Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Vyhlášení samostatnosti Československa
Československým národním výborem v Praze
28.října 1918



Lide Československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vystoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních národů světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný a oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu.

Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od toho okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů.

Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové, bohdá slavné dějiny Tvoje. Nezklameš očekávání celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, již vyvrcholily v nesmrtelné výkony československých legií na západním bojišti a na Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý, jako je zachovalo Tvé národní vojsko: Československá legie. Buď si stále vědom, že jsi občanem českého státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi.

Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé chování a Tvá radost byly důstojníky velké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnouti, ni jediným rušivým činem nesmí býti zkaleny nynější veliké okamžiky, ni jediný z Vás nesmí se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa.

Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému jest svato. Svobody osobní, majetku soukromého nesmí býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazu Národního výboru.

V Praze, dne 28.října 1918

Za Národní výbor československý:
Dr. Fr. Soukup v.r.
Dr. Vavro Šrobár v.r.
Antonín Švehla v.r.
Jiří Stříbrný v.r.
JUDr Al. Rašín v.r.


Zdroje:
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dne 28.října 1918 se v Praze rozšířila zpráva, že Rakousko-Uherská monarchie přijala čtrnáct mírových bodů prezidenta USA W. Wilsona, v jehož textu je bod, že pouze autonomie pro národy Rakousko-Uherska nestačí. Proto vypuklá spontánní manifestace, která si vše vyložila tak, že monarchie kapitulovala a český národ tak má právo na samostatnost. Do čela převratu se postavili členové Národního výboru, kterým se začalo říkat „mužové 28.října“. Vpodvečer vydal Národní výbor zákon o zřízení samostatného československého státu. Informace o vyhlášení Československé republiky se na Slovensko dostala s několika denním zpožděním. Proto slovenská Martinská deklarace (30.10.1918) o vstupu Slovenska do ČSR nezohledňovala fakt, že republika již byla vyhlášena.

PS: Vyhlášení ČSR úmyslně uvádím v sekci o WW1 z časové posloupnosti. WW1 byla ukončena až 11.listopadu 1918.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zákon ze dne 13. listopadu 1918 o prozatímní ústavě

O národním shromáždění.

§ 1
Národní výbor rozšiřuje se na 256 členů způsobem a dle klíče, jak vznikl Národní výbor. Tento sbor nazývá se Národní shromáždění.

§ 2
Týž způsob a klíč platí i pro doplňování Národního shromáždění, odpadne-li některý člen.

§ 3
Členem Národního shromáždění přestává být:

1.kdo ztratil svéprávnost,
2.kdo odsouzen byl pro trestný čin, který způsobuje ztrátu volitelnosti do obcí v Čechách, zbaven byl členství rozhodnutím Národního shromáždění. Rozhodnutí Národního shromáždění děje se dvoutřetinovou většinou přítomných.
§ 4
Národní shromáždění vykonává pravomoc zákonodárnou pro celý stát i jednotlivé jeho části a pravomoc dozorčí nad mocí výkonnou až do doby, kdy dle ústavy konečné sejde se a ustaví sněmovna vyšlá z voleb.

§ 5
Národní shromáždění vypracuje si jednací řád; dokud se tak nestane, platí jednací řád přijatý ve schůzi Národního výboru dne 9. listopadu 1918.

§ 6
Národní shromáždění je schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna alespoň třetina poslanců. Usnáší se nadpoloviční většinou přítomných. Přítomnosti alespoň dvou třetin poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných jest třeba ke změně tohoto zákona, zákona o všeobecných právech občanů, zákona ze dne 9. listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti členů Národního shromáždění a k usnesení o vypovědění války.

K volbě presidenta a ke schválení mezinárodních smluv (10. lit. a) jest třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných.

Přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců jest třeba k usnesení podle poslední věty § 11 a první věty § 16.

O presidentu republiky.

§ 7
Hlavou státu je president republiky, kterého volí Národní shromáždění (§ 6).

Úřad presidenta trvá až do doby, kdy podle ústavy konečné nová hlava státu bude zvolena.

§ 8
Mešká-li prezident mimo hranice státu, anebo je-li místo jeho uprázdněno, vykonává zatím jeho práva vláda, která může jednotlivými úkony pověřiti svého předsedu.

§ 9
President republiky nemůže býti trestně stíhán.

§ 10
President republiky:

1.zastupuje stát na venek,
2.je nejvyšším velitelem vojska,
3.přijímá vyslance;
4.vypovídá podle usnesení Národního shromáždění válku a předkládá mu sjednaný mír ku schválení;
5.jmenuje důstojníky, státní úředníky a soudce počínaje VI. třídou hodnostní nahoru,
6.má právo prominouti nebo zmírniti tresty i právní následky trestného činu, odsouzení nebo trestu, jakož i naříditi, aby trestní řízení nebylo zahájeno, anebo zahájené trestní řízení aby bylo zastaveno.
K vládním úkonům, jež president republiky vykonává, musí býti opatřen spolupodpis příslušného odpovědného člena vlády.

§ 11
President republiky má právo zákon usnesený Národním shromážděním, vrátiti do osmi dnů po usnesení k novému projednání. Setrvá-li Národní shromáždění na svém původním usnesení, musí zákon býti vyhlášen.

§ 12
President republiky slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že bude dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.

Jak se vyhlašují rozsudky.

§ 13
Rozsudky a nálezy soudů vyhlašují se jménem republiky.


O moci výkonné a nařizovací.

§ 14
Moc výkonná a nařizovací přísluší 17členné vládě, jejíž předsedu a členy (ministry) volí Národní shromáždění.

Vláda volí ze sebe náměstka předsedova, který zastupuje předsedu.

§ 15
Předseda a členové vlády slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že své povinnosti svědomitě a nestranně budou konati a zákonů šetřiti.

Žádný člen vlády nesmí býti členem správní neb dozorčí rady akciových společností, nebo jednatelem společností s ručením omezeným, které podléhají dani výdělkové podniků k veřejnému účtování povinných.

§ 16
Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění, které ji může za přítomnosti aspoň poloviny poslanců prostou většinou hlasů odvolati, což se stane vyslovením nedůvěry.

Návrh na vyslovení nedůvěry musí býti podepsán nejméně jednou čtvrtinou poslanců a přikáže se nejprve výboru.

§ 17
Vláda sídlí v Praze. Rozhoduje ve shromáždění, jemuž přítomno musí býti, aspoň deset členů, předsedu nebo jeho náměstka v to počítaje.

Vláda rozhoduje ve společných schůzích:

1.o vládních předlohách pro Národní shromáždění určených,
2.o všech věcech politické povahy,
3.o jmenování úředníků, pokud jmenování ústředním úřadům nebo presidentovi republiky je vyhraženo.

§ 18
Vláda určí, který ze členů (ministrů) řídí a odpovídá za jednotlivé úřady zřízené k obstarávání nejvyšší správy státní.

§ 19
Zákony musí býti vyhlášeny do osmi dnů po usnesení Národním shromážděním, s výhradou případu § 11., 1. věta. Podpisuje je president republiky předseda a onen člen vlády, jehož úřad je pověřen provedením dotyčného zákona.

Mešká-li president mimo hranice státu, anebo je-li místo jeho uprázdněno, podpisuje zaň předseda vlády.

Nařízení podpisují ministerský předseda a nejméně devět ministrů.

§ 20
Všecky akty moci výkonné a nařizovací dosud předsednictvem Národního výboru provedené se schvalují.

§ 21
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky.



Dr. Frant. Soukup v.r. Ant. Švehla v.r.
Jiří Stříbrný v.r. Dr. Alois Rašín v.r.
Dr. Vavro Šrobár v.r.

