Jako první přišel s německou protileteckou minou "na knižní trh" italský badatel Renato Vesco.
Renato Vesco a Maurizio Verga tvrdí, že zdrojem jsou především britské zprávy z let 1945-1947 a další vojenské a zpravodajské dokumenty.
Dosud je však nenašli, resp. neinterpretovali tak jiní badatelé.
Přesto se v popisu vyskytují zajímavé podrobnosti, které pokud byly vyfabulovány, tak zašly technicky relativně daleko. Renato Vesco byl letecký inženýr a rád získával materiály o UFO. A to bylo v době, kdy to byl mezi lidmi fenomén, protože docházelo k mnoha pozorováním záhadných jevů a objektů na obloze.
Je možné, že zmínka o zbrani Kugelblitz ve skutečnosti vychází z reálného samohybného protiletadlového tanku Flakpanzer IV Kugelblitz.
Vesco mohl slyšet název tohoto projektu (nebo ho četl v BIOS/CIOS zprávách) a použil ho pro svoji fiktivní létající minu.
Šéf Wilhelm Ohnesorge se pod hlavičkou pošt zabýval atomovým výzkumem až po radary.Napsal: Kugelblitz vystavoval palubní letecký radar H2S působení silných elektrostatických polí a elektromagnetických impulsů.
Ty generovaly velké klystronové rádiové trubice chráněné speciálním pancéřováním proti nárazům a teplu.
A o pár řádků dál dodává, že klystrony dodávala německá poštovní výzkumná stanice v Aachu u Bodamského jezera (Forschungsanstalt der Deutschen Reichpost).
Založil něco, co by jsme dnes nazvali jako maskovaný technologický inkubátor (RPF).
https://portal.ehri-project.eu/units/de-002429-r_4705
Ohnesorge aktivně podporoval inovátory jako byl Manfred von Ardenne, jehož laboratoř v Berlíně-Lichterfelde úzce spolupracovala s poštovním výzkumem na vývoji elektronových paprsků použitelných v radarových systémech.
Ohnesorge byl také jedním z hlavních zastánců německého uranového projektu. Věřil, že technologie jako cyklotron a separace izotopů (vyvíjené v rámci RPF) jsou cestou k "zázračné zbrani".
Ohnesorgeho "poštovní" laboratoře fungovaly jako doplňkové, vysoce moderní centrum pro vysokofrekvenční inženýrství a mikrovlnnou techniku.
Vesco (jako inženýr) asi chtěl, aby jeho příběh zněl technicky věrohodně. Tedy vzal skutečnou součástku, kterou znal z poválečných zpráv BIOS/CIOS (tyto zprávy opravdu zmiňují německý výzkum klystronů), a přilepil ji na svůj vymyšlený Feuerball.
Oskar Heil vyvinul tzv. Heilovu trubici (koaxiální klystron), kterou německá armáda používala za války.
Klystrony, na které se soustředilo Německo, pracovaly v té době efektivně především na delších vlnových délkách (decimetrové vlny).
Pro radary to znamenalo nutnost mít velké antény. Přesto jsou klystrony stabilnější a lze je přesně fázově řídit, což magnetron neumí.
Zajímavostí je, že během druhé světové války vyvinuli bratři Sigurd a Russell Varianovi v laboratoři Stanfordské univerzity přísně tajnou klystronovou trubici. Toto zařízení bylo dostatečně malé, aby mohlo být instalováno do anglických stíhacích letadel, a mělo klíčový význam pro lokalizaci a ničení nepřátelských nacistických ponorek v Atlantiku.Klystron jako lokální oscilátor nebo zesilovač v kombinaci s magnetronem sehrál klíčovou roli.
Angličané ukořistili elektroniku včetně klystronového oscilátoru (Heil-tube / koaxiální klystron, pracující na 53–54 cm vlně, tedy 560 MHz, UHF/decimetrové pásmo). A další komponenty (modulátor, zesilovače, anténní mechanismus).
Stalo se tak při nájezdu na pobřeží a radar Würzburg (Operace Biting, známá jako Bruneval raid, 27.–28. února 1942), při které britští výsadkáři, inženýři a RAF technici, ukořistili klíčové součásti německého radaru Würzburg.
