Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od t.hajek »

Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Obrázek

47°28′58,51″ S 13°11′18,64″ V

Ano, je to on, hrad z filmu Kam orli nelétají s Richardem Burtonem a Clintem Eastwoodem. Kdo jezdí na jih po rakouské dálnici A10 ať už lyžovat nebo až někam k moři, nemůže ho minout. Díky dálničním tunelům se vynoří zničehonic uprostřed údolí na vysokém kopci. A tedy z dálničního odpočívadla, patrně i k tomu účelu zřízenému, je jako na dlani.

Obrázek
Hrad z dálnice směrem na jih

Hrad byl postaven na dominantním vrchu 113 metrů vysoko nad řekou Salzach. Kontroloval průchod údolím, které severně od něj svírají po stranách více než dvoutisícové vrcholy v průsmyku Lueg. První zmínka o hradu je z roku 1077 a za jeho stavitele je považován salzburský arcibiskup Gebhart (1060-88). Stavba hradu začala patrně kolem roku 1070, aby jednak chránil přístup k Salcburku z jihu, jednak aby zabezpečoval cestu vedoucí do nitra Alp a dále do Štýrského Hradce nebo Benátek.

Obrázek Obrázek
Hrad dominující údolí Salzachu

Románský hrad byl založen na nejvyšším místě kopce, kam strmě stoupala klikatící se cesta. Hrad měl půdorys pravoúhlého lichoběžníku, přičemž jeho vysunutý vrchol zaujímal nejvyšší místo na jihozápadě nádvoří. A hned tu máme jeden stavební otazník. Proč hradby vybíhaly sem? No logická odpověď by byla – protože zde stála nějaká stavba. Jenže stavební průzkum prezentovaný na hradě, na nic takového neukazuje a tento prostor ve svých rekonstrukcích ponechává důsledně prázdný. Ve třech různých popisech hradu se pak tento prostor neřeší. Jen jeden text uvádí na tomto místě čtverhranný románský bergfrit. Mě umístění nějaké stavby na tomto místě přijde smysluplné. Kromě rozhledu široko daleko by zde také kontrolovala přístupovou cestu na úbočí hluboko pod ní. A bergfrit či velká věž (v německé terminologii bergfrit není vždy „naší“ útočištnou věží) by doplňoval klasické schéma věž-palác-kaple. Na severní straně byl postaven palác a východně od něj byl přístup do hradu. Další kamennou stavbou byla třílodní kaple sv. Zikmunda s polookrouhlou arkýřovou apsidou nesenou na kamenném pilíři v jihovýchodním nároží dispozice. Hradby byla v první fázi dřevěné, stejně jako další provozní budovy na nádvoří.

Obrázek
Hlavní (a dnes jediná) loď kaple se směskou stavebních stylů

V roce 1075 se arcibiskup, doposud stojící na straně Jindřicha IV. v jeho zápase o investituru, přiklonil k papežské straně. Záhy byly arcibiskupské majetky vydrancovány Jindřichovými spojenci a Gebhart se rozhodl zabezpečit svá zboží novými pevnostmi. V té době tedy staví Petersberg ve Friesachu, je budován samotný sídelní Hohensalzburg a byl upraven také Hohenwerfen, když dřevěnou hradbu nahradila kamenná zeď s cimbuřím. Byla také zlepšena obrana vstupu. Kulisovou branou se příchozí dostal do přihrádku, kontrolovaného z východu hradbou hlavního nádvoří. Brána do jádra pak byla prolomena zhruba v polovině této zdi. Velitelem Hohenwerfenu se stal arcibiskupův ministeriál Arnošt z Guetratu, který měl za úkol znemožnit rychlý návrat Jindřicha IV. touto kratší trasou po jeho usmíření s papežem v Canosse v roce 1077. Záhy po Jindřichově návratu do Německa, byla ale Gebhart donucen svou arcidiecézi opustit a strávil v saském a dokonce švédském exilu osm let, než se mohl s pomocí Welfa I. (IV.) ujmout roku 1086 zpět svého úřadu a majetků. Gebhart zemřel od dva roky později právě na Hohenwerfenu.