Zdroje:
http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/cat-7.html
www.psp.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od kacermiroslav »

Návrat českých delegátů ze Švýcar
Československý stát bude republikou. - Od dohody nevzali Češi za hranicemi ani haléře. - Půjčka Národní svobody ve výši jedné miliardy.


Významná schůze Národního výboru
Praha, 5./11. 1918 (Č. t. k.) Národní Výbor konal dnes po celé odpoledne plenární schůzi za předsednictví místopředsedy A. Švehly. Na počátku schůze byla po referátu prof. Engliše jednomyslně a za potlesku schválena půjčka národní svobody ve výši jedné miliardy korun.

Po referátu dra. Meissnera byl přijat návrh na udělení amnestie osobám civilním. Amnestie bude prohlášena v pátek 8. listopadu.

Po referátu A. Švehly byla schválena osnova zákona o zřízení ústavu pro lidovou výživu. Prof. dr. Engliš podal na to zprávu o poměrech na Moravě a prof. Vlček o situaci na Slovensku. Dr. Rašín referoval o politické situaci. Po zprávě posl. Udržala z branného výboru byl přijat zákon, jimž se stanoví text přísahy Československého vojska. Na to bvlo schváleno nařízení o komisi demobilisační a o komisi kožní.

O 8. hod. večer dostavili se do schůze delegáti ze Švýcar a byli uvítáni bouřlivým jásotem. Za mocného pohnutí referoval dr. Kramář o výsledku české práce za hranicemi, po něm mluvili Klofáč, Haberman, Staněk, Kalina, dr. Šámal a dr. Preiss. Všechny tyto zprávy vyvolaly ohromné vzrušení a nejhlubší dojem. Celé shromáždění se sklánělo před gigantickou prací, kterou vykonali za hranicemi v neutěšených poměrech naši čeští lidé a české legie. Stát československý bude republikou a jméno české má za hranicemi tak skvělý zvuk, že o tom nemáme zde ještě ani žádné představy. S nevýslovnou hrdostí mohli delegáti švýcarští konstatovati, že naši skvělí spolupracovníci za hranicemi nevzali od čtyřdohody ani jednoho haléře, že všecko to obrovské dílo, na které dnes hledí celý svět, vykonali s nepatrnými prostředky vlastními, často za nejtěžšího strádání osobního. Místopředseda A. Švehla poděkoval z hloubi duše delegátům za jejich podrobnou zprávu, která zanechala u všech přítomných členů Národního výboru dojem nezapomenutelný.

Přivítání v Praze
Zpráva o tom, že delegáti přijíždějí ze Švýcar do Prahy, vyvolala v Praze obrovský rozruch. Již brzo v poledních hodinách začaly se kupit davy před nádražím Wilsonovým. Kolem 5. hodiny shromáždilo se asi 200.000 hlav na Václavském náměstí, Sadové třídě a u nádraží. Ve vestibulu nádražním očekávali příjezd hodnostáři civilní i vojenští, kromě toho nejbližší příbuzní delegátů pí. Kramářové, pí. Benešová atd. Sokolové na nástupišti tvořili špalír. O půl 6. přijel vlak na nádraží. Lokomotiva byla ozdobena chvojím, prapory, nápisy: "Ať žije republika" atd. Ze salonního vlaku vystoupili za nepopsatelného jásotu, dr. Kramář, Klofáč, Haberman, Staněk, Kalina, dr. Pneifes, dr. Šámal a řed. Svoboda. Zástupy propukly v jásot.

Řeč dra. Kramáře
Když byl dr. Kramář oficielně uvítán a vystoupil z nádraží, byl donucen, ač churav, ujati se slova. V podstatě promluvil takto: „Přináším vám vřelé pozdravy těch, kteří pro nás za hranicemi trpěli a pracovali. My s radostí vracíme se domů, poněvadž můžeme vám říci, že naše sny a touha budou úplně splněny. Málokdy měl nějaký národ tolik upřímných přátel jako má náš český národ nyní. Vykoupil je těžkým strádáním a bezpříkladnou obětavostí těch, kteří za hranicemi proň pracovali. Ale co vykonali, je něco, nač všichni potomci po nás budou hrdi a právem hrdi. My budeme svobodnou národní republikou. U nás všichni budeme šťastni a společně všichni si řekneme, že jsme šťastni, že jsme se toho dožili. To bude naší silou proti všem, kteří by chtěli útočit na naši svobodu. To bude marné. Naše svoboda bude naším klenotem, který český národ nedá si nikdy vyrvat. My jsme trpěli dost, ale nyní chceme těžiti, budovat, chceme vystrojit svobodu krásnou a plnou. To je to, co vzkazují vám naši drazí a těšíme se, až budeme moci v náruč je přitisknouti a říci, jak úžasně, jak nevýslovně je máme rádi. A tak skončím vřelým přáním, abychom odůvodnili naději všech, kteří dnes provázejí tvoření českého státu s takovými sympatiemi. Mohu vám říci, že dík našim legiím při jejich nevýslovné obětavosti, dík těm, kteří jsou za hranicemi, dík Masarykovi, dík Benešovi a všem, kteří jsou s nimi, máme v celém světe takové postavení, že se nám ani o něm nesnilo. Máme jen jedinu povinnost, ale tu velkou povinnost, abychom své přátele nezklamali. Co jsme dnes viděli od hranic českých, tu upřímnou radost našeho lidu, který tak dojemně a upřímně nás vítal, to vše bylo úžasně dojemné, ale na druhé straně nemáme vřelejšího přání, abychom tak jak jsme dovedli všichni za jednoho bojovat, dovedli také všichni za jednoho společně pracovat. A když to dovedeme, není moci světa, která by nás zdolala. Budeme tím národem, jak řekl to nejlepší přítel Wilsonův Heron, který bude skutečným útočištěm skutečné demokracie a naprosté spravedlnosti. A této velké budoucnosti volám dnes všem, když jsme přišli zase do matičky Prahy, upřímné a srdečné Na zdar, Na zdar a Sláva Wilsonovi.“

Slavný vjezd do Prahy
Po řeči dra. Kramáře hnul se průvod a ubíral se k pomníku sv. Václava. Zde oslovil davy předseda Českého svazu, posl. Staněk, který vyřizoval pozdravy legionářů, zatímní vlády, Masaryka atd. Pravil: „Slíbili jsme našim osvoboditelům, že budou rozhodovati o všem co se má státi. Pozdravuje vás Anglie, Francie a Amerika, ke kterým přistoupili jsme jako svobodný a volný národ, jako občané lidové republiky.“ Po Staňkovi promluvil posl. Klofáč, který pravil, že kdyby byl náš národ ukázal se v této době malým, ztratil by sympatie spojenců. Dnes mluví se o nás jako o největším národě na světě. Dovedeme pro národ umírat, ale nikoho nepodvedeme. Naposled promluvil posl. Haberman. Spojenci naši slíbili nám největší podporu vojenskou, hospodářskou a aprovisační. Otázka, jaký má být náš stát, byla rozhodnuta českými legiemi, českou vládou a také námi jednomyslně.

Musí to být a bude to svobodná demokratická republika československá. Jménem vašim vyřídili jsme pozdravy horoucí legionářům, aniž jsme tušili co jste doma učinili, prohlásili jsme, že navždy se národ český s Habsburky rozchází. Naši přátelé v Americe mají jen jedno přání, aby naše československá republika byla srdcem Evropy.

