HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

[Mirek58]

No ono, správně vzít v úvahu vzdálenost od soupeřů ( Franků), je jedna věc, ale je třeba i se podívat v jaké vzdálenosti byly vlastně i Mikulovice a další tebou navrhovaná sídliště.
Ony vlastně byly v relativně stejné vzdálenosti od hranic.
Navíc severní část dnešního Madarska ( pravý břeh Dunaje), byly vládcem Franků přikázaná zbytku Avarů, po jejich porážce chánem Krumem 805 ( tedy území bylo pod jeho správou, nikoliv pod správou Moravanů), takže potom by hlavní město VM bylo přímo na hranici.
Tak touto úvahou vlastně vyvracíš sám sebe.

[kacermiroslav]

Mirku, pro lepší představu doporučuju podívat se na mapy. Jedna za všechny. V žádném případě se pak nedá tvrdit, že by Nitra, Staré Město či Mikulčice leželi na hranicích s Franskou říši. Navíc v případě Starého Města, které považuju za hlavní centrum VM (viz. úvodní texty celého vlákna), jej od Mikulčic dělilo cca 50 km, což znamená dvoudenní pochod, pak tu máš vzdálenost Mikulčice - Břeclav-Pohansko, což je vzdálenost dalšího jednodenního pochodu, a pak vzdálenost z Břeclavi-Pohanska na hranice s Franskou říši. Takže celkem cca čtyři až pět dní, než jsi se z území Franské říše dostal před hradby Starého Města. V tom případě se rozhodně nedá mluvit o tom, že by Mikulčice či Staré Město leželi na hranicích.

[Rase]

Slované na rozdíl od Keltů nepočítali s tím, že se hradiště bude bránit jen s tím co je právě v něm (tedy spoléhat jen na vlastní zdroje). Slované při obraně kooperovali s osádkami okolních hradišť a tak oblehatel musel stále počítat s tím že mu nepřítel vpadne do zad. Historici v tomto případě porovnávali keltský a slovanský způsob obrany opevnění v rámci našeho územi. Samozřejmě důkazů moc není, ale mě to přijde logické. V případě Keltů patřilo místnímu pánu v podstatě jen jedno opevnění, okolní pevnosti patřily často znesvářenému místnímu vládci. V případě slovanů vládl jeden Pán (kníže atd.) většímu množství opevnění a tak bylo možné více kooperovat.
Přeci jen jediné sebelepší opevnění nedokáže odolávat věčně...

Co se těch vychvalovaných Franků týče, tak Karel Veliký přišel v Pyrenejích prakticky o celou armádu co táhla do španělska (při ústupu ze španělska vyplenil jedno místní město, načež se mu Baskové pěkně odměnili). Vojska co vyrážela proti Moravanům byla sezbíraná především v Sasku nebo Bavorsku a s nějakou extrémní technologickou převahou bych taky moc nespoléhal. Nebyli to římští legionáři ale družiny, a sestavené jednotky, z germánských kmenů povolané králem na dané tažení. Samozřejmě největší elitou byly družiny z nitra říše (třeba z Francie atd.), zde bych ale nepočítal s výraznými počty (spíš naopak). Výzbroj sice možné měli Frankové lepší než obránci, ale rozdíl nebyl tak markantní (elitou na obou stranách byly kvalitně vyzbrojené družiny, zbytek vojska byl oděn jen lehce (režné košile, čapka, občas zbroj z vařené kůže, sekyra popřípadě kopí a nějaký štít - prakticky tedy jen levné věci), železo si mohla dovolit jen elita. Hlavní část armády u Franků i Moravanů musela být oděna a vyzbrojena dost podobně...
Co se obléhacího vybavení týče, tak bych počítal taky spíš jen s beranidly, popřípadě žebříky (ostrve), za vhodných podmínek i nějaký ten katapult atd.

