Schlieffenův plán_1914

Moderátor: Tkuh

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Schlieffenův plán_1914

Příspěvek od kacermiroslav »

Schlieffenův plán
německý útok na západ
rok 1914


Obrázek
Schlieffenův plán pro válku vedenou na dvou frontách


Hrabě Alfred von Schlieffen (*1833 - +1913)
Schlieffen se narodil dne 28.února 1833 ve Berlíně jako syn oficíra Pruské armády. Do armády vstoupil v roce 1854 ve věku dvaceti let. Velmi rychle dosáhl hodnosti generála. V rámcu Pruské armády se zúčastnil válečných bojů s Rakouskem v roce 1866 a s Francií 1870-1871. V roce 1884 nastoupil jako vedoucí vojenské historie generálního štábu sjednocené Německé armády. V roce 1891 se stává náčelníkem Generálního štábu a to po 38 letech ve vojenských službách. Byl to geniální stratég, který díky svým předchozím vojenským zkušenostem, zejména pak z Prusko-Francouzské války, a díky svému zájmu o vojenskou teorii a historii, dokázal koncipovat odvážný plán na vedení války na dvou frontách, tzv. Schlieffenův plán. Jeho smyslem bylo totální zničení Francouzské armády dříve, než nastoupí na východě Ruská armáda. Ačkoliv Schlieffen zemřel, dříve než mohl svůj plán provést, přesto svému nástupci Moltkemu zanechal jasnou strategii s dobře propracovaným zásobovacím systémem. Ještě když umíral, tak na smrtelné posteli měl na srdci, aby pravé křídlo bylo dostatečně silné k úderu na Paríž.

Obrázek
Alfred von Schlieffen *1833 - +1913



Schlieffenův plán
Impulsem pro vypracování tzv. Schlieffenova plánu bylo uzavření spojenecké smlouvy mezi Ruskem a Francií v roce 1893. Toto silné spojenectví silně znepokojilo tehdejšího náčelníka německého generálního štábu, hraběte Alfreda von Schlieffena. Schlieffen jako vynikající stratég si velmi dobře uvědomoval hrozící nebezpečí případného boje na dvou frontách. Za hlavního rivala považoval Francií, se kterou se vzájemné vztahy od války v roce 1870-71 neustále zhoršovali a ve které Německo spatřovalo uzurpátora kolonií, po kterých mladé německé císařství žádostivě pokukovalo. Proto začal pracovat na plánu, jak co nejrychleji během pár týdnů porazit Francii. Časovým limitem tu pak byla rychlost s jakou Rusko zmobilizuje svou obrovskou armádu. Schlieffen si uvědomoval, že francouzské opevnění na hranicích s Německem bude pro ně těžkým oříškem a nebude nijak snadné a rychlé jej dobýt. Stejně tak se nedalo počítat s rychlím přechodem přes švýcarské hory. Jedinou nechráněnou cestou tedy zůstala Belgie a část Holandska. Ta však měla zaručenou svou neutralitu, jejíž porušení však Schlieffen zahrnul do svého plánu. Přes belgické území se tedy do nitra Francie měla valit hlavní Německá armáda o síle kolem 90% všech německých sil (53 divizí). Následně se měla stočit jižním směrem přímo na hlavní město Francie, na Paříž. Celá tato operace měla trvat přesně 42 dní. Tolik dní počítal ambiciózní plán na dobu potřebnou k vyřazení Francie. Zbylých pouhých 10% německých sil bylo pak potřeba rozdělit. A to tak že 5% sil mělo bránit území Alsaska-Lotrinska (6 divizí), kde Schlieffen zcela správně předpokládal francouzský útok, se kterým však počítal a svůj plán podle něj budoval. Zároveň do svých plánů zahrnul i případnou angažovanost Velké Británie na straně Francie, Holandska a Belgie. Odhad Britských sil byl 100.000 mužů (ve skutečnosti to bylo 160.000 mužů v první fázi). Na tomto úseku se měla německá armáda za podpory svých silných obranných postavení, postavit proti francouzskému útoku a vázat tak větší část nepřátelské armády. Zbylých 5% vojska (10 divizí) bylo určeno k obraně Východního Pruska. Ve svém plánu předpokládal, že tato malá armáda na východě bude schopna zablokovat Rusy tak dlouho, dokud se Německé síly nevypořádají s hlavním rivalem, Francií, a dokud se vítězná armáda nepřesune na východ, aby se i zde vypořádala s nepřítelem, Ruskem. V plánu počítalo i s tím, že tato armáda bude mít vynikající morálku po rychlém vítězství nad Francií. Základ celého plánu byl postaven na rychlé německé mobilizaci a na silné železniční infrastruktuře.

