XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.

Mapa s názvem - Boje u Heumen Mook a Groesbeeku - nám má ukázat východní prostor

Obrázek

, který měla zabezpečit a bránit 82. "All American" směrem ke Třetí říši. Prostor, o kterém nyní bude řeč. Jsou na něm jak Mook tak Molenhoek i s vyhozeným železničním mostem u Molenhoeku.
Bitvy o Molenhoek a pahorky před Groesbeeckými výšinami.
Již několikrát bylo řečeno, že divize "All American", americká 82. vzdušně-výsadková divize dostala úkolů v Operaci MARKET GARDEN nikoliv pro jednu, ale nejméně pro dvě vzdušně-výsadkové divize, či více.
Jedním s takto důležitých míst, které měla Gavinova 82. dne 17. září odpoledne dobýt, zabezpečit obranou a udržet po celou Operaci MARKET GARDEN, ale jak se ukázalo i ještě potom později - byla oblast úzkého pruhu země mezi zalesněnými Groesbeeckými výšinami a řekou Maasou, kde ležely městečka Mook a Molenhoek. Po celou dobu MARKET GARDEN, ale i později to pro Němce byla důležitá trasa z Třetí říše, neboť právě přes tento úzký pruh země Němci útočili do prostoru divize "All American" - od západu a od jihu.
Z historických pramenů, z kterých čerpám informace pro Č 70, 71 a 72 plyne
(Informace pro Č 70., 71. a 72. jsem čerpal z Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné a stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)
, že i Montgomeryho zpráva 21. Skupiny armád, která byla vydána po skončení "Operace MARKET GARDEN", s datem 27. října 1944, si všímá důležitosti tohoto prostoru, když o pruhu země mezi Molenhoekem, Mookem a Groesbeeckými výšinami její zpravodajci napsali, cituji:

"Protože vesnice MOOK E 7251 a CUYK E 7149 leží na konci tří hlavních tras, po kterých postupovaly posily z Německa, bude podle našeho odhadu nepřítel tuto oblast zesilovat a v těchto místech bránit. To se později ukázalo jako správné."

A o tomto úzkém koridoru v Mooku, kde vesnice a lesy v něm bránily oběma stranám, aby tudy mohly běžně projíždět si nyní řekneme (prostor Molenhoeku a Mooku s železničním mostem, který Němci vyhodili hned na začátku operace do povětří, jak si za chvilku řekneme,

Obrázek

viz detailněji na mapě - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave, Overasselt a Huemen - v pravém dolním rohu mapy. A že je vpravo od Mooku hned Třetí říše - Německo - viz pak na mapě, také v pravém dolním rohu

Obrázek

- Nijmegen a jeho okolí 82. vzdušně-výsadková divize, kde je úplně patrné, dle kilometrovníku 0 až 3 km, jak malý to byl prostor).

Právě z mapy tohohle prostoru je patrné, že se zde Němcům přímo nabízelo, že když dobudou, obsadí, nebo zničí důležitý most přes kanál Maasa-Waal u Heumen (o jehož dobytí jsme hovořili v článcích předchozích), vážně naruší celý koridor Spojenců do Arnhemu, nebo úplně přetnou životní tepnu "Operace MARKET GARDEN".
Je jasné, že takové možnosti si všiml i "plánovač a stratég polní maršál Model", který svým jednotkám rozkázal, aby prostor dobyli, čímž odříznou a úplně izolují 82. vzdušně-výsadkovou divizi, a zároveň připraví nástupiště na Arnhem.. Model tedy nechtěl jenom zničit 82., on chtěl od tohoto prostoru zaútočit tak, že zcela zničí i 1. vzdušně-výsadkovou divizi v Arnhemu a zároveň úplně izoluje v obklíčení výsadkáře 82. na Groesbeeckých výšinách.
V plánu "Operace MARKET GARDEN" vypadala oblast Mooku a Molenhoeku, jako jen malá část fronty, kde měl operačně působit, od 17. září odpoledne, 505. parašutistický pluk divize "All American".
Oblast, o které je řeč, byla v plánu i tohoto pluku jen - pouhopouhých sedm a půl kilometru - což byla jen malá část jejich úkolů a tak ji na starost, spolu s dalšími úkoly, dostal jen jeden výsadkářský prapor - 1. prapor.
Ve zprávě o bojové operaci 505. parašutistického pluku, se dle historických pramenů uvedených výše - k 27. říjnu 1944 - ve všeobecných úkolech pluku říká, cituji:

"Naším posláním bylo dobýt a držet terén rozkládající se od německých hranic v REICHSWALDU a prostor kolem města Groesbeek k Maase a ke kanálu Maasa-Waal, a také pomoci 504. parašutistickému pluku obsadit zdymadla na kanálu, železniční most jižně odtud a silniční most severně od zdymadel, útokem na tyto body z východní strany kanálu Maasa-Waal. Očekával se nepřátelský útok z REICHSWALDU, protože bylo známo, že Němci tam soustředili jednotky a obrněná vozidla. Náš pluk dostal rozkaz ubránit se za každou cenu, protože na tom do značné míry záviselo úspěšné poslání obou ostatních pluků."

Pro celý 505. parašutistický pluk byl úkol obrany tohoto prostoru neobyčejně složitý, neboť neměla jenom tenhle prostor. Celou obranu prostoru nemohla zabezpečit nějakou naprosto souvislou a ucelenou frontou( situace roztříštěnosti 505. parašutistického pluku je vidět na

Obrázek

mapě ze 17. září.). Prostor proto musely bránit jen části 1. praporu z 505. parašutistického pluku. Tyhle části 1. praporu obranu řešily zřízením zátarasů a předsunutých postavení, která měla Němcům znemožnit pohyb v prostoru. Roty 1. praporu nejprve rozvinuté - odclonily obranou prostor odkud mohli přijít Němci. Za rozvinutými rotami byly v záloze čety a ještě hlouběji pak byla jednotka praporní zálohy, ze které měly být vysílány rychlé úderné oddíly, které měly posílit frontu tam, kde hrozilo její prolomení. Již vzpomínaná zpráva, kterou napsal štábní důstojník a podepsal velitel 505. parašutistického pluku nám dál říká, že, cituji:

"1. prapor soustředil již v 13,30 hodin, 20 minut po seskoku kolem 90% stavu. Velící důstojník major Long rozkázal, aby roty ihned vyrazily ke svým cílům. Velké ohrožení pluku představovaly tanky a jednotky, které podle zpráv, jež jsme dostali již v Anglii, měly být soustředěny v lese REICHSWALDU. Protože 1. praporu byla přidělena oblast nejblíže REICHSWALDU, záleželo mu velice na věrohodnosti zpráv. Proto se jeho příslušníci začali ihned vyptávat holandských občanů na nepřítele v lese. A velice je potěšilo, když se dozvěděli, že zprávy o tisícovce tanků v REICHSWALDU nejsou pravdivé - zjištění, které bylo později znovu a znovu potvrzováno. 1. prapor absolvoval během prvního dne v Holandsku nejvíce střetnutí. V Reithorstu a Mooku byl odpor nepřítele nejsilnější.
Četa, která bránila silniční zátaras v Reithorstu, musela ustoupit téměř o 500 metrů a tam se zakopat. Železniční most, který měl 1. prapor obsadit a bránit, byl již zničen, když jej jednotky obsadily."

Ano je to pravda. Železniční most jasně patrný na obou mapách, na které jsem upozornil, přes řeku Maasu u Molenhoeku, Němci vyhodili do povětří ( pravý roh dole na mapách + zde je vidět vyhozený do vzduchu onen střední pilíř.. http://home.kpn.nl/been0319/stories14.html
). Nutno říci, že to byla velká porážka a ztráta pro Spojence. Opět zde platilo pravidlo, že se nesměl dát čas německé obraně a že se mělo přistát co nejblíže k místům, odkud bude prováděn útok, a to z obou stran. Jenomže americký 1. prapor 505. parašutistického pluku seskočil na seskokové zóně N, což bylo tři a půl kilometru na severovýchod. Ztratil čas při soustřeďování a úderná družstva ztratila čas i při cestě k železničnímu mostu. Tenhle čas stačil německému veliteli, který měl na starost nechat odpálit maskované nálože. Podle zápisů Němcům trvalo jen asi 15 minut od seskoku prvních parašutistů, aby zkontrolovali neporušenost náloží a roznětek. Přesto německý velitel demoličního oddílu rozkázal odpálit most až, když se američtí výsadkáři začali přibližovat. Dokonce k odpálení a zničení mostu došlo až teprve tehdy, když přední řady útočících amerických výsadkářů zničili německou obranu severního konce mostu...
Zápis amerických parašutistů o akci říká, že jim železniční most vybuchl doslova před očima. Střední oblouk železničního mostu se okamžitě zřítil do řeky a tím byl most úplně vyřazen z provozu.
Nelze ani domyslet, co by se stalo, kdyby se Němcům podařilo vyhodit do vzduchu ještě také silniční most u Grave ( most Č 7). Zničení obou mostů by pro Spojence znamenalo přímo katastrofu. A pohyb po koridoru by se až do Belgie zastavil.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 71.