Po těchto řečích za zvuků hudby a neutuchajícího jásotu ubíraly se davy do Obecního domu. Jízda od Musea do Obecního domu trvala jednu hodinu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od kacermiroslav »

Národní výbor vydal dnes 28. října první zákon:

Samostatný stát československý vstoupil v život. Zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven nerušený přechod k novému státnímu životu.

Národní výbor jménem československého národa jako výkonný státní svrchovaný orgán nařizuje:

I. článek: Státní formu československého státu určí národní shromáždění ve srozumění s československou národní radou v Paříži jako orgán jednomyslné vůle národa. Než se tak stane, vykonává státní svrchovanost národní výbor.

II. článek: Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.

III. článek: Všechny Úřady státní, zemské, župní, okresní a obecní jsou podřízeny národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle stávajících platných zákonů a nařízení.

IV. článek: Zákon tento nabývá platnosti dnešním dnem.

V. článek: Předsednictvu národního výboru se ukládá, aby tento zákon provedlo.

Dáno v Praze, 28. října 1918

Antonín Švehla,
Jiří Stříbrný,
Dr. Alois Rašín,
Dr. František Soukup,
Dr. Vavro Šrobár v.r.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od kacermiroslav »

Stenografický záznam 1. schůze Revolučního Národního shromáždění - 14.11.1918

Schůze zahájena v 11 hod. 40 min. dopol.

Přítomni:
Předseda: Dr. Kramář.
Zapisovatel: Člen N. S. Luděk Pik; pak větší počet členů N. S.
Z kanceláře sněmovní: JUDr. Jaroslav Haasz, tajemník sněm., zástupce jeho JUDr. Jindř. Šafařovič.

Dr. Kramář (zvoní): Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromissů, vedl politiku českou na cesty vítězné! Nebylo nikdy vzácnější jednotnosti vůle veškerého českého lidu ve všech jeho vrstvách! A tato skálopevná, nezdolná vůle národa byla zázračným kouzlem, které naše hrdiny ve vojsku československém pobouzelo k tak bezpříkladnému heroismu, před kterým sklání se celý svět v němém údivu! Šli radostně v boj, ač věděli, co je čeká, nebáli se šibenice, která je očekávala, když padli do rukou těch které s celou duší nenáviděli za staletou porobu svého národa, za všecka muka a všecky útrapy, které vytrpěl po staletí český národ. A na popravu šli hrdě, nezlomně, se vzpomínkou na drahou vlast, kterou viděli již svobodnou a šťastnou v poslední chvíli svého mučednictví. Jak šťasten jest náš národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli dějinné! Přede všemi, kteří za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme (členové národního shromáždění povstávají) a všem našim hrdinům, kteří nám zůstali, posíláme svůj vroucí pozdrav, svůj vřelý obdiv a nekonečnou vděčnost národa! (Výborně! Sláva! bouřlivý potlesk.) A smím snad říci, že starost o vdovy a sirotky našich mučedníků bude přední povinností našeho svobodného státu! (Výborně! Hlučný potlesk.) Ale nejen svou hrdinností, také svou mravní silou, svou nádhernou, ušlechtilou sokolskou kázní a sokolským duchem jsou nám zářivým příkladem opravdové činorodé lásky k vlasti, a my těšíme se, že budou i zde mezi námi vzorem mravní ukázněnosti, dobrovolné, mužné discipliny, a vážné, ničeho se nelekající obětavosti ve prospěch svého národa, jakož i opravdové, bratrské, vzájemné lásky i solidarity! (Výborně!) A z duše děkujeme všem, kteří je vedli! Svůj vřelý pozdrav posíláme, doufám, prvnímu presidentu československé republiky, T. Masarykovi, (Členové národního shromáždění povstávají. Volání: Sláva! Ať žije! Dlouhotrvající, nadšený potlesk.)

Posíláme mu srdečný dík za všechno, co vykonal pro naší samostatnost. Děkujeme srdečně za všecko, co s tak neobyčejným přímo mistrovstvím podnikl pro zjednání naší samostatnosti náš ministr zahr. záležitostí Dr. Beneš (Výborně! Dlouhotrvající potlesk), děkujeme našemu ministru vojenství Dru Štefanikovi (Výborně! Hlučný potlesk), který osvědčil tak obdivuhodnou schopnost v organisaci našich vojsk, a děkujeme všem jejich pomocníkům, kteří tak skvělým způsobem dokázali, že Čech je s nejtěžších úkolů, jen když má volnou půdu, volnou cestu a může pracovat. (Výborně!) Vyprávěli nám, jak úzkostlivě naslouchali všemu, co děje se v Čechách, jak báli se, aby národ neoslábl pronásledováním a protivenstvím, aby nestalo se jim to nejstrašnější, co by se jim mohlo státi, totiž aby je národ nezapřel a aby nebyli opuštěni svým vlastním národem, aby jejich hrdinství nebylo marno, báli se o to, aby vlastní jejich národ neměl dosti mužnosti a odvahy, aby přetrhal všechna pouta s říší, proti níž oni na smrt bojovali. A proto poděkujme všem, kteří zde u nás doma dovedli trpět s hlavou vztýčenou a nepokořenou, všem těm, kteří se nelekali hrozeb šibenicemi a žaláři, všem, kteří bez strachu a bázně, s největším nebezpečím obětovali všechno, aby s našimi bratry za hranicemi udržovali stálé spojení (Dr. Bouček: Sláva Dru Šámalovi!) - ano, Sláva Dru Šámalovi! (Výborně! Dlouhotrvající bouřlivý potlesk) -i všem těm sokolským trpitelům, kteří v žalářích trpěli za své čisté, vlastenecké, sokolské nadšení. (Výborně! Hlučný potlesk). Až bude se psáti historie našeho národa o posledních čtyřech letech, udiví se svět, kolik tu bylo skvělého, ale skrytého hrdinství, kolik odhodlání, pomoci české věci, třebas by to mělo život státi, a my pak teprve si řekneme, že jsme si svou svobodu opravdu zasloužili, že jsme byli doma i za hranicemi ve velké chvíli hodni své minulosti, svých velkých předků, kteří tak radostně obětovali život za svou víru, za své přesvědčení a za svůj jazyk. (Výborně! Potlesk.) Nebyli jsme malí ve velké chvíli dějinné a jestli nám obdivuhodný náš přítel George Clémenceau řekl, že jsme se ukázali velikým národem, pak smí nás na chvíli opustiti naše skromnost a my smíme s důvěrou a hrdostí hleděti vstříc soudu dějin o tom, jak choval se náš národ ve chvíli své nejtěžší zkoušky. My jsme tím šťastnější, že sami jsme všecko udělali, abychom zasloužili si svou svobodu, poněvadž jsme od počátku chtěli, aby mocní naši přátelé své přátelství nedávali nehodným. Proto s tak vzácnou hrdostí odmítali naši lidé za hranicemi každou materielní pomoc od spojenců, i když jim bylo nejhůře. (Výborně! Potlesk.) Chtěli, aby svobodní a nezávislí mohli s čistým srdcem slíbiti nehynoucí vděčnost a oddanost těm, kteří za osvobození lidstva z těžkého jha násilí a moci šli v osudný boj. A my z celé duše se připojujeme k jejich vděčnosti. Z této síně roku 1871 ozval se jediný protest zákonodárných sborů pro zmučenou Francii a z této síně posíláme zase vřelý, vroucí pozdrav Francii radostné a vítězné. (Sláva! Shromáždění povstává. Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.) Posíláme jí svůj hold, svůj vroucí dík za všechno, co konala, co obětovala pro svobodu všech národů. My děkujeme všem, kteří v tomto historickém boji ji vedli k památnému vítězství. A jestliže my od roku 1871 po Sedanu protestovati proti odloučení Elsaska a Lotrink, tak my dnes s celým srdcem vítáme, že tyto Elsasy a Lotrinky vrací se zase ku krásné a nádherné Francii, kterou ani za největšího útisku nepřestali jsme milovati horoucí láskou.(Výborně! Hlučný potlesk. Shromáždění povstává.) Děkujeme vroucně z duše velkému národu anglickému (Výborně! Hlučný, dlouho trvající potlesk. Shromáždění povstává). Děkujeme mu za všechno jeho hrdinství a bezpříkladné oběti, které přinášel, aby zbavil lidstvo dusivého tlaku pruského militarismu a národního násilnictví a aby zjednal nám malým národům plnou svobodu a samostatnost. Bezpříkladná pevnost a neustrašenost Anglie i Francie i ve chvílích nejtěžších bude nám zářivým vzorem ve všech těžkostech a obtížích nového, svobodného našeho života.