Obrázek
Schlieffenův plán

Modifikace Schlieffenova plánu, provedená H. Moltkem
V roce 1906 Schlieffen odešel do důchodu a jeho nástupcem v jeho funkci náčelníka generálního štábu jej vystřídal talentovaný generál Helmuth von Moltke. Ten v původním plánu učinil jisté změny. Domníval se totiž, že Rusové budou schopni zmobilizovat svou obrovskou armádu mnohem rychleji, než počítal původní Schliefferův plán. Proto na obranu Východního Pruska vyčlenil další síly, takže obranu mělo provádět celkem 15% všech německých sil. Moltke také nechtěl nepříteli přenechat francouzským útokem ohrožené Alsasko-Lotrinsko i přesto, že by tato ztráta byla jen dočasná a de facto by plnila roli návnady. Proto i zde zvýšil síly a to z původních 5% na 25% německých sil. Hlavním smyslem tohoto počinu, byla ochrana důležitých průmyslových oblastí v Porýní. Pro rozhodující nástup do severní Francie přes Belgii bylo nakonec k dispozici zbylých 60% všech německých sil. Kromě oslabení pravého křídla na 60% z původních 90%, se Moltke rozhodl neútočit přes neutrální Holandsko. Počítal s tím, že pokud zůstane Holandsko mimo válečný konflikt, nebude mít Velká Británie důvod vstupovat do války pouze na straně Belgie, přes kterou se měla německá armáda přehnat do Francie. Na základě této změny se tak musel plánovaný útok uskutečnit na mnohem užší frontě, než předpokládal původní Schlieffenův plán. Což Německo přinutilo k tomu, aby nejdříve prošli silnou belgickou obranou v Liege, neboť jim toto opevněné město stálo v cestě do Francie.

Obrázek
Helmuth von Moltke *1848 - +1916


ZHODNOCENÍ
Schlieffenův plán byl velice hazardní pokus o vyhrání války během několika týdnů na obou frontách. Dodnes však zůstává otázkou, jakou by měl reálnou šanci na úspěch v případě zachování ve své původní podobě.


Obrázek
Schlieffenův plán 1905

Obrázek
Moltkeho plán 1914




Zdroje:
První Světová válka – Ian Westwell – 2000
První Světová válka – J.M.Winter - 1990
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 2/7/2008, 16:44, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Osobně si myslím, že původní plán měl relativně značné šance na úspěch...rozhodně je měl ve srovnání s moltkeho modifikací. Ta úspěch de fakto zabila, ač i tak byl velmi blízko...ale spíše opticky než reálně, na Marně to zas takový zázrak nebyl, Němcům prostě došel dech. Chyběly tam prostě ty síly, které přesunul jinam. Přitom např. to, co poslal jako posilu proti Rusům, bylo ještě na cestě, když Hindenburg (respektive Hoffmann) rozdrtil Rennenkampfa a Samsonova...

Je zajímavé, jak často se tato chyba dělá...velení nechce podstoupit riziko (ač již samotný konflikt byl rizikem obrovským!) a tím nakonec způsobí jeho zvětšení a nakonec porážku.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Určitě souhlasím s tím, že původní plán měl větší šanci na úspěch, než ta Moltkeho modifikace. Jen je původnímu plánu dost často vyčítáno, že nepočítal s lidským faktorem - únavou. Chtít po vojácích, aby během 42 dnů zdolali cestu přes Belgii, severní Francii až do Paříže po vlastních a při tom ještě bojovat, je přeci jenom trošku moc. Kolik kilometrů, že by to museli urazit denně? A jaké by tím mohli vzniknout problémy se zásobováním? Mám obavy, že by nakonec ani původní plán neměl úspěch. Vojáci by prostě nedokázali být včas v Paříži.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Nevycházeli z toho plánu němci i za 2.světové války?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ano, je to tak. Ale modifikovali směr úderu. Zatímco v původním plánu bylo posílené pravé křídlo, které se stáčelo přes Paříž směrem do vnitrozemí, tak Mainstainem upravený plán pro WW2 byl obrácený. Silné levé křídlo proniklo přes Ardény a hnalo se k moři k Dunkirku. V oblíkečení se tak ocitlo cca 330.000 spojeneckých vojáků u Dunkirku a cca 600.000 vojáků na zbytku němci obsazeném území severní Francie, Belgie, Holandska.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