Boj s Němci vypukl již pozdě odpoledne 17. září, když nejprve proti jedné z čet 1. praporu, 505. parašutistického pluku, která bránila zátarasy na silnici vyrazily nečekaně německé štábní automobily. Němci v těchto místech zátarasy nečekali. Německá kolona štábních automobilů vjela přímo před samopaly a kulomety amerických výsadkářů. Němečtí štábní důstojníci, a byl mezi nimi i podplukovník Harnisch, velitel ženistů z německého vojenského okruhu IV (Wehrkreis IV ), jeli spolu s ostatními důstojníky obhlédnout situaci z Třetí říše, když dostali "echo" o odpoledním přistání parašutistů v oblasti REICHSWELDU a na Groeesbeckých výšinách. Nic netušící řidič štábního automobilu Opel, který vezl podplukovníka Harnische a další štábní důstojníky, vjel přímo do léčky vytvořené parašutisty z čety poručíka Weinberga z roty B z 1. praporu 505. parašutistického pluku, střílejícími z obou stran silnice na okraji Reithorstu v Plasmolenu ( Reithorst viz mapa - Boje 505. parašutistického pluku v neděli 17. září o Groesbeecké pahorkatiny - , když Reithorst je dole pod Mookem vpravo po silnici.) . Podplukovník Harnisch byl zasažen do hlavy a na následky zranění zemřel. Řidič štábního Opelu a ostatní důstojníci byli vzati do zajetí.
Byla neděle dne 17. září ve 20 hodin, když tři čety z 1. praporu 505. parašutistického pluku měly vytvořeny obranné zátarasy s polními okopy podél lesa na jižním svahu Groesbeeckých výšin. Z takto vytvořených obranných pozic ovládaly čety silnici od Heumenu až po Nijmegen. Zaujatá bojová postavení, zapsaná v zápise, byla takováto:
- Úplně východně četa roty B.
- Uprostřed četa roty C.
- Západně na předměstí Mooku četa roty A.
Další části výsadkářů z 2. praporu 505. parašutistického pluku se pak rozmístili východně od Pahorku 81.8, jak znělo jeho kódové označení a také zdymadel na kanálu Maasa-Waal. Co všechno se událo v noci ze 17. na 18. září například před rotou C, která, jak vidíme výše, byla uprostřed zátarasů, popsal pro Saunderse výsadkář, vojín Doyle Lawson, z této roty, cituji:

"Setmělo se a pak jsme zaslechli, jak se blíží z jihu vzhůru po silnici okované boty. Musela to být celá četa. Rozběhli jsme se na obě strany silnice a někdo ke mně přistrčil kulomet a my jsme se usadili na východní straně silnice. Někdo se samopalem ještě přeběhl na druhou stranu.
Normálně bychom začali střílet, až by se nepřítel přiblížil - abychom ho překvapili - , ale ten chlápek se samopalem - ať to byl kdokoli - zařval: 'Halt!' a všichni najednou začali střílet. Němci se rozptýlili do všech stran, a tak jsem střílel nízko při zemi doprava a doleva. Věděli jsme, že někteří unikli, ale většina padla nebo byla raněna. Když jsme nakonec přestali střílet, tak se nikdo až do rána ani nepohnul.
Ráno 18. září po rozednění jsme dopravili raněné do městské radnice. Bylo jich tam na ošetření příliš mnoho, tak jsme dovolili, aby byli Němci evakuováni s tím, že všem se dostane dobré zacházení. Zajatci byli odesláni dozadu na velitelství."

