Armádní velitelský průzkumný letoun Mitsubishi Ki-46

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Armádní velitelský průzkumný letoun Mitsubishi Ki-46

Příspěvek od YAMATO »

ÚVOD

V roce 1937 byly na chůzi majora Júzó Fujita (dlouhodobě se starající o průzkumné letouny armádního letectva) a zástupců technického oddělení armádního letectva, inženýrů Tanaky a Andóma, stanoveny požadavky na nový velitelský průzkumný letoun (pro strategický průzkum), jenž by v budoucnosti nahradil tehdy nové Ki-15. Požadavky byly nutno říci maximalistické: vytrvalost 6 hodin při rychlosti 400 km/h ve výšce 3-4000 m, výborné letové vlastnosti a především maximální rychlost 600 km/h, která by umožnila operovat nad nepřátelským územím prakticky beztrestně. Tyto podmínky byly předány přímo firmě Mitsubishi, tvůrci skvělého Ki-15, nikoli tedy, jak bylo zvykem, že by došlo k soutěži více typů.

Ki-46 I

Vývoj vedl Tomio Kubo, spolupracovníky byly především Masakichi Mizuno, S. Sagiyama a H. Kató. Základem úspěchu nového stroje bylo co nejlepší aerodynamické řešení a dvojice výkonných motorů Mitsubishi Ha-26 I o výkonu 662 kW. Při vývoji byly také využity poznatky z vývoje těžkého stíhacího letounu Ki-39 (ten neuspěl v soutěži, z které po dlouhé době nakonec vyšel slavný Kawasaki Ki-45). Výsledný stroj byl aerodynamicky velmi čistý dvoumotorový dolnoplošník. Na vylaďování aerodynamiky se ztrávilo hodně času a proto byl první prototyp, stavěný v továrně v Kagamigahaře, hotov až v listopadu 1939, kdy také zahájil zkoušky. Při nich vyšlo najevo, že vlastnosti jsou dobré, ale že maximální rychlost je pouze 540 km/h. Nebylo to však považováno za nic tragického, vždyť tehdy ještě ani nezavedená stíhačka Ki-43 dosahovala podstatně nižších rychlostí a námořní A6M zhruba srovnatelných. Z vybavení letounu jmenujme radiostanici typ 96 model 2, leteckou kameru typ 96 a pro obranu nesený kulomet typ 89 ráže 7,69 mm v hřbetním střelišti (ten byl později u jednotek velmi často demontován jako zbytečný). V září 1940 byl stroj doporučen do výroby jako typ 100 model 1 neboli Ki-46 I. Vzniklo jich celkem 34 kusů, včetně 3 prototypů a 5 předsériových strojů. Letouny šly k Armádní letecké škole v Shimoshizu (známé jako "Mekka průzkumných letců"), kde byly vychytávány různé problémy nového stroje, jako poruchový palivový a olejový systém, chlazení oleje (chladič, umístěný uvnitř motorové gondoly, byl z aerodynamických důvodů menší, než by byl potřeba), kyslíková soustava a podvozek s nepříjemnou vlastností zkolabovat při startu či přistání. Ovšem třeba problém s podvozkem se nikdy nepodařilo vyřešit dastatečně.

Ki-46 II

U firmy Mitsubishi byl mezitím dokončen vývoj nového motoru Ha-102 o výkonu 792 kW a jeho instalace na Ki-46. S těmito motory již stroj splňoval požadovanou rychlost s malým přebytkem, dosahoval totiž až 604 km/h v 5800 m. Verze označená typ 100 model 2 neboli Ki-46 II měla dále zlepšeno vnitřní vybavení, např. novou radiostanici typ 99 model 2 a novou leteckou kameru typ 100. První stroje byly v továrně v Nagoji vyrobeny v březnu 1941 a vzhledem k vychytání většiny problémů při zkouškách Ki-46 I byly již považovány za plně bojeschopné a šly přímo k bojovým jednotkám. Výroba běžela až do konce roku 1944 a daly 1093 kusů.

