Nové vrtulníky pro AČR

[skelet]

Dzin: kontaktní způsob nasazení dopravních vrtulníků si může dovolit leda US Army, jinak je to blbost, u které dojde k obrovským ztrátám (tedy pokud nebudeme uvažovat války nízké intenzity). Naše flotila vrtulníků je zkrátka příliš malá na to, aby je mechanici při kontaktním způsobu nasazení dokáželi udržet ve vzduchu.
Jinak k Mi-24 - je celkem putna jestli to bude Superhind, Mi-35Mx nebo modernizace a lá Mi-171š

Rase: je prostě mrháním zdroji hned nahrazovat Mi-171š, to můžeš vyřešit opční smlouvou. Ale to je také o tom jestli potřebujeme a chceme nahradit Mi-17 obdobně velkým typem. Prioritně musíme vyřešit náhradu 3x Mi-8S, 5x Mi-17 a 10x W-3 Sokol. Což je bratru 18 kusů vrtulníků. Výhledově pak dalších 17x Mi-24V (Mi-35) a v ještě vzdálenějším výhledu 15x Mi-171š.
A pokud se armáda zbaví civilní LZS, tak máš rázem uvolněných pět až šest kusů vrtulníků pro jiné úkoly.

A bylo by fajn, kdyby se armádní tendr dal spojit s nákupem vrtulníků pro budoucí státní podnik poskytující LZS.

[Rase]

To sice je mrhání, ale já třeba vidím jako mrhání nákup dvanácti strojů které vlastně nic nenahrazují. Pokud by těch 12 nových vrtulníků mělo nahradit všech oněch 18 strojů (jak zmiňuješ) tak neřeknu ani ň. Já tam ale ten koncept nevidím. Bude to znít jako rouhání, ale kdyby MO koupilo 12 korejských Surionů (nabízeny nám byly) tak by to byla opravdu ona kategorie někde mezi oběma typy. Užitečná zátěž: 2 střelci a 9 vojáků, nebo 16 vojáků. Vedle nich by v klidu dosloužily Mi-171š a Mi-24. Pro LZS a nebojové lety stačí Airbus H135.
Mě tedy pořád tak nějak přebývá těch 12 August nebo Venomů.

[Dzin]

skelet
Nadruhou stranu přesně takovíto způsob nasazení se cvičí a měl by se praktikovat (i ostatní státy NATO ho nacvičují). V současné době při tomto nasazení tak v Mi-17(1š) převážíš buď jen jedno družstvo a nebo do něj tedy dáš jednu četu, přičemž oba způsoby nejsou zrovna ideální. Mi-17 je zbytečně velký pro takovýto výsadek.

Nemusíme mít rovnou speciál UH-1Y, ale chtělo by to menší stroj. Nejsme zase tak malý stát, abychom ho neuživili jen pro armádní účely. Takže klidně můžeme provozovat Mi-171š třeba i v menším množství a doplnit je menším stroje pro bojový výsadek. U nás je problém spíše jen v politcké vůli.

[Zemakt]

Dzin: přesně tak. Právě proto by mohla být akt. poptávka AČR směřována tímto směrem, kategorií, typem. Kde je psáno, že současný kategorizacni model je ten ideální, na míru šitý "moderní" AČR? Musíme nutně měnit mašiny kus za kus, v každé kategorii?

[skelet]

Proti menšímu stroji nic nemám.. klidně ať se vymění Sokoly a Mi-17 za vrtulník kategorie UH-1Y/Aw-139

Rase: jediné mrhání prostředky spočívalo v opravách Sokolů, ale k tomu muselo dojít kvůli zdržení výběru nového vrtulníku.

[Smutná krabice]

Dzin:
a cvičí jej ty ostatní státy s CH-47? Pochop, že ekvivalentem Mi-171Š na Západě je právě Chinook. A Chinooky (CH, nikoli MH), pokud jen já vím, se posílají do předem "vyčištěných" lokací.

rase:
přesně, hřebíček na hlavičku. Celý tenhle tendr je podle mne od počátku jasná zbytečnost, která vznikla jenom proto, že si někdo chtěl přivydělat nákupem vrtulníků. Jinak by se totiž koupilo jen pár AW-139 za Sokoly a bylo by vymalováno.

