AČR v číslech

tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Generál Pavel v pořadu Otázky Václava Moravce z 1. 2. 2015 cca 10. minuta zmiňuje problém AČR nejenom s financováním, ale i počtem vojáků pro plnění úkolů, neboť naše armáda patří v poměru k počtu obyvatel mezi ty nejmenší v NATO. Vypracoval jsem tedy přehled vybraných armád (NATO + několik dalších) a z nich vypočítal, jaké by naše armáda měla mít početní stavy. Jako zdrojová data jsem použil hlavně dokument The military balance 2017, tedy s daty z roku 2016. Dokument The military balance 2018 je dostupný za 410 Liber, ale pokud si ho někdo rozhodne pořídit, mile rád tabulku přepracuji. :) Uvedné údaje jsem pak porovnával ještě s níže uvedenými dalšími zdroji.
První tabulka pracuje s průměry přes jednotlivé ukazatele, druhá pracuje s přepočtem na 1 000 obyvatele a konečně třetí pracuje s mediánem, tedy střední hodnotou z intervalu místo s průměrem. Do námořních sil je zahrnuto jak námořnictvo, tak námořní pěchota. Polovojenské síly jsou tvořeny pobřežní stráží, pohraniční stráží a četnictvem. Vše ostatní, co není letectvo, je zahrnuto v pozemních silách. Tento přístup samozřejmě není úplnění ideální, už kvůli vojskovému letectvu, ale to už bych musel brát jednotku po jednotce a mít k dispozici její početní stavy. Další problém je určení jednotek aktivních záloh. Některé státy deklarují poměrně velké jednotky záloh, ale když se na ně člověk zaměří, zjistí, že jejich vycvičenost není moc velká a není pro ně dostatek techniky. Proto jsem v přehledu zahrnul pouze počty, které se mohou v průběhu 3 let účastnit vojenského cvičení. Pak je tu samozřejmě otázka charakteru cvičení,

NATO pro ČR - průměr přes jednotlivé členské země NATO, přepočten na náš počet obyvatel
Podobné země - průměr zemí s podobným počtem obyvatel (Belgie, Maďarsko, Portugalsko, značně militarizované Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko) přepočten na náš počet obyvatel
HDP2 - průměr zemí vydávajících na obranu téměř 2% HDP či více (USA, Estonsko, Francie, Polsko, Portugalsko, Řecko, Velká Británie, Turecko) přepočten na 2% tuzemského HDP a náš počet obyvatel.
Tabulka s hodnotami

Průměrné armády
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Průměrné armády po přepočtu na 1 000 obyvatel
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Medián armád po přepočtu na 1 000 obyvatel
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Sluší se doplnit, že v AČR ke konci roku sloužilo 24 251 VzP a 2 117 členů AZ. Vedení armády sice připravilo plány na růst tabulkového počtu na 30 000 VzP. Toto číslo je dle mého názoru přesto příliš málo ambiciozní.

Edit: Seřazeno dle počtu aktivních vojáků.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Další zdroje:
https://www.vbs.admin.ch/fr/ddps/faits- ... armee.html
https://www.eda.europa.eu/info-hub/defence-data-portal/
http://www.armedforces.co.uk/european_c ... ozD-ubkRHY
https://tradingeconomics.com/countries
materiály ministerstev např. http://m.mon.gov.pl/d/pliki/dokumenty/r ... et2016.pdf
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Dzin »

Pěkná práce!

Možná by to ještě chtělo vztáhnout ne jen k počtu obyvatel, ale i k počtu potenciálních branců (tedy mužů a žen ve vhodném věku - případně zohlednit, zda v dané zemi mohou ženy do armády, což ale asi mohou všude). Tím by se zohlednili i náborové možnosti dané země a mohlo by se vyhnout tomu, že porovnávám dvě země, z nichž jedna má procentuálně více mladých/starých lidí než druhá. Což ovšem neznamená, že nějaké disproporce v rámci porovnávaného vzorku zemí v tomto existují.

Jinak mám někde The military balance z roku 2016 nebo 2017, zkusím se podívat.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Protože se diskuze ve Financování armády zase zvrtla, tak jsem nucen tento příspěvek dát sem a moderátor ať to tam když tak přesune.