Hrad byl po celou dobu své aktivní existence oporou salcburských arcibiskupů a jeho dějiny nejsou nijak pestré. Sloužil jako druhotné sídlo a místo kratochvilných loveckých výprav. Jeho umístění a později i masivní opevnění hrálo spíše preventivní roli. Za Konráda I. hraběte z Abensbergu (1106-1147) byl přestavěn, když v letech 1127-1142 vznikl nový třípodlažní 28 m dlouhý palác navazující na kapli na jihu a dosahující až k severnímu paláci. Zaujal místo bývalého přihrádku, ale také výrazně předstoupil před východní hradbu. Vstup zůstal na svém místě, ale nově vedl severním čelem nového paláce. Suterénem pak cesta stoupala až na nádvoří. Nový palác měl přízemí sloužící k provozním účelům, první patro obýval arcibiskupský dvůr a poslední patro tvořil velký sál se sdruženými románskými okénky. Po obvodu hradu byla zvýšena hradba a zvýšen byl i severní palác, přičemž nově získal pultovou střechu, která se z hradeb svažovala do nádvoří. Budovy hradu tak byly výškově sjednoceny s hradbou a vyčnívala jen střecha nového paláce, přestavěná kaple, která získala středovou zvonici a bergfrit, pokud existoval. Kaple tehdy získala novou výmalbu. Odkryté malby zobrazují biblický andělský boj s babylonskou děvkou, přičemž role jsou jasně rozdány. Vedle toho je zde i malba rytíře s mandlovým štítem, na kterém je opis: Celý svět může přijít, nikdo neprojde nepotrestán“, což odkazuje na významnou kontrolní funkci hradu. Kromě toho byl ovšem také využíván jako vězení pro vysoce postavené osoby. Tak zde v roce 1198 po zajetí svými ministeriály strávil dva týdny arcibiskup Adalbert III. (či Vojtěch, třetí syn českého krále Vladislava I.), než došlo k dohodě.

Obrázek
Plánek hradu
Černě románské zdivo kolem roku 1070
Modře zdivo z konce 11. století
Fialově zdivo z let 1127-1142
Červeně zdivo z let 1200-1210
Hnědě brána z let 1470 - 1490
Oranžově přestavba v letech 1526 - 1538
Zeleně přestavba v letech 1563 - 1585
Žlutě zdivo z let 1624 – 1632

Války mezi straníky Štaufů a Welfů nutily klást důraz na obranyschopnost hradů a právě tak se choval arcibiskup Eberhard II. z Řezna za dlouhou doby své vlády (1200-1247). Před rokem 1210 vzniklo předhradí s další bránou. Nová hradba vedla od severozápadního nároží podél terénní hrany a byla zakončena příčnou hradbou s kulisovou Mariánskou branou. Na tyto stavební úpravy navázala v roce 1225 dokončená vysoká hradba, která z jihu kontrolovala vlastní cestu před branou a díky baštovité kličce hradby na severovýchodě i celý přístupný prostor na východě. K tomuto baštovitému útvaru byla přistavěna další východní hradba končící na jihu čtverhrannou baštou pod kaplí. V letech 1225-1246 obehnaly valy prostor dnešního svažitého východního předhradí a hrad obsáhl zhruba dnešní rozlohu.

V roce 1252 vedl arcibiskup Filip ze Sponheimu (mj. bývalý vyšehradský probošt a kancléř krále Václava I.) válku s Albertem IV. Tyrolským. Filipovy oddíly spolu s Korutanskými spojenci jeho otce Bernarda II. zajali Alberta a jeho zetě Menharta Gorického a odvezli je na Hohenwerfen. Propuštěni byli jednak po vydání zabraných korutanských zboží, ale také po předání Menhartových synů Menharta II. a Alberta coby rukojmích na Hohenwerfenu. Menhart II. byl propuštěn roku 1259 po smrti svého otce a Albert až o další dva roky později. V roce 1293 zde byl držen Menhartův syn Ludvík ve válce mezi arcibiskupem Konrádem IV. z Fohnsdorfu coby straníkem Adolfa Nassavského a Menhartem II. jako podporovatelem Habsburků. Tyrolská hrabata z rodu Gorických tedy na Hohenwerfen určitě neměla nejlepší vzpomínky po tři generace..

https://www.youtube.com/watch?time_cont ... e=emb_logo
Krásné video se stavebním vývojem hradu. Až na bergfrit.

