Rakousko-uherské válečné zločiny

Moderátor: Tkuh

Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Rase »

425_800_vlk30.jpg

Rakousko-uherské válečné zločiny

Rakousko-uherskou armádu máme v současnosti spojenou s rytířským a čestným jednáním. V podstatě by se dalo říci, že vojáci monarchie byli spíše na straně obránců, prototyp moderní civilizované armády, která se snaží udržet proti nepřízni osudu a hordám barbarských národů. Poněkud překvapivě, již od počátku války, probíhala souběžně s boji na frontě i válka skrytá, kterou by bylo možno nazvat jako válka proti civilnímu obyvatelstvu. Teprve devadesát let po první světové válce se mluví o válečných zločinech, které nejsou dosud obecně známy. Zločinech Rakušanů, Čechů, Maďarů a dalších národností věrných Habsburkům, oděných do uniforem v barvě polní šedi. Během první světové války byly Rakousko-uherskou armádou popraveny tisíce civilistů ať již na šibenici, nebo zastřelením. Civilisté byli bez soudu popravováni za Rusofilii, špionáž, nespolehlivost a spolupráci s nepřítelem. Prvně se tak na hrdle trestaly i sympatie k nějakému národu či státu. Represálie proti civilnímu obyvatelstvu nabyly tak na drastických rozměrů, že je možno považovat za systematickou válku proti civilnímu obyvatelstvu.
Celkový počet civilních obětí tohoto organizovaného vraždění zůstává neznámý, ale současné odhady tvrdí, že jen v prvních měsících války, bylo popraveno až 36 000 civilistů. Rakouský historik Hans Hautmann předpokládá, že celkem bylo provedeno až 30 000 poprav Rusínů a nejméně stejně tolik Srbů, tedy dohromady více než 60 000 lidí. Někdy se zmiňuje i počet 300 000 pobitých srbských civilistů. Vše bez soudu, rovnou na místě. Lidé byli popravováni kýmkoliv a kdekoliv, na šibenici, častokrát několik v řadě. Většinou vidíme jak rolníky, nádeníky, vzdělance, ale i ženy v jejich tradičních sukních a zástěrách. Krom klasické šibenice se často používalo i zařízení, podobné staré španělské garotě, což je nástroj používaný k popravě zardoušením. Odsouzenec sedí na lavici nebo je opřen o kůl. Na kůlu je připevněna smyčka, která odsouzenci svírá krk. Ta je pomalu utahována buď vratidlem anebo je vytahována přes horní příčné prkno, dokud se odsouzenec neudusí. V jiné formě je garota s dřevěnými madly na koncích a je utahována popravčím. Odborný popis ukazuje záměrnou mučivost popravy. Lékařské zprávy konstatují:

Asi za jednu až jednu a půl minuty po zahájení se na okamžik zastaví srdce. Poté se jeho činnost obnoví, i když pulz je slabý a nepravidelný. Objevují se záškuby svalstva, nejvýraznější jsou na dolních končetinách. Zhruba po dvou minutách křeče přestávají a zrychluje se pulz a zvýrazňuje se jeho nepravidelnost. Po dalších čtyřech minutách, tedy zhruba po deseti minutách od začátku škrcení, se objeví výrazné nevratné změny na mozku, a tedy smrt. Někdy může při oběšení dojít k uskřinutí jazyka mezi zuby, a tím k děsivému řičení či bečení oběti, často dojde k uvolnění moči, stolice či spermatu. Může nastat i krvácení z nosu nebo z uší.