Boje v prostoru Molenhoek, Mook 18. září 1944.
V zápise o bojích celého 505. parašutistického pluku štábní důstojník, který zápis psal, začínal den 18. září těmito slovy, cituji:

"Náš první den v Holandsku proběhl klidně, ale druhý den to byl pravý opak. Teprve tehdy se začaly skutečné boje... Všechny tři prapory byly v akci a bily se s nepřítelem. Museli jsme držet frontu dlouhou přes 10 kilometrů, a tak nebylo možné vyčlenit nějakou zálohu. Nepřítel útočil ze všech stran, a na některých místech jsme se museli stáhnout a zkrátit linie.
V 7 hodin 30 minut (je jasné, že 18. září - má poznámka) hlásil 1. prapor, že se k jeho postavením blíží tanky a pěchota... Všude se horečnatě pracovalo. Kluzáky s posilami měly přistát ve 13,00 hodin, protože však byl odlet odložen na pozdější dobu, bylo dohodnuto vyklidit přistávací zónu od nepřítele až po 12,40 hod. Rozkaz vyčistit přistávací zónu dostal 1. prapor, ale ten téměř okamžitě hlásil, že je v Riethorstu právě napaden velmi početným nepřítelem a že k němu postupují Němci z jihu od Mooku."

V téhle situaci se podařilo štábu 505. parašutistického pluku přece jenom najít jednu volnou jednotku a byla jí rota C, která vyčistila přistávací zónu pro II. vlnu přistávání dne 18. září, bylo to však pouhých 30 minut před 14,00, tedy dobou, kdy přistávaly první kluzáky.
(V Č 45, zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5851
je pod příletem II. vlny i úspěšné přistání posil pro 82. vzdušně-výsadkovou divizi).
Již vzpomínaný americký výsadkář z roty C, vojín Allen Landgdon, o zajištění přistávání II. vlny řekl, cituji:

"Příštího dne (myslí tím 18. září, má poznámka) nás hnali k přistávací zóně, protože se předpokládalo, že přiletí kluzáky, avšak Němci část zóny obsadili. Právě tam byl zabit - zrovna když kluzáky přistávaly - náš velící důstojník kapitán Anthony Stefanich při pokusu zachránit kluzák s pilotem, který přistál mimo zónu."

Pak ještě vzpomínal na poslední slova svého kapitána, která prý tehdy zněla, cituji:

"Urazili jsme spolu dlouhou cestu. Řekněte chlapcům, aby odvedli dobrou práci."

Právě dne 18. září se na rozkaz polního maršála Modela začala na německé straně sestavovat Bojové skupiny (Kampfgruppen) z jednotek, které byly narychlo sehnány, kde to jen šlo. Byly to jednotky od posilovacích a výcvikových útvarů v již vzpomínaném "Vojenském okruhu IV (Wehrkreis IV)" v Třetí říši. Všechny dostupné pomocné a výcvikové jednotky pak byly soustřeďovány pod velitelství nově vzniklé 406. pěší divize a jakmile se dostaly do prostoru REISCHVALD/Groesbeecké výšiny, vrhalo je velitelství divize okamžitě do boje proti, nejprve jen americké 82. vzdušně-výsadkové divize. Německé jednotky měly různé složení a proto také i jejich bojová hodnota byla různá. Jako příklad je v historických zápisech 82. uveden boj proti německé "Bojové skupině Gobel" na Riethorst. Byl prý to útok velice pomalý, vojáci šli do útoku roztroušeni, měli malou palebnou podporu a jen množstvím se dostali k pozicím výsadkářů z 504. parašutistického pluku. Výsadkáři je zastavili bojem z blízka a zbytek zahnali zpět. Výsadkáři z 1. praporu 504. parašutistického pluku většinou čekali v záloze ve vesnicích, nebo maskováni podél silnic s bohatou vegetací a stromořadím. Některé německé Bojové skupiny měly i tanky, ale ty narazily na podobné problémy, které v těchto místech holandských kanálů a mokřin měly i tanky britské z Gardové obrněné divize. Když se totiž pokusily německé tanky manévrovat mimo silnici, většinou se utopilyměkkém terénu, nebo bahně, a nebo se staly kořistí výsadkářů, kteří je v bohaté vegetaci s bazookami obešli a ničili je raketami.