Arcibiskup Eberhard III. z Neuhausu (1403 - 1427) byl nucen reagovat na nové obléhací techniky a na konci dvacátých let přizpůsobil opevnění rozvíjejícímu se dělostřelectvu, přestavbou stávajících hradeb. V letech 1470-1490 za Bernarda z Rohru byly přestavěny valy předhradí a vstup byl zajištěn novou branskou věží na východě.
Selské povstání roku 1462 přineslo první velké obléhání hradu, ale sedláci odtáhli s nepořízenou. V roce 1526 byl hrad s minimální posádkou během Selské války rychle postupujícími povstalci obsazen bez boje a z velké části poničen a vypálen. K této době se zde traduje historka o kováři z Hüttau, který vyráběl pro sedláky zbraně a za to byl v roce 1516 vsazen do spodního vězení ve věži. Věznění na tomto velmi nehostinném místě přežil a jako jakousi pomstu za zacházení s kovářem uvrhli povstalci do téhož vězení štýrského hejtmana Zikmunda z Ditrichštejnu, kterého zajali v bitvě u Mandlingského průsmyku. Strávil zde tři měsíce, dokud hrad opět neovládly arcibiskupské síly.
Po potlačení nespokojených sedláků nařídil arcibiskup Matyáš Lang z Wellenburgu opravu hradu a jeho významné vylepšení. Svou roli sehrála také obava z neustále postupujících Turků. Až do roku 1538 na něm pak museli robotovat poddaní příslušející pod Werfen.

Obrázek
Hrad ze západu s viditelnou trasou lanovky

A musíme se vrátit k velké věži. Obvykle se totiž uvádí, že v této době byl na jihozápadě jádra postaven okrouhlý bergftit. Ovšem novostavba bergfritu v této době je dost silný anachronismus, což nahrává teorii o románském původu stavby. Jak ale vysvětlit, že bergfrit z této doby je zmiňován jako okrouhlý, když románská věž byla s největší pravděpodobností čtverhranná? Okrouhlá románská věž v této oblasti by byla obrovskou anomálií. Žádná taková se velmi široko a velmi daleko nevyskytuje. Mám k tomu svou teorii, nepodloženou žádným popisem ani archeologickým výzkumem. Je možné, že sedláci po dobytí hradu při svém následném „hospodaření“ mohli považovat hrdou věž za symbol feudální útlaku a věnovali jí zvláštní péči. Nemáme o tom žádné zprávy, ale při požáru mohla být opravdu těžce poškozena a při následné přestavbě její zbytky sneseny a věž byla postavena znovu. Okrouhlý tvar byl pak zvolen kvůli lepšímu rozvržení dělostřeleckých postavení v jednotlivých patrech nové bateriové věže.
K severovýchodnímu nároží východního paláce byla přistavěna třičtvrtě okrouhlá věž, která měla sloužit jako vězení. Jižní val nad strmým skalnatým svahem byl nahrazen silnou hradbou nesoucí kryté schodiště s 215 schody, nazývanou také Tmavé schody. Protilehlou severní hradbu zhruba v polovině zabezpečila nová stavba Slámové brány, která vybíhala půlobloukem vně hradeb. Na této úrovni patrně svažité nádvoří přepažovala hradba či taras. Brána do tohoto nádvoří byla z východu zabezpečena stavbou masivní okrouhlé bašty Wallerturm. Odtud vybíhala koridorem cesta na jihozápad, kde byla postavena masivní hranolová branská věž.

Obrázek
Střílna s otočným dřevěným bubnem, podobná jako na Pražském hradě nebo Švihově