kacermiroslav píše:Jen je původnímu plánu dost často vyčítáno, že nepočítal s lidským faktorem - únavou. Chtít po vojácích, aby během 42 dnů zdolali cestu přes Belgii, severní Francii až do Paříže po vlastních a při tom ještě bojovat, je přeci jenom trošku moc. Kolik kilometrů, že by to museli urazit denně? A jaké by tím mohli vzniknout problémy se zásobováním? Mám obavy, že by nakonec ani původní plán neměl úspěch. Vojáci by prostě nedokázali být včas v Paříži.
Ano, ten faktor byl tehdy velmi důležitý. Nicméně i přes značně radikální oslabení došli k Marně, do Paříže byl kousek. Asi by to zvládli, otázkou je, zda by pád Paříže znamenal pád Francie. Spíše si myslím že tehdy nikoli, morálka Francouzů byla tehdy úplně jiná než ve čtyřicátém. Takže by asi na ty zákopy atd. stejně došlo, akorát trochu jinde.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Souhlasím, že pádem Paříže by nenastal konec války na západě. Ale na ty zákopy si myslím by nakonec nedošlo. Nebo aspoň v takové míře. Pokud by se podařilo Schlieffenův plán realizovat, byla by většina francouzké armády obklíčena a musela by hledat ústup do Švýcarska (což by asi vyvolalo mezinárodní konflikt) a nebo do Itálie. Je otázkou, jestli by se jim podařilo ovšem z těch kleští rychle zmizet. Pokud ne, tak by většina francouzské armády byla zpacifikována a zbytek by se nedokázal Němcům postavit na účinný odpor v takovém rozsahu, že by dokázali vybudovat línii opevnění dlouhou stovky kilometrů. De facto by se museli bránit na daleko větší ploše, než nakonec díky Moltkemu museli.

Například franc. 3. a 4.armáda o síle 20 divizí napochodovala v srpnu přesně podle Schlieffenova předpokladu k Maase a Ardénám, a z největší pravděpodobností by min. tyto dvě armády uvízli v pasti. Když si vezmu, že Němci měli v roce 1914 nějakých 69 divizí, tak těch 20 franc. divizí by představovalo skoro 1/3 nepřítele vyřazeného z boje.

Otázkou spíše zůstává, jak by se Němci dokázali bránit na východě se svými 10 divizemi, proti zmobilizované 800.000 ruské armádě. Ano...první bitvy u Tannbergu a Mazurských jezerech dokázali Rusy na hlavu porazit, ale jak by se to na východě vyvíjelo dál? Podle mě by velkou roli hrála ta rychlost Schlieffenova plánu. Každý den navíc by výrazně zvyšoval riziko, že Rusové znovu napochodují do východního Pruska a už je nikdo nezastaví. Nevím....jestli měli Němci ve Východním Prusku proti Rusku nějakou obrannou línii.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Ano, Francouzi by byli výrazně oslabeni a museli by brábit delší frontu, ale i Němci by byli roztaženi a stejně by museli proti Rusku (a postupně i na pomoc R-U) velkou část stáhnout. Čili by to sice nebylo přes kopírák, ale...no stejně jsou to jen spekulace.

