Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Moderátor: Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od sa58 »

Bitvy na řece Soče (Isonzo)

Obrázek
Během „debaty“ o možnosti ubránění ČSR v roce 1938 došla diskuse až k charakteru českého/slovenského vojáka který bojoval v Rakouské, potažmo v Rakousko – Uherské armádě. Většina lidí si okamžitě vybaví Švejka a jeho skvělou službu coby pucfleka. Samozřejmě se opět po více než 40 letech začalo opět mluvit o Legionářích. Ano, i díky nim vznikla samostatná republika, dosáhli obdivuhodných úspěchů v Rusku, ale většina našich vojáků sloužila v době první světové války v C. (a) K. armádě a námořnictvu.

Ať se nám to líbí nebo ne, český voják byl od dob Bílé Hory významnou součástí císařského vojska. A v pozdější době to byly české země kde se soustřeďovala průmyslová výroba. Plzeňská Škoda se stává hlavním dodavatelem dělostřeleckého materiálu pro námořnictvo, škodovácké kanony, houfnice a hmoždíře se velmi dobře osvědčují v boji. Během WW1 je postupně povolán asi jeden milión Čechů, kteří zažili útrapy této války na několika frontách. Postupně se stále více Čechů ocitá na Jihozápadní frontě, kde se pro ně staly osudné dvě řeky – Soča (italsky Isonzo) a Piava (Piave).

A teď trocha historie. Itálie byla společně s Německem a Rakousko-Uherskem členem Trojspolku. Přesto však v srpnu 1914 vyhlásila neutralitu, jako argument použila Rakousko-Uherský útok na Srbsko který neodpovídá klauzulím smlouvy. To zcela změnilo situaci ve Středomoří, tuto oblast díky tomuto ovládla Francie a Británie. Situace mezi bývalými spojenci se nadále vyhrocuje, v březnu 1915 informuje R-U generální štáb svého spojence o tom, že válka s Itálií je nevyhnutelná. Italská vláda v dubnu souhlasí s vyhlášením války R-U, v případě vítězství jsou Italům slíbeny rozsáhlé územní zisky. R-U na tuto situaci reaguje přesunutím vojsk ze Srbska a východní fronty. 23.5.1915 Italská vláda oznamuje že se nachází ve válečném stavu s R-U, nevyhlašuje však válku Německu. Italský výpad směruje do oblasti Trentina a hlavní síly se zaměřují na obsazení Testu. V cestě jim však stojí řeka Soča.

A zde se událo mezi lety 1915 – 1917 J E D E N Á C T bitev, o dvanácté bitvě se nejčastěji mluví jako o bitvě u Caporetta. Tu si nechám na někdy příště, dnes se zaměřím na předešlých jedenáct bitev.

1. bitva - 23.6 - 7.7.1915
Řeka Soča tvoří přirozenou přírodní překážku, řeka tvoří meandry a její břehy jsou tvořeny prudkými horskými svahy. Toto místo si vybrala italská armáda jako místo útoku na Terst. Italská armáda zahájila útok cca 200 000 vojáky, nad protivníkem měla převahu 2:1. 30.6. začal hlavní útok na frontě široké 32 km, ale řeku se podařilo přejít pouze na několika místech. Obnovený útok 5.7. se přes velkou italskou převahu (6:1) rovněž nepovedl, znamenal postup jen asi o dva kilometry.

2. bitva - 18.7 – 3.8.1915
Italové vyslali na frontu více dělostřelectva, doufali že se jim s jeho pomocí podaří prorazit R-U linie. R-U jednotky byli posíleny dvěma divizemi, i to však stačilo na odražení italského útoku. Ofenzíva však ztroskotala na nedostatku dělostřelecké munice a těžkého dělostřelectva.
Ztráty: Itálie 60 000, R-U 45 000

3. bitva - 18.10 – 4.11.1915
Italská dělostřelecká příprava trvala tři dny, z 1200 děl bylo vypáleno více než milion dělostřeleckých granátů. Ofenzívu zpomalilo špatné počasí, ničeho však nedosáhla.
Ztráty: Itálie 67 000, R-U 42 000

4. bitva - 10.11 – 2.12.1915
Na jejím začátku byly opět masívně bombardovány R-U pozice, opět ale bez valného úspěchu. Italové se po marných útocích zaměřili 18.11 na město Gorizia, přesto však dosáhli minimálních úspěchů
Ztráty: Itálie 49 000, R-U 30 000

5. bitva - 9.3 – 17.3.1916
Tato bitva byla započata jako možné ulehčení pro Francouze u Vedunu, je však opět provázena špatným počasím a její výsledek je obdobný jako u předchozích bitev.