Popravy vykonávali běžní pěšáci, nebo příslušníci polního četnictva, za asistence důstojníků. Vzhledem k tomu, že vše často pozoruje skupina usmívajících se rakouských důstojníků a vojáků, je jasné, že se nejedná o nic zvláštního nebo pobuřujícího. Vojáci byli zkrátka přesvědčeni, že konají záslužnou činnost, vyloučit ale nemůžeme ani rasovou nadřazenost Germánů, proti zaostalým Slovanům, jelikož se často jednalo o vesničany, ať již v Srbsku, Bosně, nebo Haliči. Že i čeští vojáci byli svědky těchto poprav, dokazují fotografie pořízené pěšákem, Jaroslavem Žílou. Jaroslav Žíla (1892-1970) pocházel z Vizovic a dokumentoval dění již od konce roku 1914. Jeho příběh začíná v listopadu 1914, kdy fotografuje smějící se rakouské vojáky, při odjezdu na ruskou frontu. Na dalších fotografiích vojáci mašírují po pontonových mostech přes Dunajec na Haliči, ale záhy již Žíla dokumentuje popravy údajných ruských špionů. Obzvlášť drasticky působí snímky popravených mužů v městečku Kovel ve Volyni (dnes Ukrajina). Jeho fotografie tvoří ucelený a o to děsivější příběh. Jaroslav Žíla byl později nadšeným badatelem a vlastivědným pracovníkem. Působil jako ředitel Okresního muzea v Novém Jičíně. Jeho studie Požaha je věnována Keltům na Novojičínsku. Do jeho díla patří také sbírka povídaček napsaná ve valašském nářečí Zmjata.
Vraťme se ale k popisu opatření proti civilnímu obyvatelstvu. Dalším důvodem, proč se vojáci uchylovali k těmto represáliím, mohly být pokus zastrašit civilní obyvatelstvo. Obdobně se totiž chovali němečtí vojáci, v Belgii vyčlenili velké množství civilistů, často ranní a významné občany města, jako rukojmí. Pokud se situace zvrtla a někdo po německých vojácích vystřelil, nebo hrozilo vyostření situace, neváhali němci všechny popravit. Často se ale jednalo o nedorozumění nebo odražené střely z fronty. Už v srpnu 1914 německá armáda povraždila v belgické Lovani 248 civilistů a zničila starobylou městskou knihovnu. Jednalo se o zrod nového stylu válčení, kdy terorizování civilistů a kulturní vandalismus se staly pevnou součástí válečných aktivit. Němečtí vojáci rovněž nechtěli za žádných okolností dovolit, aby se opakovala situace z roku 1870 až 1871, kdy se zapletli do zdlouhavých městských bojů, často i proti ozbrojenému civilnímu obyvatelstvu. Byla zde tedy snaha zlikvidovat odpor hned při jakémkoliv náznaku odporu, ideálně ještě dříve. Zkrátka zastrašit potencionální útočníky. Pro Němce totiž bylo důležité, udržet plynulost postupu a nemohli si dovolit vázat v zázemí velké vojenské posádky, které by udržely na dobitém území klid. Vzhledem k tomu, že Rakousko-uherská armáda převzala mnoho postupů od svého většího spojence, patrně tomu nebylo jinak ani v tom, jak se chovat k civilistům na okupovaném území. Paradoxem ale je, že obdobně se vojáci chovali i na vlastním území. Přesněji řečeno, armáda nevěřila ani vlastnímu obyvatelstvu, při hranicích bojové zóny. Popravováni tak byli často i občané Rakousko-uherské říše, méněcenní a nespolehliví Bosenští Srbové, Rusíni a Lemkové z Haliče. Pokud se vrátíme do Srbska, tak již v prvních dnech války, proběhly hromadné popravy civilistů, žen i dětí v zabraných vesnicích. Běžné bylo popravování desetiletých kluků oběšením. Rakouská armáda prvně předváděla, co může čekat poražené národy a hlavně Slovany v příští válce. Jednalo se o plánované akce, které vyvrací tvrzení, že se jednalo o odvetu za partyzánskou činnost.
Nesmíme ale opomenout ani tento aspekt. Často se vojáci mstili za neúspěchy v boji a hledali zrádce v civilním obyvatelstvu, které vojákům spíše připomínalo nepřítele, ať již řečí nebo vzhledem. V létě 1914 byli útočníci poraženi armádou generála Stepa Stepanioviče, ale po jejich zahnání a obsazení města Šabac, ihned následovaly masakry civilního obyvatelstva, ty proběhly 17. srpna 1914. Nepřehledný terén severního Srbska byl rovněž ideálním prostředím pro rozpoutání partyzánské války, do níž se zapojovali i civilisté. Velitelé rakouských jednotek neokázali najít recept jak čelit tomu, že jejich vojáci byli pobíjeni palbou z korun stromů, ze zálohy a z léček. Mnoho raněných vojáků bylo ubito vesničany jako vzteklá zvěř a nálezy brutálně zohavených těl spolubojovníků, změnily pohled mnoha vojáků na nepřítele. Nálezy zohavených těl vlastních vojáků vedli k tomu, že se rakouské jednotky uchýlily k nekontrolovatelným popravám zajatých lidí se braní v ruce nebo jen podezřelých z přenášení zpráv srbským jednotkám. Ač se druhá strana chovala stejně, z Rakousko-uherské strany je horší to, že zmíněné jednání bylo nade vší pochybnost zakotveno i v rozkazech vyšších velitelů, čímž získalo zdání legitimity. Podobná situace byla rovněž na Haliči, kde koncem léta 1914 došlo k zhroucení rakouské armády a bylo nutno najít viníky. Velitelé Rakousko-uherské armády se rozhodli odsunout z blízkosti fronty, všechny nespolehlivé obyvatele, především Rusíny a Lemky. Poblíž slovinského Grazu byl pro tyto civilisty vybudován koncentrační tábor Thalerhof. Nejednalo se o tábor vyhlazovací, ale i tak zde zemřely nebo byly zavražděny tisíce lidí. Obvinění, kteří nebyli popraveni na místě, byli napěchováni do železničních vagonů a odvezeni do tábora Thalerhof. Nejprve zde spali na holé zemi, museli si postavit dřevěné baráky a následně byli využiti na práci. Vězni byli často hromadně popravováni. Jen v roce 1915 bylo zabito a zemřelo na úplavici více než 1 300 vězňů. Vězňové i jejich zástupci protestovali, až byla vytvořena komise, která měla věc vyšetřit. V roce 1917 byla předána zpráva vládě ve Vídni, tam však nebyl zájem věc vyšetřit a utrpení a vraždění pokračovalo dále. Koncem války se již o masakrech páchaných vojáky k. u. k. armády, veřejně vědělo. Polský poslanec v rakouském parlamentu Daszyński, si stěžoval, k jakému vraždění obyvatelstva došlo po příchodu vojska do Haliče a hovořil o 30 000 až 60 000 oběšených. Na základě zpráv z tisku z roku 1917 se o této stížnosti zmínil i Masaryk, v memorandu americkému politikovi Robertu Lansingovi dne 26. 6. 1918.