Boje u Molenhoeku v úterý 19. září 1944.
V zápise divize je k tomuto datu uvedeno o 505. parašutistickém pluku z oblasti Molenhoek několik skutečností, ze kterých se třeba dozvídáme i o pomalé ztrátě letecké převahy Spojenců, o které si nejvíce řekneme u Arnhemu (důvodem bylo většinou počasí, u Arnheemu pak ztráta spojení jak s letectvem, tak s nadřízenými složkami.). Nyní tedy z oblasti Molenhoek z 19. září je v zápise řečeno, že, cituji:

"na celé frontě byl klid. Pouze malé nepřátelské jednotky se občas pokoušely proniknout do našich postavení, pokaždé však byly zatlačeni zpět... Nepřítel začal ostřelovat naší oblast děly a Luftwaffe se poprvé snažila dokázat, že Němci mají ještě stále letectvo. 1. a 3. prapor byly z letadel ostřelovány.
Během dne se zadostiučiněním sledovali, jak do našeho prostoru přijíždějí britské tanky.
Plukovník Eckman při jednom ze svých četných výjezdů do přední linie zachytil zprávu, že z jihu (jihozápadu) se k Mooku a Reithorstu pohybuje 500 Němců. Plukovník okamžitě odeslal tuto zprávu rádiem na plukovní velitelství a 1. prapor se připravoval na obranu proti útoku."

Dělostřelectvu americké 82. vzdušně-výsadkové divize, posílenému děly, které přivezly kluzáky v II. vlně dne 18. září odpoledne, se podařilo tenhle německý útok rozbít. Jak si však za chvíli řekneme, dá se hovořit o něčem takovém, jako je jen "průzkum bojem", i když to Němci ve svém zápise tak nemají, neboť i tohoto 19. září chtěli přes americké výsadkáře prorazit. Nicméně v zápise amerických výsadkářů se hovoří o tom, že onen útok 19. září vyvolal ve všech velitelských strukturách pluku a divize zvláštní atmosféru, kterou charakterizují slova - "že se něco chystá, a 'tak jsme nový den očekávali se smíšenými pocity'...."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 70.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 72.

Německý útok a spojenecký protiútok- středa 20. září 1944 oblast Molenhoeku(Protiútok
a oblast viz mapu - Boje u Huemen Mook a Groesbeek).
Jak jsme již u předchozích článků psali, polní maršál Model velmi dobře a rychle pochopil, v souvislosti s mostem u Heumen, jak důležitý je prostor Molenhoek, Mook a jižní svahy Groesbeeckých výšin, a že je nutno most u Heumen dobýt, čímž by jednoznačně přerušil koridor do Arnhemu a úplně odřízl 82. vzdušně-výsadkovou divizi. Rozhodl svým rozkazem dobýt řečený prostor a poté ihned dobýt i most u Heumen. Proto dne 20. září vyrazila do útoku německá "Bojová skupina Hermann".
Již vzpomínané hlášení jednoho štábního důstojníka 505. parašutistického pluku, který nás průběžně informoval o předchozích dnech z tohoto prostoru, nám také zachytil na papír i historii útoku, který se později ukázal jako ten největší německý útok spuštěný proti 82. vdušně-výsadkové divizi v Operaci MARKET GARDEN, z této zprávy, cituji:

"Kolem 10,00 hod. (je jasné, že 20. září) to začalo u 1. praporu. Na Riethorst a Mook zaútočili Němci v síle přibližně jednoho pluku. Byli podporováni tanky. Naši vojáci bojovali proti tankům bazookami a ručními zbraněmi a bojovali statečně. Útočící nepřítel měl tak velkou početní převahu, že nemohl být dvěma družstvy a dvěma protitankovými kanóny 75 mm jižně od Mooku zastaven. Naši zabili mnoho Němců a mnoho jich zajali, nacisté však postupovali dál. U Riethorstu bojovaly dvě čety, jedna z roty B a jedna z roty C proti celému praporu podporovaném třemi tanky Pz Kpwf V. (Panthery)..."

Panther viz zde skvěle od TonyHazard:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=116&t=2326

