Chcel by som sa spýtať kedy boli dostupné komponenty ktoré sú použité v L-159? Motor, Avionika, zbrane. Teda či by v prípade nekomunistického ČSL mohol byť vyvinutý už skôr.
Motor běžel poprvé v roce 1979 3 hodiny na zkušební stolici... Ovšem nutno podotknout, že ten motor byl vyvíjen pro Čínské letectvo a není jisté jestli by byl v roce 1979 dostupný pro L-159... Nehledě na to, že v té době by konstruktér pravděpodobně šáhl po nějakém vyzkoušeném motoru...
Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
hektor Zbrane... Pokiaľ myslíš Plamen, tak ten by za daných what-if podmienok pravdepodobne nevznikol vôbec, nebol by pre to dôvod. Ostatné zbrane nie sú problém - použilo by sa to, čo by bolo k dispozícii. Nie sme a neboli by sme primárnym výrobcom žiadnej "chytrej" munície typu letecké riadené strely alebo riadené bomby, takže by sa len integrovali zavedené (licenčne vyrábané) zbrane.
Motor by zrejme vznikol o niečo skôr - alebo tiež vôbec. Totiž: L-29 a L-39 sú výsledkom požiadavky vývoja cvičného lietadla pre Varšavskú zmluvu, takže by pravdepodobne neexistovali a teda ani skúsenosti s ich výrobou a prevádzkou. Čiže vývoj L-159 rovnakým spôsobom ako "v realite" je značne nepravdepodobný.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Jak píše Aaron Goldstein. Motor F124, respektive F125 vznikl začátkem osmdesátých let pro Tchaj-wan. Jeho derivát F125 pohání jejich stíhačky FC-1 Ching Kuo. Ale.. jedná se o vojenský derivát civilního motoru Garrett TFE731. Ten v modelové řadě TFE731-5 poháněl i prototyp Aero L-139. Nicméně ve výkonové verzi TFE731-5 s výkonem okolo 20kN byla k dispozici až v roce 1982. Radiolokátor Grifo L pak byl uveden na trh v roce 1991. V alternativním vesmíru by jej nejspíše poháněl motor Rolls Royce Adour (Bae Hawk) s radiolokátorem odvozeným od AN/APG-66 (F-16, Hawk 200), AN/APG-67 (F-5G/F-20, FC-1 Ching Kuo), Ferranti Blue Fox apod.
Palba.cz jiz nadale nemoderuji. Obracejte se jinam
Niekto tu pisal ze Delfin, Albatros a Alca by nevznikly lebo cele to zacala sutaz na cvicne lietadlo pre VS. Lenže tato kategoria lietadiel sa v Europe vyrabala takze v podstate linia mohla vzniknut. Niektory z nas pocitaju s vyrobou S-99 a S-199 mozno by ale nebolo treba. Pri prozapadnom zriadeni by mohol byt dostupny RR Merlin a tak vzniknut obdoba Buchon (Spanielskej verzie 109) ale to by sa asi udialo este pred 1948. Niekto tu spominal CS verziu Mirage III co so predstavujete že by mala vediet oproti standardnim Mirage III?
Dočítal som sa že ČSĽA mala EW verziu An-26 čo všetko také lietadlo dokázalo? Tiež som čítal že S.Kórea má An-26 vybavený radarom z MiG-29 ako AWACS, je to výhodné pre dlhodobé hliadkovanie? Mohla by niečo také poskladať ČSR povedzme z Fokkeru F-27 a Mirage IIIE (Cyrano IV).
Jsem přesvěčen, že nezávislé ČSR by byla schopna vyvinout vlastní tanky. Dokonce jsem někde četl o případném derivátu Pantera a pod. Proudové letadlo ( stihačku ) začala vyvijet firma LETOV s anglickým motorem . Podrobnosti nebo zdroje již nevím. Švýcarsko vyvinulo vlastní tanky, tedy proč ne Československo. Světový trh pro bojová vozidla od neutrální země v padesátých a šedesátých letech určitě existoval.