Jenže tady se od počátku blblo s OH-6 (úplný nesmysl!), potom UH-1 či UH-60 (drahý nesmysl!) a aby se na to vzaly prachy a zdůvodnilo se to, pořád se lidé z resortu dopouštějí vysloveného šílenství, že naprosto nesrovnatelnými typy s mnohem menší kapacitou chtějí nahrazovat "zlé Mi-17(1)". A to teda říkám jasné ne.

niko:
opravdu nechápu tvou pointu a kde bereš ta čísla. Leonardo jasně udává, že konfigurace s 15 sedačkami není "crashworthy", a že pro vojenské použití je tam sedaček 8 a k tomu dva střelci. Kde bereš cokoli mezi tím?!
Stejně tak Bell jasně říká, že crashworthy sedaček je 8 a ani o jednu víc, k tomu případně dva stojící střelci.

[niko]

Smutna krabice: Udaje k AW 139 mam zo stranky Leonarda. Skutocne mi o nic ine nejde ako o rovnaky meter. Kolko crashworthy sedaciek ma Mi 17 pri 27 pax a kolko pri 37 ? Ked, tak vezmime rovnaky meter na vsetky stroje.

[Smutná krabice]

niko:
U Mi-171 jsem jasně napsal, že ve vojenské konfiguraci je to 27 a 37 se týká civilů nebo stojících pasažérů (ekvivalent 15 u AW-139), ergo nechápu co se snažíš vykonstruovat.

[Dzin]

Smutná krabice
S tím souhlasím, ale problém je, že v AČR se s Mi-17(1š) provádí věci, na které nejsou stavěny a které neprovádějí běžně jejich západní ekvivalenty.

Ano, Chinooky se posílají jen do vyčistěných oblastí, jenže naše Mi-17(1š) ne. Ty jsou přímo využívány k výsadku vojáků do bojové zóny (tedy v rámci cvičení). Což si nemyslím, že je zrovna ideální. Proto bych nakoupil stroje na jejich doplnění a Mily bych využíval asi tak jako CH-47, tedy pro zásobování a podporu jednotek, ale ne pro přímý výsadek.

Jak jsme ostatně pochopil, nový vrtulník nemá Mi-171š nahradit zcela, ale má je nahrazovat právě v tomto případě, tedy bojového výsadku.

[Starlight]

Dovolím si důrazně upřesnit přepravní kapacitu u některých vrtulníků. Už jsem to sem jednou dával. Výrobci to mají ve svých podkladech dobře - je nutno číst pozorně, zda se píše o celém vrtulníku (kokpit + nákladový prostor/pasažérská kabina) nebo jen o nákladovém prostoru/pasažérské kabině:

1. UH-1Y může vést s plným palivem v operační konfiguraci 2 piloty + 10 vojáků v plné polní na energii pohlcujících taktických sedačkách (tedy typicky 8 vojáků + 2 střelci). Zdroj data: Bell a NAVAIR.

2. UH-60 může vést s plným palivem v operační konfiguraci 2 piloty + 2 střelce (vše po 111 kg) + 11 vojáků v plné polní (131 kg) na energii pohlcujících taktických sedačkách. Zdroj dat: Sikorsky a US ARMY.

3. H145M může vést s plným palivem v operační konfiguraci 2 piloty + cca 4-5 obtěžkaných pěšáků v plné polní (nebo 5-6 členů přepadové jednotky). Výrobce nabízí interiér s až 9 energii pohlcujícími taktickými sedačkami (nebo u přepravy civilních pasažérů 8 sedaček v klubovém provedení), ale vzletová maximální vzletová hmotnost je tohoto menšího typu tím hlavním omezením. Zdroj: Airbus Helicopters, výpočty pro H145M LUH SOF jsem dělal sám.

4. Nově přidám i Mi-171Š AČR. Pro původní Mi-171Š by mohla platit základní prázdná hmotnost (bez paliva, ale s provozními kapalinami a základním vybavením) 8 400 kg. Hmotnost 2 615 litrů paliva JET A-1 (bez přídavných nádrží) je cca 2 100 kg. Při maximální vzletové hmotnosti 13 000 kg tedy zbývá 2 500 kg na posádku, pasažéry a extra vybavení. Palivo spotřebované do vzletu zase přidá cca 120 kg. Pokud odečtu základní posádku (3 x 111 kg), tak zbývá 2 287 kg na pasažéry/náklad. Pokud beru vojáka v plné polní po 131 kg, tak to je 17 vojáků. Standart Mi-171 jsou dvě boční lavice pro 26 vojáků, tedy pokud váží jen po cca 90 kg (nebo se ubere palivo). Pokud do vrtulníku AČR přihodím 2 palubní střelce (bez kulometů a munice!), tak vrtulník Mi-171Š AČR s plným palivem přepraví cca 15 vojáků v plné polní.

