Farky píše:Z manuálu k P-63A -
Díky moc ... škoda, že ten list není úplný, aby bylo vidět i ty plnicí tlaky atd.
Nicméně podle tohoto to vypadá, že pravdu jsem měl spíš já ... a že tedy 15-ti minutový MRP je tedy shodný s tebou uváděným "suchým WER". Je to tedy přípusť ne "na zarážku", ale "za zarážku". Jedná se tedy o stejný nouzový režim jako WER jen s tím rozdílem, že nedochází ke vstřiku vody a alkoholu. Mimochodem ten vstřik byl na P-63 automatický, při dosažení plnicího tlaku 56'' Hg
Na tom "Power Plant Chart" je to jasně uvedeno:
Maximální cestovní rychlost ... 2.300 ot. a
časově neomezeno
Normal rated (maximální neomezený výkon) ... 2.600 ot. a
časově neomezeno ...
odpovídá sovětskému "nominálnímu výkonu"
Provozní podmínky (tedy manévrování, akrobacie, boj) ... různé otáčky dle potřeby a
omezení ne časové, ale dle teploty hlav válců
Military power (nouzový "ne-bojový" výkon bez vstřiku vody a alkoholu) ... 3.000 ot. a
časově omezeno na 15 minut ...
odpovídá sovětskému "forsážnímu výkonu" a jedná se tedy o ten výkon na který v NII VVS testovali v březnu 1945 tu P-63A-10
War Emergency (nouzový "bojový" výkon tj. se vstřikem vody a alkoholu) ... 3.000 ot. a
časově omezeno na 5 minut ... jak je uvedeno výše, vstřik vody a alkoholu byl automatický, pokud plnicí tlak přesáhl 56'' Hg - v NII VVS Kingkobru v tomto režimu evidentně netestovali (a nebo tento režim nevynesli do grafu)
Takto by to perfektně vysvětlovalo i mnou vznesenou otázku, jak se vlastně motor ovládal.
Farky píše:Byla tam jediná zarážka v podobě drátku blokujícího pohyb plynové páky více dopředu, drát zároveň fungoval jako pečeť která dávala vědět mechanikům že byl použit WER. Posunutí plynové páky za zarážku v praxi znamenalo že pilot plynovkou protrhl ten drát a tím aktivoval WER. To jestli to byl "suchý" nebo "mokrý" WER pak záleželo na tom zda bylo instalované vstřikování vody do sání.
A nebo to mohlo být i takto.
Pokud máš tu stránku, co jsi postoval, celou, tak by bylo zajímavé vědět, jaký plnicí tlak je tam uveden u toho Military Power -
zda 56'' Hg či méně.
V protokolu z testů P-63A-9 v.č. 42-69417 ze srpna 1945 (
vlastní testy probíhaly od září 1944 po březen 1945), které provádělo snad USAF (
není tam uvedeno, jen že to bylo pro Procurement Division) je uvedeno, že na úrovni moře bylo dosaženo maximální rychlosti 366 mph (589 km/h) a to při 3.000 ot. a plnicím tlaku 75'' Hg (
tedy určitě s WER, který se automaticky zapínal při 56'' Hg)
Farky píše:Ta voda tam je právě od toho aby tu termickou zátěž motoru snížila. Motor byl prakticky ve všech ohledech zatížen stejně při "suchém" i "mokrém" WER, dokonce jak jsem dnes zjistil tak P-63 tvořila v tomto jistou výjimku protože zatímco "suchý" WER bylo povoleno používat maximálně 5 minut (což byl US standard) tak "mokrý" WER bylo povoleno používat až 10 minut.
Toto nějak nesedí ani s tím dokumentem od tebe (
"suchý" WER tam vůbec není uveden) ani s tím, že se vstřik vody s alkoholem zapínal automaticky při plnicím tlaku > 56'' Hg
Farky píše:Na Kingcobrách se moc nebojovalo, je o ní celkem málo informací a také všeobecně o použití WER (nebo podobných extrémních režimů) je i mezi vzpomínkami pilotů minimum zmínek. Ono co si budeme povídat, sovětských pilotů co by se nějak víc rozpovídali o Kingcobře moc nebude.
Jistě, to je také možnost.
Nebo je to prostě tím, že po válce byly P-63 přiděleny primárně k PVO (kvůli svým výškovým výkonům) a připravovány pro boj s těžkými bombardéry ... které pod 5.000 metrů nelétaly. Pro využití WER, který má význam jen v nízkých výškách, tedy ani nebyla příležitost ... v 5.000+ metrech anu kompresor s turbokompresorem prostě plnicí tlak vyšší než 56'' Hg nedaly.
Farky píše:Nikoliv, chladič velmi často nebývá pro dosažení maximální rychlosti úplně uzavřen. Chladič nastavený na maximální rychlost je typicky takové nastavení že klapka je v neutrální poloze, nikoliv zavřená.
Tak pardon, tady se jedná o moji chybu. P-63 měla při všech těchto testovacích letech chladiče v automatickém režimu = otevíraly se dle potřeby.
Farky píše:Jenže k tomu by byly třeba detailní reporty a ne nějaký souhrnný všeobecný graf kde netušíme vůbec nic - jaké byly přesně otáčky, jaký byl plnící tlak, hmotnost a spousta dalších věcí (například poloha chladičů). Tím by například odpadly spekulace o tom v jakém režimu motoru v SSSR vlastně zkoušely maximálku P-63.
V ideálním případě máš pravdu, jenže třeba data ze SSSR jsou prostě neúplná a někdy podivná. Někdy naměřili zhruba to co jinde ve světě, někdy to je úplně jinde a to bez zjevného důvodu. Bez detailních reportů nikdy nebudeme vědět proč.
S tímhle nelze než souhlasit. To platí pro veškeré technické údaje, ať už je naměřil kdo chtěl a kde chtěl.