Rakousko-Uherské ultimátum Srbsku (23.7.1914)

[kacermiroslav]

Historické dokumenty

Rakousko-Uherské ultimátum Srbsku
23.července 1914
WW1

C. a k. vláda je nucena žádat od srbské vlády úřední prohlášení, že odsuzuje propagandu namířenou proti Rakousku-Uhersku, to znamená všechna usilování, jehož konečným cílem je odtrhnout od monarchie území k ní náležející, a že se zavazuje potlačovat všemi prostředky tuto zločinnou a teroristickou propagandu. Aby dodala těmto závazkům slavnostního rázu, uveřejní Královská srbská vláda na první straně svého úředního listu ze dne 26./13.července následující prohlášení:

„Královská srbská vláda odsuzuje propagandu namířenou proti Rakousko-Uhersku, tj. všechno usilování, jehož cílem je odtrhnout od monarchie území k ní náležející a lituje co nejupřímněji tragických následků tohoto zločinného jednání. Královská srbská vláda lituje, že se srbští důstojníci a úředníci zúčastnili zmíněné propagandy, a tím ohrozili vztahy přátelského sousedství, jež se Královská srbská vláda svým prohlášením z 31.března r. 1907 co nejslavnostněji zavázala pěstovat.

Královská vláda, jež odsuzuje a zavrhuje každou myšlenku nebo pokus a zasahování do osudů obyvatelstva kterékoliv části Rakousko-Uherska, považuje za svou povinnost zcela důrazně upozornit důstojníky i úředníky a veškeré obyvatelstvo království, že bude napříště postupovat s nejkrajnější přísností proti těm osobám, jež by se provinily takovým jednáním a vynaloží všechno své úsilí, aby takové jednání zamezila a je potlačila“.

Toto prohlášení bude zároveň uvedeno ve známost královské armádě prostřednictvím denního rozkazu Jeho Veličenstva krále a bude uveřejněno v úředním orgánu armády.

Královská srbská vláda se mimo to zavazuje:

1. že potlačí každou publikaci, jež štve k nenávisti a k opovržení vůči monarchii a jejíž všeobecná tendence je namířena proti územní celistvosti monarchie;

2. že ihned přistoupí k rozpuštění spolku Národní Obrana, zkonfiskuje všechny jeho propagační prostředky a že stejným způsobem bude postupovat proti spolkům a sdružením v Srbsku, které se zabývají propagandou proti Rakousko-Uhersku. Královská vláda učiní nutná opatření, aby rozpuštěné spolky nemohly snad pokračovat ve své činnosti pod jiným jménem nebo v jiné podobě;

3. že z veřejného vyučování v Srbsku, jak z učitelského sboru tak i z učebních pomůcek, odstraní všechno, co slouží nebo by mohlo sloužit k živení propagandy proti Rakousko-Uhersku;

4. že odstraní z vojenské i správní služby všechny důstojníky a úředníky, kteří se provinili propagandou proti Rakousko-Uhersku; c. a k. vláda si vyhražuje oznámit Královské vládě jejich jména zároveň se sdělením materiálu, svědčících proti nim;

5. že svolí k tomu, aby orgány c. a k. vlády spolupůsobily v Srbsku při potlačování podvratného hnutí, namířeného proti územní celistvosti monarchie;

6. že zavede vyšetřování proti těm účastníkům spiknutí z 28.června, kteří se zdržují na území Srbska; orgány delegované c. a k. vládou se zúčastní příslušného vyšetřování;

7. že se vším urychlením provede zatčení majora Voji Tankosiče a jistého Milana Ciganoviče, srbských státních úředníků, kompromitovaných výsledky vyšetřování;

8. že účinnými opatřeními zabrání, aby se srbské úřady zúčastnily pašování zbraní a výbušných těles přes hranice, že propustí ze služby a přísně potrestá ty orgány pohraniční služby v Šabaci a v Loznici, které pomáhaly zločincům ze Sarajeva při přechodu přes hranice;

9. že podá c. a k. vládě vysvětlení o neomluvitelných výrocích vysokých srbských hodnostářů v Srbsku a v cizině, kteří se bez ohledu na své úřední postavení neváhali vyslovit pro atentát z 28.června v interviewech nepřátelsky proti Rakousko-Uhersku;

10. že bezodkladně oznámí c. a k. vládě, že opatření v předchozích bodech zahrnuta, byla provedena.


