Lehké křižníky třídy KÖNIGSBERG (1926/28)

[Lord]

Jo hezký Takaru, na tom je vidět, jak je všechno relativní a že ty lodě měly padnout radši v boji než takhle, na druhou stranu zůstaly aspoň hezké záběry na trupy.
Jakou trubku, v jakým čase videa máš na mysli? Těma trubkama se tam zřejmě vháněl pod tlakem vzduch, jak už bylo zmíněno.

A kdo v tom hraje?
bitevní křižník MOLTKE
a ostatní Von der Tann, Seydlitz, koncepce
VON DER TANN – bitevní křižník
"Velký den" německého císařského námořnictva
Uražená nacionální pýcha ("odčiníme Scapa Flow") pak vedla ke stavbě třídy Bismarck.

[kacermiroslav]

Vrátil bych se zpět k úvodnímu tématu, protože samo-potopení a následné vyzdvižení většiny německýc lodí ze dna Scapa Flow by se mělo diskutovat ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=212&t=696

Ke křižníků KÖLN jen taková drobná poznámka. V letech 1941/1942 byla na střeše jeho dělové věže "B" Bruno instalovaná plošina pro vzlet vrtulníků Fl 282 "Kolibřík" (Kolibri). Následné testy prokázaly funkčnost tohoto zařízení i vrtulníku, který opakovaně vzlétl a přistál na plošině. Celkem bylo u Kriegsmarine používáno během testů asi 20 vrtulníků a díky výsledkům bylo přistoupeno k vystavení objednávky na 1.000 strojů (zřejmě nejen pro Kriegsmarine). Vlivem spojeneckých bombardovacích náletů ale k sériové produkci této objednávky již nedošlo.

[Lord]

Co by Kriegsmarine dělala s tísícem vrtulníků moc nechápu, ale zřejmě by to bylo i pro Wehrmacht a Luftwaffe. Záchranné akce na moři, průzkum?
Jinak vrtulníky také zde ... ale byly to takové ještě průkopnické modely, do sériovky se to asi stejně moc nehodilo. Nemělo to ani kryt kabiny. Na druhou stranu to asi nebyla výrobně moc velká složitost. Plány na stavbu tisíců Kolibříků byly opuštěny, když Spojenci vybombardovali Flettnerovy továrny.
http://www.fiddlersgreen.net/models/air ... r-282.html

[Zemakt]

Co by s nimi dělala Krigsmarine? Pobřežní průzkum, od počasí po ponorky, kurýrní služba a jiné věci. Tisíc kusů při nákladech na výrobu plus minus cvičného letadla? Potenciál skrytý i na tu dobu, oni ho prokoukli. Dle mého názoru jeden z prvních vrtulníků, který by si svoji práci odvedl, kdyby měl příležitost. Takový "táta" Bellu 47

[kacermiroslav]

Asi jsem to nedostateně zdůraznil a tak z toho špatně vyplynulo, že těch 1.000 vrtulníků bylo objednáno jen pro Kriegsmarine. Tak to ale nebylo myšleno. Psal jsem, žě u Kriegmarine bylo testováno 20 stroojů. Ta objednávka asi měla být rozložené jak mezi námořnictvo, tak mezi pozemní jednotky. Ale jak psal Lord i Zemakt, jednalo se poměrně nenáročný stroj (co se pořizovacích a materiálových nákladů týče) a na moři by určitě dokázal odvést pořádný kus práce. Rozhodně by jim mohla být vybavená skoro každá hladinová jednotka v duchu slova "víc očí, víc vidí".

[takaru]

cit : Příspěvekod Lord » 10/10/2012, 22:25
Jakou trubku, v jakým čase videa máš na mysli? Těma trubkama se tam zřejmě vháněl pod tlakem vzduch, jak už bylo zmíněno.

Já jsem myslel adresu na you tube t.j. překlad pidgin english = "ty trubce" , aby to video šlo zvětšit - odsud mi to nešlo.