Zdroje:
Holzer Anton - Das Lächeln der Henker (2008)
http://palba.cz/viewtopic.php?f=215&t=4238
http://sciencev1.orf.at/news/153086.html
https://www.valka.cz/14798-Zivot-boj-a- ... vlajkami-2
https://www.valka.cz/14799-Zivot-boj-a- ... vlajkami-3
http://ww1.habsburger.net/en/chapters/w ... rt-martial
https://inserbia.info/today/2014/01/ima ... i-emerged/
http://www.sueddeutsche.de/politik/foto ... .1890992-2
https://www.welt.de/kultur/article27120 ... riegs.html
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/hist ... 89603.html

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
500_800_vlk28.jpg
640_800_vlk31.jpg
536_800_vlk35.jpg
Naposledy upravil(a) Rase dne 20/6/2022, 18:15, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Wolf
rotný
rotný
Příspěvky: 81
Registrován: 20/3/2016, 11:56
Bydliště: Košice

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Wolf »

Veľmi zaujímavé a cenné informácie k tejto téme sa dajú nájsť v knihe Samuela Činčuráka: "Vojna. Malé poznámky z môjho života na bojišti v rokoch 1914 – 1918". Autor ako vojak zažil a popísal čo sa dialo na srbskom, ruskom a talianskom fronte predovšetkým v tyle. Niektoré pasáže nie sú pre slabšie povahy... Úryvky sú k dispozícii v blogu p. Šestaka https://misosestak.blog.sme.sk/t/110562/sprh
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Pátrač »

NO tak si myslím, že i když článek akceptuji jako velmi zajímavý a rozhodně přínosný, nemám úplný pocit, že s ním mohu souhlasit v plné míře.

Primo: nemyslím si že, by někdo a priory vnímal rakousko-uherské vojáky jako rytíře bez bázně a hany. Možná nějací monarchisté ale jinak asi moc takových není.

Secundo: rakousko-uherští vojáci se dopouštěli válečných zločinů a to nikdo nezpochybňuje. Já sám jsme o nich psal jak v souvislosti se srbskou frontou tak i frontou proti Rusku. Přesný rozsah jsem neznal ani neznám ale rozhodně jsem to netajil a v knihách našich autorů i zahraničních je to naprosto běžné k nalezení. Na poctivosti autora je potom dána i nějaká kvantifikace.

V rámci Velké války se zvěrstev dopouštěla r-u armáda, německá armáda, srbská armáda, bulharská armáda na jejíž vrub patří většina povražděných srbských civilistů ale skoro nikdy se tak o ní nemluví. A potom samosebou další a další. Stačí se podívat jen tak letmo do Gilberta nebo Harta.

Ke stému výročí rozpoutání Velké vály probíhala celou republikou jakási modelová výstava po muzeích a tam se tomu věnoval autor také ale dost to zneužíval - například fotky pověšených srbských komitů vydával za pověšené legionáře na italské frontě. Vše co jsi potom popsal v poslední části o srbské frontě, je naprosto pravdivé. Ale fakt nemám pocit, že by to někdo tajil.