[jmodrak]

Problém s "Velehradom" je v tom, že nevieme, či bolo hl. mestom skutočne. V podstate máme iba indície. Dôkazy niesu. Ak by malo byť hl. mesto v relatívnom strede, tak skôr Brno, Olomouc. Ak nie, potom môže byť v rôznych končinách. Panónia síce mala byť Avarská, Franská atď, ale skutočné hranice nevieme. Ostrihom a Vyšegrad boli takpovediac "Moravské" možno už pred rokom 800. To isté sa dá povedať aj o severnom Rakúsku - dnešnom.Je archeologický dokázané, že severný štát - Morava a spol. mali priame spojenie do Korután a Slovinska, čiže toto územie ovládali. Takže kľudne v severnom Rakúsku mohlo byť hl. mesto ďaleko od Franských hraníc.

Rase - to čo píšeš o Fraqnkoch, neplatilo ani za vlády kráľa Chlodovika. Franská armáda bola "rímska" už od svojho vzniku. Takže žiadne húfy slabo vyzbrojených a vycvičených vojakov. Každý kto tiahol do boja mal pancier, väčšinou drôtená košeľa a podobná ochrana, kvalitné zbrane. Čo sa týka technológie, mali v podstate všetko, čo na stredovekú armádu mali mať, takže aj ťažké obliehacie stroje, zákopníkov atď. Jazda už bola ťažká, celopancierovaná, samozrejme bola aj ľahká, ale hl. úderná sila boli už rytiery. To, že Baskovia zaskočili zadný voj pod vedením Rolanda a zmasakrovali ho - hl. armáda už bola preč, bolo dané poznaním terénu a perfektnou taktikou boja v horách u Baskov, ako neschopnosťou Karola alebo nedokonalou výzbrojov Frankov.
Možno u Slovanou, niektoré jednotky šli do boja iba s košeľou, štítom a kopijou, ale rozhodujúca časť armády už bola pancierovaná aspoň ľahko. Hl. úderná sila bolo aj u VM jazdectvo, podľa možností ťažké, aj keď je zaujímavé, že su dochované perzké a stredoazijské spôsoby brnenia a jazdy.

[kacermiroslav]

Problém s "Velehradom" je v tom, že nevieme, či bolo hl. mestom skutočne. V podstate máme iba indície. Dôkazy niesu. Ak by malo byť hl. mesto v relatívnom strede, tak skôr Brno, Olomouc. Ak nie, potom môže byť v rôznych končinách. Panónia síce mala byť Avarská, Franská atď, ale skutočné hranice nevieme. Ostrihom a Vyšegrad boli takpovediac "Moravské" možno už pred rokom 800. To isté sa dá povedať aj o severnom Rakúsku - dnešnom.Je archeologický dokázané, že severný štát - Morava a spol. mali priame spojenie do Korután a Slovinska, čiže toto územie ovládali. Takže kľudne v severnom Rakúsku mohlo byť hl. mesto ďaleko od Franských hraníc.

Jmodraku,

Já myslím, že to co ty považuješ za problém, tak ve skutečnosti na to dávno existuje odpověď. Ostatně uváděl jsem to zde již na několika místech. Já vím, že k VM je poměrně málo písemných zpráv, kterých se můžeme na dané téma chytit, ale sáhl bych po již zmiňovaných arabských zdrojích, které jasně uvádějí, že Svatopluk seděl (sídlil) v nějakém městě. To znamená že hlavní město měl. Pak si dosaď do této rovnice všechny VM lokality které známe, včetně těch v Rakousku a Panonii, a jako největší a nejvýznamnější z nich pak jasně vychází Staré Město. Pokud se nepodaří vykopat nějaké jiné centrum, tak bych se držel prostě toho, co se za více jak 100 let podařilo odkrýt.

