Zemakt píše:chtěl jsem něco napsat o historické/empirické a z toho vychazející podvědomé zkušenosti, ale koukám že netřeba
To lze brát za bernou minci jen pokud budeme tvrdit, že obdobné (často i horší/častější) historické/empirické zkušenosti máme sami, což nemáme, a pokud nemáme, tak že k tomu všichni přistupují stejně, což nepřistupují. Pak je prostě problém jinde.
Vysvětluj známému ze zahraničí, když se tě zeptá "hele a proč si pořád stěžujete na tohle?..já byl támhle a tam je to mnohem horší, dokonce u nás je to o něco horší" a "proč tedy neuděláte tohle a tohle?, tam a tam to funguje". Fakt je za tím třeba upřímná zvědavost a ten člověk si myslí, že mu možná něco uniká, co mu vysvětlíš. Nějaká objektivní příčina, která mu jako cizinci uniká. Jenže nevysvětlíš, jen pokrčíš rameny...není co. Pokud tedy nechceš rovnou natvrdo říct "protože jsme prostě jen takoví a rádi remcáme".
Alfik píše:Mimochodem, myslím, že slovanství apod. nikdo neřeší. Oni si třeba takoví Němci nerozumí moc dobře ani s Rakušany (myslím jazykově), a to z našeho úhlu pohledu mluví oba stejně - německy... a že se třeba v Nizozemí mluví tak, že z toho Němcům slejzají vlasy ani nemluvím. A je to podle všech tabulek stejná skupina
Slovany vůbec nikdo neřeší. Nejčastější dělení je západ-východ a sever-jih. Ostatně tenhle mustr používáme i my - třeba na Ukrajince, Bulhary, lidi z Balkánu atp. Teoreticky bratři Slované, prakticky levná pracovní síla a indiáni z východu a spol.
Alfik píše:Jenomže tyto naše povahové rysy jsou právě dány tou naší "pohraničností".Ano, jsme pohraničí "Západu". Hned za rohem máme "Východ". A jen něco přes tisíc km je "Mordor". Prostě se nechováme jako typičtí Gondorští, ale spíše jako Hraničáři z divočiny. Ale na druhou stranu, tak, jako se Aragorn, syn Arathornův, Elessar, Elfkam, stal králem Gondoru, tak i nemálo císařů Sv. Ř. byli čeští králové To myslím tak nějak rozhoduje, ono se v takové Francii samozřejmě můžou chovat jinak, když se nacházejí tam kde se nacházejí. Kdyby byli ve středu Evropy, asi by taky byli skeptičtější, a stále připravení "že se něco může pos... až na půdu".
Pohraničnost kulturní a stykové sféry. To nemá nic společného s reálným pohraničím. Nebo myslíš, že v jiných státech se nic nemůže a nepodělalo až na půdu? Ta nepohraničnost nějak brání tomu, aby si šli třeba Němci s Frantíky po krku? Nebo v dalekém "cizím" území si dávali do držky Maďaři s Rumuny? Tady si nikdo nechce připustit, že jsme ohledně historických zkušeností stát jako každý druhý a jsou i státy, které jich mají více a horších. Tahle teorie výlučnosti a ublíženosti se právě podepisuje na tom, že se sami vyčleňujeme a že se nedokážeme pustit řady historických událostí až národních mindráků (Mnichov atd.). Musím mnohé zklamat, ale i přes geografický střed Evropy a křižovatku různých vlivů nejsme pupek všehomíra. Čím dříve tento postoj opustíme, tím dříve se to někam pohne a tím dříve nás někdo bude brát jako opravdu sobě rovné a dokážeme využít všech příležitostí a silných stránek tohoto národa.
skelet píše:tak jsme jiní.. přeci jen ty 4generace, které byly relativně nepřirozeně navázány na jiné kulturní zázemí, než jejich předchozí generace.. to udělá svoje
To je určitě pravda, ale horší je, že řada těch rysů tu byla už dříve, přinejmenším za Rakouska-Uherska. Za ty 4 generace to pouze neuvěřitelně zplanělo/zvlčelo, protože tam nebyly brzdy a ty rysy se ještě zhusta podporovaly.