Dobrá práce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Rase »

Pátrač:
Z tvojí práce jsem právě taky vycházel a částečně kvůli tomu i vznikl tento text, který měl za cíl původně popsat jen chování na Haliči (pak jsem to ale rozšířil i o Srbsko). vycházel jsem i z Rakouských zdrojů (pár let starých), které byly snad až moc kritické. To samé různé zdroje z tuzemska. Tak nějak jsem se to snažil profiltrovat do alespoň trochu srozumitelné podoby, bez nějakého očerňování to zasadit do tehdejších reálií. Chtělo by to inějaké citace samotných vojáků ze Srbska nebo Haliče, aby bylo vidět, pod jakým tlakem byli samotní pěšáci. Navíc vrchní velitelství armády, jak R-U tak i Německa, se domnívalo, že krutost civilisty zastraší a odradí od nepřátelské činnosti.
Hlavně mi šlo o to, ukázat, že samotná válka v níž bojovali naši předkové, nebyla tak malebná a gentlemanská, jak se občas zdá ze starých fotografií. Nejde se divit, proč o zážitcích veteráni nechtěli vyprávět...

Wolf:
na těch stránkách sice nejsou přímo popravy atd. ale chování lidí je tam hodně mrazivé. Přijde mi, že se všechno točilo kolem jídla a jeho zneužívání ku všemu možnému (ovládání lidí). Přesně tak, jak se říká, že jediný rozdíl mezi člověkem a zvířetem jsou dvě teplé večeře. Za kousek chleba tehdy udělal kde kdo cokoliv, jinak prostě chcípl hlady. Chování nižších důstojníků v vlastním vojákům hodně připomíná chování sovětských důstojníků k podřízeným při jejich nedávném pobytu v ČSSR. Tak nějak jsem si říkal, že to tak v C. a K. armádě nebylo, ale bohužel bylo.

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od 950 »

Co se týká Srbska, řada srbských vojáků, zapomenutých v rak.-uh. armádou okupovaném týlu bojovala dál jako partyzáni a s nimi často i mnoho civilistů, včetně žen a starších dětí. Docházelo k přepadům zásobovacích či raněné rak.-uh. vojáky odsunujících kolon. Zajatci byli často mučeni, zohaveni nebo jim byla uříznuta hlava. Partyzán v civilu = terorista a na toho se nevztahovaly žádné ženevské konvence. Za války byl v týlu okupované země automaticky výjimečný stav či stanné právo a to dávalo hlídkujícímu polnímu četnictvu či vojákům právo zastřelit podezřelou osobu bez soudu. Když rak.-uh. vojáci viděli své kamarády ve zbrani tak, jak s nimi naložili srbští komité, tak se nasr... a konali ze msty jak konali. Ani já bych nebyl jiný, k tomu se přiznávám. Když v Belgii bylo stříleno z oken belgickými civilisty na procházející německé vojáky, není se co divit, že i oni se nasr.... Za války je normální, že ten, kdo spolupracuje či jinak pomáhá nepříteli je trestán na hrdle. Excesy se ale děly a dějí do dnes. V každé armádě se projeví sadismus jednotlivců, zvláště, mají-li moc a nejsou-li za to potrestáni. Kdybych byl voják v c. a k. armádě a vyběhl na mne kluk s puškou, bylo by mi fuk, že má jen třeba 10 let a sejmul bych ho. Copak se jen proto, že je to dítě, musím nechat sám zastřelit??? Je to vina jeho rodičů, jejich zodpovědnost, že ho vyslali nebo třeba jen nechali dělat takovou partyzánštinu. A ten, kdo nosil partyzánům různé vzkazy z c. a k. armádou obsazené vesnice, nebo jim nosil jídlo, ten byl spolupracovník, tedy jasný nepřítel, takže rovněž trestně postižitelný na hrdle..
A pokud takový komita přede mnou uteče do nějaké chalupy, já ji mám od něho čistit, dobývat ji a riskovat? Proč? Tak chalupu vypálím a pokud v chalupě jsou další lidé, jde to na vrub komity-partyzána, že ohrozil obyvatele té chalupy tím, že se tam skryl a pokud jej ukryli sami, mohou si za to sami.
Pokud je na okupovaném území vydána vyhláška o zákazu držení střelných zbraní a když pak okupační armáda udělá občas domovní prohlídky, nemůže se takový držitel ilegální zbraně divit, že ho postaví ke zdi.
Pokud jde o ty bezcitné vyšší poddůstojníky či subalterní důstojníky, kteří honili bezohledně své vojáky na šturm...? Dělali to úplně ve všech armádách. Když prolomila rak.-uh. armáda a něm. 14. armáda italskou frontu u Kobaridu a valily se do italského vnitrozemí, mnoho set italských vojáků bylo zastřeleno za zbabělost, protože se nechtěli zastavit a bránit postupu nepřítele.
Wolf
rotný
rotný
Příspěvky: 81
Registrován: 20/3/2016, 11:56
Bydliště: Košice