[jmodrak]

Problém je vtom, že síce máme približne miesto, kde mal stáť, na západ od Nitry, ale nevieme či to bol JZ, SZ, alebo Z. Staré mesto - Velehrad má určité atribúty, ale nie všetky. To, že bolo okolie najľudnatejšie ešte a zaberá najväčšiu plochu ešte neznamená, že bolo hl. mestom. Určité fakty zase hovoria proti. Azda najpodivnejší fakt je ten, že sa nezachovali kostoly. Tie pretrvali, buď na pôvodnom mieste alebo sa postavili nové v blízkosti okrem práve Starého Mesta všade. Jednoducho to mohol byť iba zhluk osád vyvinutý prirodzeným vývojom. Otázne je, ako pristupujú vedci k takýmto objavom. VM je druho - treťo radá záležitosť ako pre Maďarov, tak aj Rakúšanov. Priorita pre jedných je hrob koňa mýtického vodcu, pre druhých hrob bezvýznamného veľmoža spojeného s Karolom. Aj keby sa niečo vykopalo, pokiaľ, trebárs aj hrob Svätopluka a je ho hl. mesto, prioritu nemá. Tak isto sa nejak nekope mimo oblasti S.Mesta. Alebo sa jednoducho nedá.

[kacermiroslav]

Z předpokládaných lokalit má Staré Město právě nejvíce těch atributu centrální moci. Pokud o nějakých pochybuješ, tak se s nimi. Můžeme se na to téma zkusit pobavit. Co mě pak překvapuje je tvá informace o kostelech. Těch bylo ve velkomoravské době přímo na území Starého Města hned několik a to do toho nepočítám nedaleké Sady a Modrou. Ostatně vše je podrobně popsáno v úvodním textu. Pokud pak máš na mysli, že žádný z kostelů nepřečkal do současnosti, tak na to mi zase nic tak podivného nepřijde. Naopak. Pokud takový kostel přežil více jak jedno milénium, tak to bylo naopak naprosto výjimečné. Tohle bych prostě jako argument nebral, ale jedině to, co tu prostě v 9. a počátkem 10. Století stálo. Jen to bychom měli porovnávat. Nikoliv další následný vývoj. Ten již pro určení původního centra VM není tak důležitý.

[jmodrak]

Jeden z atribútov čo mi chýba, je infraštruktúra mesta. Medzi hl. sídlami a zhromaždiskami musela byť cesta, lepšie povedané "silnice". Inak by sa stalo mesto neschodné. Tie cesty mohli byť rôzne, ale určite museli byť buď drevené alebo štrkové. Taktiež museli mať vyriešené odpadové hospodárstvo. Taktiež mi schádzajú zmienky o voľných priestranstvách vo vnútri - tržnica, ta musela byť veľká, kupecké domy pre zahraničných kupcov atď. Ďalej priestranstvo - zhromaždisko obyvateľov, vojenské cvičisko atď, kde sa mohli konať zhromaždenia, prehliadky atď. Chýbajú tiež zmienky o vnútornom opevnení sídla vládcu a budovy vlády. Tie museli byť oddelené od "plepsu" z praktických dôvodov, aj keby to boli vládcovia "najdemokratickejší demokrati".
Čo sa kostolov týka, stavali sa na posvätnej pôde. Takže ich pretrvanie do súčasnosti nie je výnimkou, ale pravidlom. Na mieste starého , resp. v blízkosti sa postavil nový. Ak niečo malo pretrvať, tak kostoly. Jedine, že by ich dal pápež do kliatby. Aj to je možné.

[kacermiroslav]

