Přilba vz.20

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Přilba vz.20

Příspěvek od Rase »

Výswwwwtřižek.JPG

Československá přilba vz.20

Československá armáda řešila po roce 1918 zásadní problémy s výstrojí a výzbrojí. Po návratu čs. legií se v jejích skladech i ve výstroji vojáků nalézalo velké množství materiálu ruské, francouzské, italské, americké i rakousko-uherské provenience. Dalo se očekávat, že bude zavedena francouzská přilba vz. 1915 Adrian, k čemuž ale nikdy nedošlo. Čs. armáda disponovala velkými zásobami původně německých přileb vz.16 po rakousko-uherské armádě (označeny M17), které měly výrazně lepší konstrukci i balistickou odolnost. Zavedení tohoto typu nahrála i celková snaha o úsporu finančních prostředků mladého státu. Původní přilba byla doplněna hřebenem, aby její silueta nepřipomínala charakteristický německý typ. Takto upravená přilba se označovala jako vzor 20 a byla používána až do počátku 30. let. V roce 1934 byl hřeben, který neměl žádné praktické využití, z přileb odstraněn. Přilby se však nadále užívaly až do konce trvání republiky. Od roku 1935 byly masově nahrazovány domácím vzorem 32. Dodejme že existovala i odlehčená přehlídková varianta z tvrzené lepenky. Vzhledem k tomu, že vojáci si stěžovali na obtížné nošení přílb vz. 20, uveřejnilo MNO příslušný návod Čj. 6444/26. odděl. z 19/3 1926.:

Každá přílba musí býti před používáním přizpůsobena velikosti a tvaru hlavy. Nasazena, musí po celém obvodu přiléhati k hlavě. Kalounek potažený koženou chlopní musí býti náležitě utažen a pevně zavázán tak, aby polštářky dolehly na hlavu. Tím se dosáhneme, že účinek úderu je stejnoměrně rozložen ne celou plochu hlavy. Mezi hlavou a plechem přílby musí zůstati vždy dostatečně veliký prostor, aby při možném promáčknutí přílby bylo zabráněno poranění lebeční kosti. Jsou - li polštářky příliš silné, je možno po jedné straně rozpárati šev a vyjmouti z nich část žíní. Častým používáním však pozbývají polštářky pružnosti a je pak nutno vycpávku čas od času znovu načechrati nebo doplniti. Není - li žíní po ruce, můžeme vložiti za polštářky do klopní složený papír anebo plátno. Přílba má býti na hlavě nasazena vždy tak, aby okraj předního štítku dosahoval do výše obočí. Podbradník musí býti tak utažen, aby přílbu udržoval pevně na hlavě a aby netlačil. Při tom má zoubkovaná přezka z koženou podložkou býti vždy na levé tváři. Aby mohl pod přílbu vnikati stále čerstvý vzduch, jsou v ní jednak větrací nástavce, jednak je mezi klopněmi za tím účelem volný prostor. Při silném větru vzniká v přílbě nepříjemný hukot, který je však možno zameziti ucpáním větracích otvorů papírem, hlínou a pod. V zimě můžeme chránit hlavu proti mrazu buď tím, že vložíme pod přílbu kapesník, nebo nasadíme přílbu na kukli nebo polní čepici.

Zdroj:
http://cs-armada.blogspot.cz/2012/01/no ... navod.html
http://www.vhu.cz/vystava-prilby-v-rako ... s-legiich/
http://www.vhu.cz/exhibit/ceskoslovenska-prilba-vz-20/

Výstřwretrrižek.JPG
vz 20b.jpg
vz 20b.jpg (23.16 KiB) Zobrazeno 1859 x
vz 20a.jpg
Naposledy upravil(a) Rase dne 25/7/2022, 18:34, celkem upraveno 2 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Zemakt »

Dlužno podotknout, že u těchto přileb došlo rovněž k výměně podbradníků za poněkud jiné, československé. A taktéž, že náhrada v podobě vz. 28 tyto přilby od prvoliniových útvarů nikdy nevytlačila. Toto se až povedlo přilbě vz. 32, známému "Hříbku", nicméně i tak zůstaly v druhé linii, ostatně tak jak autor píše.

Edit: co to je za kulomety na těch prvních dvou fotografiích pls.?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Rase »

Na té druhé (pod textem) to má být kulomet Darne vz. 1922 ráže 8 mm (Mannlicher). Výrobcem byl Établissements Darne, Saint-Étienne. Vyrobeno bylo celkem 11 000 kusů a váha prázdné zbraně 8,4 kg. Asi pozemní verze, ale jinak se používal i na letounech. Československá armáda je nakoupila, v počtu odhadem stovek kusů (moc ne)

https://fr.wikipedia.org/wiki/Mitrailleuse_Darne
https://en.wikipedia.org/wiki/Darne_machine_gun
http://forum.valka.cz/topic/view/41982/ ... mm-kulomet
http://aerophile.over-blog.com/article- ... 08945.html

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Zemakt »

Ten Darne vypadá dost podivně, zrovna tak i jeho podstavec. Věděl jsem o nich, ale nikdy neviděl. Díky
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Martin Hessler »

Zemakt píše:Ten Darne vypadá dost podivně, zrovna tak i jeho podstavec. Věděl jsem o nich, ale nikdy neviděl. Díky
Ony nejspíš všechny franc. kulomety vypadají "podivně". Od St. Etienne Mle.1907 až po AA-52. Některé, poněkud překvapivě, celkem dobře fungují, ale vysloveně hezký asi není žádný.