6. bitva - 6.8 – 17.8.1916
Bitvě předchází devítihodinové ostřelování R-U pozic, 8. srpna je konečně dobyto město Gorizia. Jedná se zatím o jediný úspěch italských ofenziv na Soči
Ztráty: Itálie 51 000, R-U 49 000

7. bitva - 14.9 – 17.9.1916
Italská 3. armáda útočí na frontě o šířce 10 km, dosahuje ale jen malých úspěchů. Silná R-U obrana a špatné počasí zmaří jakýkoliv další pokus o útok.

8. bitva - 10.10 – 12.10.1916
Na italské straně útočí 2. i 3. armáda na R-U 5. armádu, italové postoupí cca o 3 kilometry (ztráty 21 000) . Opakuje se scénář předchozích bitev.

9. bitva - 10.10 – 12.10.1916
Italové útočí východně od města Gorizia, jejich útok však zmaří špatné počasí
Ztráty: Itálie 75 000, R-U 69 000

10. bitva - 12.5 – 8.6.1917
Původně měla být bitva synchronizována s útoku na západní frontě, díky špatné organizaci se však opozdila o 17 dní. Nic nového nepřinesla, snad jen vysoké ztráty...
Ztráty: Itálie 160 000, R-U 75 000

11. bitva - 18.8 – 18.9.1917
Na italské straně útočí 52 divizí s podporou 5000 děl. Na severu se jim podaří obsadit náhodní plošinu Bainsizzu. Nicméně je útok zastaven.
Ztráty: Itálie 166 000, R-U 85 000

R-U velení však pod dojmem mizejících rezerv pořádalo o pomoc svého spojence, Německo. Bylo tak připraveno pole působnosti pro další bitvu na Soči, u Caporetta. To je však již jiná kapitola, snad někdy příště...

Když se podíváte na přehled bitev, vyjde Vám asi jako jednoznačný vítěz Rakousko–Uhersko. Italové ani za cenu obrovských ztrát nedocílili svého cíle, obsazení Terstu a pozdějšího průlomu do Srbska. Jako vítěze lze označit velitele R-U 5. armády generála (později polního maršála) Svetozara Boroeviče de Bojna. On se stal mistrem v obraných bojích na řece Soči. A abych se vrátil zase k národnostní otázce, byl to Chorvat.



Použité zdroje:
I. Westwell – První světová válka den po dni
J. Fučík – Piava 1918
http://www.firstworldwar.com
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek
mapa Italského bojiště 1915 - 1917

Obrázek
generál Svetozara Boroevič de Bojna

Obrázek
takto vypadá krajina severně od města Gorizia
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Ve městě San Donna di Piave je krásný pomník pro české a slovenské vojáky, kteří padli v Itálii.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Ona první válka na pevnině byla celkově dost šílená. Územní zisky vykoupené desítkama a stovkama tisíc mrtvých. Tam nešlo ani tak o to kdo je lepší, jako spíš o to kdo má větší lidské rezervy.
Mimochodem, jestli někdo někdy pojedete do Francie a budete mít čas, stavte se u Verdunu. Francouzi udržují části bojiště v původní podobě, jenom zarostlé víceméně udržovaným trávníkem. Je to dost zvláštní pocit, stát mezi těmi krátery nebo se procházet kolem linií zákopů.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

norad píše:Ona první válka na pevnině byla celkově dost šílená. Územní zisky vykoupené desítkama a stovkama tisíc mrtvých. Tam nešlo ani tak o to kdo je lepší, jako spíš o to kdo má větší lidské rezervy.
Mimochodem, jestli někdo někdy pojedete do Francie a budete mít čas, stavte se u Verdunu. Francouzi udržují části bojiště v původní podobě, jenom zarostlé víceméně udržovaným trávníkem. Je to dost zvláštní pocit, stát mezi těmi krátery nebo se procházet kolem linií zákopů.
Už nešlo ani o ty rezervy, prostě technický vývoj zbraní (opakovačka, kulomet, dělo) dosáhl takové urovně že ani masa lidí je nedokázala překonat. Proto muselo přijít něco nového, co by tyto zbraně překonalo. Němci to dokázali posléze taktikou útočných oddílů, spojenci technikou (tanky).
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