Mno Jmodráku, mám obavu, že máš na ranně středověké slovanské město nároky jako na nějaké antické velkoměsto:-) Takže krátce...cesty asi nemuseli být kamenné ani dřevěné, protože Staré Město leželo na písečných dunách. Tudíž cesty byli zřejmě převážně písčité, což stačilo i v nepřízni počasí. Shromaždiště určitě mohli být, ale to se dá těžko ze současného arch. průzkumu určit, protože by jsi musel nejdříve srovnat se zemí Staré Město a Uherské Hradiště, aby jsi našel to, co hledáš. Nicméně jukni se do dříve předložených map a uvidíš, že fortifikací uzavřená plocha nebyla plně souvisle obydlená. Takže prostor na to vše, na co poukazuješ, tu byl. K tomu oddělění vnitřních sídel, tak to jsi asi špatně četl úvodní článek. Uvnitř bylo samostatně stojící hradiště Na Valách (18 ha), které mělo směrem k řece dokonce dvojité hradby. Dále bylo zcela jistě samostatně opevněno místo Rybárny a to tou nejsilnější hradbou, jaká se s dobou velkomoravskou dá doposud spojit.
K těm kostelům je potřeba, aby jsi si to trošku nastudoval. Celá řada z nich ve Starém Městě existovala i po pádu VM a poté, kdy přestali vyhovovat, byli nahrazeny modernějšími stavbami (většinou v průběhu 12. - 13.století). Ty kostely tu pak stojí doposud (viz. např. Hřbitovní kostel sv. Michaela archanděla).

[jmodrak]

kacermiroslav Nároky ako na Rím nemám, ale mám rovnaké nároky ako na mesta napr. Keltov v Írsku, Slovanov v Rusku, Poľsku, Peržanov, Egypťanov, Mezopotámcov atď. Ak leží St. Mesto na naplaveninách, tým skôr. Rozhodne cesty z piesku nestačia ani v normálnom, tobôž nepriaznivom počasí. V lete Sahara s pieskom všade, za dažďa neprejazdené s borením sa do hĺbky. Cesty v meste sa musia spevňovať práve z dôvodu veľkej premávky v meste, a to určitými smermi.Platilo to ako vtedy, tak dnes. Medzi domami síce mohli byť nespevnené ulice, ale tepny museli byť spevnené.Veď tam mali chodiť ťažké kupecké karavány zo 4 svetových strán. Taktiež zásobovacie vozy, vozy s daňami, trhovcov atď. by rýchlo spravili z nespevnenej cesty priekopu. Nehľadiac na to, že hl. mesto je výstaviskom ríše. To, že nebola zastavaná plocha celá, ešte neznamená, že bola určená k tým úlohám, ktoré som napísal. Tržný areál sa našiel, ale kupecké faktorie nie. Aj keď sa našli hroby. Zase je potrebný archeologický výskum týchto plôch. Že je to ťažké, je jasné, ale odvolávajúc sa nato, môžem kľudne označiť za hl. mesto Viedeň. Keď sa bavím o opevnení vládcu, nemyslím tým dielčie opevnenie tej, ktorej štvrti, ale opevnenie "mozgu" štátu. Opevnenie na Valoch nebolo tohto druhu. To muselo byť už len z prestížnych dôvodov ako symbol svojbytnosti panovníka.
Čo sa týka kostolov, niektoré zanikli, dá sa povedať tie najdôležitejšie tak povediac bez náhrady, viz náboženské centrum Sady.
Tak isto chýbaju informácie o "odpadkovej infraštruktúre. Odpadové jamy a hnojiská mohli síce postačovať obydliam plebsu, aj keď v meste by potom v lete bolo na nevydržanie, ak je odhad obyvateľov správny, ale panovníckej suite a úradníkom sotva. Čím vyššia vrstva, tím viac odpadu. Vtedy aj dnes.

Keď to zhrniem St. Mesto bolo možné najväčšie vo VM, možno to bol New York VM, ale aby to bol Washington VM, stále mu niečo chýba. Zatiaľ St. Mesto môže ašpirovať, ale tak povediac ako rovný s rovnými s ostatnými predpokladanými centrami v celej bývalej VM.