C. a k. vláda očekává odpověď Královské vlády nejpozději do soboty, dne 25.tohoto měsíce, o 6. hodině odpolední.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rakousko-Uherská vláda po atentátu na následníka trůnu z 28.června 1914 nalezla alespoň podle svého přesvědčení viníka atentátu a rozhodla se svést na něj plnou zodpovědnost za tento čin. Zodpovědnost tak byla svedena na Srbskou vládu, která v očích Vídně mohla plně za podněcování a podporu srbských separatistů na území Rakousko-Uherské monarchie. Tím Rakousko-Uhersko nalezlo potřebnou záminku pro rozpoutání války proti Srbsku. Proto koncepce ultimáta zaslaného srbské vládě 23.července 1914 byla formulována tak, že jeho podmínky byly pro suverénní stát nepřijatelné a prakticky nesplnitelné. Přesto se Srbsko na nátlak svých spojenců Velké Británie, Francie a Ruska snažilo podmínky ultimáta splnit a zabránit tak hrozícímu konfliktu. A tak dne 25.července 1914 většinu Rakousko-Uherských požadavků Srbsko přijalo. Jelikož však podmínky ultimáta nebyly splněny na 100% rozhodlo se Rakousko-Uhersko na nátlak svého spojence Německa přerušit 25.července diplomatické styky se Srbskem a 26.července vyhlásilo částečnou mobilizaci. O dva dny později 28.července 1914 pak vyhlásilo Srbsku válku. Tím byl odstartován více jak čtyřletý celosvětový válečný konflikt, který měl na svědomí na 20 milionů válečných a civilních obětí, což do té doby byl nejděsivější válečný konflikt v dějinách lidstva (pro představu Napoleonské války přinesly cca 3 miliony lidských ztrát).


Zdroje:
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

[Pátrač]

Tento velmi zajímavý text zaslouží jisté doplnění. Ale jen maličké.

Ultimátum bylo srbské vládě předloženo v 18 00 dne 23. července 1914. Jeho obsah je neuvěřitelný.

Mimo jiné požaduje komplexní zákaz propagandy proti Rakousku - Uhersku, což bych třeba i pochopil.

Ale třeba požadavek aby Rakousko mohlo určit, které důstojníky musí Srbsko propustit - to už je do nebe volající drzost.

A požadavek na možnost rozmístění vlastních důstojníků v Srbsku je už tlak na samostnou podstatu svéprávnosti suverénního státu.

48 hodin na přijetí je i na tehdejší tvrdé mravy nesmysl a podraz.

Hned druhý den Německá diplomacie poslala do Petrohradu, Londýna i Paříže ostré nóty, které praví, že tyto požadavky jsou ROZUMNÉ A OPRÁVNĚNÉ. Pes by se z toho osypal, kdyby uměl číst.

Pikantní je, že tyto nóty Němci napsali aniž by to ultimátum četli. Rekce byla taková jaká se da čekat. V Londýně ztratili řeč - takovou nehoráznost dlouho neviděli a v Rusku se rozčílili k omdlení.

Krátce před vypršením ultimáta ho ale Srbové přijali. Přesto, aniž bysrbský dokument rakouský velvyslanec četl, přerušil diplomatickou práci a odjel ze země. O tři hodiny později byl vydán rozkaz k mobilizaci rakousko - uherské armády proti srbské frontě.

Málokdy se některý stát ve prospěch zachování míru ponížil tak, jako to udělalo Srbsko. Odmítlo pouze ty dva body, které se přímo dotkly podstaty jeho svéprávnosti a sám německý císař napsal, že tato reakce Srbska značí, že jakékoliv důvody k válce mizí. Ale rakouští jestřábci válku chtěli a bylo jim tedy všechno jedno.

Válka se prostě zastavit nedala.