Omlouvám se Lorde. He, he ... .
ČauP
PS.: Já jsem nějaký čas na velkých lodích u holanďanů jezdil a viděl jsem i jak s tahají ven a jakej je to problém vytáhnout jenom obyčejnej čtyřicetistopej kontejner z vody, proto mě to video fascinuje.

[Lord]

A zjistil jsi teda co? Že jsi tak veselej? Jinak je vidět na videu už poměrně docela sehranou partu fachmanů
Kdyby tě zajímaly postupy, tak něco o tom tady.
Ve stručnosti: Některé ocelové trubky byly více než 30 m dlouhé, do nich se vháněl vzduch... ne u všech to šlo udělat, záleželo jak šikovně se převrátily... zajímavý je, že se ty lodě tak krásně "okotily", to Němci nedomysleli, SMS Hindenburg se zase potopil v malé hloubce, Bismarck už šel ke dnu lépe

[takaru]

A zjistil jsi teda co? Že jsi tak veselej? Jinak je vidět na videu už poměrně docela sehranou partu fachmanů
Kdyby tě zajímaly postupy, tak něco o tom tady. Ve stručnosti: Některé ocelové trubky byly více než 30 m dlouhé, do nich se vháněl vzduch... ne u všech to šlo udělat, záleželo jak šikovně se převrátily... zajímavý je, že se ty lodě tak krásně "okotily", to Němci nedomysleli, SMS Hindenburg se zase potopil v malé hloubce, Bismarck už šel ke dnu lépe

Jéžišmarjá, nebermež se opravdu tak vážně - reaguji (asi zbytečně). Lorde opravdu se nebermež tak vážně. Já jsem opravdu jen chtěl tu adresu na You Tube. You (="ty") Tube (="trubka, roura"). Proto ta "ty trubka". Ten výše uvedený odkaz můj prohlížeč neuměl zobrazit na celé obrazovce. A proto jsem byl tak veselej - teď jsem spíš smutnej
PS : pidgin english je polooficiální název používaný pro černošskou "rádoby angličtinu" kdysi v koloniích. Krásný příklad - na překladu věty, citace z jedné knihy od J. Žáka :
Věta před překladem : Emílie poklekla u hrobu své tety.
V Pidgin english : Emílie ohnula kolena u díry do země pro sestru své matky.
Už jsem zas veselej.
ČauP
Jinak hrdla s Kingstony (Kingstonovy ventily) pro zaplavení podpalubí se do dna lodí vyvařují dodnes.

Tempiku reaguji na Tvůj komentář níže - opravdu to nešlo tak jak popisuješ. Problém tudíž není mezi židlí a klávesnicí, ale ve zblázněnejch elektronech v mém PC To že jsem veselej neznačí takaru=blbec (též ale nevylučuje).

[Tempik]

Pokud někdo chce roztáhnout video z Youtube, které našel někde v okně, tak stačí najet myší na to okno a v pravém spodním rohu kliknout na symbol Youtube (červenobílí čtvereček s nápisem Youtube) a otevře se mu v novém panelu prohlížeče.

[Alfik]

Kingstonovy ventily se celkem logicky dávají do lodí, a bude tomu i nadále, už proto, že v suchém doku slouží k vypuštění vysrážené vody a jiného sajrajtu nateklého do kýlu. I pramice mívají díru se špuntem, pro tentýž účel. A také se při vyražení špuntu dají touto dírou (v případě Bitvy na Kačáku) zatopit...

[Lord]

No nejsem zas takový anglický lingvistik. Pidgin je taky Instant Messaging

O těch Kingstonových ventilech vím. Jen jsem naznačoval, že u Bismarcku je údajně taky otevřeli a loď sedla ke dnu rovně, neotočila se, ale berte to taky jako vtip

[Polarfox]

Jenže taky záleží na tom, jak dlouho ta loď "padá" a co se z ní cestou vysype. Případně jestli při dopadu na dno něco potká.