Mimochodem...katastrofu u Tanenbergu si Rusové z nemalé míry způsobili sami, jinak by to tam bylo asi o dost složitější již od začátku...ale to už je jiné téma.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Otázkou spíše zůstává, jak by se Němci dokázali bránit na východě se svými 10 divizemi, proti zmobilizované 800.000 ruské armádě.
A nebyla možnost udržet rusy mimo válku?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To: Yamato
Mno...Němci ve skutečnosti nepotřebovali vázat takové síly jako Francie. Šlo o to, že Frantící nemohli do Alsaska-Lotrinska přes německá opevnění. Navíc tam pár Německých divizí mělo dle plánu stát....a vše ostatní by se jen prohnalo přes severní Francii a nacpalo do toho kotle. A ten kotel by byl sevřen Německem, Švýcarskem a územím, které by ovládali Němci. Jak dlouho by tam mohla cca 500.000 armáda vydržet bojovat bez zásob? Určitě ne moc dlouho. Takže Německo by klidně svého spojence Rakousko-Uhersko mohlo těch pár týdnů nechat...ať si bojují se Srbskem, které stejně toho moc nemohlo, než se jen bránit. A proti Rusku tu bylo těch 10 něm. divizí, ke kterým je nutno počítat Rakousko-Uherskou armádu útočící na oblast jižního Polska a tím vázáním dalších Ruských sil.


To: Czarnian
Tato možnost tu nebyla. Rusko mělo uzavřenou dohodu s Francií, kde is navzájem slibovali vojenskou pomoc. Takže jedině, že by chtěli Rusové z tohoto závazku vycouvat, což v úvahu moc nepřipadalo. Prakticky všechny evropské velmoce se na válku cíleně chystali a dokonce se jím i hodila. Rusové samozřejmě toužili po východním Prusku.
ObrázekObrázekObrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Nejaký fanatický odpor od Francúzov by som po páde Paríža nečakal.
Niekto tu spomínal ústup Francúzov do Talianska: Nemožné! Taliansko bolo v 1914 ešte stále na vážkach a takáto návšteva by ich asi pekne rozzúrila, mohol by to vyústiť do vstupu talianska do vojny na strane Trojspolku.
To už by bol známejší scenár (1940).
Netvrdím že by práve taliansko nejak rozhodlo vojnu ale Dohode by to rozhodne neprospelo.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

To kacer: ano, pokud by se jádro francouzské armády dostalo do kotle, tak by to byl konec. A samotné Rusko by to dlouhodobě nezvládlo... Ale otázka je, zda by Němci dokázali udržet tempo nebo by jim Francouzi stihli vyklouznout. Ale fakt je, že by byli i tak brutálně oslabeni, takže by ten odpor byl podstatně slabší...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To: Hektor
někde jsem četl, že snad už v roce 1914 Itálie podepsala tajnou dohodu, že v případě války bude na straně Dohody, ale ted si fakt nevybavuju přesné datum, kdy to bylo. Ale jinak máš pravdu...opět by to bylo na mezinárodní konflikt a myslím, že Itálie ještě v roce 1914 do války nechtěla a určo by do toho nešla o to více, když by Němci vyhrávali.

