Poslední dny Emdenu (1)

Moderátor: Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Poslední dny Emdenu (1)

Příspěvek od jarl »

Poslední dny Emdenu

díl první

Bitva u Penangu

Obrázek
Nejznámější německou přepadovou lodí z období Velké války je bezesporu lehký křižník EMDEN, jenž pod vedením fregatního kapitána Karla von Müllera na podzim 1914 potopil šestnáct obchodních lodí a několik dalších zajal a přeměnil na zásobovací plavidla, takže se po legendární „jižanské“ ALABAMĚ, stal nejznámějším novodobým korzárem. Není divu, že zprávy o jeho eskapádách fascinovaly čtenáře a zvyšovaly náklady listů po celém světě. Zatímco němečtí žurnalisté jásali, britští nešetřili kritikou na adresu slavného Královského námořnictva, které jej nedokázalo dopadnout, třebaže se do honby za nepolapitelným nájezdníkem zapojily i francouzské, japonské a ruské válečné lodě (1).

Obrázek
Karl von Müller

Korzár narušoval námořní přepravu v Indickém oceánu a komplikoval plánovaný transport australských a novozélandských vojsk do Evropy. Není tedy divu, že W. Churchill, jakožto první lord admirality, pobízel velitele dohodových námořních sil k větší aktivitě, a to ještě netušil, že EMDEN se na svůj nejslavnější čin teprve chystá. Němci 16. září zkontrolovali norský parník DOVRE, od jehož kapitána se dozvěděli, že v malajském Penangu kotví francouzské válečné lodě, z čehož Müller odvodil, že nepřítel nechráněný přístav využívá jako provizorní námořní bázi a rozhodl se na něj v příhodný okamžik udeřit.

Smělý záměr odložil na neurčito a v první polovině října EMDEN destruoval námořní přepravu mezi Cejlonem a Lakadivami. Teprve pak usoudil, že je načase změnit operační oblast a zaútočit na Penang. Korzár obeplul Cejlon a 25. října se přiblížil k Nikobarským ostrovům. Nejprve bylo nutné doplnit zásoby paliva, takže následující den přeložili z doprovodného parníku BURESK (2) 480 tun výtečného cardiffského uhlí, načež křižník zamířil k Malackému průlivu. Müllerovi podřízení tušili, že velitel chystá nějaký odvážný kousek, neboť v uplynulých dnech celé hodiny studoval plavební příručky, nařídil provést cvičné střelby a prověrku bojové připravenosti, třebaže o jeho záměrech se zatím pouze dohadovali.

Obrázek
Lehký křižník Emden

Teprve ráno 27. října svolal důstojnickou poradu a odpoledne dostalo mužstvu rozkaz nastoupit na palubu. Námořníci dychtivě očekávali další vývoj událostí, třebaže tušili, že tentokrát půjde do tuhého. Dozvěděli se, že EMDEN v noci vnikne do Penangu a napadne nepřátelské válečné lodě. Posádka plán přijala s nadšením. Už žádné zajímaní bezbranných parníků, ale ostrá akce, ve které mohou získat Železný kříž. Sláva kapitánovi!

Křižník po setmění vplul do Malackého průlivu. Nebylo kam spěchat, neboť útok měl proběhnout za úsvitu, kdy jak známo bývá bdělost hlídek podrobena nejtěžší zkoušce. Němci roztopili všechny kotle, vyvěsili britskou válečnou vlajku a vztyčili falešný čtvrtý komín, aby korzár připomínal křižníky Královského námořnictva. Většina mužů spala a na bojová stanoviště nastoupili až po půlnoci, kdy loď přešla na nejvyšší stupeň pohotovosti. Velitel nechtěl hnát své podřízené do boje s prázdnými žaludky, tudíž nechal podávat mimořádnou porci oblíbené mléčné polévky, a posádka se převlekla do čistých uniforem (3).

Obrázek
Nadporučík Julius Lauterbach

Müller doufal, že se mu podaří překvapit francouzské pancéřové křižníky DUPLEIX a MONTCALM, proti nimž by toho jeho 10 děl ráže 105 mm mnoho nezmohlo, tudíž vsadil na útok torpédy. Ve dvě hodiny se na obzoru objevilo světlo majáku a Němci se už nemuseli spoléhat jen na noční dalekohledy a navigační umění nadporučíka J. Lauterbacha, jenž přístav před válkou několikrát navštívil.