[Rase]

jmodrak:
Nechci se Starého Města zastávat, ale přijde mi zbytečné pořád hledat argumenty proč nemohlo být toto město městem hlavním. Když ten problém převrátím naruby, tak se zeptám, jaké jiné město splňuje tvoje podmínky (stejně nebo ještě víc než Staré Město)? Našla se nějaká zachovalá cesta v jiném nalezišti, to samé v případě kupeckých "karavanserajů" atd. Ta zmínka o cestách mi připomněla, jak kdesi ve Walesu našli zbytky staré keltské "dálnice" postavené ze dřeva. Ještě mě napadá, že možná by bylo dobré hledat původní cesty pod těmi současnými - i dnes se staré silnice jen opravují a v historii tomu bylo stejně. Co se kostelů týče tak dám takovou paralelu se zachovalými měšťanskými domy ze středověku. Ty se totiž zachovaly jen díky tomu že majitel neměl peníze na to, aby dům přebudoval v modernějším stylu. V případě kostelů tomu bylo stejně - proč využívat starý nevyhovující kostel který hrozí že se zřítí, když si můžeme postavit nový, větší, lepší. Naši předkové nebyli zrovna sentimentální co se historických budov týče.

[kacermiroslav]

Cesta se na území VM našla a to v Nitře. Jedná se o kamennou cestu o délce tuším 900m. K těm písečným cestám ve Starém Městě. Nejsou to takové, jaké si asi představuješ. Spíše bychom to mohli přirovnat ke štěrkové cestě, jaké se na našem území používali po celá staletí až do příchodu asfaltu. Takže nějaké boření atd. sice tu a tam mohlo být, ale po takových cestách se putovalo holt stejně za VM i za Marie Terezie:-) Jinak jak Rase napsal....jiný vhodnější aspirant na hlavní centrum VM zatím není. Lokality jako Vídeň, Budapešť, Ostřihom a další.....jsou pak rovněž velice nepravděpodobné z řady dalších důvodů.

[jmodrak]

Rase - mne nie , ale pokiaľ by som S.M. aj prijal, pochybnosti neodstrániš. To musia archeológovia a historici. A pokiaľ ich k tomu nebudeš tlačiť, tak to neurobia. . Iné mesta splňujú tiež niektoré parametre, sú vhodné a mohli byť, ale výskumy daných lokalít sú mierne povedané " o ničom" alebo je nemožný. Tích typov je niekoľko, ale bez konkrétnych dôkazov sú to len hypotézy. Napr. by mohlo ísť aj Olomouc alebo Brno, nech ostanem na Morave. O kostoloch nejde ani tak o to, či sa zachovali v pôvodnej podobe, čo máš zrejme na mysli, ale či pokračovali. Je jasné, že prešli vývojom, prestavbami atď. Ale stále plnia svoju funkciu (resp. plnili).

kacermiroslav - to je to, že každému niečo chýba a komplexne nemá žiadne potrebné atribúty. To, že sa najviac našlo, je dané aj tým, že sa aj najviac kopalo a v poľnohospodárskej krajine nebola taká devastácia nálezov, ako u zastavaných miest.

[kacermiroslav]

Jmodraku,
Naopak si myslím, že minimálně tři lokality splňují všechny potřebné atributy centrální moci, což jsem ostatně podrobně rozebral v úvodním článku. Vedle již zmiňovaných Mikulčic, Nitry a Starého Města pak tyto atributy mají do určité míry například ještě Břeclav-Pohansko, Bojná atd. Nicméně při srovnání všech atributů mi pořád jako nejpravděpodobnější vychází právě Staré Město. Ostatní lokality, které uvádíš, mají velkomoravský původ, ale zatím se toho zdaleka tolik nenašlo na to, aby se něco na dosavadních názorech měnilo. Nicméně i v těchto lokalitách nějaký archeologický průzkum byl opakovaně veden, ale na jeho základě se fakt zatím nic světoborného předpokládat nedá. Takže bych se držel faktů, nikoliv předpokladů a to se týká i lokalit v Rakousku, Maďarsku atd.

