Námořní bitva ve Fukudské zátoce (1565)
Námořní bitva ve Fukudské zátoce (1565)
První námořní bitva mezi Japonci a Evropany
Roku 1543 se jako první Evropané objevují u japonského ostrova Tanegašima obchodníci z Portugalska. Roku 1561 došlo k prvnímu střetu s Japonci – patnáct Portugalců bylo zabito při potyčce v Hiradu a kapitán portugalské karaky padl v Akune. Jednalo se o vůbec první zaznamenané střety s domorodci. Nutno podotknout, že k této události došlo v době, kdy mezi sebou válčili místní vládci, a tak bylo velice komplikované nalézt bezpečný přístav pro obchodní lodě. K první námořní bitvě mezi Evropany a Japonci pak došlo 18. října roku 1565.
Kapitán João Pereira se snažil vyhnout přístavu Hirado, který ovládal nepřátelsky naladěný daimjó Macura Takanobu (1529–1599), a raději zamířil do přístavu Fukuda (dnešní Nagasaki). Ten měl pod kontrolou jeho rival a vůbec první křesťanský daimjó Ómura Sumitada (1533–1587). Pereira se plavil na velké obchodní karace o výtlaku 1 200 až 1 600 tun, kterou doprovázela malá galeona pod vedením kapitána Dioga de Meneses. Tehdejší portugalské lodě Japonci pro jejich nátěr nazývali kurofune (黒船), tedy černé lodě. Evropané se zdáli být snadnou kořistí, ale bylo nutné nějak obsadit jejich obrovská plavidla. Takanobu se dohodl s obchodníky ze Sakai, že za propůjčení deseti velkých a šedesáti menších džunk získají podíl na kořisti. S touto improvizovanou flotilou vyrazilo do Fukudy několik stovek po zuby ozbrojených samurajů. Jezuité z Hirada sice Pereiru varovali, že proti němu Takanobovy síly vyrazily, ten však hrozbu ignoroval.
Ráno 18. října byla většina portugalských námořníků na pevnině a nemohla se už urychleně vrátit na zakotvené lodě, když se na obzoru objevila japonská flotila. Překvapení bylo dokonalé. Na karace se v tu dobu nacházelo pouze 80 Evropanů spolu s neurčitým počtem černých otroků a čínských obchodníků. Právě větší z lodí se stala cílem samurajů, kteří začali šplhat na její záď. Střela z muškety tehdy zasáhla hlavu kapitána Pereiry, ale zanechala po sobě pouze důlek v jeho pevné přilbě. Samurajům se sice podařilo obsadit hlavní kajutu, kde krátce drželi několik rukojmí a snažili se odnést kapitánův psací stůl, jenže celá flotila se soustředila výhradně na největší loď. Kapitán de Meneses tak získal potřebný čas, aby s menší galeonou podpořil obklíčenou karaku. Nepřátelská flotila se rázem dostala do křížové palby portugalských děl. Tři džunky byly potopeny, 70 samurajů padlo a 200 bylo zraněno. Japonci se následně stáhli. Portugalci během této dvouhodinové bitvy ztratili 8 námořníků a v listopadu se vrátili do Macaa. Před touto bitvou byli považováni za pouhé obchodníky, o nic lepší než ti čínští. Po vítězství v této námořní bitvě si však vysloužili respekt svých japonských protějšků. Ómura Sumitada nabídl pro potřeby portugalských obchodníků rybářskou osadu na pobřeží. Této nabídky Evropané využili a od roku 1571 se tak právě dnešní Nagasaki stalo centrem japonského zahraničního obchodu, a zůstalo jím až do 19. století.
Po psacím stole marně toužící Kabinet Kuriozit
Zdroj:
https://wikivisually.com/wiki/Battle_of_Fukuda_Bay
Naposledy upravil(a) Rase dne 14/8/2026, 08:37, celkem upraveno 2 x.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Námořní bitva ve Fukudské zátoce (1565)
Kryštof Šámal píše:Velké problémy způsobili i Portugalci v Macau. Kolem roku 1609, když připlula portugalská loď, námořník vystoupil na břeh, a jak už to tak bývá, šel se ožrat. Opilý, neznajíc kulturu, obvykle někoho urazil natolik, že to vyžadovalo souboj. Z 12 soubojů tehdy samuraj vyhrál jen jediný - a to díky "nesmírné opilosti" Portugalce. Osobně vidím velkou výhodu Evropanů i v duelech beze zbroje v několika věcech: jsou to za prvé zkušenosti - námořník se setkal cestou z Portugalska (a teoreticky střetnul) s mnohem více různými přístupy k boji. Dále zbraň - jak nějaký rapír, či sidesword má prostě výrazně delší dosah, nežli nějaká verze katany.
Tyto incidenty vedly k dalším. Nejvýraznějším z nich je rozkaz Tokugawy Ieasu z roku 1610, zabít portugalského guvernéra Macaa, Andrea Pessoa, který toho času kotvil se svou lodí Nossa Senhora de Graca v Nagasaki. Loď měla být prý zachována. První noc se pokusilo na třiceti člunech připlout a nalodit až 1200 samurajů. Byli smeteni salvou, většina člunů rozbita. Postupně bylo pořízeno další množství člunů, a na úkol najato více než 1800 dalších samurajů. Podobné pokusy se opakovaly další tři noci, kdy se nakonec podařilo několika válečníkům proniknout na palubu, ale byli odraženi - sám Pessoa, beze zbroje, s pukléřem a rapírem zabil v těchto střetech 7 samurajů. V průběhu bojů se díky shodě náhod podařilo odpálit jeden z portugalských granátů, a na lodi začaly hořet plachty a části vrchní paluby. Pessoa, který toto viděl, se rozhodl k nejhoršímu, a zapálil sklad prachu. Japonské pokusy se vyrovnat s Evropany v této době vedly dokonce ke vzniku nového typu japonského meče - Toppei Koshirae, o něco lehčí, o něco delší, s břity po obou stranách čepele.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