A s hlubokou vděčností vzpomínáme Států severní Ameriky, (Výborně, potlesk. přítomní povstávají) těch, kteří světu dali zářný příklad nejčistšího idealismu, kdy šli v hrozný světový boj beze všech praktických a politických zámyslů, nýbrž jen proto, aby dopomohli ve světě k vítězství právu a spravedlnosti a opravdové demokratické svobodě. (Hlučný potlesk). Český národ vždycky s vděčností bude vzpomínati velikého jejich presidenta W. Wilsona (Výborně! Shromáždění povstává, bouřlivý potlesk) který pro všecko to, co bylo nejčistšího a nejideálnějšího, v duchu obyvatelů severní Ameriky našel vždycky tak vznešeného výrazu.

Děkujeme Italii, děkujeme z duše velké trpitelce Belgii (Výborně! Potlesk), spřáteleným nám Rumunům a všem spojencům za všecku krev, kterou prolévali pro lepší budoucnost lidstva (Sláva jim!) a v dějinné chvíli vzpomínáme zejména bratrských nám Jihoslovanů (Výborně! potlesk), nerozlučně s námi spojených společným utrpením a společnými velkými cíli naší budoucnosti. (Výborně! dlouho trvající potlesk). My posíláme hrdinnému Srbsku (Výborně! Potlesk), našim drahým bratřím chorvatským a slovinským (Hlučný potlesk), kteří všichni svorně a šťastně budou bohdá žíti ve spojeném Jihoslovanstvu, svůj bratrský srdečný pozdrav. (Výborně! Potlesk), a s hlubokou vděčností pamatujeme millionů lidských životů, které Rusko obětovalo pro společnou věc spojenců, pro naši věc. (Výborně!) A národu Ruskému posíláme ubezpečení, že je nám stejně drahým ve štěstí, jako v neštěstí (Výborně! Potlesk). Se všemi slovanskými národy, zejména s Poláky, jichž svobodu upřímně uvítáme, chceme žíti v opravdovém bratrství. Víme, čím jsme všem povinni, ne krásnými slovy, nýbrž skutky a celým svým životem. Chceme býti hodni své svobody a jest naší pevnou vůlí, aby Českoslovanská republika byla zemí opravdově domokratické svobody, kde by nebylo utiskovaných ani politicky, ani národně, ani sociálně (Výborně! Potlesk). Pevně a nezlomně trváme však na tom - poněvadž je to prohlášení nás všech, dovolte, abych to přečetl - aby neporušen zůstal staletou historií posvěcený celek zemí českoslovanských (Výborně!) a za žádnou cenu nevzdáme se spojení se svými bratry Slováky (Shromáždění povstává, aklamujíc Slováky), kteří nejlépe vědí, že národ náš miluje je upřímnou, bratrskou láskou se všemi jejich zvláštnostmi, s jejich krásným svérázem a že nechceme nic jiného, než aby po svém, volně a svobodně se rozvíjeli ve společné naší vlasti! (Výborně! Potlesk). A jménem první vlády svobodné československé republiky zde mohu také prohlásiti, že německý národ, v hranicích státu našeho bydlící, nemá nejmenší příčiny obávati se o svůj národní rozvoj (Tak jest! Potlesk). Věrni své minulosti i svým demokratickým tradicím, nechceme své krajany německé - postaví-li se loyálně na půdu našeho státu - nijak zkracovati v kulturním a jazykovém jejich rozvoji. (Potlesk.) Náš stát ovšem bude českým státem, (Tak jest! Bouřlivý potlesk) tak, jak jsme si jej vydobyli krví a utrpením (Výborně!) Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. (Zcela správně! Potlesk.) My příliš dlouho cítili všechno barbarství kulturních útisků, všechno ponižování svého národa, kterému nedávali ani práv jazykových, ani škol nutných pro vzdělání v jazyku mateřském, abychom se chtěli dopouštěti stejných hříchů proti svobodě a kultuře! (Nikdy! Výborně!) Cítíme se vnitřně dosti silnými, abychom beze všeho násilí, bez útisku druhých spoléhali jen na vlastní síly a na svou vše obětující lásku k svému národu. (Bouřlivý potlesk! Výborně). Bohaté národohospodářské možnosti, možnosti hospodářského a sociálního vývoje našeho státu také všem stejně budou dány. My nebudeme nápodobovat starý rakouský systém, který naše země násilně a úmyslně omezoval v jejich hospodářském vývoji. My chceme, aby všechny části naší republiky rovnoměrně a stejně braly podíl na našem novém rozmachu ekonomickém a sociálním. (Výborně!) Ostatně ale my bojovali a trpěli za celý národ, tedy i za ty statisíce našich statečných menšin, které v nevýslovných útrapách zachovaly si své češství a tedy nejen pro historická práva, nýbrž i pro právo těchto statisíců na volný a svobodný život národní nikdy nepřipustíme roztrhání svých českých zemí. (Bouřlivý souhlas a potlesk.) A staleté utiskování a staleté jejich utrpení jest platnějším titulem na právo sebeurčení, než násilné jich odnárodňování se strany německé většiny. Zrovna zde v těchto síních pamatujeme na těžký svůj zápas, na to, s jakým úsilím, strádáním a ponížením musili jsme dobývati každého kousku svého práva. A dnes zde pozdravujeme svůj svobodný volný československý stát! (Výborně! Sláva! Potlesk.) Jsme šťastni, že došli jsme ho v takém klidu a pořádku, bez krveprolití a násilí! A tu mám za svou povinnost, poděkovati zde - dojista jménem Vás všech - těm, kteří za nepřítomnosti ostatních členů presidia Národního Výboru ve Švýcarech s takovou energií a rozvahou a nadlidskou pílí vedli náš národ na prvních jeho svobodných krocích. (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas.) Děkujeme upřímně pánům Švehlovi (Potlesk), Soukupovi (Potlesk), Rašínovi (Potlesk), Stříbrnému (Potlesk), Šrobarovi (Potlesk) a Scheinerovi (Na zdar! Potlesk), jakož i vídeňskému našemu představiteli Tuzarovi (Potlesk), který v těžké své posici dělá opravdu věci obdivuhodné! Děkujeme celému Národnímu Výboru, Sokolstvu a dělnickým tělocvičným jednotám (Potlesk), jakož i všem, kteří s tak upřímným nadšením v těžkém jich díle jim pomáhali.

