Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od t.hajek »

Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Obrázek

K této úvaze mě přimělo několik hradů, které byly v nedávné době obnoveny, a já jsem si uvědomil, že vlastně nevím, jestli je to dobře nebo špatně a co si o tom mám myslet.

Když jsem byl „malý“ vysloveně jsem toužil po tom mít svou zříceninu a dostavit/ nechat jí dostavit do ideální původní podoby :). Později jsem pochopil, že jsou nějaké zásady památkové péče a že to dostavění není jednak jednoduché, jednak asi ani správné?. Důležitější je, aby bylo zdivo zakonzervováno, tedy aby sehrad dál nerozpadával, na věžích a hradbách nerostly náletové břízy nebo smrčky a ideálně aby bylo nádvoří posekáno a bez křovin.

Obrázek
Hrušov

To je ideální stav u nás praktikovaný třeba na Choustníku, u sousedů na Slovensku např. na Hrušově. Jenže na takovéhle akce obvykle nikdy není dostatek peněz a tak spoustu stavebních činností iniciují a provádějí místní spolky na záchranu hradu tu ve větší tu v menší míře spolupracující s památkovým ústavem či archeology. O tom ale psát nechci.

Před cca třemi lety jsem brouzdal po internetových stránkách s tématikou hradů a najednou jsem utrpěl šok. V Polsku v krasovém území Krakovsko-Čenstochovské jury byla postavena řada hradů s úkolem bránit pohraničí Malopolska před vpády ze Slezska. Prakticky všechny zde nechal postavit Kazimír Veliký a vůči českým poměrům tedy vznikly poměrně pozdě až kolem poloviny 14. století. Jedním z těchto hradů jsou Bobolice. Hrad byl v roce 1587 poškozen při úspěšném dobývání vojskem arcivévody Maxmiliána Habsburského při jeho tažení za polskou korunou. Dalšího dobytí a poškození se dočkal za Potopy od Švédů v polovině 17. století. Když táhl Jan III. Sobieski na pomoc Vídni a nocoval zde v roce 1683, nepřespal již na hradě ale raději ve stanu. V roce 1700 odváděl majitel panství Jan Rutkowski daň ze zřícené budovy, kde byla obytná místnost a hospodářské prostory. Záhy na to byl opuštěn zcela.

Obrázek
Bobolice v celé své kráse Velikonoce 2003, kdy jsem hrad navštívil. Konzervaci vnější hradby a úpravě brány jsem nevěnoval až takovou pozornost.

Jeden z článků o hradě v sobě nese krásnou větu „Dodnes se dochovaly jen zbytky stěn a věže a také báje a legendy, jak se náleží na tak zajímavou zříceninu.“

No a pak jsem taky našel text: „Dnes hrad patří rodině Laseckich, která se ho snaží povznést k jeho původní slávě.“ A tohle jsem našel na internetu. Hotel.. http://www.zamekbobolice.pl/

Obrázek

V Polsku vůbec tyhle rekonstrukce“jedou“. Obdobným případem je Tropsztyn, kde Andrej Benesz po roce 1993 hrad dostavěl podle sebe. Vypadá sice celkem dobře ale, ALE. Bergfrit dostavěl, a proč tam neumístit i prevét, že.. palác zvýšil o patro, dostavěl štíty, které zde nebývaly. O heliportu na střeše a zcela nové vstupní bráně ani nemluvě.

Obrázek

Obrázek Obrázek
Korzkiew – opět od roku 1997 přestavovaný z ruiny na hotel.

Toto byly příklady. kdy byl hrad dostavěn po mnoha stech lelech. A ptám se .. je správně zříceninu po nějakých 300 letech dostavět?

V této souvislosti mě napadlo několik dalších hradů, které se ze zříceniny opět vrátily ke své původní kráse. Jako první jsem si vzpomněl na Kapušany, kde ovšem byla situace jiná. Hrad z druhé poloviny 13. století byl roku 1312 roku dobyt a pobořen. Po dlouhých sto letech jej získal Ondřej Kappa, a starou zříceninu výrazně přestavěl. Po vypálení jedním z velitelů Rákócziho vojska Telekessym v roce 1709 byl roku 1715 pobořen na základě rozhodnutí uherského sněmu. To je ovšem zdela regulérní obnova v době, kdy měly hrady svou funkci.