Druhá velká stavební fáze začíná v roce 1563 za arcibiskupa Johanna Jakoba von Khuen-Belasy (1560 - 1586) podle plánů italských fortifikačních specialistů a pod vedením salcburského dvorního architekta Jörga Vischera. Vzhledem k rozsahu stavebních prací je Johann Jakob von Khuen-Belasy považován za druhého stavitele Hohenwerfenu. Věž Wallerturm u druhé brány byla velkolepě přestavěna. Směrem na východ bylo rozšířeno nádvoří, které zakončila Salzašská věž. Koridor spojující první a druhou bránu byl zrušen a nahrazen masivní hradbou na jihovýchodě a další hradbou stoupající od první brány k nově budované Kapellenbastei „Kapliční“? baště. Ta tvořila výškový mezistupeň mezi níže položenou čtverhrannou baštou hradby směřující k Mariánské baště a nárožím paláce s kaplí, jak napovídá její jméno. Ovšem při stavbě bašty se ukázalo, že jižní loď kaple, začíná ujíždět po svahu. Fyzické bezpečí dostalo přednost před duševní spásou. Loď kaple byla ubourána a bašta byla dostavěna. Hradba navazující na Mariánskou baštu byla přestavěna a zvýšena, stejně jako obě bašty. Původní ochoz byl upraven pro dělostřelecká postavení, nový horní ochoz obdržel střílny a smolné nosy pro lehké palné zbraně.

Obrázek
Vnitřní pohled do Mariánské bašty s dvěma patry střeleckých postavení

Mezi Slámovou věží a východní hradbou byl postaven Špitál. V severním nároží před jádrem vznikla poměrně štíhlá Bednářská či Luegská bašta. Od roku 1565 probíhaly také přestavby v jádře. Byla přestavěna kaple sv. Zikmunda a byla spolu s východním palácem spojena do jedné velké budovy, která byla zvýšena o patro. Původní kaple nebyla zvnějšku vůbec patrná. Na nádvoří byla postavena Kapellenturm „Kapliční“ věž a krátké jižní křídlo pro ubytování kaplana. Nezastavěný prostor zaujalo podloubí pro umístění těžkých děl a nad ním střelecké ochozy. Vysoká okrouhlá věž na jihozápadě byla snížena o pět metrů a stala se zvonicí. Od roku 1565 v ní visí „Schlossahndl“, mohutný zvon, odlitý Christophem Löfflerem z Innsbrucku.
V roce 1568 byla vně původního severního paláce postavena lichoběžná pětipodlažní budova zbrojnice. Jejím suterénem se dalo dostat do vnějšího severozápadního opevnění, kam ústil výtah či lanovka dopravující na hrad stavební materiál a zásoby. Nově byl také vyřešen vstup do jádra. Ke zbrojnici bylo přistavěno schodiště o 102 stupních, které končilo až na nádvoří. Palác byl dostavěn roku 1574. Pod zvonicí vzniklo v roce 1585 další opevnění zakončené okrouhlou Paví věží. Vnitřní úpravy probíhaly na konci 16. a na počátku 17. století. V roce 1601 zde prováděl obložení arcibiskupových komnat tesařský mistr Hans Neumayr ze St. Johannu.

Obrázek Obrázek
Vstup do jádra – vlevo nízká stavba nad cisternou, vpravo zbrojnice a schody v suterénu paláce

Hrad nesehrál žádnou vojenskou úlohu ani při krátké válce s Bavorskem v roce 1611. Dokonce sem byl na dva týdny umístěn Bavory zajatý arcibiskup Wolf Dietrich z Reitenau (mj. měl se svou milenou 15 dětí a přivedl do Salzburku barokní sloh) než byl převezen na Hohensalzburg, kde byl vězněn do konce svého života roku 1617.

Třicetiletá válka se Salcbursku v zásadě vyhnula. Arcibiskup Paris hrabě z Lodronu (1619-1653) v roce 1624 postavil vně severní hradby dvě čtverhranné bašty sloužící jako prachárny. V roce 1632 vnikla mezi Vězeňskou věží a vstupem do jádra přístavba skrývající nádhernou cisternu z červeného adnetského mramoru, která je dílem stavitele salcburské katedrály Santina Solariho. Přestavěna a rozšířena byla první brána, která získala ještě předbraní a další ubytovací kapacity. V roce 1632 nechal kurfiřt Maximilián Bavorský raději převézt své poklady na Hohenwerfen, jako bezpečné místo. Stálou posádku tvořilo okolo 60 vojáků, kteří zde bydleli se svými rodinami a pro ně byly postaveny dřevěná obydlí podél zdí jádra. Dokonce existuje záznam, že pro děti vojáků byl jmenován a placen učitel. V horním patře bašty Wallerturm bylo ubytování pro veterány a občas se jí říkalo Invalidenstöckl.