Německá "Bojová skupina Hermann" nebyli jen tak nějací "nazdárkové". Totiž "Bojová skupina Hermann" byli němečtí parašutisté z II. parašutistického sboru, mnozí velice zkušení válečníci, kteří prodělali již mnohá tažení. Když byli odpoledne dne 17. září vyzváni dostavit se na shromaždiště nově vznikající německé 406. pěší divize, jeli z různých oblastí do Kolína nad Rýnem a pak na shromaždiště divize mnozí pochodovali pěšky. Protože jsme již říkali, že rychle vznikající 406. pěší divize posílala své jednotky okamžitě do boje proti 82., bojovala tak německá 406. pěší divize zatím jen zoufalou bitvu proti výkvětu spojeneckých armád - americkým výsadkářům. A právě německá "Bojová skupina Hermann" jejíž základ začaly pomalu tvořit zbytky německé 5. parašutistické divize, měly situaci v oblasti změnit. Parašutisté "Bojové skupiny Hermann" dostali, jako posilové prostředky, protiletadlová děla 88 mm a také baterie ze 6. parašutistického dělostřeleckého pluku. Historikům bylo poskytnuto zpravodajské hlášení, které sestavili zpravodajci 82. z výslechu zajatého německého řidiče - parašutisty, kterého američtí výsadkáři zajali kolem desáté hodiny. Hlášení nám trochu ukazuje kdo byli také příslušníci německé "Bojové skupiny Hermann". Zde jsou tedy informace onoho vyslýchaného Němce, ze kterých zpravodajci sestavili hlášení pro své nadřízené, cituji:

"Zajatec opustil Kolín, stejně jako dva parašutistické pluku, v pondělí ráno (18. září, poznámka autora). Pluky měly jet část cesty vlakem, zbytek cesty urazit pěšky. Zajatec spolu s poručíkem, kterého vezl, jel v čele konvoje 20-30 vozidel (prázdných), které měly podle názoru zajatce naložit parašutisty po výstupu z vlaku. To je jen domněnka.
Dva parašutistické pluky byly pouze výcvikové pluky, nemají žádné (identifikační) číslo, ani bojové zkušenosti (zkušenosti měli všichni jejich velitelé, od velitele družstva počínaje a měl je také základ" Bojové skupiny Hermann", který už byl na místě). V době invaze( v Normandii, mé poznámky) byly ve Francii, ale byli staženy do Německa. Mají kolem deseti až dvaceti cvičných seskoků. Síla každého z obou pluků je 2 000 mužů.
Z toho, co poručík říkal, zajatec usoudil, že pluky mají být rozmístěny asi 3 km jihovýchodně od Riethorstu."

Zpravodajcům toho řidič výsadkářů řekl skutečně hodně. Mimo jiné také řekl, že řeku Maasu, - a to stojí za povšimnutí -, přejely automobily po "prozatímních mostech", které prý jižně od městečka Midelaar postavili němečtí ženisté. Zpravodajci se skutečně zarazili, neboť to vlastně vypovídalo o tom, že spojenecké letectvo ztratilo nadvládu ve vzduchu, když nebylo schopno nejen mosty objevit, ale nebylo je schopno svými bitevními letouny zničit. Již několikrát jsem to zde řekl a připomínám, že ztráta spojenecké nadvlády ve vzduchu bude nejvíce patrná v Arnhemu. Nic to však nemění na skutečnosti, že i 82. vzdušně-výsadková divize má ve svých hlášeních zanesen stejný problém - od 19. září začala nad prostorem americké "All American" a jejím okolí, být také jasně patrná ztráta vzdušné nadvlády. Důkaz jsme si právě řekli.
Zajatec, mimo jiné, také vypověděl, že hodina H pro soustřeďování německé "Bojové skupiny Hermann" byla 20. září 1944 v 6 hodin 30 minut ráno. Skutečný útok byl však spuštěn až v 10 hodin.
Německá "Bojová skupina Hermann" pak do útoku proti Spojencům vyrazila skutečně agresivně, když nejprve postupovala nepřetržitě, nepřerušovaně na severozápad přes Riethorst a na Pahorku, kde vytvořila obranu, zátaras jedna četa roty C, se jí podařilo americké parašutisty obklíčit a odříznout je od hlavních amerických sil. Právě v této skupině byl i, již zde citovaný a vzpomínaný, americký výsadkář vojín Doye Lawson, který o těchto těžkých chvílích v začátku obklíčení, dne 20. září 1944, vypověděl pro Saunderse, cituji:

"... Z východu přijížděl nahoru tank. Hrozilo nebezpečí, že budeme obklíčeni, a tak jeden důstojník vydal rozkaz, aby se někdo dostal přes silnici a zastavil Němce. Los padl na Sheltona, Coffina a mne. Zaujal jsem postavení mezi dvěma domy, ale Němci se stáhli zpátky a zalehli v minometné přehradné palbě, jakou jsem do té doby nezažil. Za mnou přistála střela a šrapnel mi roztrhl lýtko, proletěl mým mapníkem, rozerval kabát a rozbil pažbu mé pušky na dva kusy.
Připadalo mi, že útok trvá hodiny, a tank držel všechny stále těsně u země. Náboje střelců z bazook se odrážely od jeho trupu bez jakéhokoli účinku, a tak jsme se rozhodli, že nacpeme všechny naše trhaviny do jednoho granátu. Jedna odvážná duše se pak připlazila tak blízko k tanku, aby na něho dohodila granátem. Zasáhla tank a vyřadila ho."