Penang leží v Malackém průlivu na východním pobřeží stejnojmenného ostrova. Na vnitřní rejdu bylo možné proniknout dvěma kanály; jižní nebyl pro větší lodě dostatečně hluboký, takže stačilo střežit severní široký toliko několik set metrů. Funkci velitele přístavu vykonával fregatní kapitán Macintyre, jehož bezpečnostní opatření byla polovičatá. Sice zorganizoval strážní službu, ale majáky, navigační bóje a přístavní světla zářila jako v mírových časech. Na moři v noci hlídkoval jeden torpédoborec a před přístavem křižoval neozbrojený lodivodův člun, jenž měl při spatření podezřelé lodě odpálit signální světlici. Na vnitřní rejdě, kromě tuctu obchodních plavidel, kotvily čtyři válečné jednotky. Francouzské torpédoborce PISTOLET a FRONDE společně s dělových člunem D´IBERVILLE podléhaly fregatnímu kapitánovi Audemardovi, ale jedinou jednotku, jež se mohla EMDENU rovnat, představoval ruský chráněný křižník ŽEMČUG.

Obrázek
Torpédoborec Mousquet

Žemčug v překladu znamená perla, ale navzdory svému jménu se nejednalo o loď oslnivé bojové hodnoty, třebaže 8 kanónů kalibru 120 mm převyšovalo hodnotou boční salvy kterýkoliv německý lehký křižník. Andrejevská vlajka na něm poprvé zavlála v r. 1904 a po bojovém křtu v rusko-japonské válce sloužil v Sibiřské flotile. V září 1914 se na žádost viceadmirála T. Jerrama společně s ASKOLDEM přesunul na Indický oceán, aby doprovázel dohodové konvoje a pátral po nepřátelských korzárech. Jeho velitelem jmenovali kapitána 2. stupně I. A. Čerkasova a tento nesnášenlivý aristokrat od vyhlášení války udivoval podřízené naprostým ignorováním bezpečnostních předpisů. Při radiotelegrafické komunikaci s ASKOLDEM např. odmítal šifrovat odesílané depeše s odůvodněním, že „ruštině stejně nikdo nerozumí“, a během zauhlování u Andamanských ostrovů odvedl pět důstojníků na břeh, třebaže panovalo podezření, že se ve zdejších vodách zdržuje EMDEN. Pozdější vyšetřováni dokonce odhalilo, že s předstihem informoval manželku o přístavech, které měla jeho loď navštívit.

Své pověsti svérázný kapitán dostál i v Penangu, kde plánoval provést údržbu strojů a čištění kotlů. ŽEMČUG dostal za úkol střežit přístup na vnitřní rejdu, ale Čerkasov jej nezakotvil tak, aby plnou boční salvou ovládal vplav do přístavu, a navíc přikázal většinu pohotovostní zásoby střeliva zamknout do muničního skladu, takže na palubě zůstalo jen dvanáct projektilů. K boji byla připravena pouze dvě děla a páru dodával toliko jeden kotel, což sice stačilo k výrobě elektřiny pro běžnou potřebu, ale nikoliv pro obsluhu muničních výtahů.

Obrázek
Chráněný křižník Žemčug

Když se s poměry na křižníku seznámil přidělený britský styčný důstojník, bezmocně pokrčil rameny a v duchu zásady „komu není rady, tomu není pomoci“ raději odešel spát na břeh. Stejně se zachoval i bezstarostný Čerkasov. V 18:00 předal velení prvnímu důstojníkovi nadporučíku N. V. Kulibinovi a pod záminkou zdravotních potíží (údajně trpěl bolestmi nohy) odešel na břeh. Jenomže nezamířil k lékaři, ale do hotelu Eastern & Oriental, kde se téhož dne ubytovala jeho manžela, v jejímž náručí hodlal strávit vášnivou noc.

Ani francouzské lodě nebyly připravené k boji. Na D´IBERVILLE rovněž opravovali stroje a pouze jeden torpédoborec stál v tzv. hodinové pohotovosti. Za této situace se Němcům naskytla ideální příležitost k ničivému nájezdu a jedinou možností, jak katastrofu odvrátit, představovala včasná výstraha. Na hlídkujícím torpédoborci opravdu spatřili blížícího se korzára, jenomže pozorovatele ošálil falešný komín (4) a poplach nespustili.

