Jenže to je právě trošku problém, jak se oni mají mít lépe? V Asii se dělá za misku rejže. Turci nebo i Češi v Německu nebo i u nás relativně otročí. Tak holt funguje ekonomika a kapitalismus. Potřebuje zásobárnu levné pracovní síly. Problém je, když tato skupina začne dělat problémy nebo pro ní práce není. První generace přistěhovalců měla do začátku osmdesátých let zaměstnání, která dávala smysl. Jejich děti a vnuci jsou často v horším případě nezaměstnaní, v lepším pak pracují jako taxikáři nebo majitelé obchůdků a pouličních bister. To je proměna toků kapitálu z průmyslu do služeb. Francouzský průmysl v podstatě upadá, motorem zůstává už jen Německo, jak dlouho?zenith0009 píše:Ale ono to spolu souvisi! Kdyby byla kultura takovy neprekonatelny problem, tezko by do Evropy prichazeli po milionech. Dokud existoval socialni smir, nebyly kulturni odlisnosti tak velkou prekazkou. Proste brali penize a drzeli krok, do urcite miry zili jako "starousedlici", i kdyz si doma zili po svem. Kdyz nemaji penize a nemuzou zit jako my, upinaji se k jejich tradicnimu zivotu a hodnotam, protoze je k nasi kulture nic nepouta. Kdyz budes jen sedet doma, chodit do mesity a stykat se jen s pristehovalci, opravdu tezko se zaclenis do spolecnosti. Chci rict, ze zamestnanost je vyznamny socializujici prvek. Oni jsou schopni tolerovat jine zvyky a navyky, a pokud chodis nekam do zamestnani, do urcite miry je to i nutnost. Ale dnes k tomu v mnoho pripadech nemaji duvod.
K tomu si přidej, že se těžko dokáží začlenit do „úspěšné“ společnosti, jednak problémy s jazykem, jednak vzdělání, aby si šáhli výše. Takže jak už tady mnozí napsali, je pro ně jednodušší upnout se na islám.
V souvislosti s teroristickými útoky ze dne 11. září 2001, v Madridu, nebo Londýně v metru (2005) byl pro mnohé šokem fakt, že za těmito akcemi stáli muslimové, kteří se narodili nebo prožili většinu svého života v Evropě. Ne žádní mudžahedíni, kteří přeskakovali bedny v Afghánistánu, i když možná odtud mohli mít určitou podporu. Potomci první generace zažívají krizi identity, když jsou v Evropě často pokládáni za druhořadé občany, ale zároveň je již neváže silný citový vztah k zemi svého původu. Zatímco první generace muslimů se přikláněla spíše k etnickým a národním vazbám, další generace směřují více k transnacionálnímu islámu. To už napsal víceméně Bleu. Někteří si myslí, že imámové - to je muslimští učenci, stojící v čele mešit by měli mít lepší vzdělání a výklad pro podmínky v Evropě, bohužel leckdy káží bludy.
No a nyní se k tomu ještě přidává radikální vlna „Alláh Akbar“. Mladí jedinci, kteří si myslí, že si násilím vynutí jakousi „revoluci“ i na Západě. Podivným příkladem je Libye, kde arabští mladíci neměli práci, otročili za ně černoši, ty ještě začali lynčovat, sami by to nedělali, ale finanční dávky brali, a stejně nespokojenost. Někteří ještě k tomu vyznávají fundamentální islám, který však reálně směřuje do středověku, a tzv. moderní západní civilizace se svou vědou, uspořádáním a zákony může jít do p.dele. Je to složitější problém, než se může na první pohled zdát.
Je to i o tom, kdo bude ve společnosti vykonávat „nepopulární práce“ a jestli to bude stačit na uživení. První vlna imigrantů do Evropy si ještě vážila, že nějakou práci má, a že si relativně přilepšila. Dnešní mladíci se už chtějí „emancipovat“, nejsou jaksi spokojení, hledali lepší život, chtěli auta, proto je zapalují, kdo je má, frustrace, atd.
Muslimy nejvíce láká hlavně už islamizovaná Francie a Londýn, kde si myslí, že naleznou své štěstí. V současnosti se rozdíly mezi britským a francouzským modelem do jisté míry stírají. Ve Velké Británii žije kolem dvou miliónů muslimů, z nichž většina pochází z Pákistánu a Bangladéše. Nejvíce se jich soustředí v Londýně, Bradfordu či Leicesteru. Ovšem je to mišmaš, včetně radikálů z Hizb ut Tahrir, ostatně pod jejich vlivem podřízli mladého vojáka.
Ale můžete si kolem toho naštudovat více sami, stačí hledat na internetu. Čao!