Myslím že to byla Škodovka, kde navrhli i nabíjecí revolverový poloautomat pro plánovanou novou generaci Pantheru (s menší věží). Pokud bysme tedy šli cestou poněkud neprobádanou a chtěli experimentovat, mohlo vzniknout něco ve stylu Panteheru 2 s touto vychytávkou. Jen je otázkou, zda by to nebylo moc drahé, problematické atd. Reálně se obnovením výroby Pantheru, nebo tanku velmi podobným, zaobírali u více evropských států (Západní Německo, Francie atd.), šlo tedy o vhodný koncept pro poválečné období. Zrůzných tuzemských návrhů nových tanků, bych asi vypíchl především TVP (Tank všeobecného použití): viewtopic.php?f=297&t=3049 osobně se mi ale i líbí návrh TVP z roku 1946.
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Automat s kanónom Panthera vznikl vo Francúzsku pre AMX-13 takze to nieje nemožné. Celkovo tie povojnové plány vizeraju dosť Nemecky, šmrncnuté Sovietskou technikou a vlastnou tvorbou. Taký zaujímavý mix.
Ohraničuji je zhruba obdobím poloviny 50.-tých let (výjimečně o pár roků později). Pro @Polarfox - buď v klidu - na MirageIII aspol. Ti nešahám
radecky píše:Jsem přesvěčen, že nezávislé ČSR by byla schopna vyvinout vlastní tanky. Dokonce jsem někde četl o případném derivátu Pantera a pod. Proudové letadlo ( stihačku ) začala vyvijet firma LETOV s anglickým motorem . Podrobnosti nebo zdroje již nevím. (...)
K prouďáku vyvinutému/vyráběnému v poválečné ČSR: čistě z pohledu schopností vývoje - dříve nebo později se v ČSR povedlo vyrobit použitelný prouďák ... když to skoro zvládli
Akorát, aby se to ekonomicky vyplatilo. Přece - proč kupovat od domácích např. za 10,-/ks (=včetně nákladů na vývoj), když ze zahraničí koupím např. za 7,-/ks (=protože náklady na vývoj se "rozpustily" do mnohem většího množství vyrobených kusů), že?
Flogger G píše:S dodávkami bojové techniky ze Západu to zrovna jednoduché nebylo. Např. proudová bojová letadla (lituji, že se nevyznám v tancích) nabízela Velká Británie pouze Nizozemsku, Belgii a Československu s výhledem na dodání na přelomu let 1949/50 - oba západoevropské státy dostaly první letouny Gloster Meteor F.4 v r. 1950, stroje dodávaly domácí firmy v rámci licence. Pro Velkou Británii bylo však důležité nabídnout čs. armádě tryskáče dříve, než tak učiní SSSR. Když uvážíme nesocialistickou alternativu vývoje, mohly Meteory létat s našimi znaky již v prosinci 1948 (plán gen. Janouška), v případě licenční výroby o 15 měsíců později. Jiné letouny by nám nikdo neprodal.(...)
Pokud se bavíme o období do cca 1955,tak si myslím, že to není pravda.
Jednak de Havilland Vampire. A kromě toho - tou dobou už byly v nabídce francouzské Ouragany, které se Francouzský stát snažil co nejvíc vyvážet (plus jednotlivé generace Dassault Mystere a později i Fouga Magister,...).
Když na licenci na prouďáky (Vampire a posléze HA-200) dosáhl i Egypt nebo ten prouďák vyvíjený s čankajškovými číňany pro Čínu, tak nevidím problém z hlediska povolení zahraničních politiků na export do ČSR
Jenže nezapomínej na fakt, že ve srovnání se situací v 1938 bylo v poválečné ČSR o 30% míň daňových poplatníků - buď je pozabíjeli/zmrzačili nacisté či jiní radikálové. Nebo opustili ČSR později.
Takže čím by ČSR platila? Něčím jako bavlna (kterou platil Egypt do ČSR) či chlupy (jako byla část platby ze Sýrie za výzbroj z ČSR)?
skelet píše:CAT: tak u některých strojů jsem uvažoval o licenci, například právě u Drakenu.. Farky: z toho důvodu, že by u nás šlo o dost citlivou diplomatickou situaci, tak by nám USA nedodávalo nic extra. A pochybuji, že bychom o to i nějak stály. K čemu jsem ochotný je uvěřit, že by k nám po roce 1947 mířily vlaky s přebytkovými Shermany a Wolweriny. Ale jinak bychom se více orientovali na Británii. Alespoň z počátku. To vše by pochopitelně platilo v případě naší neutrality. Pokud by jsme byli razantně na straně USA, tak bychom měli asi jen americkou výzbroj.
