OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Časová osa roku 1938 a událostí vedoucích k obsazení SUDET
alespoň základní data

1.5.1938 - Konají henleinovci útočné manifestace v celém pohraničí. V Opavě napadají četnictvo a policii. Jsou první zranění. Přestože provokace propukají na mnoha místech, československá vláda vydává ZÁKAZ POUŽITÍ ZBRANĚ našim ozbrojeným silám. Bojové provokace proběhly 1. máje v Žatci, Jiřetíně a v Sokolově.

6.5.1938 - Se konaly v Aši oslavy 50. narozenin Konráda Henleina za účasti uniformovaných turnerů, příslušníků henleinovských tělovýchovných spolků. Dochází ke střetu s policií. V Chebu, Plesné, Aši a v Lubech jsou jednorázově vyhozeni z práce všichni, kteří nebyli členy SdP. V Kynžvaldu byly české děti nuceny navštěvovat školu německou. V celém pohraničí jsou soustavně vedeny útoky proti obchodům Židů.

17.5.1938 - Sudetoněmecká strana založila po vzoru německých SA Dobrovolnou ochrannou službu (Freiwillinger Schtuzdienst), známou též pod názvem Ordneři (Ordnersgruppe). Ordneři byli zformováni jako úderné oddíly pro ozbrojené útoky v pohraničí. Proto členové ordnerů tajně absolvovali v Německu školení a výcvik pod vedením příslušníků SA a SS. Součástí příprav bylo i pašování zbraní do republiky. Některé případy byly odhaleny. Šlo především o automatické pistole, ruční granáty, kulometné pistole (samopaly) a výbušniny. Po dohodě s německým kancléřem Adolfem Hitlerem začal klást Henlein čs. vládě takové požadavky, které nebyla moci nebo ochotna splnit. Cílem bylo připojení pohraničí obývané především Němci k Velkoněmecké říši.

30.5.1938 - Hitler prohlásil: „Je mým nezměnitelným rozhodnutím zničit Československo!“

12.9.1938 - Projev Adolfa Hitlera v Norimberku je signálem pro sudeťáky k zahájení horké války o Sudety. Vzápětí na to probíhají ničivé a útočné provokace proti ČSR.
– 8.000 henleinovců táhne městem, napadají Čechy, zejména Židy, komunisty, sociální demokraty, četníky a okresní úřad. Napadené týrají. Zranění jsou převáženi do nemocnice.
Cheb - vyrabováno bylo 38 obchodů, napadány jsou byty policistů a důstojníků. pokus o puč. Bojuje se o „Hnědý dům“, o hotel Viktoria a o hotel Wenzel. Při přestřelce henleinovci používají kulomety. Československá strana použila k potlačení vzpoury obrněná auta. Před nádražím bylo pučisty zastřeleno šest osob (Čechů). Útok policie byl veden granáty a boj trval tři hodiny. Zabaveno bylo 2.300 pušek, 300 pistolí, vysílačky a munice
Mariánské Lázně, Hranice v Čechách, Luby, Hazlov, Plesná, Prameny a Stará Voda - konají se průvody, neseny vlajky s hákovým křížem, jimi se vyzdobují domy a úřady.
Hazlov - sudeťáci vedou střelbu po českých železničářích, napaden je statek a četnická stanice.

14.9.1938 - Předsednictvo SdP prohlásilo, že situace zašla již tak daleko, že jednání situaci nevyřeší a žádají plebiscit o setrvání sudetských Němců v ČSR.

15.9.1938 - Podle instrukcí z Berlína vytváří Sudetoněmecká strana svou vlastní vojenskou organizaci - Sudetoněmecký dobrovolný sbor (Sudetendeutsches Freikorps), jehož úkolem bylo provádět teroristické diverzní akce v československém pohraničí proti státním objektům, zejména vojenským a policejním, ale i proti českému obyvatelstvu. Velitelem „dobrovolnického sboru“ byl Konrád Henlein, avšak skutečným velitelem byl německý podplukovník Köchling, kterého jako Henleinova poradce osobně vyslal Hitler.

15.9.1938 - Dne 15. září 1938 Henlein vydává prohlášení: „Chceme domů do říše!“, v němž otevřeně žádá rozchod sudetoněmecké menšiny s českým národem:
„Soukmenovci, jako nositel vaší důvěry a vědom si své odpovědnosti, konstatuji před celou světovou veřejností, že systém utlačování ze strany českého národa dosáhl svého vrcholu použitím kulometů, obrněných vozů a tanků proti bezbranným sudetským Němcům. Tím český národ ukázal celému světu s konečnou platností, že je nemožné žít s ním v jednom státě. V této hodině útrap sudetských Němců předstupuji před vás, německý národ a celý civilizovaný svět, a prohlašuji: Chceme žít jako svobodní němečtí mužové a ženy! Chceme domů do říše!“

15.9.1938 - Vláda zrušila organizaci Ordnerů. Předseda SdP Konrád Henlein a jeho zástupce Karl Hermann Frank spolu s dalšími funkcionáři uprchli do Německa.

16.9.1938 - SdP byla zrušena jako protistátní organizace. Čs. úřady vydaly zatykač na Henleina a Franka pro trestný čin podle zákona na ochranu republiky - úklady a ohrožování bezpečnosti republiky. Mnoho funkcionářů uprchlo i s rodinami do Německa. Tím skončila první fáze sudetoněmeckého povstání.