Ale k tématu. Vyrůstal jsem na Praze 6, v těsném sousedství Generálního štábu. A chodil jsem často okolo budovy ministerstva obrany, které má nad vchodovým portálem sochy vojáků (letec, dělostřelec atd.). Když jsem začal tyhle věci vnímat, všiml jsem si jejich příleb - byly typicky německé, s vystouplým čelním štítkem a širokým "límcem" vzadu. Myslel jsem, že sochy pocházejí z dob Protektorátu a bylo mi divné, že je za těch -x- desítek let nikdo neodstranil... Zřejmě ale šlo o čs. vojáky z 20. let, vypodobněné v přilbách vz. 20.

Čs. vz. 20 jsem nikdy na hlavě neměl, její předchůdkyni, německou Stahlhelm M.16 ano. Je opravdu těžká, ale když ji srovnám s naší poválečnou vz. 52, je to nebe a dudy. Německá byla sice subjektivně těžší, ale nošení bylo mnohem komfortnější, podbradník nedřel, seděla pevně, ani při prudším pohybu nepadala na nos.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Ty všelijaké pokrývky vojenské hlavy mi nějak leží v hlavě.... Pan Rase vykonal velkou práci popisem všech možných přileb v samostatném oddíle. Chápu snahu konstruktérů přileb vytvořit něco super huper Chápu změny materiálů (pařená hovězí kůže potažená mosazným plechem by asi neopstála.... ale důvody pro změny tvarů jsou mi docela nepochopitelné... tihle udělají docela hezký štítek, asi kvůli oslnění (?) pak v další versi ho odstraní... proč? tu protáhnou týl helmy dozadu, snad aby nepršelo za krk (?), jiní ovšem týl přilby docela hluboce vykrojí... snad aby nebyla přilba tlačena do očí, když voják leží a zvedne hlavu (?)... Tvar sovětské helmy z počátku války (nebo přilby Rumunské královské armády) byl podle mne jaksi sofistikovanější než pozdější typy... přesto nebyl nikdy více použit... co na něm bylo špatně? Vzhledově se mi líbí třeba i ten československý "hříbek" (nebo prý "ořech") co konkrétně na něm bylo špatně? Proč byl zrušen a nikdy neobnoven? A o co byl lepší než jeho předchůdce?
S těmi čepicemi jsme tu už probírali. Skoro všechny armády užívají nějaký typ brigadýrky... Ovšem klobouk chrání proti dešti líp. Ušanka, papacha chrání líp proti zimě. Nějaký kulich chrání bezvadně proti větru a zimě, je skladný, do kapsy schovatelný, stejně tak jako třeba baret nebo lodička.....nějaká vysoká čáka zvyšuje vojákovu postavu.... Ty rakouské čepice z první války jsou určitě velice praktické...Na té brigadýrce nevidím absolutně žádnou vlastnost, kterou by ostatní druhy "pohlavních pokrývek" předčila... V čem vlastně brigadýrka předčí ostatní ? Aspoň v jedné věci! A je přitom tak rozšířená... Nepohodlná, neskladná, žádnou ochranu na ní nevidím... Zdá se vám nějak obzvlášť krásná?
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Přilba vz.20

Příspěvek od Martin Hessler »