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Wolf »

Rase píše: Chtělo by to inějaké citace samotných vojáků ze Srbska nebo Haliče, aby bylo vidět, pod jakým tlakem byli samotní pěšáci.
Zatiaľ som nenarazil som na žiadne svedectvá vojakov alebo dôstojníkov, ktorí by sa na popravách zúčastňovali. Myslím, že zo zrejmých dôvodov by sa nikto k takým veciam nepriznával. Známe sú len svedectvá vojakov, ktorým sa to nepáčilo, ako som uviedol v predchadzajúcom komentári resp. svedectvá obetí.
Narazil som na niekoľko zaujímavých zdrojov k C. a K. armáde a jej chovaniu v Srbsku:
Report upon the atrocities committed by the Austro-Hungarian army during the first invasion of Serbia
textsHow Austria-Hungary waged war in Serbia : personal investigations of a neutral
a niekoľko ďalších kníh, hlavne o nemeckých zverstvách: https://archive.org/search.php?query=su ... %22&page=2

Zaujal ma hlavne prvý zdroj, z ktoréhy by som preložil, pokiaľ Rase súhlasí, priebežne par strán pre anglicky nehovoriacich kolegov. Su tam zachytené osobné svedectvá tých čo prežili.

950 píše:Co se týká Srbska, řada srbských vojáků, zapomenutých v rak.-uh. armádou okupovaném týlu bojovala dál jako partyzáni a s nimi často i mnoho civilistů, včetně žen a starších dětí. Docházelo k přepadům zásobovacích či raněné rak.-uh. vojáky odsunujících kolon. Zajatci byli často mučeni, zohaveni nebo jim byla uříznuta hlava. Partyzán v civilu = terorista a na toho se nevztahovaly žádné ženevské konvence. Za války byl v týlu okupované země automaticky výjimečný stav či stanné právo a to dávalo hlídkujícímu polnímu četnictvu či vojákům právo zastřelit podezřelou osobu bez soudu. Když rak.-uh. vojáci viděli své kamarády ve zbrani tak, jak s nimi naložili srbští komité, tak se nasr... a konali ze msty jak konali. Ani já bych nebyl jiný, k tomu se přiznávám. Když v Belgii bylo stříleno z oken belgickými civilisty na procházející německé vojáky, není se co divit, že i oni se nasr.... Za války je normální, že ten, kdo spolupracuje či jinak pomáhá nepříteli je trestán na hrdle. Excesy se ale děly a dějí do dnes. V každé armádě se projeví sadismus jednotlivců, zvláště, mají-li moc a nejsou-li za to potrestáni. Kdybych byl voják v c. a k. armádě a vyběhl na mne kluk s puškou, bylo by mi fuk, že má jen třeba 10 let a sejmul bych ho. Copak se jen proto, že je to dítě, musím nechat sám zastřelit??? Je to vina jeho rodičů, jejich zodpovědnost, že ho vyslali nebo třeba jen nechali dělat takovou partyzánštinu. A ten, kdo nosil partyzánům různé vzkazy z c. a k. armádou obsazené vesnice, nebo jim nosil jídlo, ten byl spolupracovník, tedy jasný nepřítel, takže rovněž trestně postižitelný na hrdle..
A pokud takový komita přede mnou uteče do nějaké chalupy, já ji mám od něho čistit, dobývat ji a riskovat? Proč? Tak chalupu vypálím a pokud v chalupě jsou další lidé, jde to na vrub komity-partyzána, že ohrozil obyvatele té chalupy tím, že se tam skryl a pokud jej ukryli sami, mohou si za to sami.
Pokud je na okupovaném území vydána vyhláška o zákazu držení střelných zbraní a když pak okupační armáda udělá občas domovní prohlídky, nemůže se takový držitel ilegální zbraně divit, že ho postaví ke zdi.
Pokud jde o ty bezcitné vyšší poddůstojníky či subalterní důstojníky, kteří honili bezohledně své vojáky na šturm...? Dělali to úplně ve všech armádách. Když prolomila rak.-uh. armáda a něm. 14. armáda italskou frontu u Kobaridu a valily se do italského vnitrozemí, mnoho set italských vojáků bylo zastřeleno za zbabělost, protože se nechtěli zastavit a bránit postupu nepřítele.
Suhlasím s tým, že každý vojak má právo ochraňovať svoj život (aj proti nepriateľsky naladenému civilnému obyvateľstvu) avšak určite nesúhlasím s tým, aby hneď "strieľal po všetkom čo sa len pohne". Myslím, že nikomu sa nepáči, čo sa u nás dialo v 1938-1945 alebo 1968 a nemalo by sa nám páčiť ani to čo sa dialo v 1914-1918 hocikde v Európe. Trýznivé popravy civilistov spôsobom ako popísal Rase (umieranie 10 minút) navyše bez súdu určite neboli nevyhnutné a 100% nepomáhali zachovaniu pokoja na obsadenom území, ba práve naopak. Tak isto popravy detí sú neakceptovateľné. Ak mal byť niekto popravení, mali to byť zodpovední, ktorí zneužili to dieta na vojnové účely (nemyslím teraz ozbrojené deti, brániť sa v tomto prípade je adekvátne).
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Pátrač »