17.9.1938 - Konrád Henlein vydal rozkaz dne pro formace Freikorpsu (Sboru dobrovolníků). Za několik hodin tisíce sudetských Němců stálo pod prapory Freikorpsu podél hranic Československa. Podle československých pramenů dosáhl Freikorps za dva týdny své existence nejméně 15.000 mužů, kteří - ozbrojeni - přepadali československé četnické a finanční strážnice, obecní úřady, vojenské hlídky, školy a budovy finanční stráže a další důležité objekty. Freikorps byl po mnichovské dohodě rozpuštěn.

17.9.1938 - Adolf Hitler schválil návrh K. H. Franka na vytvoření ozbrojené organizace pod názvem Sudetoněmecký sbor dobrovolníků (Sudetendeutsches Freikorps, SdFK). K. Henlein v rozhlasovém projevu vyzval ke zničení Československa. Tento den byl později československou exilovou vládou v Londýně určen jako datum, kdy ČSR vstoupila do válečného stavu s Německem. Důvodem bylo porušení mezinárodní dohody tím, že povolilo na svém území organizování a vyzbrojování SdFK a podporovalo je v boji proti ČSR.

Na zvláštní cvičení byl povolán 1 ročník zálohy, další ročník byl povolán na řádné cvičení. Celkem bylo i s dalšími doplňky povoláno 138 500 záložníků a čs. armáda tak měla ve stavu asi 500 000 mužů (k 20. 09. 1938).

18.9.1938 - Henlein jako velitel SdFK vydal rozkaz č. 1, ve kterém oznámil vznik sboru a určil závazné podmínky pro vstup. Sudetští Němci, který uprchli z ČSR, začali být připravováni pod vedením instruktorů Wehrmachtu, SA a SS. Instruktoři je prokazatelně doprovázeli i při akcích na území republiky. Německo také dodalo SdFK zbraně, většinou rakouského původu.

19.9.1938 - Byl vydán rozkaz SdFK č. 3, vyzývající k zahájení akcí na všech úsecích v noci z 19. na 20.9. a od 20.9. podnikat větší akce i přes den.

20.9.1938 - Ministerstvo národní obrany vydalo rozkaz, zakazující použít armádu k osvobození budov obsazených povstalci na hranicích (celních úřadů, oddělení FS, četnických stanic). Důvodem byla obava, aby přítomnost armády na hranicích nebyla využita Německem jako záminka k válce. Získání ztracených budov mělo být záležitostí příslušného ministerstva, tedy vnitra či financí. Z tohoto důvodu se většinu budov obsazených henleinovci nepodařilo získat zpět, protože jednotky SOS neměly dostatečné počty pro boj s přesilou SdFK.

22.9.1938 - V důsledku generální stávky došlo k demisi Hodžovy vlády (která byla k územním ústupkům nucena spojenci) a vzniku úřednického kabinetu generála Syrového. Dopoledne byla v 10:00 nařízena ostraha hranic, poté v 11:40 vydán rozkaz k zajištění krytu hranic, to znamená nejvyšší stupeň zajištění hranic. Vojenské jednotky v opevnění a hlavním obranném postavení měly dosáhnout plné bojové pohotovosti. Od vyhlášení ostrahy hranic byla SOS převedena z podřízenosti Ministerstvu vnitra pod armádní velení.

Během dne se sudetoněmecké povstání rozhořelo v téměř celém českoněmeckém pohraničí. SdFK přešel do ofenzivy především v oblastech hraničních výběžků. Z geografických a strategických důvodů nebyly tyto oblasti chráněny budovaným pohraničním opevněním, proto v nich až na výjimky nebyly přítomny větší vojenské jednotky. SOS nestačila vzdorovat přesile henleinovců, kterým na některých místech pomáhaly jednotky SA, SS a německého četnictva. Tak bylo z větší části obsazeny Ašsko (už 21. 09.), Chebsko, Broumovsko, Šluknovsko i Javornicko a Osoblažsko. V těchto oblastech musela proti povstalcům většinou zasahovat armáda s pomocí obrněné techniky.

23.9.1938 - SOS s podporou armády dobývá zpět Šluknovsko. Proti povstalcům, podporovaných jednotkami SA a SS, armáda nasadila dva prapory pěchoty, četu obrněných automobilů a četu lehkých tanků. Během bojů u Libé u Františkových Lázní mezi SOS a čs. armádou na jedné straně a SdFK a SS na druhé straně, musela armáda nasadit četu lehkých tanků. Jeden z nich byl zničen výstřelem protitankového kanónu od německé hranice.

Ve 22:30 nařídil prezident republiky všeobecnou mobilizaci čs. branné moci. Povoláni byli záložníci do věku 40 let. To vyvolalo další vlnu útěků německých mužů za hranice, aby se vyhnuli branné povinnosti.

24.9.1938 - Bruntál (Freudenthal) - V nočních hodinách vypukly boje s henleinovci, kteří se pokusili ovládnout město. Proti povstalcům byla nasazena obrněná technika a pohotovostní jednotky čs. armády. Pokus o puč byl potlačen až 26.9. Boje na obranných liniích SOS a čs. armády u Vápenné, Písečné a Rejvízu na Jesenicku.

