Dekret o míru (27.10.1917)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Dekret o míru (27.10.1917)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Dekret o míru
27.říjen 1917
Rusko
WW1



Dělnická a rolnická vláda, vytvořená revolucí 24.-25.října 1917 opírající se o sověty dělnických, vojenských a rolnických zástupců, navrhuje všem válčícím národům a jejich vládám, aby bylo ihned zahájeno jednání o spravedlivém, demokratickém míru. Spravedlivým nebo demokratickým mírem, po kterém touží převážná většina válkou vyčerpaných, ztrýzněných a zmučených dělnických a pracujících tříd ve všech válčících zemích – mírem, kterého se tak jednoznačně a vytrvale dožadovali ruští dělníci a rolníci po svržení carské monarchie – takovým mírem je podle názoru vlády okamžitý mír bez anexí (tj. bez cizích území a bez násilného připojení cizích národů) a bez kontribucí.

Vláda Ruska navrhuje všem válčícím národům, aby ihned uzavřely takový mír, a projevuje ochotu učinit bez sebemenších průtahů a okamžitě všechny rozhodné kroky, ještě dříve, než oprávněná shromáždění zástupců lidu všech zemí a všech národů s konečnou platností schválí všechny podmínky takového míru…

Vláda považuje za největší zločin proti lidstvu dále vést nynější válku pro to, jak mají být mezi silné a bohaté národy rozděleny slabé národy, které byly uchváceny, a slavnostně prohlašuje, že je odhodlána podepsat ihned podmínky míru, kterými by byla tato válka zastavena za uvedených podmínek, stejnou měrou spravedlivých pro všechny národy bez výjimky. Zároveň vláda prohlašuje, že uvedené mírové podmínky nikterak nepokládá za ultimativní, tj. je ochotna prozkoumat i jakékoliv jiné mírové podmínky, a trvá jedině na tom, aby kterákoliv válčící země navrhla mírové podmínky co možná nejrychleji…

Vláda se obrací k vládám a národům všech zemí s návrhem, aby bylo ihned zahájeno veřejné jednání o uzavření míru, a projevuje ochotu vést tato jednání jak písemně nebo telegraficky, tak i vyjednáváním mezi zástupci různých zemí nebo na konferenci těchto zástupců…

Vláda navrhuje všem vládám a národům všech válčících zemí, aby okamžitě uzavřely příměří, přičemž ze své strany pokládá za žádoucí, aby toto příměří bylo uzavřeno alespoň na tři měsíce, tj. na dobu, za kterou je zcela dobře možné jak zakončit mírové jednání za účasti zástupců bez výjimky všech národností a národů zatažených do války nebo donucených k účasti v ní, tak i svolat k tomu oprávněná shromáždění zástupců lidu ve všech zemích ke konečnému schválení mírových podmínek.

Prozatímní dělnická a rolnická vláda Ruska, obracejíc se s touto nabídkou míru k vládám a národům všech válčících zemí, obrací se také zejména k uvědomělým dělníkům tří nejpokrokovějších národů lidstva a tří největších států účastnících se této války; Anglie, Francie a Německa. Dělníci těchto zemí prokázali největší služby pokroku a socialismu: velkými příklady chartistického hnutí v Anglii, řadou revolucí světodějného významu…Všechny příklady proletářského hrdinství a historické tvůrčí schopnosti jsou nám zárukou, že dělníci těchto zemí pochopí úkol, který jim dnes připadá, vysvobodit lidstvo z hrůz války a jejich následků, neboť tito dělníci svou všestrannou, rozhodnou a sebevědomou energickou činností nám pomohou dovést k zdařilému konci věc míru a zároveň věc osvobození pracujících a vykořisťovaných mas obyvatelstva od jakéhokoli otroctví a jakéhokoli vykořisťování.


Zdroje:
XX. století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Mařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bolševická strana prakticky ještě v době, než se chopila revolucí vlády v Petrohradě, prohlašovala jako jeden ze svých hlavních cílů zastavení Velké války, kterou těžce zkoušeno Rusko již dokázalo vést jen z posledních sil. Když pak došlo k říjnové revoluci a vyhnání Prozatímní Kerenského vlády ze Zimního paláce, vydali bolševici pod Leninovým vedením řadu dekretů. Jednim z nich byl tento Dekret o míru, kterým se snažili oslovit co nejvíce příznivců ze všech zemí a všech vrstev a kterým by přiměli válčící země usednout k mírovým jednáním. Z textu dekretu je patrná zoufalá snaha Ruska o vystoupení z války prakticky za jakýchkoliv podmínek. Nicméně na Západě tento dekret zaujal pouze Německé císařství, které v něm ucítilo slabost Ruska a mohlo začít na sklonku roku 1917 s bolševiky jednat o uzavření míru. Ten nakonec byl začátkem března 1918 uzavřen, ale za úplně jiných podmínek než bolševici očekávali, a Německo tak mohlo vrhnout na západní frontu značnou část svých jednotek doposud působících na východě.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“