Obrázek

Se vstupem do NATO jsme se závazali vydávat na obranu 2% HDP s doporučením, aby bylo 50% těchoto výdajů určeno pro osobní náklady, 30% na provoz a 20% na rozvoj, což se nechá přepočítat na 1%, 0,6% a 0,4% HDP. Pokud se podíváme na letošní rezortní rozpočet, tak pro naplnění tohoto závazku by bylo potřeba zatnou sekeru státního rozpočtu o dalších 47 mld. Kč hlouběji. Rozpočet by pak vypadal viz. tabulka. Znamenalo by to zvýšení platů o 2/3, dvojnásobné provozní výdaje a investice vyšší o 3/4. Pokud bychom měli 30 000 vojáků a odpovídající počet civilních zaměstnanců, přesto by 53 mld. Kč na platy stačilo na jejich zvýšení o polovinu. V případě 35 000 vojáků, což by měla být ambice ČR, stejně by to znamenalo potenciální zvýšení platů o 30%. Hlavním účelem osobních nákladů je zajistit dostatek branců a udržet stávající vojáky. Vzhledem k tomu, že se zatím daří naplňovat rekrutační cíle, tak Babiše zjevně napadlo, zda je nutné tuto zásadní část výdajů MO nutně zvyšovat. Babiš podle mě přemýšlí nad tím, zda by nestačilo k uspokojení našich spojenců navýšit výdaje na rozvoj schopností o 9 mld. Kč a adekvátně zvýšit provozní výdaje. To by mohlo uchlácholit naše spojence za co nejmenší zásah do rozpočtu, ale neřeší problém AČR.

Pokud budeme počítat s 30letým životním cyklem vybavení armády (jako US Army), po které se vyplatí ještě techniku udržovat, tak za tuto dobu nashromáždí armáda majetek v hodnotě 30x 0,4% HDP, což je dnes kolem 640 mld Kč. Ale realita je taková, jaká je (na to ještě nemám hotové přesné podklady). Pokud budeme chtít skutečně něco s AČR udělat, bude nutné jít na několik let přes tyto 0,4% HDP výdajů na rozvoj tak, aby bylo možné realizovat dva velké modernizační projekty paralelně.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Skeptik »

Má to jednu dost podstatnou vadu.
Ekonomika je v konjunktuře = rozpočtové příjmy jsou maximální a sociální výdaje (největší výdajová položka SR) naopak minimální.
I přesto je státní rozpočet navržen s těžko pochopitelným schodkem 50 miliard Kč (3,8% příjmů).

Kde tedy vzít těch chybějících 45 miliard Kč? Komu je sebrat?

A co se stane až ekonomika vstoupí do recese (nejspíš koncem příštího roku) a počet nezaměstnaných vyskočí na dvou až trojnásobek a odpovídající způsobem poklesnou příjmy SR, a naopak narostou náklady na správu státního dluhu?
Až začnou všichni volat po státních "injekcích" skomírajícímu hospodářství?
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Jiří Fidler »

Problém vidím v oněch osobních nákladech, tedy v jejich nevyváženosti. Hodnostní pyramida je překlopena, kanceláře v Praze narvané generály a plukovníky, každý ministerský podržtaška je minimálně major. Celá naše armáda (i se zálohami) netvoří v počtech ani úplnou divizi, ale centrum máme rozsáhlejší, než v roce 1938, kdy těch divizí byly postaveny čtyři desítky. Tenkrát působili v generálním štábu 4, slovy ČTYŘI, generálové a 7, slovy SEDM, plukovníků, dnes ... Zrušit jednu generálskou tabulku s příslušnými ocasníky a uživí se četa navíc, zrušit jednu plukovnickou tabulku se servisem a uživí se družstvo navíc. Pokud by se osekali pražští darmožrouti, byly by osobní finance na další prapor.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Dzin »

S tím musím jen souhlasit.Myslím si, že to je důsledek nezvládnuté transformace armády. Což ale není s podivem, protože plány dělají právě oni vyšší důstojníci, u kterých by se mělo co nejvíce "řezat". Přijde mi, že MO nikdy nebylo dostatečně odborně zdatné, aby dokázalo vypracovat vlastní životaschopný projekt transformace AČR. To zase přikládám tomu, že u nás prakticky neexistuje odborná veřejnost jiného ražení, než bývalí zaměstnanci AČR či MO resp. je zde minimální. Není potom žádný rezervoár, ze kterého by se dalo brát a který by se díval na věc z jiného úhlu pohledu.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