26.9.1938 - Hitler ve večerních hodinách pronáší v berlínském Sportovním paláci projev, ve kterém na adresu ČSR řekl: „Nebudou-li do 1. října 1938 Sudety odevzdány Německu, pak já, Hitler, půjdu jako první voják proti Československu!“ Dále řekl: „Až bude sudetoněmecká otázka vyřešena, nebudeme mít již žádných dalších územních nároků v Evropě...“ Obvinil československou stranu ze „zvěrstev“ páchaných na sudetských Němcích a z „terorizování“ sudetského obyvatelstva. Když vyslovil jméno prezidenta Beneše, jeho posluchači začali skandovat: „Pověsit ho! Pověsit ho!“

28.9.1938 - Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů čtyř zemí v Mnichově.

29.9.1938 - Do Mnichova přijeli kromě Hitlera a Mussoliniho také britský premiér Chamberlain a francouzský premiér Daladiér a v noci podepsali pověstnou hanebnou, mnichovskou dohodu. Jednali o nás bez nás: dva diktátoři a dva západní spojenci. Mezitím, než Hitler mohl stanovit „Den X“ k útoku proti Československu, byla v plném proudu „válka propagační“, moderně řečeno, válka psychologická. Byla vedena za přímé součinnosti Henleinova sudetoněmeckého hnutí.

30.9.1938 - Bojové akce Freikorpsu oficiálně ukončil rozkaz č. 30. Tím bylo ukončeno i sudetoněmecké povstání. Přes to pokračovaly v pohraničí boje se SdFK i na začátku října.

30.9.1938 - Z pohraničí odchází československá armáda a v patách je jim německá armáda s tanky.

Na Mikulovsku jako poslední stáli příslušníci mikulovské RW (Republikanische Wehr - Republikánská obrana - polovojenská organizace německých antifašistů v ČSR) se zbraní v ruce na hranicích, aby je bránili.

Jako poslední opouštěla naše státní hranice dvě družstva „Stráže obrany státu – SOS“, ve které sloužili také i němečtí příslušníci RW. Místní nacisté se jich pomocí lsti zmocnili, ztýrali je a zbité do krve je hnali „uličkou“ tisícihlavého davu henleinovců k vězení na radnici. Každý z nacistů považoval za vlasteneckou povinnost je udeřit, kopnout, nebo alespoň je poplivat.

Proti Čechům v Pohořelicím, kde žilo 64 % Čechů, rozpoutali místní nacisté „furor teunotidkus" v podobě takzvané „Prügel strafe“. V noci je vyvlekli polonahé na ulici, kde je shromáždění Němci bili klacky. Německý lékař zraněné vyhnal z ordinace. Několik jich zemřelo. Také na dalších místech se konaly štvanice proti Čechům, Židům a německým antifašistům. „Když tě dobiji k smrti, nic se mi nestane, jsem Germán", řekl německý výrostek Götz týranému českému chlapci.

1.10.1938 - Ve 14, 00 hodin překročila německá vojska naše hranice na Šumavě a Jižní Moravě a začala obsazovat první okupační pásmo! Tisíce Čechů a také německých antifašistů narychlo a ve zmatku prchalo z.českého pohraničí do vnitrozemí.

Začala platit Mnichovská dohoda. Po tomto datu byli do republiky vráceni občané, zajatí Freikorpsem během povstání. Z celé republiky jich bylo přes dva tisíce. Zabito bylo asi 110 osob (dohromady v bojích s Polskem a Maďarskem min. 171 osob z řad bezpečnostních sborů a armády). Z toho 63 mužů z řad bezpečnostních sborů a armády ČSR, zbytek byli civilisté české i německé národnosti. Jejich zabíjením si SdFK vysloužil označení teroristická organizace.

2.10.1938 - Německá armáda začala obsazovat druhé pásmo - severní Čechy.

3.10.1938 - Začalo obsazování třetího pásma - západní Čechy.

6.10.1938 - Byla zahájena okupace čtvrtého pásma - severní Morava a Slezsko.

9.10.1938 - Rozkazem K. Henleina byl SdFK oficiálně rozpuštěn. Kromě připojení k Říši a získání německého občanství (s povinností narukovat do Wehrmachtu), sudetským Němcům další Henleinovy sliby o lepší ekonomické situaci nebyly splněny. SdFK přiznal oficiálně jen 52 padlých. Podle hlášení SOS a čs. armády však ztráty povstalců byly výrazně větší

10.10.1938 - Byl oficiálně ukončen zábor tak zvaného pátého pásma, jehož hranice zakreslil sám Adolf Hitler do mapy tlustou červenou čarou, jak uvádějí svědci. Původně měla o pátém pásmu rozhodovat mezinárodní komise, která však musela jen přijmout ultimativní rozhodnutí německého diktátora, jenž v případě jejich námitek pohrozil „vypovězením mnichovské dohody“...

Místy se ale ještě bojuje - Kapličko, Stříbrná, Tisová, Zelená Hora a Pomezná. Ve Vyšném Brodě byli zastřeleni dva českoslovenští vojáci.