To: Yamato
To temto to je přesně ono. Schlieffen moc nepočítal s tím co vydrží německý voják. Chtít po něm chodit desítky kilometrů denně, při tom bojovat atd....to by byl nadliský výkon po dobu pár týdnů, ale jeho plán počítal se 42 dny!!! A to jen za ideálního stavu. Takže v tom spatřuji nejslabší místo jeho plánů. Ale je samozřejmě i otázkou, jak by to dopadlo, kdyby mělo německé velení k dispozici ty divize, se kterými se počítalo na pravém křídle. Pro pokus o srovnání si zajdeme k jarní ofenzívě 1918. Německov té době politicky vyřadilo ze hry Rusko, které s ním počátkem března 1918 uzavřelo příměří. Načež se německé divize (tuším v počtu cca 40) přesunuli na západ. Samozřejmě situace na západě na jaře 1918 nebyla tou samou jako v srpnu 1914, ale naznačuje, že mít němci v roce 1914 větší část armády na správném místě, tak mohl ten výsledek války být úplně jiný. Ostatně na jaře 1918 útočili proti spojencům, kteří byli pořádně zakopáni ve svých obranných línicíh, navíc je začali nhrazovat americké jednotky a německý voják toho měl po čtyřech letch válčení dost. Přesto jarní ofenzíva 1918 dokázala prorazit obranou spojenců a dostat se k Paříži na přibližně stejnou vzdálenost jako v roce 1914.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Nezapomeňte na skutečnost, že tehdy vojáci nebyli takové bábovky jako dnes, pěší přesuny cca 20-30 km denně by vojáky nezlikvidovali, lidé byli tehdy zvyklí chodit všude po svých. Srovnejte s tím, co museli ujít armády za Napoleona.
A tak rychlý postup by byl v podstatě pouze manévrovacím bojem.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11540
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Původní Schlieffenův plán neměl více šancí na úspěch. Nepočítal jednak s technickým rozvojem (železnice, letectvo, radiotelegrafie) a jednak počítal s lepším vzájemným poměrem sil pro Německo.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dzin píše:Původní Schlieffenův plán neměl více šancí na úspěch. Nepočítal jednak s technickým rozvojem (železnice, letectvo, radiotelegrafie) a jednak počítal s lepším vzájemným poměrem sil pro Německo.
Tak to bych tak jistě netvrdil. Zrovna se železnicií se dost počítalo. Proto byly stavěny tratě k západním hranicím a pak přes celé území Německého císařství na východ, aby mohli včas přesunout posili proti Rusku. Letectvo bylo v době S.plánu v roce 1905 úplně na začátku a i v srpnu 1914 se nedá mluvit o jiném jeho využití, než průzkum a řízení palby. Radiotelegrafie? Toť otázka...myslím, že na tom nebyli lépe ani u "konkurence":-)
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Dzine, vždyť Slieffenův plán byl primárně založen na možnostech železnice! Právě její kapacita atd. určovala velkou část termínů.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dzin píše:Původní Schlieffenův plán ................počítal s lepším vzájemným poměrem sil pro Německo.
Tak tohle bych si taky dovolil vyvrátit. Zkusíme si to ukázat na přehledu západních armád a počtu obyvatelstva.

1/
Německo_rok 1914
--------------------------
obyvatelstvo: 64,9 Mio
armáda: 700.000 mužů

po mobilizaci v srpnu 1914
69 divizí = 1.170.000 mužů - (z toho 59 divizí dle S.plánu na západní frontě 1.000.000 mužů)
*** stále probíhala mobilizace

oprava ze dne: 6.7.2008
podle J.M.Wintera bylo složení Německé armády v době útoku na západ následující:
1.armáda - 320.000 mužů
2.armáda - 260.000 mužů
3.armáda - 180.000 mužů
4.armáda - 200.000 mužů
5.armáda - 220.000 mužů
6.armáda - 220.000 mužů
7.armáda - 125.000 mužů
CELKEM tedy: 1.525.000 mužů




2/
Belgie_rok 1914
--------------------------
obyvatelstvo: 7,4 Mio
armáda: 184.000 mužů (z toho 67.000 v pevnostech a 117.000 polní armáda)

Francie_rok 1914
--------------------------
obyvatelstvo: 39,6 Mio
armáda: 47 divizí = 770.000 mužů (leden 1914) + 46.000 koloniálních vojáků

Po mobilizaci koncem srpna 1914
1.armáda - 280.000 mužů
2.armáda - 180.000 mužů
3.armáda - 200.000 mužů
4.armáda - 160.000 mužů
5.armáda - 240.000 mužů
CELKEM: 1.060.000 mužů
*** další jednotky byli rozmístěné v terotoriích atd. a stále probíhala mobilizace

Velká Británie_rok 1914
--------------------------
obyvatelstvo: 45,4 Mio
armáda: 160.000 mužů (*Britské expediční sbory vyslany do Francie na začátku konfliktu 1914)


Když to shrnu, tak mírná převaha byla na straně Dohody, ale vše není jen o počtu vojáků. Kupříkladu Britský expediční sbor měl sílu 160.000 mužů, ale měli celkem jen 120 kulometů. Naproti tomu německá armáda (samozřejmě mnohem početnější) měla 10.500 kulometů.
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 6/7/2008, 12:04, celkem upraveno 1 x.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11540
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Ad železnice: Mám ny mysli ne němckou, ale francouzskou.