[Tunac]

Jen jsem naznačoval, že u Bismarcku je údajně taky otevřeli a loď sedla ke dnu rovně, neotočila se, ale berte to taky jako vtip

Bismarck se otočil, potom se srovnal a dosedl na kýl. Jinak by z něj nevypadly dělové věže hlavní ráže.

[Lord]

Musel se zrovna takhle složitě motat, ale je to možný. Dělový věže jsou uloženy volně, a dovedu si představit, že vypadly při otočení na bok už pod hladinou, dejme tomu pod úhlem 70 stupňů. Loď se obvykle převrhne na jednu stranu, a vlivem váhy věží se překotí úplně. Po vypadnutí věží se může opět "stabilizovat" a narovnat, cesta ke dnu je dlouhá Něco na tom Tunac bude!

[takaru]

re : Tunac a Lord
Kdysi běžel dokumentární film, který popisoval celou první/poslední akci Bismarka. Z lodě jak popisujete vypadly věže, protože opravdu se montují do drah, kde sedí vlastní (obrovskou) vahou a jsou ustaveny několikapatrovým čepem s dopravními cestami. Už si nepamatuju kolik ze čtyř věží vypadlo téměř hned v místě (podle souřadnic), kde klesl pod hladinu, se zbytkem lodě to bylo složitější, protože výzkumné ponorky nafilmovaly stopu jak trup dopadl na dno téměř ve vzpřímené poloze, téměř kolmo na vrstevnice a pak jel ve VZPŘÍMENÉ POLOZE z podmořské hory až se zastavil na rovince - tu stopu v bahně zdokumentoval ten podmořský člun docela skvěle (nafilmoval i ty vypadlé věže). Bohužel nevím kdo to natočil, ale bylo to nesmírně korektní k oběma válčícím stranám a zcela neutrální - takže bych tipnul BBC. Co mě šokovalo, byl na první pohled jakoby neporušený vzhled lodě duchů, která v hloubce několika tisíc metrů stojí na kýlu a na palubě na přídí je znatelný hákový kříž.
Také si pamatuju, že se řešilo vyzvednutí jedné věže ("A") pro Bundesflotte,pro památník obětem, ale bylo to zamítnuto s tím, že i když by to bylo provedeno se souhlasem, za přítomnosti a pro němce, zvítězilo stanovisko nedělitelnosti námořního hrobu a památky obětem.
ČauP snad si to pamatuju dostatečně přesně.

[El Diablo]

Co by Kriegsmarine dělala s tísícem vrtulníků moc nechápu, ale zřejmě by to bylo i pro Wehrmacht a Luftwaffe. Záchranné akce na moři, průzkum?
Jinak vrtulníky také zde ... ale byly to takové ještě průkopnické modely, do sériovky se to asi stejně moc nehodilo. Nemělo to ani kryt kabiny. Na druhou stranu to asi nebyla výrobně moc velká složitost. Plány na stavbu tisíců Kolibříků byly opuštěny, když Spojenci vybombardovali Flettnerovy továrny.
http://www.fiddlersgreen.net/models/air ... r-282.html

Fl-282
https://www.flickr.com/photos/kruegerro ... /lightbox/

[Pikujuci brizolit]

Vrak ľahkého krížniku Karlsruhe nájdený v Severnom mori medzi Dánskom a Nórskom neďaleko podmorských káblov.



https://defbrief.com/2020/09/10/german- ... north-sea/

Našli stratený vrak nemeckého krížnika z druhej svetovej vojny

Miesto naznačil sonar pred tromi rokmi.

Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/22485566/nasli-st ... ml?ref=trz

Miesto naznačil sonar pred tromi rokmi.
Najprv sa dostala pod paľbu nórskeho delostrelectva, potom ju torpédovala britská ponorka. Loď, ktorá viedla útok pri invázii do Nórska, bola taká poškodená, že si ju nakoniec Nemci potopili sami.