5. Modernizované Mi-171ŠM AČR budou hodně specifické. Při modernizacích došlo k instalaci velkého množství vybavení. O kolik se ale celkově navýšila prázdná hmotnost, je neveřejná informace, kterou ví jen pár zasvěcených. Z veřejných dat lze spočítat například šestihlavňové kulomety M134D-H ráže 7,62 mm. Každý kulomet má hmotnost 25 kg bez stojanu, každý stojan minimálně 10 kg a každá nábojová schránka s 3000 náboji pak 96 kg. Cekem tedy dvojice kulometů (se stojanem, každý s nábojovou schránkou s 3000 náboji) má hmotnost cca 262 kg. Tedy přesně další dva vojáci v plné polní. S kulomety M134 vrtulník tedy uveze jen 13, tedy pokud je v operační konfiguraci s plným palivem. A to byla jen první položka z modernizace AČR. Berte to jen jako orientační výpočet, který ale ukazuje, jak klíčová jsou přesná čísla. Opět je potřeba hlídat omezení na maximální vzletovou hmotnost. V podmínkách Hot&High to může jít ještě více dolů, o čemž se AČR přesvědčila v Afghánistánu.

[klingy]

Smutna krabica: tak som trocha patral vojenska verzia MI 17 s dvoma bocnymi dverami (bez palubnych strelcov) rampou ma 24 miest na sedenie verzia s krokvami a jednymi bocnymi dverami o 2 sedacky viac v krokvach) + je moznost istalacie 3 lavice na 10 miest

[tomas.kotnour]

Starlight: Nejsem si jistý, jak moc spravedlivý tento ukazatel nejvyšší nosnosti při plných nádržích je, protože s takovou by 15 tunový EH101 s 4 tunami paliva vzal sotva deset vojáků na sedmihodinový let.

[Starlight]

Starlight: Nejsem si jistý, jak moc spravedlivý tento ukazatel nejvyšší nosnosti při plných nádržích je, protože s takovou by 15 tunový EH101 s 4 tunami paliva vzal sotva deset vojáků na sedmihodinový let.

Je to ale jeden z veřejně dostupných indikátorů a snáze pochopitelný i pro diskusní fóra. Na hrátkách z hmotností pasažérů vidíš, že je pro laiky snadné pak srovnávat hrušky s jablky.

1)
Například vrtulník CH-47F má prázdnou hmotnost 24 600 lb (11 160 kg) a maximální vzletovou hmotnost v míru 50 000 lb (22 680 kg). Užitečné zatížení je maximálně 24 000 lb (10 870 kg, za normálních klimatických podmínek MSA). CH-47F má nádrže na 3 170 kg paliva. Tedy pro posádku a náklad nám zůstaneme při plných vnitřních nádržích 8 350kg. To jsou 2+2 členové posádky (po 111 kg) a teoreticky 60 vojáků (po 131 kg). Proto CH-47 může mít až 4 podélné řady taktických sedaček pro 55 vojáků (standard jsou dvě řady pro 33 vojáků) a je vidět, že vrtulník je skutečně navržen i na vození těžkých a objemných nákladů (se kterými se nemusí trápit menší UH-60). Ostatně v podvěsu unese až 26 000 lb (11 795 kg). Jinými slovy CH-47 a Mi-171Š jsou zcela odlišné hmotnostní a výkonnostní kategorie a nelze souhlasit s myšlenkou, že CH-47 je západním ekvivalentem Mi-171.

2)
Samozřejmě všechny letadla mají definovány parametry tzv. „dolet vs. užitečné zatížení“. To jsou ale už složitá čísla a grafy, které nejsou často veřejné dostupná. Ti, kteří to znají, tak vědí, že to jsou právě ta nejzajímavější čísla, kde se ukážou skutečné rozdíly ve výkonech strojů, které jsou často daných technologickými rozdíly (někdy i generací). Proto UH-60M uzvedne v podvěsu stejně jako papírově motoricky výkonnější Mi-171. A za to se platí (ano je stále rozdíl v objemu kabiny).