Ad letectvo: Právě letci byli první, kteří podávali v průběhu německého tažení na Paříž nejlepší a hlavně včasné informace. Čili právě onen průzkum je poměrně důležitá věc.

Ad poměr sil: Nepočítal původní plán s příznivějším poměrem?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dzin píše:Ad železnice: Mám ny mysli ne němckou, ale francouzskou.Ad letectvo: Právě letci byli první, kteří podávali v průběhu německého tažení na Paříž nejlepší a hlavně včasné informace. Čili právě onen průzkum je poměrně důležitá věc.Ad poměr sil: Nepočítal původní plán s příznivějším poměrem?

železnice
-----------
Nijak zvlášť se se železnicí na straně Francie nepočítalo, protože se předpokládalo její zničení v průběhu ústupových bojů. Hlavní důraz byl kladen na pěší a koňskou mobilitu německé armády operující ve Francii a Belgii. Železnice by byla pouze doplňková, a to jen podle jejího aktuálního tehnického stavu. Ovšem nepochybujme o tom, že by se jí němci snažili co nejdříve zprovoznit. Ale pžiznám se, že nevím v jakém přesném rozsahu byla hustat železnic ve Francii v srpnu 1914.

letectvo
---------
Na počátku války byl průzkum veden letectvem a hlavně upoutanými balóny. Průzkum touto formou byl hojně využíván na obou stranách. Nedá se říct, že by jedno průzkumné letadlo dokázalo obrátit průběh války. Navíc tady se hrálo o čas. I když by francouzi rozpoznali správný směr německého útoku, tak to zabere nějakých pár dnů až týdnů, než na ohrožený úsek přesunout své jednotky. Výhoda tedy byla na straně útočníka. Ostatně i přes všechny ty změny které na původním plánu provedl Moltke a i přes neuposlechnutí rozkazů o neútočení ze strany něm. jednotek v Alsasku-Lotrinsku, se němcům podařilo dostat na cca 100 km od Paříže.

vzájemný poměr sil
-----------------------
Vzájemný poměr si se jistě neustále měnil a to v podle toho, jaké informace měli němci o franc. jednotkách atd. Je samozřejmostí, že jiný poměr byl v roce 1906, kdy Schlieffen odcházel do důchodu a jiný byl třeba v roce 1913. Ovšem žádné velké zvraty bych nepředpokládal. Co však mohlo hrát velkou roli, byla vycvičenost armád. A to jaksi ukázali obě světové války, že nejlépe na tom byli Němci. Důležitou roli pak musela sehrát i vycvičenost mobilizovaných ročníků na jedné i druhé straně. Kupříkladu Velká Británie až na svůj Expediční sbor, neměla pozemní armádu a to znamená, že i výcvik záložníků byl minimální.

Co se týče demografie, tak vzájemný poměr byl výhodnější na straně Německa. Německo mělo 64,9 Mio obyvatel, kdežto bránící se Belgie a Francie měli dohromady 47 Mio obyvatel. Lidský potencionál byl jednoznačně větší na straně Německa (mluvíme o útoku na západ, takže je vynechán faktor Ruska, který měl být aktuální až po vlastní mobilizaci a tudíž i po likvidaci Francie). Velká Británie sice byla velká země, ale jak už bylo zmíněno výše, její pozemní armáda byla jen o 160.000 mužích Britského expedičního sboru, který se zavázala dopravit do Francie do 21 dnů. Schlieffenův plán počítal s pádem Francie do 42 dní. Takže zmobilizované britské jednotky mohli do závěrečných bojů dát cca dalších 200.000 vojáků (můj odhad). Ovšem kvalita těchto vojáků by byla dosti nízka, protože Britové neměli uzákoněnou všeobecnou brannou povinnost. Navíc myslím, že ten svůj Expediční sbor přislíbili do 21 dnů poslat jen ve výši 75.000 mužů, i když nakonec to v první fáze bojů bylo těch 160.000 mužů (odhad Schlieffena byl 100.000 Britů). Hlavním přínosem Velké Británie tak bylo její námořnictvo o nějakých 500 vojenských plavidel. Jejich přínos proti Schlieffenova plánu je tak dost diskutabilní.
Odpovědět

Zpět na „Západní fronta“