19.10.1938 - V Želechovicích v severních Čechách při mylném přestupu demarkační čáry Němci zastřelili tři české policisty a jednoho vojáka. Těžiště konfliktů se však přesouvalo na východ. Na svou kořist číhali i Maďaři a Poláci, kteří rovněž vznášeli nároky na části československého území.
Již během mnichovských jednání propukly přestřelky s polskými nepravidelnými jednotkami na Těšínsku. Od pátého října docházelo k incidentům na slovensko-maďarské hranici a o pět dní později vypukly boje na Podkarpatské Rusi. Zprvu opět s Maďary, od listopadu přepadávali československé jednotky SOS, chránící severní hranici podkarpatské Rusi, i Poláci. Jedinou klidnou hranicí byl krátký úsek na východě republiky, kde ČSR sousedila s Rumunskem.

31.10.1938 - V Moravské Chrastové, místní části obce Brněnec - položili své životy čtyři vojáci československé armády, i když byla tato obec s převážnou českou většinou osídlením, byla přepadena ordnery s cílem násilného připojení obce do Sudet.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Obsazení Hlučínska dle knihy poručíka Fechnera nazvané Wir waren dabei (Byli jsme u toho)

Navečer se obloha zatahuje. V bouři létají blesky. Hlasitě práskl hrom. Kübelwageny a motorky tvořící zajišťovací odřad naší jednotky bojují s bouří a průtrží mračen a pokoušejí se co nejvyšší rychlostí dojet po špatných a klikatých cestách do Píště, našeho dnešního ubytovacího prostoru. Poručík musí přesně prohlížet nepřesnou českou mapu pouze za svitu kapesní svítilny, aby svoji kolonu v pořádku provedl pohořím. Konečně se otevírá údolí, zajišťovací odřad projíždí kolem polních stanovišť jednotky zabezpečující ochranu hranice a přijíždí do Píště. Obec je tmavá a prázdná, na ulici není vidět živáčka.

Zastavujeme, sesedáme a jdeme k domům. Mnohé jsou vyzdobeny girlandami a vlajkami, ale tmavé a pevně uzamknuté. Jiné jsou zase otevřené, ale mají vytlučená okna a zničené vnitřní zařízení. V jednom statku představuje jedinou živou duši kočka, která se ze strachu schovává v koutě. Vesnice působí strašidelným dojmem, nikde světlo ani život.

Jedeme dále dlouhou, širokou cestou. Vidíme konečně světlo a slyšíme lidské hlasy. Je to vesnická hospoda, kde se už ubytovala jedna četa sestavená ze starých domobranců. Zde se konečně dozvídáme pravdu o zvláštním okolí. Hlučínsko, které je známo svojí otevřeností k němectví, bylo zvláště zasaženo českým terorem. Majetky Němců, kteří bojovali za svůj národní ráz, jsou zcela zničeny. Dobytek je z velké části vyhnán, ukraden nebo pobit. Všichni bojeschopní muži a mnoho matek s dětmi uprchli. Malý zbytek lidí, kteří zůstali v obci, se nyní shromáždil na bohoslužbě v kostele.


Velitel zajišťovacího odřadu ještě jednou projel němou obec a rozhoduje se. Motocyklisti odjíždějí a prozkoumávají kůlny, síně a slámu pro jejich kamarády, neboť za této situace přichází v úvahu jen stísněné ležení. Mezitím hledá poručík ubytování pro štáb útvaru. S pistolí a kapesní svítilnou jde do volně stojící, velké a šedé hospody. Ta mu nabízí zoufalý pohled. Celý dům je prohledaný, všechny zásoby pití a jídla v kuchyni a ve sklepě jsou vyrabovány. Malé zbytky jsou pouze v některých lahvích se šnapsem a pivem. Jak se zdá, bandité museli zmizet náhle. Světla jsou rozbita, obrazy a zařizovací předměty jsou roztlučené. Hromady peří a kaluže krve ukazují na jednání dosavadních majitelů. Hospodářství má více pokojů a jednu velkou síň, zde se ubytuje štáb jednotky.

Jednotka brzy přijíždí a je poučována zajišťovacím odřadem. V krátké době stojí vozidla na svých parkovištích, jsou rozděleny stráže a obsazena zajišťovací stanoviště. Je vydávána strava, o kterou se dělíme i s hladovými sudetoněmeckými dětmi, a pak jdou jednotlivé útvary do svého ubytování
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Časová osa německých teroristických akcí s následky úmrtí na české straně
Září 1938


13. 09. 1938
Habartov (Habersbirk) na Sokolovsku
praporčík Jan KOUKOL
Zastřelen henleinovci při přepadení ČS.
strážmistr Antonín KŘEPELA
Ubit henleinovci poté, co se posádka přepadené ČS vzdala.
četník na zkoušku desátník Stanislav ROUBAL
četník na zkoušku četař Vladimír ČERNÝ
Zastřeleni henleinovci jako členové četnického pohotovostního oddílu (ČPO) při osvobozování posádky ČS v Habartově.

Bublava (Schwaderbach) severně od Kraslic
Přepadeno OFS, CÚ, ČS, pošta a celá obec ovládnuta povstalci.
strážmistr Josef FALBER
Zastřelen henleinovci ze zálohy jako řidič autokaru ČPO.
vrchní strážmistr František NOVÁK
strážmistr Josef BRČÁK
Zabiti granátem v noci z 13. na 14. 09. 1938 jako členové sousedního družstva SOS Stříbrná, při pokusu osvobodit zajaté členy SOS v Bublavě.