Obrázek
Nadporučík Kulibin

Zatemněný křižník se jako přízračný Bludný Holanďan obezřetně plížil ke spícímu přístavu a ve 3 hod. Müller nařídil zvýšit rychlost na 18 uzlů. EMDEN potkal několik rybářských bárek vyplouvajících na moře a jeden parník plující opačným směrem, ale ty mu nevěnovaly pozornost. Korzár také proplul v těsné blízkosti lodivodova člunu, ale maskování opět zafungovalo a křižník ve 4:50 nerušeně vnikl na vnitřní rejdu. První důstojník Mücke ve svých memoárech vzpomíná: „V ranní mlze bylo možné rozeznat velké množství plavidel v přeplněném přístavu. Na první pohled 'obchodníci'. Ať jsme si protírali oči sebevíc, nikde jsme neviděli nic, co by připomínalo válečné lodě. Už jsme si mysleli, že nájezd skončí neúspěchem, když tu se mezi těmi 'obchodníky' (…) objevila jakási temná silueta bez jakéhokoliv osvětlení. Konečně válečná loď. Za několik minut už jsme byli dostatečně blízko, abychom se o tom přesvědčili.“

Po přiblížení na 1200 m poznali, že se jedná o křižník se třemi komíny a jedním stožárem, ve kterém Müller správně rozpoznal ŽEMČUG. Ruská loď vypadala opuštěně jako by posádka spala, ale strážní důstojník spatřil neznámý křižník se čtyřmi komíny a nechal vzbudit Kulibinova, jenomže než se oblékl, EMDEN udeřil. Na stožár vystoupala válečná vlajka a nadporučík Witthoeft odpálil v 5:18 torpédo z aparátu na pravém boku. Smrtonosný výrobek firmy Schwartzkopff neodvratně směřoval k cíli vzdálenému zhruba 300 m a o 11 sekund později se u zádě ŽEMČUGU zvedl vysoký sloupec vody a spícím přístavem otřásla hromová exploze.

Obrázek
Hellmuth von Mücke

EMDEN snížil rychlost a děla na pravoboku zahájila zničující palbu. Německé projektily probíjely nepancéřovaný trup a průstřely podle Mückeho „bylo vidět protější břeh.“ Dělobití se soustředilo hlavně na předolodí, kde byly kóje mužstva, ale námořníci naštěstí kvůli horku spali přímo na palubě. Protože vodotěsné dveře oddělující jednotlivé lodní sekce zůstaly otevřené, voda hrnoucí se do nitra křižníku rychle zaplavila zadní muniční sklad, kotelnu a strojovnu. Dělostřelba poničila také ošetřovnu a kapitánskou kajutu, kde byly uloženy klíče od magacínů.

Křižník hořel na mnoha místech a protože byla vyřazena dynama vyrábějící elektřinu, zhasla světla. Na ŽEMČUGU vypukla panika a někteří námořníci skočili do moře, ale důstojníci se pokoušeli obnovit pořádek a opětovat palbu. Loď sice utrpěla vážná poškození, zatím se však držela na hladině a bezprostřední nebezpečí potopení nehrozilo. Nadporučík Rybaltovskij zahájil střelbu z děla na zádi a brzy začala odpovídat další zbraň na pravoboku, jenomže EMDEN neutrpěl a jediným výsledkem odvetné palby bylo poškození nevinné obchodní lodě. Děla ŽEMČUGU však brzy zmlkla, neboť Rusům došla munice a námořníci se zatím marně pokoušeli sekerou vylomit zámek u předního magacínu.

Obrázek
Přepadení Penangu

Mezitím se začalo rozednívat, ale Müller se v přeplněném přístavu obtížně orientoval a obával se torpédového útoku. Korzár za pomoci strojů provedl obrat a obloukem se znovu přiblížil k ochromenému křižníku. Hluk boje probudil posádky francouzských lodí, ale ty do boje nezasáhly. Velitel dělového člunu D´IBERVILLE vyběhl na palubu, ale i jej zmátl falešný čtvrtý komín a domníval se, že „ŽEMČUG „zahájil palbu na spojeneckou loď. Proto jsem nechal spustit čluny, abychom pomohli obětem tohoto nepochopitelného omylu.“ Rusové zatím dokázali vniknout do skladu střeliva, ale muniční výtahy nefungovaly a proto museli granáty k dělům dopravovat ručně. Hořící a rozstřílený ŽEMČUG se v 5:28 stal cílem dalšího torpéda, které jeho osud zpečetilo. Druhý „úhoř“ zasáhl křižník pod velitelskou věží a přivedl k výbuchu muniční sklad. Ohnivý sloupec vyšlehl do výše 150 m a loď zahalila oblaka kouře. Veterán z bitvy u Cušimy se rozlomil vedví a do minuty zmizel pod hladinou.

