Zdravím, potreboval by som radu ohladom tíchto spomienkovych predmetov. Velmi by ma zaujímalo ako si vojaci takuto bankovku vyrábali. Mam doma dve a udivujem sa nad ich kvalitou zhotovenia. Taktiež ak mate doma tiež nejaké tak neváhajte a pochválte s nimi. Dakujem.
Pro mě jako VZP, to nebylo ale viděl jsem úžasné věci. Metry, bankovky, tabla. Byl to úžasný rituál, každý úvar to měl jinak, každý útvar měl své zvyklosti.
Dost jsem to obdivoval. Provedení i úsilí, které tomu bylo věnováno.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Projevy společenského odporu k zelenému suknu byly dost různorodé, někdy více, někdy méně umělecké... Jako kluk asi dvanáctiletý (tzn. asi 1986-87) jsem zažil na rokycanském nádraží, jak odjíždějící propuštění záklaďáci při rozjezdu vlaku vyhazovali z oken na perón velké školní gumy (správně tedy "stěrací pryže"), na každé z nich bylo kaligraficky překrásně vyvedeno jméno důstojníka. Humorné mi na tom tehdy přišlo, že některé přítomné šarže je sbíraly a strkaly si je do kapes Možná na památku.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/