Z národa, jejž sotva svět znal, stali jsme se národem všude ctěným a váženým jen vlastní silou, mužností a odhodlaností, kázní a pořádkem, kterým všichni ochotně dávali hold svého obdivu. Máme proto těžké povinnosti. Neodpustitelným bylo by hříchem, kdybychom to, co vydobyly nám naše hrdinné legie i co vydobily sobě i nám náš národ svou neobyčejnou pevností a odhodlaností, kdybychom to jakýmkoliv způsobem promarnili. Na nás se nyní svět dívá se sympatií a s láskou - tím větší je naše povinnost! A tak, prosím, a prosíme vás mi všichni, kterým snad svěříte vedení věcí politických společně s Národním shromážděním, abychom ukázali v družné práci všech, že český národ dovede si svobodu nejen vybojovati, nýbrž že dovede si ji také zachovati. (Výborně! Potlesk), že dovede býti opravdu vnitřně svobodným, hodným své veliké minulosti, svých tradic a svého utrpení. Jsme volni a svobodni! Padla těžká pouta rakouského a maďarského násilnictví! (Výborně!) Na nás je, aby český národ dokázal, že dovede býti svobodným. Věříme a doufáme, že to plnou měrou dokážeme! (Výborně! Shromáždění povstává. Dlouho trvající potlesk.)

A nyní, než dovolím si Vás vyzvati k volbě předsednictva musíme vykonati něco, co opravdu již dozrálo. My nemůžeme sice dnes, poněvadž nejsme ještě konstituantou, ve státní základní zákony vtěliti to, čím žíti chceme. Ale jedno může již dnes národní shromáždění prohlásiti. Všecka pouta, která nás vázala k dynastii Habsbursko-Lotrinské, jsou přervána (Výborně! Poslanci povstávají, hlučný potlesk.) Konec jest smlouvám z r. 1526 i pragmatické sankci (Výborně, potlesk ) Dynastie habsburskolotrinská ztratila všechna práva na trůn český (Tak jest! Výborně! Potlesk.) A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou. (Výborně! Sláva!) Hlučný potlesk.) A abychom doplnili všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk) Prohlašuji tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky. Tímto jsme vykonali všecko, co jest potřebí k tomu, než konstituujeme se jako Národní shromáždění. Konstatuji, že jsme k usnášení způsobilí a také naši bratři slovenští, kteří poněkud byli opozděni, již se do schůze dostavili. (Sláva jim! Potlesk.) A já tudíž Vás prosím, abyste dovolili, abychom přikročili k volbě předsedy Národního shromáždění. Upozorňuji Vás, ze podle jednacího řádu musí býti předseda i místopředseda voleni lístky. Poněvadž nejsou ještě jména místopředsedů rozepsána, prosíme, abyste laskavě volili nyní jenom předsedu Národního shromáždění. Prosím pány úředníky, aby sebrali lístky a prosím pány členy Národního shromáždění Pika a Bradáče, aby laskavě provedli skrutinium. Přerušuji na 10 min. schůzi, než bude skrutinium ukončeno. Poněvadž nedostali jsme lístky hektografované, prosím, abyste jméno kollegy Tomáška napsali laskavě na lístky sami.

(Schůze přerušena o 12. hod. 5 minutách.)
(Schůze opět zahájena ve 12 hodin 25 min.)

Dr. Kramář (zvoní): Velectěné shromáždění! Odevzdáno bylo 220 lístků, znějících na jméno Tomášek (Výborně! Potlesk.)

Jeden lístek byl prázdný. Prohlašuji tedy člena Národního shromáždění Tomáška předsedou tohoto shromáždění (Výborně! Potlesk.)

Prosím, aby složil slib.

(Poslanec Tomášek vstupuje na tribunu k dru Kramářovi.)
Dr. Kramář: Slibujete jako člen Národního shromáždění československého a jako jeho předseda, že budete zachovávati zákony státu československého a že svůj úřad budete zastávati dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda Tomášek (podávaje dru Kramářovi pravici): Slibuji. (Výborně! Potlesk)
Slavné národní shromáždění! Velectěné dámy! Vážení pánové! Jen s hlubokým vnitřním pohnutím ujímám se slova, abych prohlásil, že nesmírně čestný úkol, jejž jste volbou právě vykonanou vložili na bedra moje, přijímám, a že jsem odhodlán plniti jej se vší objektivností naproti všem členům a naproti všem stranám tohoto slavného shromáždění, jsa si plně vědom toho, že na tomto místě jsem tlumočníkem a nositelem společné vůle a společného úsilí všech nás dohromady. (Výborně! Potlesk.) K těžkému úkolu svému vyprošuji si však současně účinnou podporu k řízení prací tohoto slavného sboru - od vás ode všech, ježto jen v harmonické práci spočívá záruka plného zdaru úkolů, jež máme před sebou. Řekl jsem, že jen s hlubokým vnitřním pohnutím jest mi možno ujmouti se slova. Nejen já, nýbrž my všichni stojíme pod mohutným dojmem velikosti dějinné chvíle, kterou prožíváme.

Před chvílí právě prohlášena byla, velectění pánové, předsedou Národního výboru slavnostním způsobem - právě z tohoto místa - samostatná československá republika. Po staletích poroby politické i národní setřásá národ náš pouta, aby jako neodvislý a svobodný sám se ujal řízení vlastních svých osudů. Naplňují se konečně prorocká slova velikého našeho Jana Amose Komenského, jimiž se modlil ve chvílích pro národ náš nejtěžších. Celých tři sta let žili jsme ne životem svým, nýbrž životem otroků, jako nástroj cizí zvůle. Národ, který svobodnou volbou kdysi povolal vládce na svůj trůn, oloupen byl posléze jimi o svoji státní samostatnost. Na popravištích pykali vůdcové jeho krví i svým životem, když pokusili se o setřesení pout. Za hranicemi jako psanci bloudili nejlepší synové národa, štvaní z místa na místo soustavnými persekucemi a národ celý měl býti vyhlazen s povrchu země. A na pokraji hrobu takřka se octnul národ, který kdysi stál v popředí nejkulturnějších národů světa. Tyranovláda jako balvan spočívala po staletí na prsou jeho, až do dnů našich krvavá minulost vrhala své stíny. Kdo nese zodpovědnost za to moře bídy, jímž jsme prošli v uplynulém právě čtyřletí, kdo to byl, jenž nás a s námi i lidstvo celé přivedl na tu Kalvarii utrpení, kdo na nás uvalil nekonečné neštěstí světové války? Ale naplnily se dějiny tyranie. Padla, shroutila se v hrob, národ náš se revolucí dne 28. října rázem osvobodil a dnes stojíme tu na prahu samostatného státního života, ve svém vlastním státě, československé republice (Výborně! Hlučný potlesk.) Jak že to praví pěvec slovenských našich bratří? Za cudzích sme mreli, dnes žíti už treba, dnes žít pre seba už chceme; otrokmi sme boli, dosiať viacej nebudeme. (Výborně! Potlesk.) Ne, nebudeme! S tím odhodláním, jež ztvrdlo v nás ve skálopevné rozhodnutí, stanuli jsme u mezníku, který dělí a ohraničuje dějiny našeho národního vývoje. Minulost krvavá, minulost běd a utrpení je za námi. Teď platí pro nás: Jen ku předu ve svobodném domově! Prohlásili jsme se právě samostatnou, lidovou republikou. Jest tím už všecko vykonáno? Ne! Nestačí jenom ji prohlásiti, dnes - to si musíme plně uvědomiti - vlastním naším úkolem jest, položiti k rozvoji jejímu pevné, zdravé, demokratické základy, vybudovati ji tak, aby se stala pýchou naší, aby se stala oporou a baštou, šťastným domovem těm kdož přijdou po nás. (Výborně!) Demokratický výklad ústavní jest nám klásti; to musíme míti stále před očima. Všecka moc pochází z lidu, hlásal již za rozbřesku našeho národně-politického probuzení tehdejší vůdce národa a dnes cítíme my, synové nové doby, každým svým nervem, že jen v demokracii tkví kořeny národní samostatnosti, že bez demokracie není skutečného národního života. (Výborně! Potlesk.)