Druhý nepoměrně známější návrat se uskutečnil v moderní době v Bratislavě. Původní donjonový hrad posléze přestavěný na kastelové schéma, upravovaný v renesanci, baroku i rokoku 28. května 1811 totálně vyhořel. Až v letech 1956-1968 došlo k rekonstrukci a hrad získal podobu, jak ji známe dnes. A to mi třeba vůbec nepřijde divné ;)

Stejně tak bylo v druhé polovině 20. století dostavěn Trenčín, Strečno a řady zásahů se dostalo i jiným hradům, kdy mě vždy nejvíce vyděsí betonový strop v kapli Spišského hradu. V kontrastu proti tomu je zastřešení sakrálního prostoru na Beckově naprosto úžasné.

Obrázek Obrázek Obrázek
Všechny tyto kaple neměly klenbu -na Strečně dostavěna, na Spiši.. traverzy a beton, na Beckově nová dřevěná střecha

V ČR si nějak nevybavuji extra brutální zásah do historické situace. I když třeba přestavba hradu v Mostě nebo na Doubravské hoře taky stojí „za to“. To jsou ovšem zásahy starší a dostali bychom se až k romantickým přestavbám Bouzova, Bojnic nebo Lichtensteinu v Rakousku, což je trochu jiná kapitola.

Obrázek

Co mě ale zarazilo, byla další hotelová přestavba, opět na Slovensku. Kastel Vígľaš, kterému vtiskl podobu král Zikmund. Po mnoha přestavbách se zde v únoru roku 1945 opevnili Němci při ústupových bojích se Sověty. A stejně jako třeba v případě Malborku byl i Vígľaš těžce ostřelován. Při konečném ústupu byl ještě zapálen a části snad i vyhozeny do vzduchu. Koneckonců požár v době 2. světové války nebyl zase takový unikát (Sklabiňa, Sovinec, Mikulov).

Obrázek
Malbork po válce

Obrázek
Vígľaš před koncem 20. století

Ovšem finance na obnovu se hledaly těžko a tak se obnovy nedočkaly všechny památky. To se povedlo na Mikulově, a až neuvěřitelně Malborku v minimalistické míře na Sovinci a až do počátku 21. Století si o tom mohl nechat zdát i bývalý lovecký zámek Vígľaš. Nicméně co jsem se dočetl, rekonstrukce na čtyřhvězdičkový wellness hotel zde proběhla v úzké spolupráci a pod dozorem památkářů.

Obrázek
Vígľaš dnes

To je tak ve zkratce několik vypíchnutých příkladů a opravdu nemám jasný názor, co je dobře a co ne. Vígľaš jsem na první pohled odsoudil, ale pak jsem si uvědomil, že je to vlastně normální obnova po válce, jen odložená o nějakých 60-70 let. U těch polských hotelů mám ale pořád divný pocit. A asi každá nová razantní přestavba stavu, který známe, vyvolá kontroverze. Co je lepší pro hrady samotné a zachování jejich dědictví je otázka, na kterou já nemám odpověď.

Volná diskuze..
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od kacermiroslav »

Ahoj Tomáši, velice zajímavá úvaha. Po pravdě řečeno, asi na to nikdy nebude jednoznačná odpověď, jestli zachraňovat, nebo nechat dál zubu času, nebo jen zakonzervovat. Nicméně jak víš, například v České republice bylo postaveno kolem 900 známých hradů a několik tisíc tvrzí. Celá řada z nich by pak v rukou nových majitelů mohla být přestavěná na rodinná sídla, či hotely atd. a naše krajina by hned vypadala zajímavěji a i místní, by mohli těžit z nového turistického ruchu atd. Takže za předpokladu, že by taková "výstavba/rekonstrukce" proběhla citlivě a ideálně za dohledu památkářů, tak v zásadě nejsem proti. Určitě se dá k tomu vytipovat celá řada objektů, jejichž historická cena není zase až tak zásadní. Jinak i v našem prostředí bychom našli řadu příkladů, jako například hrad KOKOŘÍN, který byl před sto lety znovu vystaven.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Rase »