Obrázek
Nádvoří, napravo je jižní křídlo a Kapellenturm

V 17. století byla zbrojnice přeměněna na sýpku, původnímu účelu sloužilo jen jedno patro. Vzhledem k absenci vojenských událostí sloužil hrad dále zejména jako vězení. V roce 1800 byly veškeré těžké a uskladněné zbraně odvezeny a předány polním jednotkám. Po sekularizaci Salcburska jako církevního knížectví v roce 1803, byla v roce 1804 odsunuta i zbývající posádka a uvažovalo se o demolici hradu. Tomu zabránil osobním přípisem císař František I. roku 1807. Když bylo Salzbursko předáno Bavorsku, hrad krátce obsadili Tyrolští střelci pod vedením otce Haspingera. Brzy však odešli a hrad pod bavorskou správou do roku 1816 rychle chátral. Roku 1822 by celý inventář vydražen a pevnost ponechána svému osudu. Císařův bratr arcivévoda Jan se na to nemohl dívat a díky probuzenému romantickému zájmu o středověk hrad zakoupil a v letech 1824–1833 jej nechal zrestaurovat nákladem 10 000 zlatých. O tom, že na hradě stále byla nějaká vojenská stráž, víme i díky výbuchu prachu a demolici severovýchodní prašné věže v roce 1842. V roce 1876 se hrad prakticky poprvé dostává do soukromých rukou. Toho roku jej zakoupil hrabě Oswald Thun a používal jej jako lovecký zámek.

V roce 1898 jej zakoupil další milovník romantismu a středověku z rodu Habsburků, arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský. Ten samý arcivévoda Evžen, který jako velmistr Řádu německých rytířů inicioval přestavbu Bouzova v letech 1895- 1905 a Sovince v roce 1903. Evžen hrad nechal pod vedením Antona Webera opravit a změnit na svou rezidenci. Do roku byla 1902 o patro zvýšena zbrojnice, byl vybudován nový výtah pro přepravu osob a zejména byly nově vybaveny pokoje určené pro arcivévodu a místnosti, kam umístil část svých uměleckých sbírek.

Obrázek
Rekonstruované arcivévodovy pokoje

Obrovská pohroma postihla hrad v zimě roku 1931. Hohenwerfen zachvátil požár, se kterým přijeli pomáhat hasiči až ze Salcburku. Přesto ohni padlo za oběť jižní křídlo, kde požár vznikl a velké části východního a severního křídla včetně zde uložených uměleckých předmětů. Arcivévoda Evžen se záhy pustil do opravy hradu, které začaly téměř vzápětí, ovšem padla na ně další část jeho sbírek, které musel prodat. Po anšlusu byl stejně donucen hrad prodat Salzburské župě NSDAP a až do roku 1945 zde bylo školící zařízení pro politické vůdce NSDAP.

Od roku 1945 do roku 1987 na hradě byla policejní škola, která si zahrála v již zmíněném filmu z roku 1968. Veřejnosti byl zpřístupněn roku 1987. Od roku 1992 na hradě probíhala rekonstrukce, V roce 2006 byla dokončena stavba moderní lanovky a nyní se zde koná všechno možné – festivaly, výstavy. Je zde umístěno sokolnické muzeum a pravidelně dva až třikrát denně (v závislosti na roční době) jsou zde ukázky sokolnictví. Ukázky to jsou pěkné, ale měl jsem celkem problém s terminologií. Adler, Geier a Falke přeložím a snad poznám, ale třeba u Rotmilana a Sperbera jsem měl opravdu problém. A vzhledem k tomu, že byl luňák dost „vypelichaný“ tak jsem se nemohl spolehnout ani na jeho rozeklaný ocas. Je zde také stálá výstava s artefakty vztahujícími se k filmu, který hrad tak proslavil a občas se pořádají i projekce. Prohlídka většiny hradu je s průvodcem, české čtení ale mají. Bohužel díky požáru se dochovalo jen několik málo původních prvků, kromě pár kachlových kamen a renesančních dveří.