Osud krížnika Karlsruhe je dobre známy, no ani osemdesiat rokov po bitke nik nevedel, kde sa jeho vrak nachádza.

Teraz ho v takmer polkilometrovej hĺbke našla nórska elektrárenská spoločnosť Statnett.

Krížnik objavili pätnásť metrov od jedného z podmorských elektrických káblov.

Loď je dobre zachovaná, na trupe dokonca rozoznali aj nemecký hákový kríž.

Čakala na ňu ponorka

Keď sa 8. apríla 1940 Nemci priplavili k nórskemu prístavu Kristiansand na juhu krajiny, inváziu zastavila hmla. Museli počkať do ďalšieho rána, aby sa mohla flotila bezpečne dostať do fjordu, ktorý smeroval k mestu.

Útok viedol nemecký krížnik Karlsruhe. Hneď po vstupe do fjordu naň obrancovia z pevnosti spustili ťažkú delostreleckú paľbu. Loď sa stihla natočiť tak, aby streľbu opätovala bočnou salvou zo svojich deviatich diel.

Po troch hodinách sa obrancovia vzdali a Nemci sa vylodili.

Krížnik po boji opustil fjord s dvomi sprievodnými torpédovými člnmi, no na mori ho už čakala britská ponorka.

Karlsruhe kľučkoval v snahe vyhnúť sa torpédam, no neúspešne. Dva zásahy vytvorili v trupe lode obrovské diery. Dnu sa dostala voda, ktorá znefunkčnila motory aj elektrické generátory. Námorníci preto nemohli použiť mnohé pumpy.

Kapitán po dvoch hodinách vydal rozkaz loď opustiť. Sprievodný nemecký torpédový čln vypálil dve torpéda, ktorými krížnik poslal ku dnu. Karlsruhe bola posledná významná nemecká loď, ktorá sa zúčastnila invázie a ktorej vrak nebol až doteraz objavený.

Vrak nedávno našli dvadsaťštyri kilometrov od nórskeho pobrežia v hĺbke 490 metrov.

Pár metrov od káblov

Prvé náznaky vraku sa objavili na sonarových snímkach už pred tromi rokmi počas inšpekčných prác na podmorských elektrických kábloch. Tie patria elektrárenskej spoločnosti Statnett a vedú medzi Nórskom a Dánskom.
Nálezu vtedy nikto nevenoval väčšiu pozornosť.

Až počas tohtoročného leta sa rozhodli predpokladané miesto neznámeho vraku preskúmať inžinieri spoločnosti. Poslali k nemu diaľkovo ovládané roboty.

Loď našli približne pätnásť metrov od jedného z elektrických káblov.

Na záberoch z robotov bolo najskôr vidno otvory po torpédach, po chvíli sa ukázali aj hlavne diel. Inžinierom bolo hneď jasné, že našli veľkú vojnovú loď.

Ďalšie detaily ako pozícia delových veží či nemecký hákový kríž na trupe potvrdili, že skutočne našli vrak hľadaného ľahkého krížnika.

"Karlsruhe je 490 metrov pod morskou hladinou, jeho delá hrozivo smerujú do tmavého mora. S hlavnou batériou (zostava diel určených pre boj, pozn. red) deviatich diel v troch vežiach bola najobávanejšou loďou v útočnej skupine proti Kristiansandu," napísal v tlačovej správe spoločnosti Statnett archeológ Frode Kvalø z Nórskeho námorného múzea.

Karlsruhe

Ľahký krížnik triedy Königsberg bol dlhý 174 metrov.
Dosiahol maximálnu rýchlosť 32 uzlov (59 kilometrov za hodinu).
Prvýkrát vyplával v roku 1927.
Hlavná batéria pozostávala z deviatich diel v troch vežiach.
Posádku tvorilo 21 dôstojníkov a 493 mužov.