To umožnilo rychle vyvinout efektivní rušení (Window / chaff – pásky hliníkové fólie o délce λ/2 Würzburgu, tj. 25–27 cm), které od roku 1943 masivně rušilo německé radary při náletech Bomber Command (např. nálet na Hamburk 1943).
Němci odpověděli Wilde Sau (doslova divoká prasnice), která kombinovala noční stíhače s palubním radarem FuG 220 Lichtenstein SN-2 pro lepší útoky na bombardéry za Window rušení.
Němci si uvědomovali, že jen optické zaměřování, a noční operace na rychlá či bombardovací letadla nestačí. Existoval také výzkum, který měl miniaturní radar (využívající klystrony pro příjem signálu) integrovat přímo do protiletadlových systémů. Cílem bylo vytvořit radar Egerland, který by byl schopen automaticky navádět hlavně děl.
Kdyby válka trvala déle, je velmi pravděpodobné, že by Kugelblitz dostal malou radarovou anténu napojenou na klystronový přijímač.
Schallkanone /Strahlenkanone, Teslovy paprsky
Nebo se mohlo jednat i o mikrovlnné dělo Schallkanone, někdy zaměnováné se zvukovým dělem.
Klystrony by zde sloužily jako zdroje extrémně silného záření, které mělo ionizovat vzduch kolem motoru a způsobit zkraty v zapalování letadla.
Tyto pokusy však neopustily laboratoř, protože tehdejší klystrony nedokázaly vygenerovat dostatečný výkon na delší vzdálenost.
Podzemní továrny v Porýní a Foo Fighters
Feuerball "ohnivá koule" bylo speciální zařízení schopné rušit rádiové a radarové systémy a motory spojeneckých letadel prostřednictvím vyzařování intenzivních elektromagnetických polí a plynů.
Když se Spojenci pokoušeli bombardovat Porýní, tyto žhnoucí objekty létaly proti bombardérům neuvěřitelnou rychlostí, kterou si předtím nikdo neuměl představit. Tyto Foo Fighters byly schopny vyřadit z provozu jejich radary, takže američtí piloti byli nuceni odvolat misi. Poté, co byli mimo oblast, "koule s barevnými světly" se náhle vydaly jiným směrem. Toto všechno je dobře zdokumentováno a dokonce dodnes existují jejich fotografie.
Článek o německých tajných strojích vydala Associated Press v New York Herald Tribune 2. ledna 1945. Píše se v něm: Zdá se, že nyní nacisté vrhli na noční oblohu v Německu něco nového. Jsou to tajuplné a záhadné koule, Foo Fighters, které létají těsně vedle křídel bojových letadel, jež jsou na misi nad Německem.
Německé protiradarové zařízení Feuerball - ohnivá koule se testovalo v experimentálním středisku Luftwafe nedaleko Oberammergau v Bavorsko. Později, když se Rusové přiblížili k Rakousku, byly dílny na výrobu ohnivých koulí přemístěny do Černého Lesa, německy Schwarzwald.
Jedná se o rozlehlé zalesněné pohoří ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko v jihozápadním Německu, na západě a jihu ohraničené údolím Rýna a v blízkosti hranic s Francií a Švýcarskem.
Friedrichshafen je město v jižním Německu nedaleko hranic se Švýcarskem a Rakouskem u Bodamského jezera.
Zde má fabriku firma Zeppelin. Společnost za války přijala kontrakty na výrobu prvků rakety V-2. Měla také vyrábět Feuerball.
Byla zde továrna na radary, Würzburg a jiné. Bombardovací operace Bellicose zasáhla tato místa.
Konstrukce Kugelblitz
Jednalo se o koule v které byly umístěny klystronové trubice pracující na stejné frekvenci jako radary spojenců. Další vývoj měl vést k výrobě nebezpečné zbraně, která by likvidovala svazy bombardérů. Jednalo se o kombinace reaktivní turbíny a plynné výbušniny, která by vytvořila rosolovitý oblak.