Krajková (Gossengrün) na Sokolovsku
Obsazení četnické stanice i celé obce povstalci.
strážmistr Václav RÁŽ
Smrtelně postřelen 13. 09. večer ze zálohy jako řidič autokaru ČPO poblíž Krajkové

14. 09. 1938
Cheb
strážmistr SP Jan KLENNER
Zastřelen při obsazování ústředí SdP v chebském hotelu Victoria.

Hora sv. Šebestiána
štábní strážmistr Jan HEŘMÁNEK ČS Hora sv. Šebestiána
Zastřelen henleinovcem při pokusu o kontrolu dokladů v noci z 14. na 15. 09.

15. 09. 1938
Krajková (Gossengrün) na Sokolovsku
Večer a během noci vojín německé národnosti ze zasahující 1. roty cyklistického praporu ze Slaného zastřelil pět českých vojáků a tři další zranil. Poté spáchal sebevraždu.
vojín Bohumil ČAPEK 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
svobodník Václav ČMELDA 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
četař Stanislav KAREŠ 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
desátník Antonín KRBEC 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
vojín František NETÍK 1. cyklistická rota cyklistického prap. 1
Zastřeleni na stráži, při návratu z hlídky a při pokusu o pomoc zasaženým

16. 09. 1938
Hrádek nad Nisou
vojín v záloze Rudolf ZÁRYBNICKÝ VP SOS
Zraněn henleinovci 16. 09. u Hrádku nad Nisou při přepadení hlídky SOS na bojovém stanovišti. Zemřel 17. 09. 1938 v nemocnici Liberec.

20.09.1938
Celnice Pomezní Boudy (Celní úřad Malá Úpa) v Krkonoších
strážmistr Eduard ŠIMAN ČS Horní Malá Úpa
Smrtelně zraněn 20. 09. 1938 kolem 04.00 hod. při útoku SdFK na celnici.

21. 09. 1938
Pasečná (Reiterschlag) u Rychnůvku v jižních Čechách
vrchní strážmistr Antonín MĚSÍČEK
Smrtelně postřelen ze zálohy při jízdě na motocyklu při kontrole hraničního úseku.

Petříkovice na Trutnovsku
dozorce FS František OPOČENSKÝ OFS Petříkovice
Zastřelen SdFK při přepadu stanoviště SOS u objektu lehkého opevnění vz. 36.

Dělostřelecká tvrz Babí (Stachelberg) na Trutnovsku
vojín Josef BERAN hraničářský pluk 17
Postřelen henleinovci během strážní služby na Babí. Zemřel v nemocnici Trutnov.

Nová Ves v Orlických horách
vojín Antonín KRUPIČKA VP SOS
Zraněn Freikorpsem během přepadu celnice, na následky zranění zemřel v říjnu 1938.

22.09.1938
Dolní Podluží (Dolní Grunt) na Šluknovsku
dozorce FS Václav KOZEL OFS Varnsdorf VII
respicient FS Jan TEICHMAN OFS Varnsdorf VII
Zastřeleni SdFK při ústupu družstva SOS z Varnsdorfu.

Hnanice na Znojemsku
poručík Otmar Chlup zpravodajský důstojník 24. pěšího pluku
Padl při boji o CÚ v Hnanicích jako styčný důstojník s praporem SOS Znojmo.

Hodkovice na Trutnovsku
vojín BALLA Daniel I. prapor pěšího pluku 22
Smrtelně zraněn povstalci při jeho osvobozování ze zajetí.

Liptaň na Osoblažsku
vrchní strážmistr Rudolf MOKRÝ ČS Liptaň
strážmistr Vilém LEHER ČS Liptaň
vrchní respicient FS Ludvík SVOBODA OFS Štundorf
dozorce FS František Čech OFS Rusín
dozorce FS Inocenc DOSTÁL OFS Fulštejn
dozorce FS Vítězslav HOFÍREK OFS Fulštejn
Odzbrojeni a zavražděni místními henleinovci při obsazování četnické stanice.

Nové Vilémovice na Javornicku
dozorce FS Stanislav MAJZLÍK OFS Švarcberk (sousední oddělení FS)
Zastřelen povstalci během přestřelky na okraji obce 21.- 22. 09. (po půlnoci).

Planá u Mariánských lázní
vojín František HAVELKA ženijní pluk 5
Zastřelen henleinovci na stráži u podminovaného mostu.

Střekov u Ústí nad Labem
vojín Jan KADEŘÁBEK II. prapor pěšího pluku 42
Smrtelně zraněn henleinovci.

Tichá u Dolního Dvořiště
dozorce FS Václav KLIMEŠ OFS Dolní Dvořiště
Smrtelně postřelen dezertéry čs. armády německé a maďarské národnosti při přepadu průzkumné hlídky SOS.

Vejprty na Chomutovsku
dozorce FS Josef KLOUB OFS Vejprty
Padl v boji s Freikorpsem při přepadu celnice a města.

Vidnava na Javornicku
inspektor FS Josef NOVÁK OFS Vidnava
dozorce FS František POSPÍŠIL OFS Vidnava
Zastřeleni SdFK u budovy pošty při jejím předávání českým poštmistrem Němcům.