Můj bývalý nadřízený vždycky říkal, "kapr si pod sebou rybník nikdy nevypustí".
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Pánové, otevíráte témata rychleji, než jsem je já schopen dokončovat. :cry:
Jak jsem uvedl v prvním příspěvku, AČR by měla mít vzhledem ke svému počtu obyvatel minimálně 36 000 vojáků, o které by se staralo 12 000 civilních zaměstnanců, dohromady 48 000 lidí na jejichž platy by mělo padnout 1% HDP.
K 1. 1. jsme měli 24 000 vojáků (z nich 22 000 nasaditelných) a k nim 8 000 civilních zaměstnanců, dohromady 32 000 lidí a na jejich platy padlo 0,59% HDP, takže na 66% početního stavu jde 59% finančních prostředků, takže by měli
být ve skutečnosti oceněni o 13% vyšším platem.

Když se podíváme na rozvrstvení vojáků, tak máme

přípravný sbor o počtu 1 422 vojáků z toho
vojín - čekatel: 470
svobodník - čekatel: 320
desátník - čekatel: 170
četař - čekatel: 170
rotný - čekatel: 120
rotmistr - čekatel: 140
nadrotmistr - čekatel: 30

A vojáci jsou na tom následovně
vojín: 100
svobodník: 1 100
desátník: 3 450
četař: 3 390
rotný: 1 520
rotmistr: 2 600
nadrotmistr: 2 200
praporčík: 1 720
nadpraporčík: 260
štábní praporčík: 140
poručík: 880
nadporučík: 1 350
kapitán: 1 510
major: 1 030
podplukovník: 760
plukovník: 290
a generálů 28 z toho brigádních 14

Před mobilizací 1938 sloužilo 13 500 důstojníků, 8 700 rotmistrů, 7 000 poddůstojníků a 170 000 mužstvo při 2 letech ZVS. (Dokázal by někdo udělat součty současné AČR aby to mělo významově obdobnou strukturu?)
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Jiří Fidler »

Jen doplním, že před vyhlášením branné pohotovosti státu jsme měli ve stavu 139 generálů ve třech hodnostních stupních. Poměr tedy byl jeden generál na 1 430 vojáků. Dnes máme poměr jednoho generála na 850 vojáků. Přechod na válečnou armádu znamenal navýšení generálů na 165, takže (při cca 1 250 000 mobilizovaných) jsme měli jednoho generála na 7 550 vojáků, kdežto nyní při povolání aktivních záložníků máme jednoho generála na 950 vojáků. Prostě je přegenerálováno. U plukovníků je to ještě děsivější, zvláště když máme takové plkovníky gerektálního čehosi, kteří nikdy neveleli ani četě, o rotě či praporu nemluvě. Každý ze záložních důstojníků mé generace (věk 53-60 let) má rozsáhlejší a vyšší velitelskou praxi, než tito darmožrouti, co berou 75 000 měsíčně a ve válce by byli použitelní maximálně jako pěší odminovače.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Jiří Fidler »

Ony srovnávací součty jsou následující:
5 800 důstojníků, 7 000 rotmistrů, 8 800 poddůstojníků, 2 000 mužstva podle prvorepublikových standardů.
Toho mužstva by mohlo v případě potřeby být až 100 000 (výběrové povolání cca pěti ročníků), ale použitelní by byli tak za 4-6 měsíců. Ovšem na takový hromadný výcvik nejsou kapacity, výstroj a určitě ne výzbroj.
Povolání "starých pák" by sice bylo možné, ale poslední vojáci s pořádným výcvikem končili na počátku devadesátých let, takže nyní se blíží padesátce. Jde o to, zda je ve skladech dostatek "osmapadesátek". Na účinný hraniční kordon bychom zcela jistě stačili a je nás dohromady (věk 47-60) přes půl milionu. Na okop klečícího střelce bych sice asi potřeboval trojnásobek normy :-), ale na obnovovací střelecký výcvik by mi stačilo pár dnů - Sa, UK (pistoli jsem už měl vz. 85, což byl proti vz. 52 sen). Rozborku a sborku bych určitě napodruhé dal. Osobně bych však za velitele brigády chtěl raději plk.gšt. Zbytka s Vorošilovkou, než nějakého nagelovaného frajírka, co šel kolem brněnského rohlíku ve chvíli, kdy tam zrovna rozdávali diplomy plk.gšt. po třech týdnech chrnění v lavicích.
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Jiří Fidler píše:Ony srovnávací součty jsou následující:
5 800 důstojníků, 7 000 rotmistrů, 8 800 poddůstojníků, 2 000 mužstva podle prvorepublikových standardů.
Právě tomu jsem se chtěl vyhnout, protože to, že jste pplk. ještě neznamená, že neoperujete v dostřelu pušky protivníka. Proto bych než toto porovnání podle hodností ocenil spíše podle funkcí a jejich zastoupení v hodnostech. Nemyslím si, že by většina lidí na družstvu za 1. republiky byli desátníci. Porovnání počtu vojáků na generála už tak pesimistické není, uvážíme-li, že nám chybí minimálně jedna brigáda a že počet generálů je teď enormně vysoký díky působení gen. Pavla a jeho štábu v Bruselu, jejichž absence v AČR se musela kompenzovat (před 3 roky jsme měli 19 generálů).
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