Konkrétní příklad. Pro Mi-171Š AČR se uvádí maximální dolet 550 km (operační rádius 275 km) za bezvětří. Ne více než 2,5 hodiny letu. To je na plné nádrže. Nevím, jestli s maximálním nákladem a jaké jsou parametry atmosféry a jestli je tam nějaká letová činnost v prostoru cíle (nebo je to jen nejekonomičtější přelet) a jaká je rezerva paliva na přistání. Bez záruky se uvádí, že pro operační mise mají Mi-171Š dolet jen 460 km (operační rádius 230 km).

A pro srovnání: operační mise UH-1Y v horkých podmínkách (33°C). Dolet s posádkou 4 + 8 vojáků výsadku, včetně plného systému vlastní ochrany je sice jen 480 km (operační rádius 240 km), ale v tom je 30 minut poletování v prostoru cíle plus 5 minut v režimu vysazení při vysazování vojáků na lanech. Celkem je vrtulník ve vzduchu 2,5+ hodiny a ještě zbude rezerva na dalších 20 minut letu.

Na hrubých datech je tak vidět, že na cca stejnou vzdálenost UH-1Y dopraví 8 vojáků, zatímco větší Mi-171Š (teoreticky s přepravní kapacitou 26+ vojáků) pak nějakých 13-15 vojáků. A to ještě asi půjde dolů v případě těžší verze Mi-171ŠM, která se avionicky více blíží UH-1Y, než původní Mi-171Š.

A to už jsou čísla (bohužel nejdou veřejně ověřit), která lépe vystihují srovnání použitelné přepravní kapacity obou vrtulníků.

[Smutná krabice]

Starlight:

Bell Helicopters Textron na své stránce o UH-1Y jasně říká:

2 Crew and 8 Passenger Seats

Tedy 8, nikoli 10 crashworthy sedaček. Případní střelci podle fotek většinou "sedí" v tureckém sedu:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

S tím UH-60 je to zajímavé, prověřil jsem si to a skutečně máš pravdu, má 11 sedaček pro výsadek a u nejnovějších modernizací opci přidat dvanáctou. Mýlka zjevně vychází z toho, že normálně UH-60 létá s devítičlenným výsadkem:

Protože běžná četa v americkém podání má 2 palebné týmy po 4 lidech a k tomu štábního seržanta coby velitele.

Plus co mi kdysi napsal člověk od MH-60 kvůli nějakým jiným záležitostem, MH-60 v Afghanistánu stěží uveze 8 plně vyzbrojených vojáků SoF - tehdy mne právě ten armádní pilot opravoval, že jich určitě nepoveze těch 11 protože by to bylo o ústa.



Přepočty s rezervou vzletové hmotnosti na pěšáky jsou ošemetné přesně pro to, co sám píšeš dál: vše záleží na tom, kolik vezmeš paliva a na jakou letovou aktivitu, v jaké dálce a ještě s jakým profilem letu a v jaké nadmořské výšce a teplotě to má vystačit.

A to je příliš proměnných, které nikdo nezná a proto jakékoli pokusy o jejich srovnání nutně vyústí ve "srovnávání hrušek s jablky". Nemluvě o tom, že každý PR v Sikorski, Milu nebo Westlandu může nastavit vhodnou kombinaci těchto proměnných tak, aby konkurenci hravě "strčil do kapsy" nebo se přiblížil o výkonou třídu výše.

Asi jako když by tuner zpřevodoval Fiat Punto s CVT převodovkou tak, aby akceleroval na 60km/h za 4 sekundy a pak to šel srovnávat s BMW M5 a "vhodně zanedbal", že takto zpřevodované Punto má takovouto akceleraci za cenu toho, že rychleji než těch 60 už nejede, kdežto ono M5 zvesela pokračuje až na 200km/h.

[niko]

smutna krabice: 12. sedacka v UH 60 sa netyka len novsich modernizacii. Proste s medzi sedacky strelcov da tretia sedacka s tym, ze na municiu sa musia vziat len mensie bednicky lebo na bednu uz nie je miesto. Nerobi sa to často, lebo to vyrazne znizuje palebny piemer.

To, ze by UH 60 s tazkostou odviezoll 11 SOF nesedi. Asi najznamejsi priklad je likvidacia Bin Ladina, kde preleteli plno nalozene UH 60 600 km z Jalalabadu do Abotabadu a spat so 4 crew+12 SOF + 1 pes.