Ale současně musíme si uvědomiti druhý závažný fakt, že žijeme v době, ve které otázky sociální hrají nesmírně významnou úlohu, a já očekávám, že slavný tento sbor jest si cele vědom velkých úkolů, jež nás při práci naší čekají právě na poli sociálním. Všude skoro okolo nás vysoko dmou se vlny revoluce, kterou otázky sociální buší na brány Evropy. Likvidace krvavé minulosti, té doby útisků a nadvlády, vybavuje spoutané dříve síly lidu, a národ náš jest ve středu Evropy, v srdci jejím. A je-li i naše Národní Shromáždění, jak o tom není přece pochyby, produktem revoluce, zachvátivší celý národ náš, pak si musíme také uvědomiti plně to, že úkolem tohoto slavného shromáždění jest, veliké dílo revoluční vnitřní demokratickou a sociální stavbou také dokonati. (Výborně! Potlesk.)

Dosavadní dílo národního a státního osvobození našeho vzešlo ze soustředění všech složek národa na podkladě společného úsilí všech politických stran i všech jeho vrstev. Přeji si ze srdce, aby ve znamení tom nesla se i práce naše v tomto slavném shromáždění (Výborně!) - a nepochybuji, bude-li tato souladná práce uvnitř sněmu doplněna citem pospolitosti národní, uplatňujícím se i mimo zdi této budovy tam venku, tam, kde jde o těžké problémy výživy a zásobování, ale také o praktické osvědčování pravé demokracie, až do těch posledních dědin a vísek (Výborně!), pak můžeme s klidem hleděti v ústrety dnům příštím, pak můžeme s pevnou důvěrou čekati, že úspěchem korunováno bude těžké dílo naše. (Potlesk.) Jednu věc chtěl bych ještě zvláště vyzvednouti. Dnes se tu poprvé scházíme, zástupci celého národa československého. Jest mi neskonalou ctí a radostí, že mohu uvítati ve středu našem a po boku našem při společné práci bratry naše Slováky. (Výborně! Potlesk. Shromáždění povstává.), kteří zlobou osudu oderváni byli od tělesa ostatního národa a úpěli po celé věky pod vražednou cizovládou maďarskou. Ale i pro ně udeřila hodina osvobození. Vrátili se do lůna národa, kam patří, a já vyslovuji pevné přesvědčení, že již nic na světě, žádná moc světa nerozrazí nás od sebe. (Výborně! Potlesk.)

Jsme svoji, patříme k sobě, a jsem přesvědčen, že přílivem té nové, zdravé krve bude národ náš v celku svém veden k novému, zdravému, velkému rozvoji! (Výborně! Potlesk.) Vítám-li takto bratry naše, kteří jsou krev z krve naší, maso z masa našeho, nemohu nevzpomenouti, že na druhé straně ve středu našem nejsou posud zástupci spoluobčanů našich německých. Nemělo by smyslu, zváti a lákati je. Ne slova, nýbrž naše činy je přesvědčí, že nemají příčiny obávati se budoucnosti. (Výborně! Potlesk.) Dokonejme velké dílo demokracie, vybudujme život politický na základech pravé svobody, prodchněme veškeré své zákony a celou soustavu duchem pokroku, vybudujme krátce vlast svou na vzorný, dokonalý útulek pro všecky, a já jsem přesvědčen, že není daleký okamžik, kdy najdou cestu i oni k nám ke společné práci! (Výborně!) Velká doba povolá nás k úkolům mimořádně velikým a to vědomí nás musí naplňovati a vésti při veškerém našem jednání, rozhodování a usnášení. Pevně očekáváme, že jednání sboru našeho i po zevní stránce bude toho výrazem. Ale stejně musíme si býti vědomi toho, že - byť veliký byl úkol náš - na druhé straně jest zase přesně vymezen, že jen mimořádná doba postavila nás sem, kteří nejsme sem vysláni přímou volbou národa, a že jest povinností naší, bychom odevzdali dílo své do rukou národa co nejdříve a abychom mu umožnili, aby vlastním rozhodnutím sem pak vyslal svoje zástupce. (Výborně!) A tím spěji k závěru. Nastala nová doba. Nový duch s námi vnikl i sem, do těchto starobylých síní. Jindy končívaly se zahajovací proslovy voláním Slávy panovníkům. Teď jsme svobodni, teď nikdo nestojí nad námi. Teď stojí tu osvobozený národ ve své svrchovanosti, ve své moci. Závěrem proto volám: Nechť žije, nechť zkvétá, nechť k vrcholům šťěstí, blahobytu, dokonalosti a slávy spěje a stoupá drahý náš národ československý! (Výborně! Bouřlivý potlesk.) Sláva demokratické a svobodné naší československé republice! (Opětná, bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Přistoupíme teď k vykonání slibu všech poslanců. Žádám zapisovatele kol. Pika, aby přečetl slibovací formuli.

Posl. Pik (čte): Slíbíte jako člen Národního shromáždění československého, že budete zachovávati zákony státu československého a že svůj úřad budete zastávati dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Předseda: Pan ředitel přečte pány podle abecedy, a žádám každého přečteného, aby povstal a prohlásil, že slibuje.

Tajemník Národ. shromáždění dr. Haas čte jména členů Národního shromáždění, vyvolaní povstávají a skládají slib slovem: Slibuji.

Předseda: Přistoupíme teď k volbě 4 místopředsedů. Dle § 63. jedn. řádu... (Hlas: Někteří pánové nebyli čteni!)

Žádám, aby dodatečně byli vzati do slibu další členové Národního shromáždění a sice kol. Biňovec, Humlhans a Max Pilát. Tajemník Národ. shromáždění Haasz: Biňovec.

Poslanec Biňovec: Slibuji.

Tajemník Národ. shromáždění dr. Haasz: Humlhans.
Poslanec Humlhans: Slibuji.

Sněmovní sekretář Haasz: Max Pilát (nepřítomen.)

Předseda: Budeme voliti teď 4 místopředsedy. Dle § 63. jedn. řádu lze provésti volbu povstáním, usnese-li se Národní shromáždění o tom dvoutřetinovou většinou, ale z toho vyloučeny jsou volby předsedy a místopředsedů. Proto bude nutno voliti lístky. Vyzývám kol. Pika a Bradáče, aby sebrali lístky a provedli skrutinium. Po vykonání volby přerušíme zase schůzi. (Po odevzdání lístků.)

Lístky hlasovací jsou odevzdány a tím hlasování jest skončeno. Zatím, co bude prováděno skrutinium, vykonáme volbu 8 zapisovatelů. V té věci navrhuji, aby se volba provedla ve smyslu jednoho ustanovení jednacího řádu aklamací.

Žádám, aby všichni pánové zaujali svá místa. Za zapisovatele jsou navrženi: dr. Stojan Antonín, Pík Luděk, Bradáč Bohumil, Podubský Dušan, dr. Herben Jan, profesor Němec Bohumil, dr. Veverka Ferdinand, Vacula Simeon. Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby povstal ze svého místa. Konstatuji, že volba stala se dvoutřetinovou většinou. Jmenovaní kandidáti jsou zvoleni. Poněvadž ještě nebyla učiněna dohoda o ustanovení pořadatelů, vykonáme volbu jich v příští schůzi.

Předseda (zvoní): Výsledek provedené volby místopředsedů jest tento:
Odevzdáno bylo 235 hlasů, znějících vesměs na tato jména: Udržal František, Dr. Hajn Antonín, Konečný Alois, Dr. Bela Methoděj.