[kacermiroslav]

Nedávno vyšel na extraStory článek, že dle archeologických nálezů v Mikulčích se historici domnívají, že kromě Maďarů se na pádu Velké Moravy podíleli zřejmě i rozsáhlé záplavy. Jedno z těchto center, výše zmiňované Mikulčice, tak mohli podle všeho být zničené, nebo silně poškozené povodněmi a teprve poté "doraženy" Maďary. Tyto závěry je možné interpretovat i proto, že Mikulčice patří mezi nejlépe prozkoumané velkomoravské lokality. Konkrétně průzkum severního předhradí související se stavbou nové lávky přes řeku tuto variantu připouští. Pod přístupovou cestou, která vede k té lávce, byla odhalená část původního opevnění severního předhradí a také část bývalého koryta.

"Vodou neustále podemílaný břech měl tendenci ujíždět. Tehdejší obyvatelé jej zajišťovali a zpevňovali dřevěnými kůly, čímž zároveň vytvářeli jakousi předprseň, tedy první ochranu před vlastní kamennou hradbou. Dřevo tady zřejmě mělo obě funkce - jak ochrannou proti vodě, tak jako součást opevnění."
Lumír Poláček, Archeologický ústav Akademie věd ČR (Brno).

http://extrastory.cz/velkomoravske-cent ... -voda.html

[Juraj Tichý]

Ja som ho čítal, ale viaceré argumenty su tam podľa mňa postavené na hlinených nohách. Už na začiatku text Ibráhím ibn Jákúb o tom, kde Slovania stavali svoje sídla, z lúk robíš baziny.
Ci oddovodnujes to Pribinom, ktorý akosi nemal na vyber, dostal územie a pre centrum (Vesprem, Blatnohrad) si vlastne vybral najkopcovitejsie územie. Ešte aj Patkostolie je pri kopci. Morfologicky su všetky umiestnené ako Nitra, Devin, Bratislava, Ducove,... Kopec, hradisko a pod tým nížina.

Mikulcice pre chýbajúcu kontinuitu v stredoveku a maly rozmer, by som ako centrum zavrhol. Bohate miesto pri hraniciach s Frankmi, silný vplyv Salzburgu a Bavorska, to ano. Centrum muselo vyzerať inak.

Podľa mňa sa kľúč skryva v slove "vyhnal".

[kacermiroslav]

Ty zdroje o Slovanech jsou samozřejmě vcelku obecné. Pokud nějaký dobový kronikář napíše, že Slované rádi zakládají svá sídla v nížinách a bažinách, tak to nelze brát úplně jako dogma. Je potřeba také přihlédnout jak tuto krajinu vnímá sám kronikář, který pochází většinou ze západní a jižní Evropy, kde je prostě krajina úplně jiná. Proto jako "nížina" se kronikáři může jevit i menší kopec typu Nitra atd. Důležitým faktorem je blízká řeka, což je logické k potřebě vody. Tento základní atribut pak splňuje velká většina velkomoravských hradišť. Hůře je na tom Děvín, který se vypíná velice vysoko nad soutokem Dunaje a Moravy. Ten měl přístup k vodě horší a proto se nejčastěji spojuje s rolí pohraniční pevnosti. Díky své poloze pevnost, kterou by nebylo jednoduché dobývat, ale relativně malé na to, aby se dali přístupové cesty přehradit.

[kacermiroslav]

Mikulcice pre chýbajúcu kontinuitu v stredoveku a maly rozmer, by som ako centrum zavrhol. Bohate miesto pri hraniciach s Frankmi, silný vplyv Salzburgu a Bavorska, to ano. Centrum muselo vyzerať inak.

Podľa mňa sa kľúč skryva v slove "vyhnal".

Mikulčice bych tak rychle nevyřazoval. Chybějící kontinuita není tak pravda. Mikulčice zůstali obydlené právě do středověku, ale jednalo se o mnohem menší osídlení, než to z doby Velkomoravské. Něco jsem o tom psal v příslušeném článku věnovaném právě Mikulčicím. Osobně se domnívám, že centrum bylo ve Starém Městě a Mikulčice byli založené jako nové centrum. Neříkám, že hlavní centrum. Ono bydlet v takové aglomeraci, jakou Staré Město bylo (kolem 250 ha), asi nemuselo být jednoduché. Všude smrad, kouř, pro dřevo daleko atd. Proto se domnívám, že Mikulčice byli založené spíše jako "letní rezidence". Proto velká koncentrace kostelů dokazující přítomnost nejen knížete, ale také velmožů a předhradí se dá dobře interpretovat jako ubytování pro vojáky. Navíc Mikulčice zase tak malé nejsou. Vedle centrálního hradiště se postupně objevují další zástavby i nějaké formy dalšího opevnění. Není vyloučeno, že "výstavba" Mikulčic byla násilně Maďary ukončená.