Vlastimil Čech píše:Ty všelijaké pokrývky vojenské hlavy mi nějak leží v hlavě.... Pan Rase vykonal velkou práci popisem všech možných přileb v samostatném oddíle. Chápu snahu konstruktérů přileb vytvořit něco super huper Chápu změny materiálů (pařená hovězí kůže potažená mosazným plechem by asi neopstála.... ale důvody pro změny tvarů jsou mi docela nepochopitelné... tihle udělají docela hezký štítek, asi kvůli oslnění (?) pak v další versi ho odstraní... proč? tu protáhnou týl helmy dozadu, snad aby nepršelo za krk (?), jiní ovšem týl přilby docela hluboce vykrojí... snad aby nebyla přilba tlačena do očí, když voják leží a zvedne hlavu (?)... Tvar sovětské helmy z počátku války (nebo přilby Rumunské královské armády) byl podle mne jaksi sofistikovanější než pozdější typy... přesto nebyl nikdy více použit... co na něm bylo špatně? Vzhledově se mi líbí třeba i ten československý "hříbek" (nebo prý "ořech") co konkrétně na něm bylo špatně? Proč byl zrušen a nikdy neobnoven? A o co byl lepší než jeho předchůdce?
S těmi čepicemi jsme tu už probírali. Skoro všechny armády užívají nějaký typ brigadýrky... Ovšem klobouk chrání proti dešti líp. Ušanka, papacha chrání líp proti zimě. Nějaký kulich chrání bezvadně proti větru a zimě, je skladný, do kapsy schovatelný, stejně tak jako třeba baret nebo lodička.....nějaká vysoká čáka zvyšuje vojákovu postavu.... Ty rakouské čepice z první války jsou určitě velice praktické...Na té brigadýrce nevidím absolutně žádnou vlastnost, kterou by ostatní druhy "pohlavních pokrývek" předčila... V čem vlastně brigadýrka předčí ostatní ? Aspoň v jedné věci! A je přitom tak rozšířená... Nepohodlná, neskladná, žádnou ochranu na ní nevidím... Zdá se vám nějak obzvlášť krásná?
Není to jednoduchá otázka a ani odpověď není jednoduchá. Období WW1 bylo z konstrukčního, uživatelského a technologického hlediska především obdobím hledání. Hledalo se prakticky všechno: ideální tvar, ideální materiál, ideální balistická odolnost, ideální technologické provedení... Výsledkem musel být nutně nějaký kompromis. V armádě slouží mnoho různých specialistů a každý potřebuje něco jiného. Spojař si stěžuje, že mu přilba překáží při nasazení sluchátek. Miřič u kanonu zase frflá na čelní štítek, neboť si při práci musí helmu sundat - poškodil by zaměřovač. Zato průzkumníkům štítek vyhovuje, protože zakrývá a stíní obličej. Výsadkářům bude vadit kovový límec vzadu, při dopadu a odvalení by jim mohl zlomit vaz. Ovšem řadoví pěšáci ho ocení, neboť při zalehnutí a připlácnutí hlavy k zemi jim krásně zakryje zranitelný krk. Pak zavedou nový typ plynové masky a jste zase v pytli, protože při jejím nasazení přilba nedrží na hlavě. A když to všechno vychytáte - nebo si to alespoň myslíte, začnou řvát technologové a logističtí specialisté, že výsledný produkt je moc drahý a výroba trvá dlouho. V podmínkách válečné výroby zapojíte do produkce celou řadu továren... Problém je, že každá původně vyráběla něco jiného, takže má zavedené jiné technologické postupy a odlišné strojní vybavení. Nakupovat nové lisy a svářecí linky? Blbost... Snazší je použít jiný polotovar nebo v detailech upravit výsledný produkt.

A aby to nebylo všechno, vojáci v poli se často rozeznávali a dosud rozeznávají podle detailů výstroje. Rozhodně spíše, než podle barvy uniformy a insignií - všechno je zablácené, očazené, všichni jsou po týdnu v první linii otrhaní až hanba. O podmínkách nočního boje nemluvě. Tvar a silueta přilby je jedním z nejzákladnějších rozlišovacích znaků jednotlivce na bojišti. Takže jakmile si vojáci obou stran na nové přilby zvyknou, začnou podle nich rozeznávat vlastní lidi od nepřátel - a každá zavedená změna hrozí zmatkem.

Sovětské přilby SŠ-36 byly kvalitní a sofistikované, ale výrobně náročné. V podmínkách kvapné mobilizace milionů branců bylo potřeba zavést něco jednoduššího, co by mohly i nespecializované továrny (např. fabriky na výrobu hrnců) chrlit jak Baťa cvičky.

Československé přilby vz. 32 (Hříbek) byly ve své době jedny z nejlepších, vyvinuté s ohledem na maximální balistickou odolnost a do výzbroje přijaté po dlouhotrvajících zkouškách. Jejich nahrazení přilbami vz. 52, de facto kopií ruského vzoru SŠ-41 bych viděl spíše jako produkt českého politického vlezdoprdelismu 50. let než jako snahu o modernizaci výstroje. Ale co já vím, možná sehrála svou roli i snaha o sjednocení onoho rozlišovacího prvku na bojišti.

Co se týče brigadýrek, baretů, klobouků a ušanek, tady jde hlavně o tradicionalismus. Každá země má něco typicky svého: Francouzi képi, Britové brigadýrky (od nich tuto typicky vojenskou pokrývku hlavy převzala celá řada dalších armád), Američané a Australané klobouky, Turci fezy. Baret je tradičně považován za jakýsi stavovský odznak speciálních úderných jednotek, prvně s tím přišli snad ve 20. letech Francouzi, kteří jimi vybavili alpské střelce. Každá výrazná změna je především rána pro konzervativce i pro samotné vojáky, pro něž stejnokroj představuje vnější i vnitřní prvek sounáležitosti s jednotkou.

Brigadýrku jsem jistou dobu nosil, později střídavě s baretem... Opravdu není nic moc pohodlná ani praktická, ale je to jasný signál pro okolí. Dává zřetelně najevo, kdo je nositelem.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“