likvidáciou hlodavcov.

[Alfik]

...
Dnes sa precenuje pôsobenie počasia, lebo je z klimatickeho strašenia celkom pekny biznis a na druhej strane sa podcenuje samotne ludske konanie alebo rozhodnutia vodcov spoločnosti.

Prepáč ale to je hovadina. Paleoklimatologia je solídna veda a nemá nič spoločné s hujerskými klimaaktivistami a moderným doomsdayingom.
Čas od času mali civilizácie aj nomádi veľké problémy kvôli suchám alebo kvôli prílišnému chladu s dažďom. Hlavne suchá spôsobili sťahovania celých kmeňových zväzov a národov, o čom svedčia opustené sídla po celom svete - eurázii, amerikách, afrike. Opustenie pracne vybudovaných sídiel sa naozaj nerobilo z nejakého rozmaru náčelníkov.
Ani kvôli epidémiám sa sídla neopúšťali, riešilo sa to karanténou, ohňom, likvidáciou hlodavcov.

[Choroš]

...
Dnes sa precenuje pôsobenie počasia, lebo je z klimatickeho strašenia celkom pekny biznis a na druhej strane sa podcenuje samotne ludske konanie alebo rozhodnutia vodcov spoločnosti.

Prepáč ale to je hovadina. Paleoklimatologia je solídna veda a nemá nič spoločné s hujerskými klimaaktivistami a moderným doomsdayingom.
Čas od času mali civilizácie aj nomádi veľké problémy kvôli suchám alebo kvôli prílišnému chladu s dažďom. Hlavne suchá spôsobili sťahovania celých kmeňových zväzov a národov, o čom svedčia opustené sídla po celom svete - eurázii, amerikách, afrike. Opustenie pracne vybudovaných sídiel sa naozaj nerobilo z nejakého rozmaru náčelníkov.
Ani kvôli epidémiám sa sídla neopúšťali, riešilo sa to karanténou, ohňom, likvidáciou hlodavcov.

Paleoklimatologie je solidní věda, a přesto vliv lidského konání hovadina není. Klima dává nějaký rámec, ale co, jak a zda vůbec se to projeví na lidské společnosti, je silně závislé na konání té společnosti samé. Příklad: po výbuchu Tamboro mělo Irsko velmi solidní náběh na hladomor. Ale nedošlo k němu, protože tehdy mělo Irsko místokrále, který rychle zakázal vývoz obilí z Irska a nechal navíc dovézt potraviny ze zahraniční. O necelých třicet let později byla správa Irska jiná a byla jiná politická situace, takže zatímco Irové umírali, z Irska se v klidu obilí vyváželo (ano, z velkostatků) do Londýna, a nic se pro Irsko nekoupilo, protože to nebylo shledáno politicky vhodným. Klimaticky prakticky stejné události, úplně jiné dopady z rozhodnutí vlády.

Často se takto nastoluje otázka, kam se poděli Keltové ze Stř. Evropy (od nás pro příklad). Že by válčili s Germány, o tom zprávy nemáme. Asi na "něco" pomřeli... a na jejich místa se nastěhovali Germáni.

Přesně. Toto je velmi zajímavá otázka, stejně jako to stěhování Slovanů. Ty důležité věci se staly PŘED tím. Keltové, zdá se, tak nějak mizeli už nějakou dobu před tím, než byla jejich opida vypálena. Germáni zřejmě jen zasadili poslední ránu. Sami tu ale nijak velkou populaci zjevně nezaložili, takže i Slované přišli o pár set let později do téměř prázdné země. A došli asi až tak daleko, že už se jim dál nechtělo, než že by je zastavila nějaká ozbrojená síla. Ještě o víc než pět set let později německé kroniky (Helmold z Bosau, Dětmar z Merseburku) udávají země Slovanů v severním Německu jako téměř prázdné. Podle mého názoru (který jsem kdysi i jako hypotézu přednášel) mohlo ve střední Evropě během nárůstu populace Keltů v posledních staletích starého letopočtu dojít ke katastrofálnímu vyčerpání půdy, ze kterého se krajina vzpamatovávala nějakých 1000 let.

[pjaro77]

Ja som nemal na mysli popieračov klimatických zmien ale práve panikárov, ktorí štebotajú ako celý svet vyschne pri oteplení nad dva stupne. To sa nestalo za posledných 300 milionov rokov.
Zo slovenských škarohlídov je to doktorátmi ovenčená trojka Pecho, Áč a Lapin. S posledným som veľa diskutoval a doporučoval som mu hamovať s doomsdayingom na facebooku.

[pjaro77]

Čo sa týka vyčerpávania pôdy, tak k tomu určite nedošlo v pontských a ukrajinských stepiach, kde je černozem dodnes.
Napriek tomu sa aj odtiaľ ľudia stahovali vo veľkom do Europy.

[pjaro77]

Ku katastrofe v roku 536 treba doplniť že to bola len prvá silná explozia sopky v neskoroantickej dobe.
Nasledovali ďalšie dve masívne erupcie v rokoch 540 a 547.
https://vat.pravda.sk/zem/clanok/492478 ... h-ludstva/
Hospodárska stagnácia trvala takmer celé jedno storočie. Až okolo roku 640 našli glaciológovia, ktorých viedol profesor Paul Mayewski z univerzity v americkom Maine, vo vzorkách ľadovca prímesi olova, čo podľa nich ukazuje na rozšírenie dolovania a tavenie striebra. Práve to potom viedlo k väčšiemu bohatstvu a prosperite starého kontinentu.