Ki-46 III

Již na začátku války s ABDA tedy byly průzkumné Ki-46 II nasazeny a skutečně plnily přesně to, co bylo požadováno, totiž téměř beztrestný průzkum do hloubky nepřátelského území. Tehdejší spojenecké stíhačky byly proti nim schopny zasáhnout jen vyjjímečně a s nemalou dávkou štěstí. Teprve příchod typů jako P-38 F, F4U1 či Spitfire Mk.V začal nadvládu Ki-46 narušovat výrazněji. Armádní letectvo však již připravovalo další variantu. Ta měla instalovány nové motory Mitsubishi Ha-112 II o výkonu 1100 kW a se vstřikem směsi vody a metanolu do válců (Vůbec poprvé u motoru armádního letectva. Piloti bojových jednotek často později neuměli tento systém využít a tedy nedosahovali maximálních možností letounu. Teprve manuál zpracovaný firmou Mitsubishi tento problém napravil.). Rychlost měla vzrůst na až 650 km/h, dále zde byl požadavek na o hodinu delší vytrvalost. První dva prototypy nové verse, označené typ 100 model 3 neboli Ki-46 III, měly být hotovy v prosinci 1942, nakonec to však bylo až v březnu 1943. Od předchozí verse se lišily nejen novými motory, ale také novým řešením překrytu kabiny pilota, který již nebyl stupněný, ale aerodynamicky přímo navazoval na příď. Nevýhodou bylo zhoršení výhledu. Došlo také zmodernizování vybavení, radiostanice byla typu Hi-1, letecká kamera pak typ 1. Obranná výzbroj již nebyla instalována. Vzrostlo také množství neseného paliva, včetně možnosti podvěsit pod trup přídavnou nádrž o 400 l. Nádrže dostaly ochranné obaly ze surové gumy. Při testech se ukázalo, že rychlostní podmínka není splněna, maximálně bylo dosaženo 630 km/h v 6000m. Dolet stoupl na 4000 km oproti necelých 2500 u Ki-46 II. Výrazně se zhoršila stoupavost vlivem značného nárůstu hmotnosti, zatímco Ki-46 II se do výšky 8000 m dostal za 12 minut, tak Ki-46 III to trvalo přes 20 minut. Zkoušky prototypů trvaly celý rok, sériová výroba naběhla v Nagoji až v srpnu 1944. Celkem bylo postaveno 611 Ki-46 III. Později vyrobené stroje se lišily úpravou výfukového systému, kdy místo kolektorového byly zavedeny individuální výfuky pro každý válec, které byly nejen lehčí, ale také přidávaly díky svému tahu na rychlosti cca 12 km/h.

Ki-46 IV

Vzhledem ke zhoršení stoupavosti Ki-46 III byl vyvíjen stroj s motory Ha-112 II Ru, vybavenými turbokompresory. Ty byly umístěny v zadní části motorových gondol. Na místě původních vstupů do kompresoru byly umístěny chladiče oleje. Problém s chlazením výfukových plynů byl řešen pomocí vstřiku vody, čímž byla jejich teplota snižována o až 30°C. Díky tomu nebylo nutno instalovat jejich chladící systém, který by byl složitý, těžký a aerodynamicky by zhoršoval stroj. Letoun, označený Ki-46 IV, vzlétl poprvé 12. ledna 1944. Turbokompresory se bohužel ukázaly jako velmi problematické a poruchové. Výkony ovšem velmi výrazně narostly, maximální rychlost stoupla o až 50 km/h a v 10000 m dosahovala ještě 630 km/h. Při letu třetího prototypu z Pekingu do Fussa byla trať o délce 2250 km překonána průměrnou rychlostí 700 km/h, což byl i přes podporu stejně vanoucího větru jistě skvělý výkon! Čtvrtý prototyp startoval o 20 minut později, doletěly však ve stejné době, takže byl ještě rychlejší! Problémy s turbokompresory se však nedařilo vyřešit, takže do konce války vznikly jen 4 prototypy. Kryt kabiny pilota měl být u sériových Ki-46 IV opět stupněný.

CVIČNÁ Ki-46 II Kai

Přibližně 70 Ki-46 II bylo přestavěno na cvičné stroje, označené Ki-46 II Kai. Stroj byl navržen kapitánem Kusanem v lisropadu 1943, v dubnu 1944 byl hotov prototyp. Přestavby pak byly hotové do června téhož roku. Největší odlišností byla kabina instruktora, vestavěná do trupu za pilotní kabinou. Tato kabina vystupovala z linie trupu a vytvářela jakýsi hrb. Její instalace zmenšila oběm palivové nádrže. Cvičné stroje byly používány především vletecké škole v Shimoshizu.