POUŽITÁ LITERATURA
http://wikipedia.org
http://www.burgenwelt.de
https://www.salzburg-burgen.at/de/burg-hohenwerfen/
http://www.burgen-austria.com/
ObrázekObrázekObrázek
Inconnu
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 23/3/2010, 14:43

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od Inconnu »

Byl jsem tam asi 10 let zpět - hrad je to velice pěkný a překvapivě mohutný. Tím mi připomínal Sovinec nebo Helfštýn. Samozřejmě jsme nevyužili lanovku a ušetřená eura věnovali skvělé polévce...
Peace through superior firepower
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3501
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od seabee »

t.hajek napsal: Kdo jezdí na jih po rakouské dálnici A10 ať už lyžovat nebo až někam k moři,

k moři!!!! Ty provokatére a sadisto! Já sice jezdil na druhou stranu, ale když jsem minul Kufstein:
Obrázek
(kde ti sv.ně němečtí celníci vysadili mojí 70 letou maminku z vlaku)
začal jsem se těšit, že za chvíli přejedu zamračený a někdy zasněžený Brenner a nastane zoncna, jak říkají v Brně, "Azzurro" až do Cinque Terre, nebo Versilie. Kdeže loňské sněhy jsou.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od t.hajek »

@seabee no jo, no tak snad zase někdy někam pojedem :D

mj. Kufstein hýr http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=247&t=7018

ad. lanovka - nevím proč, jestli je to maximální snahou o zpřístupnění památek pohybově postiženým či starším lidem s horší kondicí, ale v Rakousku lanovky na hrady poměrně pilně staví. Byl jsem nejméně na 6 hradech, kde byla. Ani jednou nejel, ale bohužel ne vždy je cena za lanovku mimo lístek.
ObrázekObrázekObrázek
Inconnu
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 23/3/2010, 14:43

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od Inconnu »

Tak zrovna na ten Hohenwerfen je to celkem krpál. Pro starší germány a početnou islámskou menšinu je lanovka celkem úleva.
Peace through superior firepower
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od vodouch »

t.hajek píše:ad. lanovka - nevím proč, jestli je to maximální snahou o zpřístupnění památek pohybově postiženým či starším lidem s horší kondicí, ale v Rakousku lanovky na hrady poměrně pilně staví. Byl jsem nejméně na 6 hradech, kde byla. Ani jednou nejel, ale bohužel ne vždy je cena za lanovku mimo lístek.
Lanovka na hůře přístupný hrad (lépe přístupný je, když tam vede silnice) je dobrá myšlenka. Ale v malém Česku se neujme, protože jednak jsme si hrady během dob rozebrali na baráky (kámen se válí na zemi, stačí se pro něj shýbnout), jednak máme hrady tak malé (třeba Vítkův hrádek), že se do nich stanice lanovky prostě nevejde.
Obrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od t.hajek »

tak oni mají taky sem tam pár kamenů a rozhodně ne všechny naše kousky jsou malé nebo v nevysoké poloze
takový Bezděz, kde mj. nákladní lanovka je, Házmburk, Točník, Hukvaldy co mě jen tak napadá z hlediska exponované polohy a atraktivity místa

Řekl bych, že u nás by to spíš byla otázka dohadů mezi památkáři a ochránci přírody ( a od obou skupin bych tak nějak čekal NE) nehledě na finance.

Mě to ale nevadí :) já nahoru vylezu rád, resp. u nás už jsem prakticky všude vylezl :)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od Zemakt »

Jo jo, není od věci si ten výlet pořádně zasloužit. Blbý pak je, když už se ale fakt zdravotně nemůže.

Tedy člověk jezdí okolo, přitom mne vůbec nenapadlo, že se jedná o hrad kde řádil drsnej Harry Eastwood s nekonečným zásobníkem :up:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Hohenwerfen – Kam orli nelétají

Příspěvek od vodouch »

Zemakt píše:Jo jo, není od věci si ten výlet pořádně zasloužit. Blbý pak je, když už se ale fakt zdravotně nemůže.
Omluva za OT.
Když máš dobré kamarády ... Před léty na Prčicích jsem zažil paraplegika. Měl terénní vozík, 16" kola, bezpečnostní oblouk, čtyřbodové pásy a šest lidí okolo. A spoustu ochotných pomocníků, když se zdálo, že se něco zadrhne.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“