Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost. Marc Bloch, 1942
No šířku materiálu netuším, ale rozhodně hodně velká. Tvarem mi to připomíná spíš Bascinet a ten kryt obličeje je hodně podobný těm ze středověku, kdy se nánosník postupně rozšiřoval tak až kryl celý obličej. Chvíli sem taky uvažoval nad tím, jestli nebyly tyhle sapérské přilby odlívané, ale asi ne.
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Kované kyrisy z tej doby sa skúšali nastrelením z pištole alebo muškety - takže tieto prilby sa pravdepodobne tiež skúšali podobne. Vtedajšia železná liatina je však relatívne krehká, zvlášť pri malej hrúbke, takže pri takejto skúške by prilby zrejme praskali. Navyše aj tvar prilieb je pre odlivanie dosť nevhodný. IMHO čisto to odliať by bol celkom problém i dnes...
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Odpolední vydání Národní politiky z 23. dubna 1915: Ocelové helmy pro francouzské vojsko. Z Lyonu, 22. dubna (Tel. zpr.) Dle zpráv listu "Nouvelliste" z Paříže zamýšlí prý francouzská vojenská zpráva nahraditi dosavadní vojenskou čapku ocelovou přilbou, která má chrániti šíji, čelo a spánky. Váha této helmice činí 800 gramů. Pokusy s touto helmou se již konají. Jistá americká firma se prý již připravuje dodávati 50.000 kusů těchto helmic denně (?).
Vypadá to, že Adrianky opravdu upoutaly pozornost veřejnosti, když se to dostalo až do novin, na druhé straně fronty.
Americká firma ? S tím jsem se ještě nesetkal... Zatím jsem viděl jen výrobce REFLEX, DUPEYRON, PHARES AUTEROCHE, CIE COLONIALE a LE JOUET DE PARIS. Adrianka 1915 co mám doma je výrobkem firmy CIE COLONIALE
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Je pravděpodobné, že to je novinářská kachna, přecejenom byla válka a informovanost nepřátelského novináře nemohla být stoprocentní. Americká firma - to zní senzačně a senzace se vždy dobře prodávali.
Myslím si, že francouzský průmysl jistě byl sto vyrábět helmu ADRIAN na vlastním území... Jinak s tou dodávkou 50 000 helem denně bych si také asi tak jistej nebyl :-) Přijde mě to jako šílené numero. Asi opravdu jen ta KACHNA
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Rase, pekný článok, toto ma zaujíma! Vidieť, ako sa oblúkom vrátila starostlivosť o ochranu pechoty "pancierovaním" v poslednej dobe! Stále mi vŕta v hlave, prečo vlastne prišlo k tomu, že dlhé obdobie pešiaci bojovali vlastne s " holou hruďou"? Od čias rytierov ochrana vojaka stále ustupovala do pozadia. Napríklad za napoleonských vojen postupovali vojaci s puškami proti sebe, ako nechránené terče!
IgorT píše:Rase, pekný článok, toto ma zaujíma! Vidieť, ako sa oblúkom vrátila starostlivosť o ochranu pechoty "pancierovaním" v poslednej dobe! Stále mi vŕta v hlave, prečo vlastne prišlo k tomu, že dlhé obdobie pešiaci bojovali vlastne s " holou hruďou"? Od čias rytierov ochrana vojaka stále ustupovala do pozadia. Napríklad za napoleonských vojen postupovali vojaci s puškami proti sebe, ako nechránené terče!
Ono to asi bolo zviazané s technológiou a modernými materiálmi.Ocelové brnenie bolo ťažké a vojak v ňom bol nemotorný a aj tak neposkytovalo ochranu proti projektilu pušky,maximálne možno črepinám od určitej vzdialenosti. To by ma tiež zaujímalo akú výhodu poskytovalo postupovanie proti sebe v "šíkoch".Neviem aká bola presnosť strelby a vzdialenosť,ale tak snáď museli vždy niekoho trafiť,pretože vojaci boli "rameno na ramene".Túto taktiku snáď opustili až počas WWI.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Predovšetkým však bola zbroj celkom drahá. A uvažovanie generálov a vládnych úradníkov je jednoduché: Načo vyhadzovať peniaze na zbroj pre "sedliakov", jednoduchšie bolo zverbovať/zmobilizovať ďalších/nových.