V době, kdy tahle bitva na předměstí Mooku probíhala, když Němci, jako hlavní cíl tohohle útoku, měli dobýt most u Heumen, připravoval generál Gavin pro jeho divizi velmi důležitou bitvu v Nijmegenu, tedy ve vzdálenosti přes celou oblast operačního působení americké 82. vzdušně-výsadkové divize. Připravoval útok na mosty v Nijmegenu (na železniční a silniční most v Nijmegenu. Celou historii útoků na mosty v Nijmegenu si probereme později a to velmi detailně). Zpráva o německém útoku v síle více jak pluku na Mook a odtud na most u Heumenu, Gavina zasáhla přímo hystericky a on tyto chvíle ve svých soukromých písemných zprávách zachytil a předal je později historikům. Výňatek z Gavinovy zprávy pochází přibližně z 13,30 hod. dne 20. září z Nijmegenu, cituji:

"Byl jsem tam asi půl hodiny, když jsem obdržel hysterické hlášení z velitelství divize. Náčelník štábu mi sděloval, že Němci dobyli Mook i Beek a pronikají tam do našich pozic. Jestli chci zabránit tomu, aby Němci tyto oblasti obsadili - což by mělo zničující následky - , musím se rychle vrátit a učinit nějaké rozhodnutí o nasazení záloh. Věděl jsem, že existuje reálná možnost, že ztratíme Mook a jediný most přes kanál Maasa-Waal v Molenhoeku, a že rovněž přijdeme o Beek a výšinu u Berg-en-Dal."

Gavin tak byl odtažen od útoku, později legendárního útoku - překročení řeky Waal( vojenští historici však hodnotí, že v dané době měl skutečně přednost německý útok v Mooku a nikoliv ten, který později někteří nazvali : zbytečný útok amerických výsadkářů - pro dobytí mostu v Nijmegenu) na útočných člunech!
V té době již "Bojová skupina Hermann", díky své velké početní převaze, kdy proti americkému parašutistickému 1. praporu z 505. parašutistického pluku bojovali němečtí výsadkáři, za podpory tanků, v síle zesíleného pluku, měla navrch. Německý útok "Bojové skupiny Hermann" postupně vytlačil americký 1. prapor z jeho předsunutých pozic - na dlouhé trase jihovýchodního perimetru 82. vzdušně-výsadkové divize. Od 14,10 hod. pak v městečku Mook - "hráli prý němečtí parašutisté smrtonosnou hru - Kočka s myší - v boji dům od domu, s americkými parašutisty, a to v úzkých uličkách mezi domy", jak napsal Saunders. Vítězili němečtí parašutisté, kteří Američany vytlačili (mimo obklíčených čtyř čet amerických výsadkářů, kteří se usadili pevně v některých domech a Němci je museli obejít) z městečka Mook.
Gavin si o tom soukromě napsal, cituji:

"Vojáci 1. praporu bojovali v Mooku jako ďáblové, ale nepřítel krok za krokem postupoval. Němci dobývali Mook... Právě německé tanky prorazily našimi postaveními... v centru města dvě čety roty B, nyní posílené plukovními zálohami, zastavily nepřítele a došlo k zuřivému boji muže proti muži."

Generál Gavin pro své tehdejší psaní, psaní své soukromé zprávy, neznal skutečný stav věcí v Mooku. Neznal totiž zápis, který byl pak zapsán ve zprávě 505. parašutistického pluku. My si proto můžeme říci z této zprávy, že ve skutečnosti byly čtyři čety z 1. praporu usazeny v kamenných domech Holanďanů a protože jejich palba byla pro Němce zničující, Němci je jen obklíčili, obešli a pak teprve dál útočili do města.

O dobytí Mooku Němci, ale i o protiútoku Spojenců, když americké výsadkáře posílily tanky Britů, přesněji tanky 3. čety 1. praporu coldstreamské gardy, si řekneme příště.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“