V těchto bojích se velmi dobře osvědčily škodovácké moždíře M11
Obrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Sa - ta historie je zajímavá. Tak nějak jsem dost chyběl ( spíš jsem tomu věnoval menší pozornost), při tématech jako Piava a Soče. Vůbec R -U boje šli trochu mimo mne. Samozřejmě o Piavě a dalších ( První půjdou alpiny, kde padají ty miny - tak počínal boj na Itálii), jsou i staré písničky. Ta písnička má smutné pokračování: ten prstýnek co mám na levé ruce - dejte ho mé drahé, milé manželce - vyřiďte jí na stokrát, že nespatřím už jí víckrát - oči mě vypálil italský granát.....
Jsem rád, že si to zde mohu přešíst.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Neřekl bych ani tak masa lidí je nedokázala překonat, ale mozek, který za tou masou stál. jednoznačně zde selhali velitelé na obouch stranách. Jako by je realita tak šokovala, že se s ní nedokázali vyrovnat, resp. první pokusy k překonání této krize začali podnikat až na konci války. Jednoznačně se dá souhlasit s poměrně omýlaným tvrzení, že technika zbrojení překonala vojenské myšlení.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Tak nějak. Holt maršálové v evropě tvrdošíjně trvaly na tom, že nejlepší bod pro útok na nepřítele je jeho nejsilnější místo. Příklady, kdy tomu tak nebylo a vedlo to nakonec k úspěchům byla právě Ludendorfova ofenzíva a blízký východ ze strany britů.

sa58: Čerpáno z dárku k vánocům?;-) (Myšleno ta 1.sv. válka den po dni)
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

sa58: Čerpáno z dárku k vánocům?... (Myšleno ta 1.sv. válka den po dni)
To taky, dá se to aspoň vyhledat podle datumu. Ale nějaké extra informace tam nenajdeš. Existuje knížka od J. Fučíka "Soča 1917", tu ale nemám...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
COCO_t_
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 21/8/2009, 23:16

Příspěvek od COCO_t_ »

Tu mám přečtenou a musím říct že boje na soči(isonzo) si opravdu nic nezadaly s boji na západní frontě v knize je i nasazení českých (písek,české budějovice,terezín prostějov-myslím) a o tom že zdaleka to nebyl švejk nýbrž u některých generálů to byl "spolehlivý a odvážný voják" a počty "českých" vojáku na soči vrcholily během 10 - 11 bitvy kniha je to opravdu pěkná a doporučuji pokusit se jí sehnat. Dzin: nemohu souhlasit už v roce 1916 se obě strany snažily nalézt způsob jak překonat poziční zákopovou válku a jako první s řešením přišlo německo se svímy útočnými oddíly a díky velení s větší možností "idividualizace" velení mělo lepší možnosti k překonání tohoto stavu. Později došlo ke zlepšení i u druhé strany na počátku války se předpúokládalo že není možné "velet" a účinně operovat se skupinou menší než 250 mužů ke konci války takto operovaly skupiny 8-12 mužů. A hlavní problém nebyl neschopnos ale "nepřekonatelný" problém v komunikaci kdy armáda nebyla schopna díky špatné a POMALÉ kominikaci využívat průlomů ve frontově a průlom byl většinou opět uzavřen protiútoky. Atlantis: Útok na nejvíce bráněné pozice? Neřekl bych spíš mě zaráží "zbytečné" útoky na cíle s minimální taktickou výhodou za cenu velkých ztrát.
Hammer
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 27/1/2011, 21:25

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Hammer »

Tak ty bitvy na Soči jsi malinko vzal moc hopem. :D :D :D Chybí tam takové podstatné věci, že Rakušani se stáhli po začátku války s Itálií na úpatí kopců, takže Talián musel útočit do kopce. Teď sem vložím něco z mého dílka, což je příběh našeho občana, důstojníka R-U armády:

Italská taktika dělostřeleckých baráží a útoků pěchoty měla ještě jednu a to velmi podstatnou vadu na kráse. U Italů neexistovala žádná koordinace mezi pěchotou a dělostřelci, takže artilerie Italů celých pět prvních italských ofensiv zhusta masakrovala vlastní útočné šiky. Proto taky prvních pět ofenziv nedopadlo pro Italy nijak slavně.
Teprve v šesté ofensivě v létě 1916 Italové změnili taktiku a pěchota vyrazila ještě v době, kdy dělostřelectvo masírovalo rakouské pozice. Jak víme, Rakušané na dobu baráže nechávali v zákopech jen pár hlídek, jinak se obrané oddíly stáhly dále a počkaly, až Ital přestane střílet na první linii zákopů, pak spojovacími zákopy prošli dopředu a v klidu útočící pěchotu Italů zmasakrovali.
Italové tedy změnou taktiky při šesté ofensivě dosáhli úspěchu u Gorice, aby vzápětí při své sedmé ofensivě nastoupili opět se starou „osvědčenou“ taktikou a zase dostali na budku.
Při desáté italské ofenzivě, kdy Italové měli sice brutální ztráty ale jaksi čekali, že protivníka tak nějak unaví a opotřebují, přišel naopak rakouský generál Borojevič s taktikou aktivní obrany: v zákopech Rakušané umístili poddůstojníky a ti světlicemi vyžadovali dělostřeleckou podporu. Na konci italské ofenzivy, kdy Italové utrpěli těžké ztráty zatímco Rakušané nikoliv, nastoupil Borojevič do protiútoku a to, co se případně Italům podařilo zabrat za území, jim zase sebral. Tolik aspoň k nějaké představě toho, co se na sočské frontě dělo po taktické stránce.

Jinak toho mám o bojích na Soči ještě spousty a řekl bych, že to je čtení skoro na blití. Otřesné podmínky kam se podíváš, to byli chudáci ti chlapi. Taky mám počty legionářů a počty těch, co do legií nešli a proč tomu tak bylo atd atd. Jak se bojovalo v zimě!!!! Jak probíhalo zásobování, co téma to naprostý otřes, všecko nové, nevyzkoušené, všecko samozřejmě k ničemu...

Ještě: těch italských ofenziv bylo deset proto, že vždycky Talián shromažďoval střelivo atd, než ho vyplácal a pak se zase čekalo až něco schrastí - Itálie si na válku vzala půjčky. Navíc Rakušané byli někde skutečně ve velkých kopcích, kde byl problém něco dotáhnout...
Uživatelský avatar
Sholva
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 268
Registrován: 22/8/2012, 20:07

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Sholva »

Hammer: Celá Velká válka byla na blití. Druhá taky, ale za první ty podmínky byly otřesné a myslím že pro obyčejného vojáka mnohem horší. Teda, vyjma sovětské pěchoty, co ti předváděli... Viděl jsem nějaký dokument, bohužel si nevzpomenu jak se to jmenovalo :( kde někde ve Flandrech hledali nějaký starý zákop - byla tam hezky ukázaná struktura, popsáno jak ho kopali - byli to nějací britští horníci - jak to tam zpevňovali a co všechno to mělo za rizika. Dost jsem čučel, jak hluboko pod zem to vedlo a co museli vojáci přežít a s čím se srovnat...
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
Hammer
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 27/1/2011, 21:25

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Hammer »

Počkej, ty už jsi u zákopů, ale Velká válka nezačala zákopy, ale nástupy sevřených čtverců proti kulometům a šrapnelům!!!! To jsem donedávna ani netušil. Já jsem nedokázal pochopit, co za ho..do mohlo poslat vojáky v sevřeném čtverci s taktikou z roku 1866 proti strojním puškám.

Rakušani neměli až do roku 1917 ani přilby! Nikdo netušil, jaké nároky budou na zásobování, uskladnění všeho počínaje výstrojí, municí, jídlem, vodou atd. bylo ne že nevyhovující, bylo to nahovno. Bedny, jak píše ten náš důstojník, vážily 30 nebo 50 kg!!! Chlap na frontě ale vážil 45 kg v průměru!!!! Nedaly se ty bedny za co chytit, Rakušané měli boxer, kterým pomocí provázku nosili různá břemena, ale do toho boxeru jsi nedostal rukavici a ten boxer neměl ani patřičnou plochu, aby ti na ruce tu váhu rozložil!