Celou historii se hrady přestavovaly dle estetického cítění majitele, nebo jeho potřeb. Přeci jen to byly užitkové budovy. Navíc renesanční přestavby měnily vzhled gotických hradů mnohem víc, než dnešní "hotely". Osobně bych se toho nebál a pokud probíhají za dozoru památkářů a mají "historizující vzhled", proč ne. Navíc se podívejte na návštěvnost přestavěných hradů z 19.století (Karlštejn, Bouzov, Pražský hrad atd.) oproti polorozbořeným protějškům, nebo zříceninám. Asi i tehdy se našli kritikové, kteří byli proti těmto přestavbám, ale "kníže Pán" si mohl se svou zříceninou dělat co se mu zlíbilo. Ve světě se zajimavě přestavují Flakturmy, pobřežní pevnůstky v Anglii, různé kamené holubníky ve Francii, nebo v tuzemsku betonové sýpky. Masa betonu nebo kamene, je doplněná o prosklené prostory atd. Na dostavbu velkých hradů, soukromníci nikdy nebudou mít finance, tak jedinou možností jsou bohatí hoteliéři, kteří počítají s návratností investice. Ze svého okolí, si umím dost dobře představit dostavěný Helfštýn nebo Hukvaldy, akorát by to už byl poněkud velký hotel :D
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od t.hajek »

Já právě nevím. Jde mi hlavně o moderní dobu, kdy se řeší památková péče a zachování kulturního dědictví. Tedy řekněme od poloviny 20. století, s přihlédnutím k novému tisíciletí. To že se přestavovalo vždycky jasně, ale tam byla kontinuita, přímá návaznost eventuálně jasný záměr stavebníka - bydlení, reprezentace, i obrana.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od palo satko »

Byvam par metrov od Pezinskeho zámku. Ten bol asi povodne slovanskym "vodným" hradiskom a neskor sa stal hradom až ho nakoniec Palfyovci prestavali na zámok. Medzi vojnami ho ziskal vinohradnicky spolok, obnovil a vyrabal v novo postavenej časti vino a mal pvnice. Pri privatizacii ho ziskal zbohatlik, ale naštastie vybavil fondy a dal opravit strechu. Minuly rok ho kupil bratislavsky podnikatel a chce ho zmenit na polyfunkčny objekt s reštauraciou, galeriou, vyrobou vina a hotelom. Robia to za dohladu pamiatkarov a sam som zvedavy ako to dopadne.
Osobne si myslim, že je to dobre. Lebo časom by sa v zamku usadili bezdomovci, aj by vyhorel a do nejakych 20 rokov by som byval vedla totalnej ruiny. Inač v tom zamku je sala, kde nahraval aj nebohy Radim Hladik.
Obrázek
lasib
rotný
rotný
Příspěvky: 83
Registrován: 6/6/2014, 13:29

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od lasib »

Hronsek pri Banskej Bystrici ... už sa naň teším
https://www.youtube.com/watch?v=06Mr63hSrgg
Uživatelský avatar
riho
rotný
rotný
Příspěvky: 98
Registrován: 8/2/2013, 08:35

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od riho »

Na Vígľaš som sa bol pozrieť v auguste. Tiež som bol nadšený z fotografií a popisu. No na vlastné oči to bolo sklamanie, až znechutenie. Insitné umenie v podobe nadživotných reprodukcií obrazov niektorých uhorských kráľov bola len povestná čerešnička na torte. Po hradbách rozmiestnené plastové figuríny v templárskych plášťoch len dokresľovali pachuť snobizmu a nevkusu v štýle "aha koľko mám prachov". Doporučoval by som porovnať s Masarykovým dvorom v blízkej Pstruši. Síce to nie hrad, ale cit pre históriu je tam citeľnejší než pri Vígľaši.
Obrázek