Rase - v pořádku, já chtěl jen naznačit fakt, že v této válce se kruté jednání s obyvatelstvem stalo už tolerovaným - pokud šlo spontánně od spoda a nebo dokonce preferovaným - pokud o tom rozhodlo vyšší velení - postupem. S tím co jsi uvedl do odpovědi plně souhlasím.

Je to nechtěná pandořina skříňka a pokud ji takto otevřeš, je to vždy síla, což se ukazuje už nyní. Ale je to potřebné téma.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Rase »

Wolf:
určitě přelož, budu jenom rád.

950:
jde o to, že Rakušané, stejně tak jako Němci, už od počátku války táhli s tím, že chtějí obyvatele zastrašit, brali se rukojimí, kteří byli okamžitě popraveni, pokud došlo k sebemenšímu zádrhelu, nebo nedorozumění. Ono kdy se podíváš, jak se Němci chovali v rámci operace Alberich (1917) - zdevastování kusu území, při stažení na Siegfiedovu linii. Občas to hraničilo až s teatrálností - hlavně cynické vzkazy pro nepřítele atd. Německý vztah k civilistům na Západě byl hodně zvláštní, na Východě to bylo ještě posíleno kulturní rozdílností oproti zaostalým a chudým domorodcům. Paradoxně to samé najdeme u R-U armády, byť s těmi lidmi žili ve stejném státě (!) Přitom je zavírali do koncentráků - přitom muselo být jasné, že v takových podmínkách propuknou nemoci atd.
Pokud jde o popravy, tak chápu že se vynervovaní vojáci nechali unést a popravovali podezřelé existence rovnou sami, je to logické, ale nejsem si úplně jistý obhajováním poprav v zázemí. Uznávám ale, že většina těch poprav asi bylo odůvodnitelných a provedeny demonstrativně jako varování domorodcům. Pokud jde o preventivní popravy, rozhodně bych nechtěl být v kůži domorodců, přes jejichž vesnici se prohnala párkrát fronta - to už tam nemohl zbýt nikdo. Přitom podle vyprávění vojáků to nebylo nic zvláštního a civilisty neevakuovala ani jedna strana

Obrázek
vojenský lékař zjišťuje, zda u popraveného došlo k úmrtí (1917)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od 950 »

Samozřejmě, že takové to zabíjení nevinných lidí pro výstrahu jako exemplární trest, to je svinstvo a válečný zločin. A vyvraždění celé vesnice jen proto, že se tam skrýval jeden partyzán s vysílačkou, to je pak jako dle Stalinova rčení, že když se kácí les, tak prostě létají třísky a nebo že největším problémem jsou lidi, takže kde nejsou lidi, není problém, takže také svinstvo. Ovšem ti, kteří toho partyzána vědomě ukrývali se nemohli divit. Ano, zcela souhlasím, že za posílání dětí do války může jednak režim, tedy tzv. vojenští mocipáni a pokud je země okupovaná, pak jsou to ti, kdo za dítě odpovídají. Jenže je tu problém... Rodiče spolupracující s partyzány do věci zapojí řekněme 12 letého syna. Ten bude chodit za partyzány do lesa s jídlem a bude dělat spojku. Když jako okupant kluka chytím, měli by jít ke zdi jeho rodiče a né kluk. Jenže tím v klukovi proti sobě vzbudím ještě větší nenávist a tak z čistě praktického, ale zároveň neetického hlediska je pro mne jakožto okupanta výhodnější zastřelit rodiče i kluka. Je to zlé, ale bohužel, válka je válka a účel v ní světí prostředky. Samozřejmě, riskuji, že pokud tu válku prohraji, budu za to souzen, ale kdo jde do války předem kalkulujíc, že ji prohraje? Každý myslí, že zvítězí a vítěze nikdo soudit nebude.