[skelet]

Což ovšem byly speciály

[niko]

skelet: No lenze s rovnakymi motormi a s vacsou vzletovou hmotnostou ako standard. Proste vrtulnik s nosnostou 3 tony odvezie v pohode 12 cca. 120 kg vojakov. Problém je skor priestor nie nosnost.

[skelet]

Niko sis tím nějak jist.

[niko]

Skelet: Myslis tou nosnostou ? Skor by som sa opytal inak. Preco by nemal uniest 12 vyzbrojenych vojakov (1500 kg) ? UH 60 M ma silnejsie motory ako MI 17 a je popri tom lahsi. Max. kapacita je deklarovana ako 4 crew a 12 pax. Deklarovana nosnost 3000 kg. Uz som to tu pisal, ze Rakusaci dokonca deklaruju, ze odvezie 25 civilistov. Aj ked neviem, ako ich tam napchaju, asi lopatou, ale tak budis. Vieme teda, ze takto 4+12 sice Black Hawky sice nelietaju často (slovenske su napr. v konfiguracii 4 crew + 10 pax.), ale obcas letaju ked musia a lietat zvladnu.

Priklad nalozenia BH 12 pax a SOF + 4 crew:
Pad UH 60 L #92-26448 dna 21.6.2010 v Afganistane. Na palube boli: 4 crew+10 australian special forces + 2 ini koalicny vojaci. Rezultat: 4 mrtvi, 11 zranenych, 1 nezraneny.
http://www.theaustralian.com.au/nationa ... a318354d5f

Mysim, ze tymto je hadam téma schopnosti prepravy v UH 60 limitovanej na max. 8 SOF pax. na palube uzavreta. 12 pax sa proste da, len to nie je bezne.

[Starlight]

Starlight:

Bell Helicopters Textron na své stránce o UH-1Y jasně říká:

2 Crew and 8 Passenger Seats

Tedy 8, nikoli 10 crashworthy sedaček. Případní střelci podle fotek většinou "sedí" v tureckém sedu:

Ne, skutečně budeš muset věřit tomu, že jich může být až deset. Bell to má na stránkách správně, protože tím má na mysli kapacitu nákladového prostoru/kabiny. Jen si otevři na stejných stránkách PDF prospekt a tam to mají rozepsané.

A abych předešel dalšímu zbytečnému pátrání, tak já používám i neveřejná data výrobce a NAVAIR. Těch energii pohlcujících taktických sklopných sedaček může být až deset a vyrábí je americká firma Safe Inc. Jejich skutečně namontovaný počet záleží na povaze mise a nemusí být všechny. První příčná řada proti směru letu má 3 sedačky, druhá příčná řada po směru letu má další 3 sedačky, podélně jsou pak dvě řady po dvou sedačkách. Na poslední pozici sedí ten, kterému zjednodušeně říkáme střelec, ale oficiální termín je Crew Chief a Aerial observer/Gunner a mají mnohem více povinností a funkcí.

Foto 1: Tady je vidět konfigurace, kdy fotograf sedí v první řadě, ukazující generál sedí v druhé příčné řadě a za ním je vidět jedna podélná řada s dvojicí sedaček. Ten poslední mariňák je člen posádky, neboli pro nás zjednodušeně střelec.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Zdroj: http://www.hqmc.marines.mil/cmc/Photos/ ... 001333646/

Foto 2: Tady je foto podobné konfigurace na zemi i s namontovanou podvěsnou palivovou nádrží.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Foto 3: Tady je zase vidět druhá strana úplně stejného vrtulníku. Ta je v konfiguraci, kde místo příčné řady sedaček je namontována velkokapacitní nábojová schránka pro munici do kulometů ofensivní palebné podpory GAU-17/A ráže 7,62 mm nebo GAU-21/A ráže 0.50. Kování na sedačky jsou dobře patrné. Stejně jako vystrčená hrazda/šibenice pro silná "fast-rope" lana na stropě kabiny.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Zdroj: http://www.primeportal.net/hangar/howar ... php?Page=2

S tím UH-60 je to zajímavé, prověřil jsem si to a skutečně máš pravdu, má 11 sedaček pro výsadek a u nejnovějších modernizací opci přidat dvanáctou. Mýlka zjevně vychází z toho, že normálně UH-60 létá s devítičlenným výsadkem:

Protože běžná četa v americkém podání má 2 palebné týmy po 4 lidech a k tomu štábního seržanta coby velitele.