Memento Mori
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Ty přestavby starých budov jsou problémem vždycky. A nemusí se jednat výhradně o hrady. Vycházím z vlastních zkušeností, pracoval jsem po odchodu z ČSLA zbytek mého aktivního života ve stavebnictví. Typická situace: Někdo získá historický objekt. Pokud ho chce sám užívat, chce ho buď přizpůsobit svým potřebám, nebo ho zkrátka musí prostě nějak zajistit před dalším chátráním.
Teď do akce vstupují další dvě hodnoty. Jednak finanční prostředky, které jsou pro akci k disposici, jednak stanovisko památkářů, případně občas bohužel navíc ještě i vysloveně záškodnická činnost archeologů.
Po vypracování stavebného záměru už začíná fáze veřejnoprávního projednávání, která průběžně komplikuje stavbu. Zásahy těch dvou orgánů bez vyjímky náklady investora na dílo zvyšují a to velmi výrazně. Nedej bože, aby se dostalo ještě na mnou obzvláště milované Ochránce lesů, vod a strání, tedy ono Životní prostřední! Pak nastává skoro pravidelně situace, kdy nešťasný majitel historické budovy vážně uvažuje, jestli by nebylo lepší již vynaložené peníze oželet, než strkat další a další do chřtánu památkářů, archeologů a v nejhorším případě i těch živoprostředníků. Dovolte skutečné příklady. Střecha: "tento tvar je nepůvodní, historicky nevhodný, víte, musíme ctít.... bla bla. Ano, ty šindele ano, ale musí být štípané, ne řezané... bla, bla bla. Víte někdo, jak osadit na rákosovou- doškovou střechu hromosvod??
Napadlo by vás, že hliněná omítka je nákladnější než prvotřídní omítka moderní? Nedej bože, aby se při zemních pracech vyskytnul "archeologický nález"... Pokud se to stane, oznamte tu věc majiteli nejlépe s provazem v ruce a chcete-li mu ušetřit práci, pak uvažte pro něho i smyčku. Ocení to. Další chuťovkou pro kasu zadavatele stavby je i to, že tihle úřední vykukové neřeknou předem, co všechno budou chtít. Oni ten svůj jed dávají po kapkách, na každém kontrolním dnu nanejvýš kapku, nebo dvě. Za investorovy peníze jim není nic dost drahé...
Někteří památkaři jsou tak urputní, že se opravdu majitel raději opravy vzdá, než by ku příkladu, nechával vyrábět u štukatéra různé "kobylí hlavy", které tam asi opravdu někdy do první světové možná byly. Ovšem protože -kvůli té poslední kapce- kobylím hlavám opravu vzdá, neopraví ani střechu... a dál to znáte.
Nedá mi, abych zlou slinou neplivnul na živoprostředníky. Opravoval jsem obytný dům. Oprava měla spočívat též v generelní opravě fasády. Vše řádně schváleno oprava začala. V samém závěru stavby se dostavil na staveniště jakýsi fousatý živoprostředník a oznámil, že v té fasádě hnízdí rorýsové a tedy jejich hnízdění nesmí být rušeno, a to nejen tuto sezonu, ale i napříště, protože tato fasáda je jejich "biotop"...

Divím se tomu, že naši předkové dokázali přežít! Na doškové střeše NEMĚLI hromosvod, na rorejsové hnízdili v lese a ne na opravované fasádě, a našli-li při kopání v zemi nějakou starožitnost, tož nečekali až co archeologové, ale věc strčili do kapsy, nalezené kosti pohřbili na hřbitově. Na ten rákosový došek se rákosí vezlo až z Rumunska, kdežto pokrývači z Maďarska-od rumunských hranic.
Je "zásluhou" památkářů, že mnohý investor od opravy, která by vyhovovala památkářům raději odstoupí vůbec, věc ponechá tak jak je ... a ta havaruje. Má prostě peníze ku splnění svého plánu, ne k financování památkářů a jejich nápadů...
Je lepší historickou budovu opravit, i když se ztratí kus historie, než ji neopravit, aby se neztratila historie a ono se ztratí budova.
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Vlastimil Čech »

...kdy mě vždy nejvíce vyděsí betonový strop v kapli Spišského hradu...
Nechci rozhodně způsob opravy kritisovat. Ale:
1- ta kaple asi původně klenutý strop měla. Řešení klenbou tedy zachovává historický ráz místnosti. Původní klenba byla podle všeho zděná. Tedy buď kamenná, nebo cihelná.
2- skládané (zděné) klenby vyvozují na svislé konstrukce vodorovné síly. Není vyloučeno, že svislé konstrukce (například zdi) jsou časem již narušeny a není staticky jistá jejich schopnost vodorovné síly vyvozované skládanou klenbou zachytit.
3- Betonový strop, který Vás uráží, určitě není pravou klenbou. Jedná pravděpodobně jen o do podoby klenby tvarovaný strop, který vodorovné síly nevyvozuje. Něco jako třeba vypuklá poklička na hrnec. 4-Takže je docela možné, že došlo k dilema: a)Přezdíme celou narušenou klenbu? Jestli ano, musíme ovšem zajistit i svislé konstrukce tak, aby přenesly vodorovné síly. Máme na to prostředky? máme prostředky na nákladné přezdění klenby?
b) Uděláme jiný strop, jaký?
c) neuděláme nic, protože na důslednou opravdu nemáme peníze, a nějakou zpotvořeninu dělat nebudeme!
Nechci tvrdit, že právě tak to bylo, ale vyloučit se to nedá. Které řešení byste navrhnul vy?
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Zemakt »