STÍHACÍ VARIATY Ki-46 II

Masakachi Mizunem vyvinul variantu pro boj s těžkými bombvardéry B-17. Jednalo se o montáž upraveného protitankového kanonu ráže 37 mm do přídě Ki-46 II. Prototyp byl postaven v armádním leteckém arsenálu v Tachikawě v lednu 1943 Vzniklo 17 sériových letounů, bez jakéhokoli odlišujícího označení. Rychlost palby byla v praxi 3 rány za minutu, na zničení B-17 stačil i jediný zásah. Problémem byl ale velmi výrazný posun těžiště, což výrazně ovlivňovalo letové vlastnosti a přesnost palby a proto se stroje moc neosvědčili. Vznikla ještě další varianta protibombardérové Ki-46 II a to na přelomu října a listopadu 1944, kdy byl 37 mm kanon vestavěn do trupu. Střílel nahoru pod úhlem 75°. Tato přestavba vznikla u Dokuritsu 17. Chutai. Vzniklo 6 přestaveb Ki-46 II a také jedna Ki-46 III. Mimo kanonu ráže 37 mm byly použity také 20 mm kanony.

STÍHACÍ VARIANTY Ki-46 III

Také na bázi Ki-46 III vznikly těžké stíhací stroje a to ve větších počtech. Vývoj takového stroje začal v květnu 1944. O měsíc později se oběvily první B-29, proti kterým nemělo Japonsko téměř nic skutečně efektivního. Projekt stíhacího Ki-46 III dostal proto prioritu. Vývoj vedl M. Tomita. Největší změnou oproti průzkumným strojům byla zástavba dvou kanonů Ho-5 ráže 20 mm (s 200 náboji na zbraň) do přídě. S tím také souvisela úprava prosklení krytu pilota, zavedeno bylo opět stupněné, podobně jako u Ki-46 II. Stroj, ozmačený Ki-46 III b (Otsu), vzlétl poprvé v létě 1944. Vzniklo přibližně 75 letounů této varianty, přestavěných z průzkumných Ki-46 III. 50 těchto strojů bylo ještě v září 1944 upraveno pro montáž závěsníků pum Ta Dan, sloužících k útokům na bombardéry. Dále ještě vznikla silněji vyzbrojená variata, označená Ki-46 III c (Hei). Mimo kanonů v přídi byl do trupu vestavěn kanon Ho-204 ráže 37 mm, střílející nahoru pod úhlem 70°. Munice byla v bubnových zásobnících po 25 ks, kterých bylo celkem 8. Také tato verse používala pumy Ta Dan. Na toto provedení bylo přestavěno cca 15 Ki-46 III. Vznikl také jeden prototyp, kde místo 20 mm kanonů byl v přídi kanon ráže 37 mm. S tímto strojem byly prováděny zkoušky lepšího paliva, kdy bylo místo standartního paliva o 91 oktanech použito 95 oktanové palivo. Díky tomu mimo jiné při zkouškách stoupl dostup na až 12300 m. Japonsko bohužel mělo kritický nedostatek jakéhokoli paliva, natož kvalitního, takže výsledky nebyly v praxi použity.

Také na bázi verse Ki-46 IV se počítalo s vývojem těžké stíhací varianty, jež měla být označena Ki-46 IV b, ale problémy s vývojem již toto neumožnily.


TECHNICKÉ ÚDAJE (Ki-46 II / III / III b)

ROZMĚRY
Rozpětí: 14,7 m
Délka: 11 m / 11 m/ 11,45 m
Výška: 3,88 m

HMOTNOST
Prázdná: 3263 kg/ 3831 kg/ 3831 kg
Vzletová: 5050 kg/ 5724 kg/ 6228 kg
Maximální: 5800 kg/ 6500 kg/ ---

VÝKONY
Max. rychlost: 604 km/h (v 4000m)/ 630 km/h (v 6000m)/ 630 km/h (v 6000 m)
Dostup: 10700 m/ 10500 m/ 10500 m
Dolet: 2475 km/ 4000 km/ 4000 km

Obrázek
Ki-46 II.

Obrázek
Ki-46 III.

Obrázek
Ki-46 III b.
Naposledy upravil(a) YAMATO dne 30/8/2007, 09:53, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Reisen
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 200
Registrován: 27/11/2005, 17:47
Bydliště: Louny

Příspěvek od Reisen »

Dost dobrý! :P , nemáš něco víc k pumám Ta Dan ?
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Právě že bohužel nic moc, jen že snad vážily 50 kg. Mělo jít snad o svazky menších zápalných pumiček.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní letadla“