Právě tomu jsem se chtěl vyhnout, protože to, že jste pplk. ještě neznamená, že neoperujete v dostřelu pušky protivníka. Proto bych než toto porovnání podle hodností ocenil spíše podle funkcí a jejich zastoupení v hodnostech.
Přesně tak Tome, to že je člověk plukovník či podplukovník (i já byl kdysi ve svých cca 32 letech pár měsíců podplukovníkem z pověření, tu cedulku mám ještě schovanou :D ) ještě neznamená, že není výkonný a že se neúčastní zásahů, plánování a jiné podobné aktivní činnosti v rámci ozbrojených složek ČR. Naopak. Problém vidím spíše v tom, že funkce je předpisem/zákonnou normou navázána na minimální dosažitelnou hodnost, potažmo vzdělání/praxi a k tomu pak samozřejmě i platové ohodnocení. Tudíž chce-li stát zaplatit výkonného důstojníka, prošlého misemi jenž utrpěl i nějaké to solidní vzdělání, musí mu zkrátka dát patřičnou hodnost, a aby dle zákonných tabulek měl ke své odbornosti adekvátní plat a aby po několikanásobném nasrání nezdrhl do civilního sektoru, musí utrpět i onu plukovnickou hodnost, jinak bude mít každého patnáctého plat na úrovni nižšího managera z Lidlu. A věřte mi nebo ne, většina lidí o tu hodnost nestojí, spíše je zajímá kolik budou mít za odvedené riziko na pásce a zda to bude k tomu riziku adekvátní.

Celé je to zkrátka systémová vada.

EDIT: sloh
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 5/12/2018, 22:03, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Barrymore
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 407
Registrován: 11/4/2006, 17:33

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Barrymore »

Jiří Fidler píše:Jen doplním, že před vyhlášením branné pohotovosti státu jsme měli ve stavu 139 generálů ve třech hodnostních stupních. Poměr tedy byl jeden generál na 1 430 vojáků. Dnes máme poměr jednoho generála na 850 vojáků. Přechod na válečnou armádu znamenal navýšení generálů na 165, takže (při cca 1 250 000 mobilizovaných) jsme měli jednoho generála na 7 550 vojáků, kdežto nyní při povolání aktivních záložníků máme jednoho generála na 950 vojáků.
No, aby to bylo porovnatelne, tak plna mobilizace by dnes predstavovala cca 800.000 vojaku. Kolik generalu by se reaktivovalo nebo by poskocilo z plukovniku, nemam predstavu. Bylo by to kolem jednoho genetala na 25000 bojovniku.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Uživatelský avatar
Barrymore
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 407
Registrován: 11/4/2006, 17:33

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Barrymore »

Zemakt: Za zacatek konce akceschopnosti armady povazuji zavedeni terminu "princip odlozene potreby" v bile knize 1999 a nasledne zavedeny karierni nerad. Pro soucasnem poctu hodnostnich stupnu a tabulkach poctu je clovek ve 30 major, popr. praporcik a co s nim, kdyz mu konci rozhodna doba? Bud je odejit nebo povysen.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