Ptám se zvolených, zdali přijímají volbu; Pan kollega Udržal?
Místopředseda Udržal: Přijímám.


Předseda: Pan D. Hajn?
Místopředseda Dr. Hajn: Přijímám.


Předseda: Pan Konečný?
Místopředseda Konečný: Přijímám.


Předseda: Pan Dr. Bela?
Místopředseda Dr. Bela: Přijímám.
Předseda: Žádám zvolené pány, aby zaujali svá místa v presidiu.

Slovo si vyžádal místopředseda p. Dr. Bela. Uděluji mu je.

Místopředseda Dr. Bela: Vysokočtené Národnie shromaždenie! Národ slovenský v dnešných dňoch vstupuje po tisícročnom ťažkom utrpení do historie, do spojenie nás Slovákov s Čechmi. Proces tohoto spojenia, který bol nasilne Maďarmi prekážaný a zastavený, je dnešným dňom dokonaný, čehož dókazom je, že v tomto vysokom shromaždení je po prvýkrát zastúpená aj slovenská větev našeho národa československého.

Národ slovenský vyslovuje ústy našími našu vďaku nejhlubšiu narodu českému a jeho velkým synom a velkým duchom, ktorým jedine a výlučne móže náš národ slovenský ďakovať. Národ náš slovenský tlumočí našimi ústy lásku bratskému národu českému, lásku zo srdce čistého, z tej duše tisícrokov jarmenej pochádzajúcu, lásku čistú, ktorá dosiahla najvyššieho ideálu svojho milovania v českom národe. Tú lásku vám prinášame, lásku úprimnú, srdéčnú. (Výborně! Potlesk.)

Duša národa slovenského je slobodná, ale telo jeho je ešte v poutách, slovenský národ ešte nosí okovy ďalej, ešte nie je slobodný, ešte len teraz začíná boj s pomocou vyslaných československých vojínov. Národ slovenský je ešte v položení velmi vážnom, kritickom. Národ neustane sám trhať si putá, preto poslal nás, aby sme Vám tlumočili prosbu bratskú, prosbu, o ktorej národ slovenský iste, iste vie, že nebude oslyšená, prosbu, ktorá vyznieva v tom krátkom slove: pomožte! (Výborně! Potlesk. Hlasy: Pomůžeme!) Národ slovenský tlumočí ústy našími jedno ubezpečenie: počali sme, s rozkožom duše sme počuli ubezpečujíce slovo z úst vysoko nám milovaného a cteného Dra Kramářa, ktoré ohladom národa slovenského znelo takto: Slováci po svojom a volne v slobode budú sa mócť vyvinovať vo vlasti svojej. V to ubezpečení my veríme, toho ubezpečenia sa my prídržať budeme, to ubezpečenie bude v budúcnosti našou nádejou, naším dúfaním a ubezpečením, že ani neni možno, aby v jednom národe dvojaká sloboda bola, že ani neni možno, aby v československom národe bola sloboda česká a sloboda slovenská, ale len sloboda československá. (Hlučný potlesk.)

Vysokoctenie shromaždenie! Slova slubu sme ešte nepovedali. Známa vec, že národu slovenskému už ponúkají slobodu, slobodu mu ponúkajú Maďari. Ponúkaná nám je sloboda slovenská. My sa tu osvedčujeme verejně a tohoto slubu pridržat sa budeme a na to prisaháme, že my takúto slovenskú slobodu nechceme. (Výborně, hlučný potlesk, sláva!) My chceme, veríme, dúfame a pridržat sa budeme len slobody československej v slobodnej československej republike! (Výborně! Hlučný potlesk. Rečníku se gratuluje.)

Předseda: Přistoupíme k dalšímu bodu jednání: volbě členů státní exekutivy.
Dle § 14. zákona o prozatímní ústavě ze dne 13. listopadu volí Nár. Shromáždění vládu a sice předsedu a 16 členů vlády.

Užívaje práva svého, obsazeného v § 63. jednacího řádu, navrhuji, aby volba provedena byla akklamací.
Kdo souhlasí s návrhem na volbu akklamací, prosím, aby povstali se svých míst.
Konstatuji, že bylo to více než dvě třetiny.
Přistoupíme k volbě.

Žádám, aby návrh, týkající se vlády, byl přečten.
Člen Nár. Shromáždění, zapisovatel Luděk Pik: Zástupcové stran Národního Shromáždění Dr. Bela,. Dr. Šámal, Udržal, Slavíček, Stivín a D. Šrámek navrhují Národnímu Shromáždění: za předsedu vlády: Dra Karla Kramáře (Ať žije Kramář! Sláva! Výborně! Bouřlivý potlesk.); za členy vlády: dra Beneše Eduarda, (Výborně! Sláva! Potlesk.), Habermana Gustava (Výborně! Potlesk.), Dra Hrubana Mořice, (Výborně! Potlesk.), Klofáče Václava, (Výborně! Potlesk.), Práška Karla, (Výborně! Potlesk.), Dra Rašína Aloise, (Výborně! Potlesk.), Staňka Františka, (Výborně! Potlesk.), Dra Soukupa Františka, (Výborně! Potlesk.), Dra Stránského Adolfa, (Výborně! Potlesk.), Stříbrného Jiřího, (Výborně! Potlesk.), Dra Šrobára Vavro, (Sláva! Výborně! Potlesk.), Dra Štefanika Milana, (Sláva! Výborně! Potlesk.), Švehlu Antonína, (Výborně! Potlesk.), Dra Wintra Lva, (Výborně! Potlesk.), Dra Vrbenského Bohuslava, (Výborně! Potlesk.) Dra Zahradníka Isidora (Výborně! Potlesk.). Předseda: Kdo s navrženým předsedou vlády a 16 členy vlády souhlasí, prosím, aby povstáním dal souhlas na jevo.

Jednomyslným povstáním jsou zvoleni.
Táži se předsedy vlády Dra Karla Kramáře, zda přijímá volbu.
Ministerský předseda Dr. Kramář: Přijímám. (Výborně! Hlučný potlesk.)


Předseda: Habermanne Gustave!
Ministr Habermann: Přijímám.


Předseda: Hrubane Mořici!
Ministr Hruban: Přijímám.


Předseda: Klofáči Václave!
Ministr Klofáč: Přijímám.


Předseda: Prášku Karle!
Ministr Prášek: Přijímám.


Předseda: Dre Rašíne Aloisi!
Ministr Dr. Rašín: Přijímám.


Předseda: Staňku Františku!
Ministr Staněk: Přijímám.


Předseda: Dre Soukupe Františku!
Ministr Dr. Soukup: Přijímám.


Předseda: Dre Stránský Adolfe!
Ministr Dr. Stránský: Přijímám.


Předseda: Stříbrný Jiří!
Ministr Stříbrný Jiří: Přijímám.


Předseda: Dre Šrobáre Vavro!
Ministr Dr. Šrobár: Přijímám.


Předseda: Švehlo Antoníne!
Ministr Švehla: Přijímám.


Předseda: Dre Wintře Lve!
Ministr Dr. Winter: Přijímám.


Předseda: Dr. Vrbenský Bohuslave!
Ministr Dr. Vrbenský: Přijímám.


Předseda: Dr. Zahradníku Isidore!
Ministr Dr. Zahradník: Přijímám.

Předseda: Přistoupíme nyní k vykonání slibu vlády. Dle § 15. prozatímní ústavy pánové členové vlády slíbíte před Národním shromážděním na svou čest a své svědomí, že své povinnosti svědomitě a nestranně budete konati a zákonů šetřiti.