Plus co mi kdysi napsal člověk od MH-60 kvůli nějakým jiným záležitostem, MH-60 v Afghanistánu stěží uveze 8 plně vyzbrojených vojáků SoF - tehdy mne právě ten armádní pilot opravoval, že jich určitě nepoveze těch 11 protože by to bylo o ústa.

Já se omezím jen na standardní UH-60A/L/M US ARMY. Speciální verze MH-60 SOCOM a HH-60G USAF si nechám na jindy.

Ano, pěchotní družstvo US ARMY má standardně 9 vojáků. Nicméně základem taktiky aeromobilních operací řadových pěších jednotek US ARMY je četa. Ta se u lehkých brigád IBCT (pěší, aeromobilní, výsadkové) skládá tabulkově z velitelské sekce (3 vojáci) + 3 střelecká družstva po 9 vojácích + družstvo zbraní po 9 vojácích. To je celkem 39 vojáků. K tomu ale dostávají z praporu přiděleny další specialisty (zdravotníci, předsunutý dělostřelecký pozorovatel), kteří běžně na akcích pro veřejnost nejsou přítomni. Například zdravotníků může být až 5 (každé družstvo + velitelská sekce). To už je 44 vojáků. A to je přesně kapacita 4 vrtulníků UH-60.

Větší CH-47 zase tabulkově převáží naráz 3 družstva + velitelkou sekci (=30 vojáků) a ještě zbyde místo na další specialisty.

Přepočty s rezervou vzletové hmotnosti na pěšáky jsou ošemetné přesně pro to, co sám píšeš dál: vše záleží na tom, kolik vezmeš paliva a na jakou letovou aktivitu, v jaké dálce a ještě s jakým profilem letu a v jaké nadmořské výšce a teplotě to má vystačit.

A to je příliš proměnných, které nikdo nezná a proto jakékoli pokusy o jejich srovnání nutně vyústí ve "srovnávání hrušek s jablky". Nemluvě o tom, že každý PR v Sikorski, Milu nebo Westlandu může nastavit vhodnou kombinaci těchto proměnných tak, aby konkurenci hravě "strčil do kapsy" nebo se přiblížil o výkonou třídu výše.

Já jsem zatím u podkladů Sikorského a Bellu nenarazil na žádné výmysly. Jen je třeba znát americké zvyklosti a terminologii. Ostatně ty vrtulníky vyvíjely přímo podle požadavků Pentagonu, takže jsou v tomto poměrně otevření ohledně neutajovaných informací.

Co se týče paliva, tak bojová praxe ukazuje, že příslovečných 9 z 10 pilotů dá vždy přednost plné vnitřní nádrži, hlavně u typů s relativně malou výdrží. Je stále třeba počítat s nepředvídaným chaosem reálné operační mise a meteorologických podmínek. Povinnost spočítat si vzletovou hmotnost a kontrolovat maximální povelnou hodnotu a polohu těžiště/centráže je ale stále základní povinností každé posádky.

To, že paliva není nikdy dost, ukazují už v míru právě české Mi-171Š/ŠM AČR, které poměrně často létají s podvěsnými přídavnými nádržemi. A dokonce pro Mi-171ŠM v SOF konfiguraci byly z FMF programu pořízeny americké balisticky odolné přídavné nádrže, které se umisťují do nákladového prostoru. Podobně jako to dělají Rusové se svými Mi-8MT/17 pro CSAR a speciální operace.

Praxe je samozřejmě mnohem komplikovanější, protože vrtulník nemusí ze svého letiště vzlétat s výsadkem, ale může je nabrat cestou až na ploše místa vyzvednutí. Každých 10 minut letu znamená cca 120 kg spotřebovaného paliva (= jeden voják navíc). Pěkná ukázka Mi-171Š AČR je na následujícím videu. Z Náměště nad Oslavou na letiště v Bechyni (místo výsadku) je to vzdušnou čarou cca 120 km (samozřejmě trasa letu není známa). Kdo chce, může si spočítat kolik vojáků zkaždého vrtulníku bylo vysazeno a kolik jich zase nastoupilo, včetně toho, kdo je tzv "nalehko" a kdo kromě zbraní táhne i nějaký velký batoh.

https://www.youtube.com/watch?v=hfOL6s2bGoA