23. 09. 1938
Celní úřad Srbská (Wünschendorf) na Frýdlantsku
vrchní respicient CÚ Václav ČEP CÚ Wünschendorf
Zavražděn henleinovci v budově CÚ při kontrole dokladů.
dozorce FS Bohumil HOŠEK OFS Wünschendorf
Postřelen henleinovci v budově CÚ. Zemřel 24. 09. 1938 v nemocnici Frýdlant.
dozorce FS Josef VOJTA OFS Wünschendorf
Smrtelně zraněn kulometnou palbou z Německa, která kryla ústup vrahů jeho kolegů.

24. 09. 1938
Bruntál (Freudenthal)
V nočních hodinách vypukly boje s henleinovci, kteří se pokusili ovládnout město. Proti povstalcům byla nasazena obrněná technika a pohotovostní jednotky čs. armády. Pokus o puč byl potlačen až 26. 09.
Boje na obranných liniích SOS a čs. armády u Vápenné, Písečné a Rejvízu na Jesenicku.

Holčovice na Osoblažsku (?) Státní hranice (?)
vojín Viktor VOLF pěší pluk 34
Zastřelen nešťastnou shodou okolností při strážní službě na hranici. (?)

25. 09. 1938
vrch Čerchov u Fuchsovy Hutě (na Domažlicku)
dozorce FS Josef PAVLIŠTA OFS Fuchsova Huť
Padl při útoku SdFK na polní stráž SOS.

Vápenná (Zighartice) na Javornicku
dozorce FS Jaroslav KARBAN OFS Javorník
Nešťastnou shodou okolností těžce zraněn dávkou z kulometu obsluhovaného vojáky čs. armády. Během převozu do Jeseníku na následky svého zranění zemřel.

Vrchní Orlice v Orlických horách
dozorce FS Josef NAVRÁTIL OFS Bartošovice v Orlických horách
Postřelen na hlídce, zemřel v nemocnici Rychnov nad Kněžnou 02. 10. 1938.

Zelený důl – Brandov na Mostecku
strážmistr SP Václav STANĚK
Zraněn SdFK u Zeleného Dolu při přepadu hlídky SOS, zemřel týž den v nemocnici Most.

26. 09. 1938
Hermannsreuth u Pavlova Studence na Tachovsku
strážmistr Ladislav MRÁZ
Zavražděn henleinovci u tehdejší osady.

Pavlův Studenec na Tachovsku
strážmistr STRNAD
Zastřelen povstalci.

Moldava na Teplicku
dozorce FS František KOUBEK OFS Moldava
Smrtelně zraněn henleinovci během přepadu hlídky SOS.

27. 09. 1938
Brandov na Mostecku
vojín Michal VIMI 2. rota 1. praporu pěšího pluku 28, VP SOS
U Brandova za boje pravděpodobně zajat a ubit SdFK.

Broumov u Mariánských Lázní
respicient CÚ Josef MINÁŘ CÚ Broumov
Postřelen a ubit příslušníky Freikorpsu při přepadu celnice.

Černá Řeka u Domažlic
dozorce FS Josef ROHRICH OFS Haselbach
Zastřelen při přestřelce s henleinovci jako velitel hlídky SOS.

28. 09. 1938
Horní Lomany u Františkových Lázní
dozorce FS Rudolf JOSIEK OFS Hazlov
Zastřelen henleinovci při přepadu SOS.

Švarcava na Domažlicku
dozorce FS Josef OCZKO OFS Švarcava
Smrtelně zraněn v boji při přepadu hlídky SdFK, zemřel 29. 09. 1938.

Vyšší Brod v jižních Čechách
vojín Petr SLÁDEK VP SOS
Zastřelen henleinovci během bojů o město.

Železná (Eisendorf) u Stříbra
svobodník v záloze Bohumil MAJER VP SOS
Padl při čištění obce od povstalců.

29.09.1938
Linhartovy u Krnova
vojín Karel SKÁCEL VP SOS
Zastřelen při boji družstva SOS s Freikorpsem.

30.09.1938
Harrachov - Černý most
vojín Josef PILAŘ VP SOS
Postřelen jako člen hlídky střežící podminovaný most přes Mumlavu. Zemřel 12. 10. 1938 v nemocnici ve Vysoké nad Jizerou.

Český Krumlov
Začátek bojů mezi henleinovci a ustupujícími jednotkami SOS a čs. armády, která při nich nasadila četu lehkých tanků a improvizovaný obrněný vlak. Boje skončily až 02. 10.

Hrabětice na Znojemsku
vojín Jan RYMEŠ 2. rota strážního praporu X.
Postřelen henleinovci, zemřel v nemocnici Znojmo téhož dne.

Křišťanovice
desátník v záloze Otto VOJÁČEK dělostřelecký pluk 8
Zavražděn čs. vojákem německé národnosti, který poté zběhl.

Plesná na Chebsku
dozorce FS František KARÁSEK OFS Plesná (nezařazen v SOS)
Smrtelně zraněn při ústupu OFS do vnitrozemí, zemřel 01. 10. v nemocnici v Aši.

Pomezí nad Ohří (Mühlbach)
strážník SP Josef PETRÁŠ
Padl při útoku henleinovců na družstvo SOS.