Hmm, aha děkuji. Abych to ještě uvedl na pravou míru, já nejsem zaměstnán u AČR ale u CS, tudíž jedu dle zákona č.361/2003 Sb.. Jako kebule a hasiči. Armáda si jede podle vlastního zákona, tuším že podle normy "zákon o armádě", nicméně myslím že obě právní normy fungují na podobném principu. Jestli se mýlím, tak sorry. Na druhou stranu, jsem si také vědom, že ono neprodlužování závazku před uplynutím patnácti let, je jenom armádní specifikum, přičemž za tyto lidi jsou jiné sbory velmi vděčni.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Dzin »

Souhlasím, problém naší armády je v rychlosti povyšování a tedy že relativně mladí lidé se dostávají do vysokých hodností. Dříve se říkalo "do čtyřiceti majorem", dnes kdo není do 40ti (pod)plukovník, má pomalou kariéru. Třeba pro porovnáví, generál Pavel byl ustanoven NGŠ v 51 letech, nyní mu je 57 let a končí v armádě. Náčelník štábu US Army je generál Milley a je mu 60 let, přičemž do funkce byl ustanoven v roce 2015 v 57, tedy ve věku, kdy Pavel končí. Ještě víc to vynikne v porovnání s Předsedou sboru náčelníků štábu (což je bližší ekvivalent našeho NGŠ), to je gen. Dunford, kterému je 62 let a ve funkci je od roku 2015 tedy od svých 59 let. Dnes gen. Opata je stár 54 let. Co se týká velitelů jednotlivých složek amerických ozbrojených sil, jejich věk je v rozpětí 58 - 65 let, přičemž pod 60 je pouze námořníkům a letcům.

AČR se tak zbavuje lidí před tím, než by měli mít optimální věk pro danou funkci.

Problém také je, že armáda nedokáže pracovat ve čtverci vzdělání - hodnost - funkce - odsloužená doba. Co vím, tak třeba fenomén, kdy člověk začne na nejnižší hodnosti, za 12 let se propracuje do hodnostního sboru praporčíků, třeba na nadrotmistra, udělá si vysokou školu a je povýšen na poručíka a tím se dostává vlastně na začátek kariéry, není zase až tak neobvyklí. Myslím si, že je to důsledek nezvládnuté transformace na profesiální armádu, kdy je zde stále vidina sériové hodnostní struktury (tzv. stříbrní v závěsu za zlatými) místo paralerní, tedy v rámci hodnostních skupin ekvivalenty v rámci požadavků na odbornost, vzdělání, schopnosti, odslouženou dobu ale i ohodnocení (např. praporčík ekvivalen podplukovníka). Tedy ona otázka, zda opravdu je nutné mít na veškeré vyšší odbornosti důstojníky resp. nemít vyšší stupně vzdělání i pro vyšší hodnosti praporčíků.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Zemakt »

Přesně tak Dzine. Je to cesta, ovšem pak můžeš narazit na problémy v subordinaci.

Nadruhou stranu, stojíšli s kvérem ve vláčku, tak to jestli ti na záda dýchá pplk. či jen nprap., je to poslední co tě zajímá.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Sekyrka ze Sedčic
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 4/7/2016, 08:03

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Sekyrka ze Sedčic »

Zaujal mne názor, že zvýšení počtu vojáků na 30 0000 je málo ("Toto číslo je dle mého názoru přesto příliš málo ambiciozní.") a měl bych na vás hned tři otázky:
1) Chtěl bych se zeptat, proč si to myslíte? Prosím o nějaké argumenty a čísla.
2) Co je pro vás tím zásadním faktorem, který určuje počty vojáků? Pro více nebo proč méně vojáků?
3) Kde chcete vzít (pokud nebude znovu zavedena nějaká forma povinné vojenské služby) lidi, když už dnes je cíl 30 000 spíše velmi ambiciozní :-) z hlediska jeho naplnění a udržení v čase?
Děkuji
Sekyrka ze Sedčic
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 4/7/2016, 08:03

Re: AČR v číslech

Příspěvek od Sekyrka ze Sedčic »