EDIT: Pridané info z mainstreamu

[kacermiroslav]

Celkové zhodnocení

Lehké křižníky třídy Königsberg II představovaly první skutečně moderní křižníky Reichsmarine, navržené již bez přímé vazby na císařské konstrukční standardy, ale stále silně ovlivněné zkušenostmi z první světové války. Jejich vznik byl přímým důsledkem omezení Versailleské smlouvy, která nutila německé konstruktéry k extrémně úspornému nakládání s výtlakem a k hledání nekonvenčních technických řešení.

Z konstrukčního hlediska šlo o lodě navržené „na hraně“ povoleného výtlaku, s důrazem na vysokou rychlost, silnou výzbroj a co nejmenší posádku. Použití svařovaného trupu v rozsahu, který neměl v té době obdoby, bylo významným technickým krokem vpřed. Umožnilo snížit hmotnost konstrukce, avšak zároveň přineslo nové problémy s pevností a únavou materiálu, které se v provozu postupně projevovaly.

Velmi netradiční byla také kombinovaná pohonná soustava (parní turbíny + dieselové motory), jež měla zajistit jak vysokou maximální rychlost, tak hospodárný dojezd. Z technického hlediska šlo o progresivní řešení, provozně však komplikované a náročné na údržbu, zejména v bojových podmínkách.

Hlavní výzbroj v podobě devíti 150mm kanónů byla na lehký křižník této velikosti velmi silná a poskytovala třídě Königsberg II značnou palebnou převahu nad většinou zahraničních protějšků z poloviny 20. let. Teoretická palebná síla však byla v praxi omezována stabilitou lodí – při prudkých obratech nebo ve vyšším vlnění docházelo k výraznému kolísání náměru a zhoršení přesnosti střelby.

Protiletadlová výzbroj byla v době vzniku dostačující, ale již krátce po uvedení lodí do služby se ukázala jako nedostatečná. To se tragicky projevilo zejména při ztrátě Königsbergu v Bergenu, kde loď podlehla koordinovanému leteckému útoku.

Pancéřová ochrana odpovídala spíše křižníkům předchozí generace. Pancéřová paluba a ochrana strojoven byly navrženy především proti dělostřelecké palbě lehkých křižníků, nikoliv proti leteckým pumám či torpédům. Ochrana proti podvodním explozím byla minimální, což se plně projevilo při ztrátě Karlsruhe po zásahu torpédem.

Celkově lze říci, že konstrukční kompromisy nutné k dodržení výtlakových limitů vedly k výraznému oslabení pasivní ochrany, což v bojovém prostředí druhé světové války představovalo zásadní nevýhodu.

Z provozního hlediska byly lodě třídy Königsberg II hodnoceny jako rychlé a obratné, avšak náročné na údržbu a citlivé na poškození. Kombinace lehké konstrukce, vysokého těžiště a relativně úzkého trupu vedla ke zhoršené stabilitě, což negativně ovlivňovalo jak bojovou činnost, tak přežití po zásazích.

Navzdory svým slabinám měla třída Königsberg II zásadní význam pro další vývoj německých křižníků. Sloužila jako experimentální mezistupeň, na němž si německé námořní stavební školy ověřily nové technologie a koncepce. Získané zkušenosti byly následně využity při návrhu křižníků třídy Leipzig a především Nürnberg, kde byly odstraněny nejkritičtější nedostatky předchůdců.

Třídu Königsberg II lze shrnout jako technicky odvážnou, ale provozně problematickou. V mírovém období představovala moderní a reprezentativní jednotky, v ostrém válečném nasazení však trpěla důsledky konstrukčních kompromisů a rychlého vývoje námořního boje. Přesto sehrála klíčovou roli v přechodu od císařských křižníků k moderním jednotkám Kriegsmarine.