Vyšší Brod v jižních Čechách
vojín v záloze Antonín MEJZLÍK 31. cyklistická rota, smíšený přezvědný oddíl 31
Zastřelen povstalci při znovudobytí města jednotkami SOS a armádou, která kromě cyklistické roty nasadila také improvizovaný obrněný vlak.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Časová osa německých teroristických akcí s následky úmrtí na české straně
Říjen 1938


01. 10. 1938
Český Krumlov
Pokračují boje mezi henleinovci a čs. jednotkami.
vojín Jan BOHÁČ pěší pluk 1
Zastřelen henleinovci při ústupu z města.
vojín František STANĚK pěší pluk 1
Zastřelen henleinovci u Českého Krumlova.

Načkovice
vojín v záloze Rudolf SCHÜTZE (Němec - antifašista)
Postřelen povstalci 01. 10., zemřel 17. 10. 1938 v nemocnici Mladá Boleslav.

Rennerovky (Rennerbauden)
vojín Karel BENEŠ I. prapor pěšího pluku 21
Zastřelen henleinovci.

02. 10. 1938

Praha
vojín v záloze Josef ROČEK pěší pluk 5
Zákeřně zastřelen ve stráži čs. svobodníkem německé národnosti.

03. 10. 1938
Lomek u Českého Krumlova
vojín v záloze František PODLAHA pěší pluk 1
Zastřelen henleinovci u Lomku.

05. 10. 1938
Skřidla u Velešína (jižní Čechy)
vojín Martin MACHT pěší pluk 1
Zabit henleinovci granátem při napadení vojáků čs. armády u linie lehkého opevnění.

Karlovy Vary
strážmistr SP Václav FREISLEBEN
Postřelen henleinovci, zemřel v nemocnici v Karlových Varech téhož dne.

08. 10. 1938
Nová Ves na Domažlicku
štábní strážmistr Jaroslav LAUDA
Smrtelně postřelen na demarkační čáře při útoku henleinovců na hlídku SOS.
desátník v záloze Vojtěch RET VP SOS
Postřelen do nohy, odvlečen za demarkační čáru a umučen henleinovci.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Rozhovor s Milanem Gerykem, členem Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí
Z Nového Jičína do Přerova jsme utíkali v noci


Milane, jaký rozdíl vidíš mezi poválečným odsunem Němců z českého pohraničí a vyhnáním Čechů z pohraniční oblasti tzv. Sudet?
Němci měli v Československé republice rovnoprávnost, a přesto pomáhali Hitlerovi v uskutečnění jeho plánů. Skoro všichni se nechali strhnout k fanatickému jednání. Věřili Hitlerovi, že jsou nadřazená rasa a ostatní rasy méněcenné a určené k vyhubení. Odsun Němců z Československa v souladu s Postupimskou dohodou vítězných mocností byl řešen zákonem a podle něho byl také prováděn. Nedá se vyloučit, že v prvním období odsunu došlo v některých případech k páchání bezpráví na občanech německé národnosti.

V době vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938 ti bylo šest roků, přesto se zeptám, vzpomínáš si na tuto dobu?
Docela dobře. Naše rodina žila ve dvojjazyčném městě Nový Jičín v rodinném domku, který si rodiče - odborní učitelé na české škole - postavili. 1. září 1938 mě tatínek poprvé zavedl do školy. Stálý rodičovský doprovod děti byl nutný, protože v ordnerském prostředí hrozilo dětem nebezpečí. Pochodující útvary ordnerů shazovaly klobouky do řeky všem, kteří nesmekli před hákovým křížem. Byla zdemolována městská synagoga. Němci jásali v očekávání německé armády a pokrývali celé fasády domů obrovskými prapory s hákovými kříži. Při mobilizaci tatínek narukoval. Po oznámení, že naše republika přijala Mnichovskou dohodu, maminka plakala, sehnala taxíka, naložila nás tři děti a ještě v noci jsme odjeli do Přerova k její tetě Marii Kozánkové, které jsme byli vděčni za ubytování. Stejně pomohla i druhé rodině příbuzných z Ostravska.

Možnost vrátit se po válce zpět do Nového Jičína vás nelákala?
V roce 1945 jsme se chtěli vrátit, ale našli jsme tam zpustošené prostředí. Zmizeli sousedé Němci, které jsme znali. Jejich zapečetěné byty zlatokopové otevřeli a zřejmě vykradli zbytky majetku. Museli jsme bojovat o uznání vlastnictví našeho domku. V Přerově jsme si už zvykli.

Po listopadu 1989 se začalo hovořit o hromadném odsunu Němců na falešném základě jejich kolektivní viny. Vidíš to stejně?
Odsunuti nebyli všichni. Můj spolužák studoval na vysoké škole v roce 1951, přestože v mládí sloužil v Hitlerjugend. V roce 1955 pracoval na stavbě ve Štramberku německý mistr, který také nebyl odsunut. Někteří Němci však sami emigrovali z naší republiky po roce 1968.