Dzin píše:Problém také je, že armáda nedokáže pracovat ve čtverci vzdělání - hodnost - funkce - odsloužená doba. Co vím, tak třeba fenomén, kdy člověk začne na nejnižší hodnosti, za 12 let se propracuje do hodnostního sboru praporčíků, třeba na nadrotmistra, udělá si vysokou školu a je povýšen na poručíka a tím se dostává vlastně na začátek kariéry, není zase až tak neobvyklí. Myslím si, že je to důsledek nezvládnuté transformace na profesiální armádu, kdy je zde stále vidina sériové hodnostní struktury (tzv. stříbrní v závěsu za zlatými) místo paralerní, tedy v rámci hodnostních skupin ekvivalenty v rámci požadavků na odbornost, vzdělání, schopnosti, odslouženou dobu ale i ohodnocení (např. praporčík ekvivalen podplukovníka). Tedy ona otázka, zda opravdu je nutné mít na veškeré vyšší odbornosti důstojníky resp. nemít vyšší stupně vzdělání i pro vyšší hodnosti praporčíků.
1) Otázkou je, zda skutečně každý pěšák má v tornistře maršálskou hůl. Domnívám se, že ani dnešní důstojníci již neberou vojenské povolání jako celoživotní job a část poddůstojníků a důstojníků zkrátka v armádě nebude dostatečně dlouho a bude se pohybovat jen v určitém hodnostním rozmezí.
2) Dnešní kariérní řád je naopak hodně silně svázaný s plněním kvalifikačních požadavků a poskytuje jen minimum prostoru pro subjektivní hodnocení vojáků - čili s vámi umíněným čtvercem konečně intezivně, závazně a nestranně pracuje. V podstatě zde není prostor pro benevolenci a provizorium. Tady lze i konstatovat, že konečně je po 25 letech armáda jako celek personálně řízena a směřuje k naplnění konkrétní vize...
3) K vašemu argumentu o "neustálém začátku" - tady lze možné ale také doplnit, že např. specialisté nabíraní z civilu mohou jít rovnou i do hodností kpt nebo mjr. (lékaři, IT, zpravodajci...)
4) Ale principiálně souhlasím hlavně s vaší poslední větou v citaci a ještě bych jí doplnil, že se domnívám, že ne všichni důstojníci (zejm. pplk a plk) musí dle mého názoru splňovat stejná kvalifikační (vzdělanostní nebo jazyková) kritéria.
tomas.kotnour
podporučík
podporučík
Příspěvky: 642
Registrován: 10/9/2010, 23:43

Re: AČR v číslech

Příspěvek od tomas.kotnour »

Sekyrka ze Sedčic píše:Zaujal mne názor, že zvýšení počtu vojáků na 30 0000 je málo ("Toto číslo je dle mého názoru přesto příliš málo ambiciozní.") a měl bych na vás hned tři otázky:
1) Chtěl bych se zeptat, proč si to myslíte? Prosím o nějaké argumenty a čísla.
2) Co je pro vás tím zásadním faktorem, který určuje počty vojáků? Pro více nebo proč méně vojáků?
3) Kde chcete vzít (pokud nebude znovu zavedena nějaká forma povinné vojenské služby) lidi, když už dnes je cíl 30 000 spíše velmi ambiciozní :-) z hlediska jeho naplnění a udržení v čase?
Děkuji
1) V prvním příspěvku tohoto tématu jsem vytvořil přehled tabulkových počtů armád NATO a vybraných evropských armád. Tyto tabulkové počty jsem porovnal s počtem obyvatel daného státu. Tyto výsledky jsem pak promítl do reálií České republiky prostřednictvím několika ukazatelů. I ty nejnižší odpovídaly 28 500, avšak počet tabulkových míst u ozbrojených sil států, které vydávají na obranu 2 a více procent HDP, ke kterému se ČR zavázala, odpovídá pro ČR při 2% HDP na obranu počtu 32 - 36 000 vojáků. Nakonec jsem udělal i velký přehled počtu tabulkových míst na 1 000 obyvatel, kde i historicky blízké Slovensko dosahuje téměř 3 vojáků na 1 000, zatímco AČR pouze lehce přes 2,5. Pokud bychom dosáhli stejné úrovně, znamenalo by to armádu o 31 000 tabulkových místech. Dále ve svých veřejných vystoupeních pplk. Zelinka i gen. Opata zmiňují, že operační tempo nasazování našich sil je příliš rychlé a vojákům nezbývá čas na výcvik teritoriální obrany v konfliktech vysoké intenzity a na velká praporní a brigádní cvičení. Historicky jsme zažili situace, kdy dělostřelci byli vysláni plnit úkoly motorizovaná/mechanizované pěchoty, neboť nebylo dostatek bojových útvarů. Avizované zvýšení počtu vojáků na 30 000 rozšíří bojové síly zdvojnásobením počet výsadkářů. AČR tedy bude mít k dispozici 4 manévrová výsadková uskupení místo současných tří. Avšak jedno z nich by mělo být neustále připraveno jako náš příspěvek do jednotek VJTF. Tempo nasazování jednotek se dle mého názoru moc nesníží, takže pouze snáze dostojíme jednomu z našich závazků-