Ale co si budeme povídat, tady na pohovce v papučích se to hezky moralizuje a rozumbraduje, tedy i odsuzuje, ale kdyby se kdokoliv z nás v té situaci ocitl....nóóó..., těžko hovořit, jak bychom se chovali.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Pátrač »

Rase píše: 950:
jde o to, že Rakušané, stejně tak jako Němci, už od počátku války táhli s tím, že chtějí obyvatele zastrašit, brali se rukojimí, kteří byli okamžitě popraveni, pokud došlo k sebemenšímu zádrhelu, nebo nedorozumění.
Rase, osobně si zásadně nesouhlasím s tímto tvrzením a myslím, že ani Němci, ani Rakousko-uherská armáda nešly do války s tím, že by měli vypracovanou metodiku kdy a jak zabíjet civilisty na základě. Rakušané si mysleli, že Srby utlučou čepicemi a válka měla skončit do dvou měsíců. Němci chtěli být na vánoce doma taky.

Proč potom plánovat jak vraždit civilisty?.

Na srbské frontě se k tomu dospělo díky aktivitám komitů - tito houževnatí partyzáni napáchali mnoho škod a poté co zlikvidovali ze zálohy nemálo rakouských důstojníků, začalo to, co s vedením války dle nějaký regulí nemá co moc činit. na východní frontě to bylo obdobné - povraždění ranění vojáci, a najednou viděli nepřítele všude. Potom se z toho stal zvyk a jednoduchá metoda jak se zbavit frustrace na úkor neviných lidí.

Prostě odmítám uvěřit tomu, že by šlo o prvoplán. Ale mohu se plést.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Rase »

Já tohle zkrátka vidím u Německé armády, kdy, jak jsem psal, si nemohli dovolit zdržovat se při postupu skrz Belgii atd. Přeci jen rukojmí co brali, nebyli jen tak ledajací kolemjdoucí, ale elita města / vesnice, která potenciálně mohla organizovat i odpor. Němci navíc potřebovali udržet lidi ve strachu z odplaty, pokud by se pokusili ohrožovat zásobovací kolony, kterým nemohli zajistit potřebnou ochranu (potřebovali vojáky v boji, ne k hlídání kdejaké vesnice).
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Pátrač »

Pokud německá armáda takto postupovala od prvního dne války tak je to skutečně prvoplán. Inu až bude čas, musím se na to trochu podívat, aby to nebylo z mé strany nějaké přání. Tedy co se týká armády R-U monarchie.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od jmodrak »

Zločiny RU armády sú dávno zmapované a zabudnuté. Tak ako celé mocnárstvo. O tom, že plánovaná "pomsta za Ferdinanda" mala požehnanie z najvyšších miest, niet pochýb. Už na začiatku vojny sa tvorili jednotky určené na "zúčtovanie". Vojnové zločiny počas 1.sv.v. v Belgicku, Francúzsku, Ukrajine, Srbsku a Haliči však prekrylo ešte "sofistikovanejšie vraždenie" po nej. Fakt, že málo Čechov prišlo do styku s popravami súvisy aj s odporom vojakov z Čiech ich vykonávať. Tak ich velenie radšej zverovalo "vernejším jednotkám". Obesenie 2 jednoročákov c.a k. 91. pluku, ktorý odmietali vešať Srbov, zahrdusený cigán, čo vešal za cigarety sú románovo spracované osudy českých vojakov. Menej známe sú osudy napr. Josefa Svobodu (brat L.S.), ktorý dostal "špargle"- uviazanie, keď odmietol robiť exekúciu proti Srbom. Trest nevydržal a umrel. Poľný podmaršál a veliteľ divízie Ján Diviš bol zase "oddejíti", keď akosi protestoval proti rozkazom pre je ho divíziu, ktoré prišli zhora. Dať mu špargle sa akosi nehodilo.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12966
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Rase »

jmodrak:
díky moc za zajímavé doplnění, právě ten český pohled je to o co mi šlo - skvělé.
Zrovna dneska jsem našel pěkný obrázek onoho "uvázání" vypadá to jako nějaké kruté mučení a vlastně i bylo, jednalo se ale o běžný trest v Rakousko-uherské armádě.
Nemalá část našich předků si jej vyzkoušela na vlastní kůži, pokud usnuli na stráži, snědli přidělenou konzervu dřív než dostali rozkaz, nebo se jinak provinili vůči nařízení.
V tomto případě se jedná o uvázání v zajateckém táboře, jelikož v pozadí jsou vidět Ruští vojáci.