Přidám něco k tématu:

Obrázek

Chebský hrad, cca kolem poloviny 17. století. Všimněte si zejména hradního paláce.

Obrázek

toto je stav před pár lety, nyní jsou nálety odstraněny a zdivo je opravováno. Nicméně je jasné, že kdyby to takto zůstalo za pár let se může začít na novo. Již delší dobu se tedy vede diskuze zda zastřešit či nezastřešit. Možnou podobu pak můžete shlédnout zde, osobně s tím problém nemám, ba naopak.

http://www.romarch.cz/01_CZ/03_veda_a_v ... diplom.htm
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak asi se všichni shodneme na tom, že je důležité citlivě rekonstruovat a ideálně za účasti někoho, kdo tomu rozumí, jako památkáři. Ale na druhou stranu s těmi památkářema může být velký problém. Když se to ale povede, tak může vzniknout opravdu krásné spojení starého a moderního, které je v tom starém skryto. Vzpomínám si, že jsem tuhle četl časopis o bydlení a byla tam rekonstrukce nějaké tvrze (jméno si již nevybavím), kde její nový majitel postupoval velice citlivě. Stejně tak třeba obě Kestřanské tvrze na Plzeňsku atd.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od t.hajek »

Moje úvaha nenabízí odpověď - tu nemám :)

V zásadě zde stojí dvě až tři volby

1) zříceninu zakonzervovat - např. ten Cheb + ideálně, kde to situace dovolí zastřešit alespoň část - což se povedlo třeba na Beckově u kaple nebo na Purkrabském paláci na Točníku
2 zříceninu dostavět do poslední známé podoby - zde je dle mého důležitá úzká spolupráce s archeology a památkáři
3) všechno ignorovat a chovat se jako... jako..

ale zdůrazňuji- já nepíši o normálních domech, byť historických památkách, ani chátrajících zámcích, ale o zříceninách a to o skutečných zříceninách hradů beze střech a povětšinou i bez podstatných částí zdiva hradeb, věží a paláců, které jsou v tomto stavu více než století.

@ Vlastimil Čech - ty kaple slovenských hradů byly velmi podobné, kolem 50. let se nad nimi rozprostírala jen klenba nebeská. Ovšem bylo k nim přistoupeno jinak. Strečmo - 1. obrázek bylo dostavěno a vypadá velmi dobře. Kdybych neviděl staré fotografie ani bych nevěřil, že tam klenba nebyla a vše je dostavěno.
2. obrázek Spiš - nevím jestli jste tam byl, ale nad kaplí jsou rovnoběžně traverzy a na nich leží betonový strop, pokud si vybavuji i se stopami šalování.
3. obrázek Beckov - podle mě ideální stav pro zříceninu - dřevěné zastřešení ( to bych osobně viděl na Spiši raději) bohužel je tam jen krátce. V roce 1998, kdy jsem tam byl poprvé chránila zbytky výmalby !!! jen polorozpadlá pultová střecha, která měla skutečně jen krýt maximálně stěny před deštěm a sluncem
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Pro pana Hájka:
Ovšem máte pravdu. Další možností proudložení života ruiny je ji nějak chránit před povětrností. Tedy celá škála jakýchsi víceměně provisorních přístřešků, která začíná na igelitové plachtě a pokračuje přes různě dokonalé (a různě drahé) dřevěné zastřešující konstrukce, dřevěné střechy, boudy, hangáry až po chrám, který postaven nad místem narození J.K. má toto chránit před degradací vlivem přírody a času.
Vím, že to tak lze udělat, ale připusťme si, že tyto ochranné konstrukce mají nejen různé ceny, ale i tomu přímo úměrnou životnost. Tyto ochranné konstrukce tedy také vyžadují průběžnou údržbu (čti náklady), pokud se svým stavem samy nemají stát ruinou.
Hans Klos
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 8/10/2016, 09:04