To vše by pak bylo dálkově řízeno se země, k vyhledávání letadel by se používalo infračervené záření, k výbuchu by došlo elektrostatickým nábojem.
Z neškodného foo fighteru se tak měl stát smrtonosný Kugelblitz – kulový blesk.
„Kugelblitz“ byl také německý samohybný protiletadlový kanón a jeho název (v němčině znamená „kulový blesk“).
Výraz je také někdy spojován s fenoménem stíhaček Foo Fighter.
Více Nacistické projekty diskoplánů
Nebo to byl jen přírodní jev...
Podzemní továrny v Porýní
Byly všude možně, např. podzemní továrny v Porýní - Rheinland Untertage- Verlagerung. O nich nemám toliko informací, ale pokud máš na mysli celé území Německa existovalo jich mnoho, ale také na okupovaných zemích u nás např. Richard.
Respektive bylo lepší napsat, že plánů a rozpracovaných objektů existovalo více. Skutečnou sériovou výrobu dokázali Němci do konce války rozjet jen v několika z nich. Místa pro podzemní továrny se většinou vybíraly v odlehlých místech, některé pak byly spjaty s blízkými koncentračními tábory. Vězni je museli těžce budovat. Z geologického hlediska se muselo jednat o horninu, která šla relativně snadno rubat. Taková továrna pak byla umístěna v hoře, pohoří, nebo ve velkém kopci.Neznáte nějaké odkazy nebo nevíte něco ohledně podzemních továren budovaných během posledních dvou let II.WW na území Německa?
Jiném továrny byly umístěny v maskovaných betonových bunkrech. Zpravidla se budovaly tak, že se vyhloubila do určité hloubky jáma, udělal se betonový podklad. Na něj byly pokládány železobetonové nosníky. Příklad továrny Weingut v Mühldorfu.
V některých továrnách – v podzemí měl probíhat vývoj Feurball neboli „Foo fighters“. V jiné pod krycím názvem M-Werke, Ebensee vývoj a výroba von Braunovi mezikontinentální rakety A9/A10, která by dokázala zasáhnout území USA.
http://dativ.at/ebensee/
Do další zas měl být přesunut německý atomový program. Reálně se pak nejvíce vyráběly letecké součástky, nebo kompletovaly celá letadla.
Alpská pevnost
Avšak největší plán na vybudování podzemí spočíval ve stavbě pevností a továren v horách Alp, na části území Itálie, Rakouska a Bavorska. Němci měli pečlivě zmapovány horské průsmyky, jeskyně, mosty, silnice a předpokládaná místa budoucích podzemních továren, skladů munice, zbraní a zásobáren potravin. Mezi nimi bylo 74 tunelů podél jezera Garda v severní Itálii, které měly být přeměněny na rozsáhlou montážní továrnu Turínského Fiatu v úzké spolupráci s oddělením ministra Alberta Speera. Sedm dalších tunelů podél Lago di Garda, blízko Limone, mělo vyrábět několik zbraní v Institutu Hermana Goeringa v Riva del Garda.
Ke konci války se Spojenci obávali, že se Hitler uchýlí do svého horského sídla, kde jsou prý vybudovány podzemní tunely. Schornerova armáda - to co zbylo se skupiny armád Mitte a fanatické oddíly SS se měly vydat z Čech do Berchtesgadenu, kde by uzavřela horské průsmyky, resp. průsmyky v Alpách a to v jižním Bavorsku, západním Rakousku, a v severní Itálii.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=127
Untertage-Verlagerung
Německy se tyto objekty nazývaly jako Untertage-Verlagerung nebo zkráceně U-Verlagerung a byly budovány všude možně. Podívej se níže na odkazy stránek.
Velice známa je Dora (Nordhausen) - Tajná podzemní továrna, ve které se vyráběly zázračné zbraně nacistické říše - rakety V-2, V-1, proudové motory a plánovala se výroba dalších nových zbraní. Nacházela se ve středním Německu v pohoří Harz v dolním Sasku. V současné době je větší část podzemí nepřístupná.