Za povšimnutie stojí, že ako jedni z prvých prišli v modernej dobe s nápadmi na osobnú zbroj briti - asi preto, že mali profesionálnu armádu, a tam je bol vycvičený vojak relatívne drahý, takže stálo aspoň za úvahu, ako ho udržať v použiteľnom stave dlhšie.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Alchymista má pravdu, zbro jby byla hlavně drahá. Úplně stačilo že bylo potřeba vojákovi zaplatit pušku, poboční zbraň, střelivo, prach, část výstroje a uniformu. Zbroj by byla jen zbytečná investice na víc a taky surovin bylo pomálu (železo se neválelo všude tak jako dnes). Mno ony se ty zbroje a ochrané pancéře používaly po celou historii, jen od novověku do první světové války u speciálních sapérských jednotek. Tyto jednotky měly za cíl kopat přibližovací zákopy k nepřátelkým hradbám a bylo nutno je řádně chránit. Tyto zbroje se také používaly při obléháních, kdy je nosili vojáci při hlídkách a stráži (ve vlastních zákopech). Patrně nebyly vyráběné sériově, ale v menším nákladě podle potřeby. Jediné co zbylo z klasických zbrojích pro pěchotu byly nákrčníky upravené do podoby zdobeného kovového plátu na řetízku, který nosili důstojníci a do nedávné doby se zachovaly u jednotek německé vojenské policie za WW2. Jiank ono s tou zbrojí pro pěšáky to nebylo moc horké ani ve středověku. Švýcarští pěšáci v 15.století nechtěli nosit (fasované) kyrysy z důvodu že je prý zpomalují. Ve výsledku zbroj nosili pouze vojáci v první řadě šiku, kteří byli vystaveni největšímu nebezpečí. Zrovna čtu zápisky vojáka z první světové války a jako ochrana před odraženým projektilem nebo šrapnelem stačila často i nahrnutá nohavice nebo kabát namotaný kolem hlavy. Přitom zpomalený projektil, odražený šrapnel, kámen nebo tříska dokázaly potrhat obličej nebo se zarazit do masa. Kolikrát život zachránila spona z opasku nebo jídelní miska. Ocelové speciální pancéře a přilby sice dokázaly poskytnout lepší ochranu, ale před projektilem nebo blízkým výbuchem ochránit stejně nedokázaly.
Německá sapérská zbroj ze 17.století, níže neznámá sapérská zbroj
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Rozumiem tomu, že špeciálne jednotky a špeciálne činnosti boli zabezpečené nejakou ochranou. Ale povedzme, v stredoveku bola aspoň nejaká vesta, halena, drôtená košeľa, ale potom väčšina vojska - nemala nič, len košeľu a najaký kabát Asi to bude tak , ako hovoríš, vycvičený vojak bol lacnejší, ako nejaká zbroj, ktorá by ho chránila!
Rase píše:Podařilo se mi najít pár pěkných fotek Francouzských sapérských přileb z doby před první světovou válkou:
Francouzská sapérská prilba z let 1600–1650, váha 9,5 Kg
Francouzská sapérská prilba z let 1650–1700, váha lehce přes 10 Kg
Celkom by ma zaujímalo, čo to urobilo s chlapom, keď takáto prilba chytila strelu z pušky! To mal asi dve riadne brnenia, jedno na hlave a druhé v hlave. Ale určite lepšie, ako diera v gebuli!
hydrostar píše: Sapérská přilba z let 1650–1700 - V případě nutnosti se dal kryt demontovat a použít jako polní lopatka.
Spojiť tento tvárový kryt a poľnú lopatku bol geniálny nápad!
Tak samozřejmě že je pořád lepší nebýt vůbec zasažený, i tak bylo lepší mít tuhle velkolepě težkou přilbu než nemít nic. Větší zdravotní problém bych viděl v samotné váže (10 kg). Pokud si dobře vzpomínám tak moderní ruské titanové přilby mají 3,5 kg a velice rychle tam hrozí problémy s krční páteří. V případě desetikilové přiby musel být problémy dosti velké. Já osobně mám 3,5 kilovou středověkou přilbu a třikrát takovou váhu si nechci ani představit. Zásah olověnou kulí asi způsobil otřes mozku, nebo poranění krku, ale přeci jen na větší vzdálenosti měla střela z muškety asi jiné vlastnosti než moderní palné zbraně. Navíc prvním palným zbraním dokázal odolat i posílený kyrys (ještě na začátku třicetileté války). Podle mě samotná sapérská přilba zásah bez problémů ustála, člověk je už věc druhá (bohužel není vidět jak byly řešené vycpávky, nebo jen něco jako batvat).
Model K6-3 s titanovým hledím je těžká zásahová přilba pro speciální jednotky. Výjimečné balistické vlastnosti a velká krycí plocha je vykoupena také velkou hmotností (3,5 kg). To umožňuje používat přilbu, bez krčních problémů, maximálně několik desítek minut
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Obdobným problémem se později zabýval i M. Jean Dunand. Koncem roku 1916 navrhl experimentální typ přilby, která byla osazena velkým sklopným hledím chránícím zrak, které mělo velké množství drážek, sloužících jako průzory. Tento typ přilby prodělal i zkušební testy.
Našel jsem fotku pózujících vojáků s přilbami Adrian, osazenými Dunandovým hledím. Přidané jsou i ony klapky na uši, které drží na obruči, která je zapřená o lem přilby. Přilba samotná má na sobě potah (je trochu vidět hřeben). Na Francouze to moc nevypadá, patrně to jsou Američané, kteří si je půjčili. Možná by se dalo víc poznat podle nášivky na ruce
Voják vpravo očividně nevidí skrz hledí
"Porazili jsme špatného nepřítele." - George Smith Patton Jr. (1945) Kabinet Kuriozit
Také by mě docela zajímalo, z jak silného plechu jsou zhotovené... 
Ale určite lepšie, ako diera v gebuli!