Kruh se snaží o komunikaci s německým Landsmanschaftem. S jakým úspěchem?
V roce 1998 Landsmanschaft napadl tehdejšího premiéra Miloše Zemana s požadavkem zrušení Benešových dekretů, odsouzení vyhnání Němců a navrácení majetku sudetským Němcům. Ve svých 20 požadavcích Landsmanschaft dál pokračoval v roce 2001. Bylo nutné vytvářet protiváhu jeho požadavkům na české straně, a proto vznikl Kruh. Starý latinský název ORA SUDETA se nyní použil na naše severní pohoří a občas i na celé Čechy a Moravu. Kruh vydává dvakrát ročně Zprávy z Kruhu, kde informuje o stavu věci. Zástupci Kruhu se snaží jednat s Landsmanschaftem, ale jejich vystoupení na těchto srazech nejsou vítána. Kruh ve zpravodaji 2/2012 blahopřál svým členům s kulatými narozeninami 90, 85, 80 (je jich 96) a připomíná minulost mladší generaci, která není vedena k vlastenectví. Nesmí darovat dědictví otců, ať už jde o podniky, půdu nebo nerostné bohatství. Proti Landsmanschaftu jsou však i některé německé spolky, například Ackermanngemeide.

Rozmlouval Miroslav Rozkošný
Zdroj: Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí
Jen doplňuji, že i když tato popisovaná rodina odešla z pohraničí "dobrovolně", tak to bylo evidentně z bezpečnostních důvodů. Z tehdejších medií i ze svých osobních zkušeností věděli, že pokud by zůstali, tak by byli ze strany někdejších německých sousedů perzekuováni. Hrozila jim tak nejen fyzická likvidace, ale přinejmenším ekonomická sebevražda. Došlo by ke stejnému procesu, jako v případě Židů v Německu po nástupu AH k moci. Bojkot českých firem, institutů, práce, služeb, by ekonomicky většinu dříve či později pohřbil. Paradoxně s vypuknutím války byla naopak poptávka a již se tolik nehledělo na to, kdo a jakou službu pro potřeby Německa dodává. V případě celé řady českých podniků ale samozřejmě nastoupili nucení němečtí správci, kteří si dle svých osobních schopností a primárních zájmů, počínali velice různě.

Co se požadavku Landsmanschaftu v roce 1998 a 2001 na majetkové vyrovnání týče, tak to jsme zde již v diskusi rozebírali. Bylo to vyřešeno mezinárodní smlouvou v roce 1982 mezi tehdejší NSR a ČSSR. Jako kompenzace za zabavený německý majetek po roce 1945, se ČSSR vzdalo nároků na válečné reparace a přestalo vymáhat celou řadu obchodů (i zbrojních), které Třetí říše nikdy nezaplatila. Stejně tak se ČSSR vzdala nároků na kompenzace za zabavený majetek v roce 1938, jeho zničení v důsledku válečné situace, umělou devalvaci české měny atd. Tak to jen tak na okraj.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

V projevu z 6. října 1939 formuloval Adolf Hitler z pohledu německé sféry vlivu "cíle a úkoly, které vyplývají z rozpadu polského státu". Definoval celkem 5 bodů:

"1. Zřízení říšské hranice, která je v souladu s historickými, národopisnými a hospodářskými danými skutečnostmi.
2. Zavedení míru na celém území ve smyslu obnovy snesitelného klidu a pořádku.
3. Naprostá záruka bezpečnosti nejen říšského území, nýbrž i celého zájmového pásma.
4. Nový řád, nová výstavba hospodářského života, dopravy a tím však také kulturního a civilizačního vývoje.
5. Jako nejdůležitější úkol však: Nový řád a uspořádání národopisných poměrů, tj. přesídlení jednotlivých národností tak, aby se skončením tohoto vývoje vytvořily lepší dělící meze než je tomu dnes."

Poté hned konstatoval, že "celý východ a jihovýchod Evropy je částečně vyplněn neudržitelnými fragmenty německého národního tělesa". A zde hovořil o těchto úmyslech s nimi: "Právě v nich spočívá důvod a příčina neustálých mezistátních poruch. V údobí principu národnosti a rasové myšlenky je utopistické, pokud se věří, že by se tito příslušníci vysoce hodnotného národa beze všeho dali asimilovat. Náleží tedy k úkolům dalekozrakého uspořádání evropského života, aby došlo k přesídlení, a tím se alespoň odstranila část prvků schopných vyvolat evropské konflikty."
(Celý text projevu se nachází v knize Adolf Hitler: Projevy, guidemedia etc, Brno 2012, s. 149-185.)
ObrázekObrázekObrázek
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od kik »

Nevím přesně jestli to už tady v diskusi zaznělo, ale bez událostí ve 30. letech, které vyvrcholily podzimem 1938 (včetně Mnichovské dohody a následného nuceného odstoupení pohraničí Německu), by nebyl ani událostí na jaře 1945.
Mira Kačer tady podle mě celkem hodně objektivně shrnul události před onou potupnou dohodou a tím, že teď toto vlákno doplnil i vzpomínkami z opačné strany, to je z mého hlediska opravdu hodně objektivní. Je bohužel smutnou pravdou, že snaha české vlády neodpovídat na provokace vedle jen k tomu, že se ty provokace stupňovaly- a to včetně útoků na orgány státní moci (FS, četnictvo a pak i armáda). Ono to zní drsně, ale kdyby se možná hned na začátku ukázalo odpovídající reakce, tak by to dopadlo jinak. Ale to je jen hodně teoretická úvaha.
Klobouk dolů, to byla výborná práce.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

Příspěvek od Zemakt »

ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“