Pokud myslíš kupovat za tržní cenu, tak dost pochybuji, že by byl zákaz dodávat z USA do ČSR (např. T-33). Ale jestli myslíš "darování" či dotování výzbroje spojencům např. přes program MAP, tak ochota USA takto (finančně) podporovat spojence byla výrazně hmatatelná až po invazi komunistů do Jižní Koreje. viz např. letadlovky pro francouzské námořnictvo, které před půjčením do Francie byly v rezervě https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_a ... ence_class
Flogger G píše:(...)První nabídka z USA zněla na F-47D/N, Velká Británie nabízela DH Mosquito Mk38 a Francie ani neodpověděla. Ve skutečnosti Titova vláda jen urgovala prvotní žádost o vojenskou technickou pomoc, na níž dostala konkrétní odpověď 14.11.1951. (...)
Mohl bych požádat o zdroj té informace a zejména o konkrétní období, které myslíš? Já to z kontextu diskuze nemůžu přesně poznat viewtopic.php?f=3&t=5956&start=60
Ohledně USA - můj osobní pocit je ten, že zhruba do období Korejské války se vláda USA snažila brzdit export amerických nových (proudových) letadel do Evropy - jako součást hospodářské pomoci v rámci Marshallova plánu - tak aby evropští výrobci se po WW2 dokázali vzpamatovat a produkovat prouďáky. Kromě Británie to nejdřív využili ve Švédsku a zejména ve Francii (i když ty první výsledky byly spíše rozpačité), posléze ve Španělsku, Holandsku a Itálii. Švýcaři si to spočítali a vyšlo jim ekonomicky lepší varianta = neudělat další kroky od postavených prototypů ... místo vlastního vývoje si kupovat licence. Předpokládámzhruba podobný výsledek i v ČSR (akorát bych tipoval napojení na Švédsko = nákup přebytečných de Havilland Vampire ze Švédska a snad i licenci na J-29) Ovšem kolem roku 1952 začal americký stát evropským státům dodávat moderní letadla. F-84+T-33
Pokud jde o Francouze a jejich zájem dodávat do Jugoslávie v období roku 1950 - asi by zájem měli, pokud by Jugoslávci byli schopni platit (čímž si nejsem jistý).
Nicméně jestli se bavíme o období řekněme roku 1950, tak jaké konkrétní letadla by Francouzi mohli dodat v množství stovke kusů? Pofrancouzštěné Taifuny Bf-108, Storchy Fi-156, Arado-96/396 z poválečné výroby? Nebo některé francouzské konstrukce např. https://en.wikipedia.org/wiki/SIPA_S.90 https://en.wikipedia.org/wiki/Morane-Saulnier_Vanneau Jenže zhruba podobné cvičné/kurýrní si dokázali vyrábět i v Jugoslávii (s výjimkou Si-204).
Takže jaké dodávky bojových letadel mohli Jugoslávci poptávat z Francie? Francouzské Ju-88 nebo Fw-190 nebo Jaky-3 (od Normandie-Niemen)
Takovéto letadla by asi teoreticky byly dostupné v té době z Francie. Ale myslíš, že by o takovéto letadla ve velkém měli Jugoslávci zájem (a chtěli by za ně platit kupní cenu a investovat do přecvičení pilotů/servisu motorů/nákupu náhradních dílů)?