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Hans Klos »

V česku se docela dobře podařilo zachránit v jižních čechách Landštejn.
http://www.hradlandstejn.cz/

ale naopak Vítkův kámen u Lipna je pěkná neustále se rozpadající zřícenina.

http://www.vitkuvhradek.cz/
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Vzhled většiny ikonických památek měl na svědomí, jeden muž - český architekt německé národnosti a restaurátor Josef Mocker (1835-1899). Byl členem České akademie věd a umění, projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů. Patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky. Byl příznivcem puristického přístupu v restaurování památek. K jeho přednostem patřilo zpracování kvalitní dokumentace ke každé restaurované stavbě. Jeho restaurátorské práce ovšem již jeho současníci často kritizovali pro odklon od původního charakteru staveb. Ze svých zkušeností Josef Mocker sepsal několik publikací o problematice restaurování památek. Působil v Komisi pro soupis památek Prahy od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách. Architekt Mocker zachránil několik desítek sakrálních objektů, které byly před zhroucením. Podle Dr. Bořivoje Nechvátala mnohé Mockerovy plány a skicáře naznačují, že architekt se snažil zachovat značné množství stavebních článků z doby gotiky, jako např. u Prašné brány, které pozdější studium nesprávně považovalo za novodobé.
V jeho případě je potřeba vyzdvihnout, že se nesnažil jen tupě dobudovat chybějící části, ale stavby upravil do líbivé podoby, které tak získaly duši. Přeci jen většina hradů a budov, měla mít jen velice fádní střechy atd. Mocker je posunul na novou úroveň, díky čemuž se z mnoha objektů staly osobité / ikonické stavby. V dnešní době je tendence provádět rekonstrukce až příliš volně, nebo až příliš důsledně k středověké podobě. Právě u mockerových staveb je vidět něco "navíc" :idea: Přeci jen pokud chce někdo vidět jak vypadal "pravý středověký hrad" měl by si zajet do Francie a podívat se Guédelon, který už pár desítek let staví nemálo nadšenců. Řemeslné úrovni se při rekonstrukcí "hradů" nemůžeme rovnat, přeci jen by to bylo příliš časově a finančně náročné. Většina našich hradů byla za stovky let natolik přestavována, že snad ani nemá smysl se striktně držet původní podoby. Bohužel dnes zde není nikdo jako "Mocker"... https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Mocker

Praha
Staronová synagoga
Prašná brána (dokončeno 1888)
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (1873–1899)
Chrám sv. Štěpána
Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty
Chrám sv. Apolináře na Větrově
Chrám sv. Petra na Poříčí
Bazilika sv. Petra a Pavla
Malostranská mostecká věž (1874–1878)
Staroměstská mostecká věž (1879–1883)
Nové proboštství na Pražském hradě

mimo Prahu
Karlštejn (1877–1899) – do roku 1891 pod vedením Friedricha von Schmidta
Konopiště
Křivoklát
Děkanský kostel sv. Mikuláše, biskupa v Jaroměři
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem[6]
Kostel svatého Bartoloměje v Kolíně
Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni (1879–1884)
Kostel svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě
Katedrála svatého Štěpána (Stephansdom) ve Vídni
Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře
Kostel svatého Bartoloměje v Rakovníku
+ mnohé novostavby v novogotickém stylu
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Zany
Příspěvky: 1
Registrován: 19/1/2017, 13:34

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Zany »