Nejnebezpečnější protivník byl zničen, ale Müller se rozhodl stejným způsobem vyřídit i D´IBERVILLE a na závěr potopit co nejvíc obchodních lodí. Slabě vyzbrojený dělový člun by se dozajista stal jeho další obětí, jenomže kapitán dostal hlášení, že se k přístavu blíží neznámý torpédoborec. Proto EMDEN zvýšil rychlost a zamířil na volné moře. Od břehu zatím odrazili zdejší rybáři, kteří z vody vylovili 254 ruských námořníků. Tehdy doběhl do přístavu i Čerkasov, jenž nevěřícně zíral na vrcholek stěžně čnějící z vody jako káravý prst označující viníka. Podle vlastních slov pomáhal při organizování záchranných prací, ale svou vinu odčinit nemohl.

Obrázek
Potopený Žemčug

Oním plavidlem, jež spasilo D´IBERVILLE, nebyl torpédoborec, ale lodivodův člun. EMDEN začal střílet na vzdálenost asi 6000 m, avšak vzápětí Müller rozpoznal svůj omyl a palbu zastavil. Poškozený parníček zabočil vpravo a podařilo se mu doplout ke břehu. Na návrat do přístavu nebylo za plného denního světla ani pomyšlení, takže korzár spustil vlajku a odplul. Zklamaný kapitán nechal shromáždit posádku, ale úkolem vyšperkovat výsledek přepadu pověřil prvního důstojníka. Výřečný Mücke námořníkům sdělil, že zdolali protivníka nesoucího těžší děla a zvlášť zdůraznil, že se EMDEN stal prvním křižníkem, jenž dokázal torpédem potopit loď téže kategorie. Třikrát sláva císaři!

Brzy byla znovu vyhlášena bojová pohotovost. Od severu se blížil britský parník GLENTURRET s nákladem munice pro Singapur. To byla lákavá kořist. Němci spustili čluny a na palubu vyšplhalo přepadové komando. To však muselo GLENTURRET urychleně opustit, neboť na obzoru se ukázala neznámá válečná loď. V noci z 27. na 28. října hlídkoval před Penangem torpédoborec MOUSQUET, a protože korvetní kapitán Théroinn zaslechl dělostřelbu, rozhodl se zjistit příčinu nenadálého pozdvižení. V 6:50 Francouzi spatřili křižník plující severozápadním kurzem a usoudili, že to musí být ŽEMČUG přivážející vysvětlení ranní kanonády (5).

Obrázek
Korvetní kapitán Théroinn

MOUSQUET tedy vyvěsil francouzskou vlajku a zvýšil rychlost na 25 uzlů. Když Théroinn zjistil pravý stav věcí, bylo už na útěk pozdě. EMDEN také vztyčil válečnou zástavu a zahájil boj na distanci 4300 m. První dvě salvy nedoletěly, načež MOUSQUET vybočil ostře doleva a pokoušel se uniknout ke břehu. Němci si však kořist vyklouznout nenechali. „Při třetí salvě jsme zaznamenali pět zásahů do trupu,“ uvedl Mücke, „následoval hrozný výbuch (…) a hustá oblaka kouře a uhelného prachu zahalila celou zadní část torpédoborce.“

Francouzi opětovali palbu z příďového děla ráže 65 mm a odpálili dvě torpéda. EMDEN však vyvázl bez úhony a jeho dělostřelci stříleli na ochromený torpédoborec jednu přesnou ránu za druhou. Po desáté salvě nařídil Müller nerovný boj přerušit, aby dal statečnému protivníkovi možnost čestné kapitulace. Théroinn však bílou vlajku nevyvěsil, načež opět zaburácela německá děla a na nešťastný MOUSQUET se snesl další příval oceli. Rozstřílený torpédoborec se potopil přídí napřed a vzal s sebou i těžce zraněného kapitána (6), jenž se nechal přivázat k velitelskému můstku. Na EMDENU zastavili stroje a spustili dva čluny s lékařem a zdravotním materiálem, aby bylo možné zraněným poskytnout první pomoc.

Sotva Němci zachránili trosečníky (7), spatřili další torpédoborec vyplouvající z Penangu. EMDEN zvýšil rychlost na 22 uzlů, ale pronásledovatele se setřást nepodařilo. To bylo nepříjemné, neboť místní radiotelegrafická stanice už odvysílala zprávu o přepadení přístavu a torpédoborec mohl na stopu korzára navést další nepřátelské lodě. Müller se jej rozhodl vylákat na širé moře a zničit, ale k dalšímu boji nedošlo, neboť v 10:00 křižník skryla tropická přeháňka, takže Francouzi pronásledování vzdali.