A pak je tu provozní stránka. Ještě ve druhé polovině 50.-tých let Francouzi ve velkém odebírali uloženky/olétaniny z importu (T-6, Invandery,...), přestože domácí francouzské fabriky vyvinuly spoustu různých typů pro francouzské ozbrojené síly bojující v Alžírsku ... pár odkazů na tehdejší francouzskou situaci je např. ve vlákně o Potez 75 viewtopic.php?f=325&t=4274 Prostě bylo levnější vrakovat/kanibalizovat starší vybavená letadla než platit plnou cenu za nově vyráběné plus platit za nově vyráběné vybavení/zbraně. Tím se snažím říct, že ve Francii v období přelomu čtyřicátých/padesátých let měli dost starostí sami se sebou (jak v rámci evropské Francie, tak v rámci francouzského Impéria/Dominia), než nějak ve velkém se angažovat po světě, např. masivními dodávky moderní výzbroje např. do Jugoslávie nebo do Česko-Slovenska (viz např. relativně nízká francouzská účast na leteckém mostu při sovětské blokádě nesovětské části Berlína)
Mal som obdobie silného fandenia Francúzom ale okolo roku 1950 keď bolo treba prúdovú stíhačku by som zvolil skôr osvedčeného DH Vampire doplneného radarovým Meteorom než Ouragane a to až po Mystere IVA Pre Francúzov by som videl šancu v nie práve rozšírenom Vautor v bombardovacej a prieskumnej variante, pre ich dolet a nosnosť. Z ďalšieho súboja Super Mystere vs Hunter znova by som volil Huntera pretože množstvo zákazníkov sa nemôže mýliť Až s príchodom Mirage III je to jasná výhra pre Frantíkov. A v predprúdovej dobe by bol dostupný RR Merlin a s ním Bf 109 na spôsob Španielskeho Buchona. Tieto by doplnilo pár Spitfirov po RAF V cvičných a ľahkých transportných lietadlách obavu o ČSR nemám výroba Arada 96 a Si-204 by sa obnoviť podarila. Problém by bolo "bitevné" letectvo kde by bolo treba nahradiť vojnové Il-2. Samozrejme Moskyto by prišlo vo väčšom počte ale asi by som išiel do niečoho ako je P-47 alebo Tempest. Dopravné letectvo by používalo prebytkové Dakoty a to máme asi tak všetko. Reálne sa v licencii vyrábalo (alternatíva): Jak-11 - (navrhnite) IL-10 - (navrhnite) MiG-15 - (Vampire, Mystere II) MiG-15Bis - (Mystere IV) MiG-19S - (Hunter, Super Mystere) Il-14 - (Nord 2500) MiG-21F13 - (Mirage IIIC)
A období o kterém píšeš? Já svoji úvahu ohraničil cca polovinou 50-tých let = příliš si netroufám odhadovat "co by kdyby" víc než 10 roků od skutečné existující historie.
Ve svém předpokladu uvažuji s finlandizací Česko-Slovenska (podobně jako to nastalo v Rakousku). Proto jsem psal, že by výzbroj pro česko-slovenské letectvo do cca 1955 se předpokládám vydalo podobnou cestou jako Švýcaři (=zrušit vlastní vývoj prouďáků, jít cestou licencí) akorát tipuji silnou orientaci na Švédsko, posléze na Francii ohledně stíhacích prouďáků. Myslím zejména nákup olétanin, protože to bylo levnější než vlastní vývoj. de Havilland Vampire. Popř. nákup spíše neúspěšných prouďáků (SAAB J-29, posléze Dassault Mystere II), které IMHO neuspěly spíše kvůli celkovým okolnostech, nikoliv kvůli tomu, že by šlo o úplně nepovedená letadla.
Předpokládám, že by byl tlak, aby česko-slovenské letectvo unifikovalo počet provozovaných proudových motorů, ideálně: - na jeden pro bojová letadla. - A druhý - slabší - motor pro cvičné letadla viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Turbomeca_Marbor%C3%A9 Osobně se domnívám, že pokud by se potkali rozumní lidé, tak by došlo k rozdělení výroby ve stylu (např. prouďák pro bojová letadla vyráběn ve Švédsku, prouďák pro cvičná vyráběn v ČSR popř. v Jugoslávii ... a vzájemně si barterovat dodávky motorů atd.)
Osobně favorizuji nákup ex-švédských Vampire, kteří v rámci Evropy, holt jako z mála, měli dost peněz zánovní prouďáky nahrazovat novějšími (protože v rámci Evropy šlo patrně o nejrozšířenější prouďák první generace, byl pouze jednomotorový a umožňoval různé modifikace např. cvičná verze, kdy instruktor i žák sedí vedle sebe).
Nejsem si úplně jist perspektivou S/CS-92. V této souvislosti vidím jako smysluplnou cestu spolupracovat s Jugoslávií (popř. s Argentinou či jiných státem, který téměř neutrpěl během WW2) na sbírání poznatků z praktického provozu. Tj. aby na financování (základního) výzkumu - draku, podvozku, motorů u prouďáků - se podílelo více zdrojů.