http://www.palba.cz/album/displayimage.php?pid=24859

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od 950 »

Rase: Pokud voják za války usnul ve stráži? Pak toto byl velice mírný trest... Za to by měl být zastřelen.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od jmodrak »

950 píše:Rase: Pokud voják za války usnul ve stráži? Pak toto byl velice mírný trest... Za to by měl být zastřelen.
On to bol v podstate trest smrti. Niečo ako ukrižovanie. Záležalo v podstate na veliteľovi, aký stupeň trýznenia určí.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od parmezano »

Podle mýho dědy se to mu říkalo " špangle" , prý je taky dostal
Obrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Alfik »

Jen pro připomenutí: Rakušáci v Srbsku, stejně jako Němci v Belgii, měli hovno co dělat. Vina je jednoznačně na nich, i za činy které proti nim prováděl odboj. Už sama slova "odboj" a "okupant" nám asi něco naznačují...
Takže trestat nevinné civilisty za viny jiných, tedy odbojářů, a nadto vůbec trestat odboj (vč. těch co jej skut. provádějí), je prasárna nejvyššího ranku. Ne že bychom ji neviděli furt a pořád...
Ostatně "špangle" za snězení konzervy mimo rozkaz už nám samo ukazuje morální "kvality" těch, co honí jiné na jatka a ještě si vymrčují. Ani se těm Vulkáncům nedivím že na tudle planetu nelezou.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od 950 »

Alfíku, OK, ale pak co mají co dělat bílí Evropané v Americe, co mají co dělat Arabové v Palestině, co mají co dělat Češi v této kotlině, když tu byli Markomani a Kvádové (germánské kmeny)? A co tu měli co dělat Markomani a Kvádové, když tu předtím žili Keltové.? Takhle to brát nemůžeš. Šlo o regulérní válku, řádně vyhlášenou dle všech regulí. Chile také válčilo s Peru a Bolívií a zvítězilo a anektovalo jim územím takže Bolívie je dnes bez moře. To by pak měla Itálie Rakousku vrátit Jižní Tirolsko. Mluví se tam Německy a jde v podstatě o okupované území. Byla to Itálie, bývalý spojenec Rakouska-Uherska, která mu proradně z vychcanosti vyhlásila válku. Jenže za vydatné pomoci Anglie, Francie i USA zvítězila a jak známo, vítěze nikdo neodsuzuje. Třeba roku 1975 zabrala Indonésie Východní Timor. Timořané se bránili v partyzánských oddílech, jenže Indonésané je krutě pronásledovali, popravovali, vypalovali vesnice. Z 800 000 obyvatel jich do roku 1992 na 100 000 povraždili. A ti slavní ochránci lidských práv, USA a Austrálie Indonésii dodávali zbraně, mlčely a když se stížnost projednávala v OSN, tak ji vetovaly. Prostě špína, špína, špína na entou...
Co měla Indonésie co dělat ve Východním Timoru???
Hele, chápu tvé rozhořčení, ale věř, že když tohle budeš hlásat i na veřejnosti, tak ti, kteří rozhodují tě buď umlčí a nebo se ti vysmějí. Svět nezměníš a lidská hamižnost i touha vládnout a ovládat je nesmírná. PS: Vulkánci sem nelezou, ale věř, že Klingoni by neváhali...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Rakousko-uherské válečné zločiny

Příspěvek od Mirek58 »

Válka je holt válka.
Jenom WWI se "malinko" změnila proti očekávání a dosavadním válečným zkušenostem.
Dlouho byly mírové časy- Belle Époque-, celá generace v ní vyrůstala.
Dříve ten kdo měl smůlu, nebo štěstí, byl voják a s s vojákem odnaproti si to rozdával na omezeném území. Civilové to se zájmem sledovali, fandili, nebo smutnili.
Jenomže najednou se armády rozvinuly do šíře a jako šoková vlna žádný kout v ose postupu nebyl vynechaný.
A z diváků/fandů se stali účastníci se všemi důsledky.
Na to žádná armáda nebyla připravená, nikdo se tím nezabýval.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“