Obrázek
Rozstřílený Mousquet

Bitva u Penangu skončila vítězstvím Němců, kteří neutrpěli ani škrábnutí. Citelné ztráty zaznamenaly posádky potopených lodí. Francouzi přišli o 37 (také se uvádí 42) mužů, kdežto zkázu ŽEMČUGU podle ruských zdrojů nepřežilo 88 námořníků. Korzár dosáhl skvělého úspěchu a kamelotům v následujících dnech opět rvali zákazníci noviny z rukou. Potěšený Vilém II. počátkem listopadu udělil Müllerovi Železný kříž I. třídy, zatímco zbývající důstojníci a 50 vybraných námořníků dostalo Železný kříž II. třídy, a všichni věřili, že EMDEN čekají další úspěchy.
Epilog
Mrtvé námořníky z posádky ŽEMČUGU pohřbili na místním hřbitově a přeživší nalodil pomocný křižník OREL a dopravil do Vladivostoku. Zato, že upřednostnil plnění manželských povinností před povinnostmi velitele, stanul Čerkasov před vojenským tribunálem a obvinění neunikl ani Kulibin. Odsouzení si měli odpykat tři a půl, respektive jeden a půl roku vězení, pozbyli svá šlechtická práva a museli vrátit udělené řády a medaile. Car Mikuláš II. však trest vězení zrušil a degradovaní provinilci dostali příležitost své pochybení odčinit na pozemní frontě, kde se brzy vyznamenali.

Obrázek
Památník padlým ruským námořníkům v Penangu

OREL se do Penangu koncem r. 1914 vrátil a Rusové z vraku zachránili dělo ráže 120 mm, kulomet, zaměřovače a světlomet. Zároveň zesnulým kamarádům postavili kamenný kříž, jenž byl později ještě několikrát zveleben. Pomník návštěvníkům Penangu dodnes připomíná tuto tragickou událost a v r. 2003 památku padlých krajanů uctil novodobý car Vladimír Putin při státní návštěvě Malajsie v r. 2003.

Poznámky:
(1) Např. Japonci na Indický oceán přesunuli tři pancéřové a dva lehké křižníky.
(2) Parník BURESK (4350 BRT) zadrželi 27. září, a protože převážel 6600 tun kvalitního uhlí, využívali jej jako zásobovací loď.
(3) Oblékání čistého prádla mělo v případě zranění zamezit infekci.
(4) Hlídky na MOUSQUETU považovaly EMDEN za britský křižník YARMOUTH.
(5) Takto událost podává G. Blond.
(6) Německé granáty mu utrhly obě nohy.
(7) P. Lochner uvádí, že se mnozí před svými zachránci pokoušeli uplavat, jelikož uvěřili dohodové propagandě líčící Němce jako nelítostné hrdlořezy.

Použité zdroje:
D. van der Vat: Poslední korzár. Paseka 2002.
К. П. Пузыревский: Повреждения кораблей от подводных взрывов и борьба за живучесть. Leningrad 1938.
Р. К. Лохнер: Последний джентльмен войны. АСТ 2004.
Х. Мюккэ: Крейсер Эмден. Petrohrad 1995.
А. Больных: На океанских просторах. Moskva 2000.
Дж. С. Корбетт: Операции английского флота в первую мировую войну. Minsk 2003.
Ж. Блон: Великий час океанов. Славянка 1993.
Морская коллекция 2005/1.
Стапель 2004/2.
Гангут 2003/34.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Poslední dny Emdenu (1)

Příspěvek od jarl »

jarl píše: Bitva u Penangu skončila vítězstvím Němců, kteří neutrpěli ani škrábnutí. Citelné ztráty zaznamenaly posádky potopených lodí. Francouzi přišli o 37 (také se uvádí 42) mužů, kdežto zkázu ŽEMČUGU podle ruských zdrojů nepřežilo 88 námořníků.
Ten rozdíl v počtu padlých Francouzů je pravděpodobně způsoben tím, že několik těžce zraněných námořníků později zemřelo na Emdenu a v nemocnici v Sabangu. Nejznámější je nadporučík Jacques Carissan, jenž za statečnost v boji obdržel Řád čestné legie, a je pohřbený v Sabangu na Sumatře.

ObrázekxxxObrázek
Nadporučík Carissan a jeho hrob

Obrázek
Francouzští námořníci v nemocnici v Sabangu
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Poslední dny Emdenu (1)

Příspěvek od jarl »

Tak tady jsou ještě obrázky velitele Žemčugu barona Čerkasova a památníku padlým ruským námořníkům:

ObrázekxxxObrázek
Původní kříž a hezký pohled na současný památník

Obrázek
Kapitán 2. stupně baron Čerkasov
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Námořní bitvy“