já osobně jsem příznivcem varianty zakonzervovat současný stav, zabránit dalšímu chátrání, ale nedostavovat
příspěvky spojil Skelet
Hans Klos píše:V česku se docela dobře podařilo zachránit v jižních čechách Landštejn.
http://www.hradlandstejn.cz/
V dnešní době není rekonstrukce Landštejna pomocí hory betonu přijímána příliš pozitivně
Rase píše:V jeho případě je potřeba vyzdvihnout, že se nesnažil jen tupě dobudovat chybějící části, ale stavby upravil do líbivé podoby, které tak získaly duši. Přeci jen většina hradů a budov, měla mít jen velice fádní střechy atd. Mocker je posunul na novou úroveň, díky čemuž se z mnoha objektů staly osobité / ikonické stavby. V dnešní době je tendence provádět rekonstrukce až příliš volně, nebo až příliš důsledně k středověké podobě. Právě u mockerových staveb je vidět něco "navíc" :idea:
A právě ta Mockerova líbivost a dostavování podle jeho estetického pojetí je dnes odsuzována. Jeho přestavby sice některé objekty zachránily před zánikem, ale postupoval při nich velmi necitlivě, vymýšlel si věci, které na místě nikdy nebyly ani se k němu nehodily, boural tam, kde to bylo zcela zbytečné, navíc často bez dokumentace, takže zaniklo mnoho středověkého zdiva a budov, které klidně mohly dodnes stát a to jen proto, že se mu nelíbily. Typickým příkladem je Karlštejn, kterému se v odborné veřejnosti přezdívá poněkud hanlivě Mockerštejn.
Naposledy upravil(a) Zany dne 19/1/2017, 13:47, celkem upraveno 1 x.
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od kik »

Tak tohle je hodně zajímavé téma. Já bych se asi v obecné rovině přikláněl k záměru zabezpečit objekt proti dalšímu chátrání než nějaká dostavba v rádoby historickém stylu. Na druhou stranu znám místo, kde se dostavba dost povedla. Nevím, jestli jste někdo byl v Neratově v Orl. horách. Tamní kostel byl po válce vypálen našimi osvoboditeli a přes dost velkou snahu o definitivní zbourání trosky přežily až do revoluce. Spolu s manželkou jsme tam často jezdívali a ty trosky prolézaly - byli jsme prostě mladí a asi i trošku nerozumní. Po čase se díky několika nadšencům podařilo kostel obnovit - věže dostavěny nebyly, střecha je skleněná, zdi uvnitř nejsou omítnuty apod. Podle mého názoru se oprava povedla a kostel znovu slouží svému účelu.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od kacermiroslav »

Možná není od věci si třeba i uvědomit, proč stav našich památek je až tak žalostný. Podle mě to, že se různé malé tvrze a zámečky na vesnicích sebrali jejich původním majitelům v první vlně v roce 1918, v druhé 1945 a třetí 1948 a když se péče ponechala na státu a jeho "pracujícím lidu" se myslím zásadně do toho promítlo. Když se část vrátila původním majitelům v roce 1989, tak to už byli žalostné trosky, na které nikdo neměl peníze je opravovat. Proto se mi tuhle líbil pořad ČT, který moderoval O.Havelka, kde se snažili najít kupce pro různé historické objekty. Návrat do privátních rukou je jediná možnost, jak je zachránit.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Pátrač »

Zdravím pane Hájku - toto je téma dle mého gusta. Monetálně řeším vážný problém v Prostějově a ve středu mám přednášku o Gran Chacu. Jak to odezní tak si sednu ke kompu a dám sem vše co mě napadne. A není toho málo.

Jinak toto zde je fajnové čtení- konzervace a opravy hradu Rokštejna

https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/ ... sequence=1

Stojí to za to.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Hobit
vojín
vojín
Příspěvky: 18
Registrován: 11/8/2016, 17:33

Re: Úvaha na téma rekonstrukce hradů v moderní době

Příspěvek od Hobit »

Ono ta problematika má moc hledisek - pokud má nějaká památka nového majitele a ten něco dostaví, přebuduje, nicméně předtím provede kvalitní archeologický průzkum a je k dispozici detailní dokumentace, tak budiž. Ty hrady už, jak psáno dříve, prošly mnoha přestavbami a často zařazení typu původního hradu neodpovídá stejně současné podobě ( Sádek, mnoho tvrzí přestavěných na zámky, na Slovensku Bojnice atd.).
Velmi mě ale vadí, že stát selhává v ochraně památek, které mnohdy jsouce kupou kamení a pár valů, stále nejsou prozkoumány a často tlupou tupých vandalů a v horším případě tupých státních zaměstnanců jsou neustále przněny - hrad Střílky u Koryčan.
A jelikož mě hodně bere dobývání hradů, tak nadhodím ničení obléhacích táborů třeba u Nového Hradu u Kunratic. Ještěže máme Cornštejn...
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“