Nepředpokládám, že by polo-okupované Polsko se rozhodlo využít velkou převahu v bombardérech/bitevnících (nejen relativně ve srovnání s počtem stíhaček v polském letectvu, ale i absolutně při srovnání se situací v ČSR), protože doufám, že by spory o některé regiony se povedlo vyřešit mírovou cestou.
Předpokládám že primárně by bylo nutné investovat do armády (letectvo) pro obranu (jižního/východního) Slovenska proti Maďarsku. A sekundárně (ovšem ve větším množství) předpokládám by bylo nutné chystat kapacitu armády (=výcvik branců i profesionálů, "křečkování" zbraní do mobilizačních rezerv) na to, aby bylo se čím bránit, pokud by opět nastala hrozba ze strany Německa+Rakouska, tak jako v 1938.
Nepředpokládám rozdělení Česko-Slovenska (např. jaké bylo přání G. Husáka, aby Slovensko se stalo součástí SSSR jako Slovenská sovětská socialistická republika). Předpokládám silnou autonomii Slovenska a českých zemích (=obě "poloviny" ČSR by předpokládám fungovaly zhruba po vzoru Rakouska-Uherska dle rakousko-uherského vyrovnání v 1867 = společná armáda, společná zahraniční politika, společná dálková (železniční/letecká) doprava/dopravní infrastruktura... ovšem vlastní školství, vlastní policie a vlastní názor na zdaňování/dotování/zestátňování živnostníků, rolníků a malých/středních firem)
Prirodzene píšem o období 2010 - 2020 lebo to je vhodná doba na Buchón, Vampire a spol. V roku 1948 boli vybrané posádky pre Meteory a vo VB a existoval na ne úver, nebolo treba špekulovať bola to dobre nastavená cesta. Preto si myslím že S/CS-92 bola nutná na získanie skúseností a práve v rokoch 48/49 by bola nahradená Meterom, neskor aj v radarovej verzii. Zjednotené motory sú v pláne hlavne pre S-99 a Moskyto (RR Merlin) následne to už moc možné nieje pre rýchli vývoj.
Spolupráca s Juhosláviou by nám dala čo? Priemyslom na tom bola ČSR ďaleko lepšie. A s Argentínou nás nespája už vôbec nič. Prečo by si tam schovaný Nemci chceli vymieňať informácie práve s nami?
Hektor píše:(...) Z ďalšieho súboja Super Mystere vs Hunter znova by som volil Huntera pretože množstvo zákazníkov sa nemôže mýliť Až s príchodom Mirage III je to jasná výhra pre Frantíkov.(...)
Kouzelnik píše:A období o kterém píšeš? Já svoji úvahu ohraničil cca polovinou 50-tých let = příliš si netroufám odhadovat "co by kdyby" víc než 10 roků od skutečné existující historie. (...)
Hektor píše:Prirodzene píšem o období 2010 - 2020 lebo to je vhodná doba na Buchón, Vampire a spol. (...)
Aha, nerozumíme si. Tak konkrétně - např. k Hunterům. Ono totiž je klidně reálné diskutovat pořízení Hunterů ve druhé polovině 50.-tých let i ve druhé polovině 60.- tých let viz např. Švýcarsko (poslední tamní vyrobené Hawker Hunter dodány v cca polovině 70.-tých let) https://en.wikipedia.org/wiki/Hawker_Hu ... _Air_Force
Z mého osobního pohledu = považuji za ztrátu času diskutovat "co by kdyby" víc než cca 10 roků od skutečné historie (protože s každým rokem od kterého se rozešla hypotetická a reálná historie je míň a míň reálných předpokladů - spíše to sklouzá k naprostému plácání - to je aspoň můj názor).
Jestli jsi uvedené typy letadel myslel v období, kdy skutečně reálně probíhala výroba v ČSR, tak moje odpověď je: skoro žádné a když už, tak v mnohem menším množství, než v jakém obrovsky přemrštěném množství byly reálně vyráběny v ČSR. Protože v ČSR pro tak obrovské množství vesměs nebyly smysluplné podmínky, - ani pro nákup (včetně investic do fabrik) a patrně ani pro jejich používání... - pokud jde o výše uvedené letadla z česko-slovenské licenční výroby dodané zahraničním uživatelům ... byly vesměs dodány za (skoro) zdarma ... nebo se pletu a do ČSR bylo přišla nějaká protihodnota ze zahraničí za dodaná letadla z licenční výroby v ČSR (např. za B-33)?