Nordhausen bylo ideální místo. Jižní polovinu komplexu si vzala na starost společnost Mittelwerk GmbH, aby se tu vyráběli rakety V-1 a V-2. Severní části se ujala firma Junkers a montovala zde tryskové motory Jumo 004 do stíhaček Messerschmidt 262 a pístové motory Jumo do starších strojů Focke Wulf 190.
WW2 V2 Rocket program at Nordhausen – barevné video amíci v Doře.
https://www.youtube.com/watch?v=DBkbxJhBgxs
Odkaz Mittelwerk
http://thirdreichruins.com/mittelwerk.htm
A můžeš bádat na odkazech...
Fotky z podzemí
http://www.michael-foedrowitz.de/undergroundDE.php
KZ Buchenwald Junkers-Werke Dessau
http://www.bunker-anlagen.de/KL_12.html
Podzemní továrny - česky
http://www.podzemi-cma.cz/
http://richard-1.com
Další podzemní továrny
Ebensee - (krycí název "Dachs/Zement") v Rakousku
http://www.thirdreichruins.com/ebensee.htm
Thüringen (Thuringia)
http://www.thirdreichruins.com/thuringen.htm
Mühldorf / Mettenheim - Projekt "Weingut I"
Továrna na Me-262
http://www.thirdreichruins.com/muehldorf.htm
VALENTIN bunkr pro výrobu ponorek
Snad největší nadzemní bunkr na světě …
Jednalo se o velký montážní komplex Valentin v Brémách, kde se měly kompletovat ponorky nového typu XXI. Bunkr Valentin se nacházel v areálu loděnic, ale nebyl nikdy zcela dokončen. Loděnice byly navíc ke konci války těžce poškozeny masivním bombardováním.
https://www.koktejl.cz/zajimavosti/beto ... din-prace/
Nazi UFO – výkresy, co by Vás ještě mohlo zajímat …
http://greyfalcon.us
Různé tajné objekty
https://www.geschichtsspuren.de/
Související články na Palbě:
Co skrýval podzemní komplex Jonastal?
Jakou souvislost měla oblast s komunikačním systémem a později německým atomovým programem.http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=35
Hans Kammler - Zplnomocněnec pro Wunderwaffen
Životopis a projekty, např. EBENSEE, Štěchovice.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=335
V podzemí Třetí říše - dokumentární film
V podzemních prostorech měly být vybudovány zbrojovky pro válečné úsilí Říše. Horečná činnost v tunelech neustala až do konce války. Ale jak blízko k uskutečnění svých plánů se nacisté dostali? Co by se bylo stalo, kdyby se podzemní zbrojní výroba úspěšně rozběhla?
Stavební činnost plánovaná na našem území byla rozsáhlá: projednávaly se především tři gigantické stavby: v Rájci u Brna, kde mělo být 45 000 m2 výrobní plochy, stavba v tzv. lomu Alcaraz nedaleko Srbska u Berouna (letecká továrna Junkers) a prostory pro firmu Daimler-Benz v lomu Amerika u Karlštejna, které měly mít rozlohu 70 000 m2.
Cvikov - Dodnes pozoruhodně zachované chodby válečných protileteckých krytů. Je možné, že se do těchto prostor měla přesunout výroba z místní textilky.
Storch - Podzemní továrna Diana v tunelech na nedostavěné trati do Brna.
Rabštejn - Nedaleko České Kamenice vybudována podzemní továrna firmy Weser-Flugzeugbau. Vyráběly se zde letecké rakety, součásti vrtulníků a letadel.
A další seznam na odkazu.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=427
K vrtulníkům...
Adolf Rohrbach stal technickým ředitelem společnosti Weserflug v Lemwerderu, která zahájila výrobu v roce 1936. Jeho oblastí působnosti byly vrtulníky VTOL ( vertikální vzlet a přistání ) – údajně spolupracoval s Henrichem Fockem v Hoykenkampu (Ganderkesee), který vyvinul první použitelný vrtulník v Německu ( Focke-Wulf Fw 61 a Focke-Achgelis Fa 223 ).
BMW navrhnulo motor, převodovku a náboje rotoru. Bylo použito speciální zařízení pro nastavení listů rotoru.