2) Hlavním faktorem určujícím počet vojáků v AČR je množství financí vyčleněných na jejich plat. Pokud by náš stát loni vydal na obranu 2% HDP, z nichž by šlo 50% na platy, stačilo by to při současných platových tabulkách na zaplacení 40 500 voják a 13 500 civilních zaměstnanců. Pokud je tento hlavní faktor splněn, musíme motivovat občany ke službě v AČR. Hlavní motivací občanů je už zde zmíněné číslo na výplatní pásce, které jde proti počtu vojáků, které si stát může dovolit platit. Dalším faktorem, který motivuje občany ke službě je adekvátní výzbroj a výstroj, kterou budou vybaveni, dále férový přístup kolegů a nadřízených, kvalita výcviku, možnost uplatnění získaných zkušeností, atraktivnost jednotky a v neposlední řadě i její dislokace, neboť přetrhání sociálních vazeb bylo pro mnohé důvodem k žádosti o přeložení či i ukončení závazku. Jak je patrné, značná část těchto motivačních faktorů je spojena s finančními prostředky, které stát vydává na svou obranu.

3) Od roku 2012 docházelo k následujícímu ukončování závazků: 990, 1 315, 997, 744, 934 a 1 105, což činilo 4,56%, 6,26%, 4,78%, 3,39%, 4,03% a 4,56% procentuálního stavu vojska, tedy se nechá odvodit, že průměrná délka závazku je necelých 22 let. V posledních několika letech se rekrutace dařila, avšak letošní čísla ukazují, že už je vrchol za námi. Avšak ani Armáda není tak hloupá, aby si myslela, že takové tempo je udržitelné, číslo, které se mi doneslo jako dlouhodobě udržitelné, je 1 400 ročně, což znamená těch avizovaných 30 000 vojáků. Aby bylo možné dosáhnout mých vyšších ambicí, bude nutné efektivněji využívat lidské zdroje a motivovat vojáky, aby sloužili déle. Pokud je dnes průměrnému rekrutovi kolem 25 let, znamená to ukončení jeho závazku v 47 letech. Pro dosažení mých ambicí by bylo třeba dosáhnout prodloužení závazku o 4 roky, tedy odchod ve věku 51 let. Toho by bylo možné dosáhnout efektivnějším využitím lidských zdrojů tak, aby voják začínal na bojových postech a s přibývajícím věkem se posouval hlouběji a hlouběji do týla, což by odpovídalo duševnímu a fyzickému vývoji člověka, samozřejmě by byla nutná i finanční motivace. Při současných platových tabulkách by pro zaplacení 36 000 vojáků a 12 000 civilních zaměstnanců stačilo 0,89% HDP, takže do doporučeného 1% HDP nějaký prostor pro dodatečnou finanční motivaci zbývá. Pokud by to přesto nestačilo, soustředil bych se na racionalizaci struktury AČR. Sice tímto svým názorem zdejší osazenstvo naštvu, ale nedomnívám se, že síly bojové podpory a bojového zabezpečení musejí svými kapacitami odpovídat množství bojových jednotek (diskuzi na toto téma bych pěkně prosím ještě odložil). Mým cílem by bylo vytvoření další bojové brigády (90 mld Kč) a doplnění 4. brn o další prapor, tedy dohromady cca 3 500 mužů. Dislokace Ostrov, Rokycany, Bruntál, Jihlava, Říčany, čímž by byla pokryta veškerá velká sídla a v některých případech i místa s vyšší nezaměstnaností (uplatnění stimulujících faktorů - blízko bydliště, nová technika, nová výstroj). V prvním kroku přechod na plukovní systém u mechanizovaných sil, tedy potřeba vytvořit tpr a mpr. na západě Čech.
Odpovědět

Zpět na „ČSSR, ČR, SR“