Otevřený dopis Kerenského ruskému obyvatelstvu (4.12.1917)

[kacermiroslav]

Historické dokumenty

Otevřený dopis A.F.Kerenského ruskému obyvatelstvu
Důsledky bolševického převratu v Rusku
4.12.1917 (podle ruského kalendáře 7.12.1917)
WW1


Vzpamatujte se! Což nevidíte, že využili vaší naivity a nestydatě vás oklamali? Slibovali vám do tří dnů mír s Němci a teď o něj zrádci snažně prosí. Celou tvář ruské země zato zavalili bratrskou krví, z vás udělali vrahy, karabáčníky. Hrdě může vztyčit hlavu Nikolaj II. (car Mikuláš II.). V jeho době se skutečně nikdy neděly takové hrůzy. Karabáčníky Maljuty Skuratova (představitel opričníků spojených s terorem za cara Ivana IV. Hrozného) překonali karabáčníci Lva Trockého (člen vedení bolševiků). Slibovali vám chléb, a zatím svou vládu začíná strašný hlad a vaše děti brzy pochopí, kdo je hubí. Slibovali vám panství svobody, panství pracujícího lidu. Kam se poděla ta svoboda? Je zneuctěna, pošpiněna. Banda šílenců, podvodníků a zrádců rdousí svobodu, zrazuje revoluci, hubí naši vlast. Vzpamatujte se všichni, kdož máte ještě svědomí, kdo zůstal ještě člověkem!

Buďte občany, nerozbíjejte vlastníma rukama vlast a revoluci, za kterou jste osm měsíců bojovali! Nechte blázny a zrádce! Vraťte se k lidu, vraťte se do služby vlasti a revoluce! To vám říkám já – Kerenskij. Kerenskij, o kterém vaši pohlaváři rozhlásili, že je „kontrarevolucionář“ a „kornilovec“, ale kterého chtěli kornilovci (stoupenci generála Kornilova, jednoho z čelních představitelů protirevolučních sil ze srpna 1917) předat do rukou dezertéra Dybenka a spol. (sovětský komisař vojenství). Osm dlouhých měsíců jsem z vůle revoluce a demokracie hájil svobodu národa a budoucí štěstí pracujících mas. Spolu s nejlepšími lidmi jsem vás přivedl před dveře Ústavodárného shromáždění. Teprve nyní, když panuje násilí a hrůza leninského despotismu – a jeho Trockého diktatura - , teprve nyní je i slepému jasné, že v době, kdy jsem by u moci, existovala skutečná svoboda a opravdu panovala demokracie, která ctila svobodu každého, hájila rovnost všech a usilovala o přátelství pracujících. Vzpamatujte se nebo bude pozdě a náš stát zahyne. Hlad, nezaměstnanost zničí štěstí vašich rodin a opět se vrátíte pod jařmo otroctví. Vzpamatujte se!


Zdroje:
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velkou říjnou revoluci (VŘSR) má většina z dřívější generace spojenou z učebnic dějepisu a občanské nauky se svržením nenáviděného carismu v Rusku. Ovšem celá léta nám bylo zatajováno, nebo aspoň zamlčováno, že Lenin a spol. na svržení cara žádný podíl nemají. Jejich říjnová revoluce z roku 1917 sesadila již tehdy osm měsíců fungující prozatímní vládu včele s předsedou A.F.Kerenským. Kdo byl Kerenskij? Alexandr Fjodorovič Kerenskij (1881 – 1930) byl ruský eserský politik, po únorové revoluci z roku 1917 byl ministrem spravedlnosti a války. Poté předseda vlády, sesazen dne 7.listopadu 1917 (podle ruského kalendáře) bolševiky. Odešel do emigrace, nejprve do Francie a pak do USA.

Otevřeným dopisem ze 4.prosince 1917 chtěl svržený předseda ruské Prozatímní vlády oslovit širokou veřejnost a varovat lid před revolucí v pojetí bolševiků. Jako dobře informovaný člověk věděl o plánech bolševiků navíc již krátce po VŘSR dokázala nová revoluce zavést vládu tvrdé ruky. Kerenskij se tak oprávněně obával, že teror bude ze strany bolševiků stupňován a nevyhne se ani širokým masám lidu. Byl to prakticky poslední a zoufalý pokus, změnit kormidlo ruských dějin. Bohužel se mu to nepodařilo a kam to vše vedlo již většina z nás ví a pamatuje.

A pokud si někdo položí otázku, jaká je souvislost tohoto dokumentu s portálem o válce, tak pak je odpověď, že Kerenského Prozatímní vláda hodlala dále s Němci bojovat a udržovat tak tlak na Centrální mocnosti na Východní frontě. Naproti tomu bolševici v prosinci 1917 uzavřeli s nepřítelem klid zbraní a poté na začátku března 1918 definitivně podepsali mír. To mělo za následek, že Německo mohlo uvolnit nějakých 40 divizí na východě a vrhnout je do jarní ofenzívy na západní frontě.

[Tkuh]

myslím, že kdyby neodešel do emigrace, dopadl by stejně jako car Mikuláš II.