[Juraj Tichý]

Mikulcice maju 10ha, kdežto Stare Mesto ma, ako si spomínal az do tých 250ha, aj keď je práve pod vplyvom vôd Moravy a neexistencie južného valu otazka, koľko z toho bolo realne využívané skrz bazinatost a urcite každoročne povodne. Počet nájdených hrobov hovori však jasne, bolo to veľké sidlo. Problémom je neexistencia služobných osád v okolí. Skor sa zda, ze Stare mesto ako také plní ulohu služobnej osady, aj necelistve opevnenie je len drevozemite, bez ukladaneho kameňa.

Letna rezidencia, neviem ci v tomto období takto rozmýšľali a ci to jednoducho nebol len kontrolný bod vstupu na uzemie Moravy od zapadu.

Tak nejak hľadáme centrum ríše a predstavujeme si dnešné hlavné mestá, ale v tomto období takto zrejme nefungovali.
Existovali veľké sídla ako Stare Mesto a samozrejme obrovska aglomerácia v Nitre. Akropola s murmi vysokými 7 metrov, ku ktorej prístup chránila ďalšia sustava hradov v bezprostrednom aj vzdialenom okolí a k tomu desiatky služobných osád. Medzi nimi aj m(i)esto, ktoré sa volalo Morawa.

Opäť by som sa vratil k slovicku vyhnal.

[kacermiroslav]

Podľa mňa sa kľúč skryva v slove "vyhnal".

Asi vím, kam tím míříš. Nicméně podřízenost Pribini je asi zřejmá například ze Spisu o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 10. Pribina (Priwina) může souviset s latinským výrazem pro levobočka (privignus). Rovněž označení "jakýsi" poukazuje na jeho nesamostatné postavení. Takto byl například v dobových pramenech nazýván i franský vazalský hrabě, nebo Kocel v Blatensku. Rovněž J.Turmair-Aventin v Letopisech Bavorů IV. X-27 jej označil jako "králek Moravanů". Zatímco výše uvedený Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců nazývá Mojmíra vévodou Moravanů.

Takže když si uvědomíme, jak v té době titulovali závislé a nezávislé "panovníky", je asi dosti pravděpodobné, že Mojmír byl nadřízený a Pribina podřízený. Když si pak vezmeme zápis vztažený k roku 828 a vysvěcení kostela na Nitře (Nitrava), tak se dá předpokládat že tuto stavbu v Nitře realizoval zmíněný Pribina. Pokud budeme souhlasit, že Nitrava je Nitra, tak zde sídlil Pribina, který ale byl podřízeným Mojmíra. Tím pádem hlavní sídlo Mojmírovo, nemohlo být Nitrou. Stavba, jakou kostel byl, trvala dlouho a pokud by Mojmír i Pribina sídlil na stejném místě, tak by v dobových záznamech bylo s největší pravděpodobností zmíněno Mojmírovo jméno. Kníže by si tak důležitou událost nenechal ujít. Proto je potřeba centrum Velké Moravy hledat jinde. A ano, může to být město se jménem Morava. V případě velkomoravských hradišť můžeme dle starých kronik spojit asi jen Nitravu se současnou Nitrou, Brezalauspurc se současnou Bratislavou a Dowinu se současným Děvínem. Staré Město, tak klidně mohlo mít jméno Morava. Že se v následujících staletích změnilo jméno na Staré Město také napovídá na jeho historii. Mohlo tím být myšleno jako "staré hlavní město/místo".