Pokud je řeč o přelomu 50.-/60.-tých let, tak má odpověď je jiná.
Hektor píše: (...) Spolupráca s Juhosláviou by nám dala čo? Priemyslom na tom bola ČSR ďaleko lepšie.
Opět - o jakém období mluvíš? Neboť máš jen částečnou pravdu. Ohledně průmyslové spolupráce jugoslávského státu/jugoslávských leteckých fabrik s těmi v ČSR byl IMHO jiný zádrhel.
To samé - o jakém období mluvíš - ohledně Tvé reakce na úvahu o sdílení info z provozu S/CS-92 / nákladů na výzkum/vývoj s např. Argentinci https://de.wikipedia.org/wiki/FMA_I.Ae._27
S Hunterom by som rátal ako s hlavnou stíhačkou niekde od roku 1958, po príchode Mirage IIIE v roku 1965 by Hunter prešiel k SB jednotkám.
What If je "plácaní" z podstaty.
Podla teba neuplatnitelné licenčné Jak-11 boli pôvodne vyrábané čisto pre ČSR až neskôr boli dodané Svazarmu a od neho stiahnuté a predané Egyptu = export nebol prvoradý. IL-10 sa už exportoval do spriatelených krajín ale väčšina šla do ČSL a o to ide, vyzbrojiť vlastné letectvo. MiG-15/Bis rovnako, vyše 1000 používaných kusov určite "nemalo zmysel", uznávam že verzia UB sa hlavne exportovala ale, znova netvrdím že to bolo nutné. MiG-19S v podstate len pre ČSL, a pár pre Egypt/Syriu MiG-21F to isté IL-14 armáda aj civilný trh. Domáca spotreba nebola v realite zanedbatelná. A to že niečo sa licenčne vyrábalo na export a zaplatené to nebolo, iba dokazuje že to bolo možné vyrobiť a tie peniaze nechýbali.
Domáce L-29 a L-39 ak by vzniky mohli uchmatnúť časť trhu Fouge magister, MB.326 a neskoršiemu MB.339. A povedzme si popravde v tom čase (Studená vojna 48-90) bolo viacero krajín ktoré mali s niekym problém a mali veľkú spotrebu lietadiel (Irak, Egypt, India, Pakistan, Thaiwan, Turecko, mnohé čerstvo dekolonizované krajiny.
Hektor píše:(...)Domáca spotreba nebola v realite zanedbatelná. A to že niečo sa licenčne vyrábalo na export a zaplatené to nebolo, iba dokazuje že to bolo možné vyrobiť a tie peniaze nechýbali. (...)
@Hektor, promiň ale nedává smysl, abych na Tebe věcně reagoval. Neboť žiju v realitě. Kde 1+1 by měla být 2. Tj. nevěřím na existenci "Oslíčku otřes se".
Ostatně také někteří naši předkové v tehdejším Česko-Slovensku měli jiný názor než Ty:
Že ekonomická situace socialistického Československa není právě dobrá, se vědělo delší dobu. V roce 1963 se zhroutila třetí pětiletka. Poprvé v éře plánované ekonomiky došlo k poklesu hrubého domácího produktu.(...)
Stačilo pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem.
Zjistit se to dalo podle času, který museli oba odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi v podstatě stejné věci. Tak například československý dělník musel na koupi malého rádia („tranzistoráku“) odpracovat 117 hodin, západoněmecký 12 hodin. Na kilogram čokolády pracoval československý dělník 10,5 hodiny, zatímco západoněmeckému stačilo na koupi stejného množství čokolády pracovat 1,5 hodiny.
Čísla tehdy většinou diváků otřásla – podle výzkumů veřejného mínění byli lidé po sérii Šikových televizních projevů velmi skeptičtí, pokud šlo o stav a budoucnost československé ekonomiky.
Ok Kouzelnik: ČSR dokázala vyrobiť tisíce lietadiel pre seba. Dokázala vyrobiť aj tisíce lietadiel na export, hoci to mala slabo zaplatené. = Nebolo pre nás nemožné vyrábať lietadlá. Nesocialistická ČSR by na tom bola možno aj lepšie než ČSSR pretože ak už by niečo exportovala mala by to zaplatené. Pre mňa je podstatné že by dokázala vyzbrojovať vlastné vzdušné sily.