Nikdo neuvažoval, že se musí vykopat nějaké spojovací zákopy, k liniím se nedalo dostat se zásobami, spotřeba munice, jídla, vody, náhradních dílů, výstroje atd byla nevídaná, nebyly prostředky k dopravě všeho do linií, nebyly zásobovací jednotky, výstroj nebyla vhodná do pole ať bylo jaké chtělo počasí, zákopy ze začátku ani nebylo kopat čím! Do týdne měli všichni vojáci minimálně úplavici, počty nebojových ztrát vysoce převyšovaly bojové. Jakékoliv zranění v těch podmínkách bylo s vysokou pravděpodobností vlivem otravy krve smrtelné. Bez přileb ve skalách, kde lítalo po každém výbuchu množství ostrých úlomků skály spolu se střepinama....

On popisuje, jak celý den nepili, horko jak v peci. Byl u Rajblu pod kopcem Cukla, skoro na Italských hranicích, dnes Slovinsko. Až večer jim Bosňáci nosili kafé a chleba. Pak začalo pršet, ale oni měli pozice jen za kameny, kopat se tam samo nedalo, z Cukly páli italský sniper, takže zmiňuje, že v tom říjnu ten déšť měl tu výhodu, že se aspoň umyl!!!!! Pět dní žral rybičky bez vody, pak je střídali. Po cca čtyřech střídáních už jich bylo tak málo, že místo vystřídání mu donesli zase nějaké rybičky na další tři dny, ale nechali ho tam pět dní. Prostě otřes.
Hammer
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 27/1/2011, 21:25

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Hammer »

Jo ale ta místa jsou ráj na zemi, je tam velice krásně, stojí to za dovolenou, je tam spousta památek na válku, Soča je nádherná tyrkysová řeka, všem doporučuju. Není to ani daleko a Slovinci jsou milí lidi.
stetula
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 154
Registrován: 25/7/2014, 17:52

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od stetula »

pokud můžete doporučuji v létě návstěvu dolomit a jejich dominanaty TRE CIME/Tři Zuby v okolí probíhali nejtvrdší boje , přímo pod horou vedla válečná línie a jsou tam dodnes vojenské hroby, v okolních horách jsou vykopané jeskyně ve kterých byly pal posty a kolem většiny vedou turistické trasy

výlet všem doporučuji , super zážitek

Doporučuji:

návštěvu v jarních měsících
perfektní obuv a vybavení pro případ přenocování
doporučuji základní lezeckou výstroj
dobrou fyzickou kondici :lol: ( jenom obejít tři zuby trvá cca 4 hodky )
Obrázek
Hammer
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 27/1/2011, 21:25

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Hammer »

No tak to už není pro nás, lezeckou výstroj skutečně nemáme. Ale díky za tipa. :D

Tady u toho Rajblu je prý dosti hororový průchod pod horou, kudy procházely rakouské posily, prý zpřístupněný jako turistická prohlídka. Spousta památníků, v Itálii jsou u Lago di Garda památníky na naše legionáře, tam je to ještě krásnější, to jezero a jeho okolí je teda už silně zkomerciované, k vodě se skoro nedá dostat až na pár míst, ale poblíž asi jen pět kilometrů je pro nás velmi pietní místo a to Dos Alto.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Zemakt »

Taky mám počty legionářů a počty těch, co do legií nešli a proč tomu tak bylo atd atd. Jak se bojovalo v zimě!!!!
A tak se neupejpej a něco sem dej. I to zduvodněni a když bude něco k zimě tak jedině dobře. Toto jsou vždy zajímavé informace.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Wolf
rotný
rotný
Příspěvky: 81
Registrován: 20/3/2016, 11:56
Bydliště: Košice

Re: Bitvy na řece Soča (Isonzo)

Příspěvek od Wolf »

Dnes si pripomíname 100 rokov od začiatku 10. bitky na Soči, ktorá sa odohrala 12.5 – 8.6.1917.

Obrázek
Húfnica Obice da 305/17 G. Mod. 1917

Obrázek
Húfnice Obice da 305/17 G. Mod. 1917

Obrázek
Talianskí delostrelci počas 10. bitky na Soči, máj 1917

Obrázek
Talianskí delostrelci počas 10. bitky na Soči, máj 1917

Obrázek
Talianskí vojaci nesúci delostreleckú muníciu počas 10. bitky na Soči, 12.5.1917

Obrázek
Transport zraneného talianskeho vojaka počas 10. bitky na Soči, máj 1917
Odpovědět

Zpět na „Ostatní bojiště“