Pane dre Kramáři!
Min. předseda Dr. Kramář (podává pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Habermanne Gustave!
Ministr Habrmann (podává pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Hrubane Mořici!
Ministr Dr. Hruban (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane Klofáči Václave!
Ministr Klofáč (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane Prášku Karle!
Ministr Prášek (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Rašíne Aloisi!
Ministr Dr. Rašín (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane Staňku Františku!
Ministr Staněk (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Soukupe Františku!
Ministr Dr. Soukup (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Stránský Adolfe!
Ministr Stránský (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane Stříbrný Jiří!
Ministr Stříbrný (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Šrobáre Vavro!
Ministr Šrobár (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane Švehlo Antoníne!
Ministr Švehla (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Wintře Lve!
Ministr Dr. Winter (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.


Předseda: Pane dre Vrbenský Bohuslave!
Ministr Dr. Vrbenský (podávaje pravici předsedovi): Slibuji!


Předseda: Pane dre Zahradníku Isidore!
Ministr Dr. Zahradník (podávaje pravici předsedovi): Slibuji.

Předseda: K slovu se přihlásil předseda vlády pan dr. Kramář. Uděluji mu slovo.
Předseda vlády dr. Kramář: Velectěné Národní shromáždění! Jménem těch, které jste pověřili správou věcí československé republiky, dovolte, abych vám srdečně poděkoval za vaši důvěru. My spojeni jsme jednou myšlenkou, všichni bez rozdílu, totiž tou, že chceme upřímně republiku, že upřímně chceme její zdar a rozkvět, a že všecky síly své chceme vynaložiti, abychom v klidu a pořádku společně s Národním shromážděním připravovali půdu svému prvnímu sněmu československé republiky, zvolenému na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. (Výborně! Potlesk.) My všichni, třeba jsme různých názorů a různých stran, prodchnuti jsme upřímnou láskou k společné věci a jsme odhodláni, všecky své síly věnovati rozkvětu našeho drahého národa. My se chceme rádi podjati toho těžkého úkolu, který nám nastává, a chceme, abychom ve společné dohodě s Národním shromážděním postavili pevné základy budoucí nádherné budovy naší svobodné československé republiky. My dnes nemůžeme předstoupiti před vás s hotovým programem. K tomu byla doba příliš krátká.
Jen prosím, abyste ráčili přijati ubezpečení, že bude naší největší snahou poctivou a upřímnou, aby celý národ, všecky jeho vrstvy měly vědomí, že ten náš srát je jejich, že nikdo mu není cizí, vzdálený neb vyděděný.

Česká republika po našem přesvědčení bude demokratická politicky a sociálně, ve všem stejně spravedlivá průkopnice demokratických a sociálních reforem, neboť jinak zpronevěříme se velikému úkolu, který na nás dějiny vložily. (Výborně! Potlesk.) My chceme ukázněně s demokratickou, ideální kázní našich legií, oduševněni jejich láskou, která je vedla v hrdinný boj, jíti ku předu na dráze svobody, pokroku, a sociální spravedlnosti. (Tak jest!) A nemáme jiné touhy, než to, aby slavné Národní shromáždění v této naší snaze nás podporovalo tak, abychom společně národ svůj vedli na této cestě k vytouženým cílům šťastného svobodného života celého národa a všech jeho vrstev. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Přistupujeme k dalšímu bodu jednání a sice ke zřízení komisí: ústavní, finanční a sociálně politické. Kdo se zřízením uvedených komisí souhlasí, prosím, aby povstáním dal souhlas svůj na jevo. (Přítomní povstávají.) Konstatuji, že návrh jest přijat.

Volby do jmenovaných komisí budou provedeny na schůzi příští, poněvadž kandidátní listina není ještě hotova.

Žádám pana tajemníka, aby přečetl sdělení praesidiální.

Tajemník Národ. shrom. Dr. Haasz: Zapisovatelem pro první schůzi Národního shromáždění jest člen Národního shromáždění p. Luděk Pik a bude dle § 11. jednacího řádu ověřovati zápis ustavující schůze, dozírá nad hlasováním a na zprávu těsnopisců.

Kancelář sněmovní vede sněmovní tajemník Dr. Jaroslav Haasz a jeho zástupce Dr. Jindřich Šafařovič. Místnosti kanceláře sněmovní jsou: tajemník sněm. v I. poschodí v levo číslo dveří 124, zástupce jeho v I. poschodí vlevo číslo dveří 121: seznam poslanců vyložen v kanceláři sněmovní číslo 91 (za předsíní číslo 92); čítárna je za síní zasedací číslo dveří 87. Česká tisková kancelář (korrespondenční kancelář) má číslo dveří 88, kancelář těsnopisců číslo dveří 90 a číslo 89 kancelář revisorů jejich, ve které bude vyložen rukopis těsnopisné zprávy k nahlédnutí pánům členům Národního shromáždění.


Klubovní místnosti: Pro nedostatek místností mohou kluby pouze po čas plné schůze Národního shromáždění, bezprostředně před ní nebo po ní zaujati tyto místnosti komisní (výborové): Agrární strana č. 5 v II. poschodí vedle galerie, č. dveří 126. Československá soc. demokratická strana dělnická č. dveří 65. Komisní síň č. 14 v severovýchodním rohu, buffetu (bývalé hovorny). Tato síň jest zároveň místností pro sociální blok.

Česká strana sociální má síň komisní čís. 13 vedle hořejší místnosti.

Československá strana lidová, dříve katolickonárodní a kresťanskosociální kom. síň čís. 12 čís. dveří 74 (na pravo od buffetu)

Česká státoprávní demokracie kom. síň čís. 2. v II. posch., na levo od schodů čís. dveří 146 (v hlavní budově).

Česká strana pokroková čís. kom. 15 čís. dveří 130 a 131 v severním rohu II. poschodí.

Národní strana síň kom. čís. 6 v II. posch. čís. dveří 128.

V hodinách dopoledních budou v těchto i jiných místnostech zasedati výbory (komise.) Pro hovornu jest určena místnost v přízemku v pravo od vchodu, jímž obecenstvo má se dostati ku galerii. Má čís. dveří 35.

Drobný prodej výrobků tabákových jest v síni kom. čís. 9 v mezipatře na levo pod síní těsnopisců.

Poštovní úřad sněmovní je v levém rohu I. dvora čís. dveří 64.

Žádají se pp. členové Národního shromáždění, by odevzdali ve sněmovní kanceláři čís. dveří 92 své fotografie do legitimací, které jim později budou doručeny. Fotografii račte opatřiti v zadu svým jménem.

Předseda: Dodávám k tomu, že člen vlády Dr. Zahradník sdělil, že prozatím, dokud nebudou vyhotoveny legitimace s podobenkami, učiní rozkaz, aby členové Národního shromáždění na legitimace poslanecké mohli jezditi zadarmo, dnešním dnem počínaje.

Dále žádám zapisovatele, aby přečetl podané osnovy zákonů.

Zapisovatel Luděk Pik (čte): Návrh zákona, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly.

Návrh zákona o zavedení 8 hodinové doby pracovní (Výborně!)

Návrh zákona o zavedení obchodních platidel.

Návrh posl. Johanise a soudruhů ohledně zavedení pojišťování dělnictva, zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi.

Návrh Dr. Boučka a soudruhů, aby vydán byl zákon kterým se mění některá ustanovení zákona občanského o právu manželském.

Předlohy a návrhy tyto budou odevzdány příslušným komisím.
Přistupuji k ukončení schůze. Před ukončením schůze přihlásil se o slovo ještě posl. Jaroš.

Posl. Jaroš: Slavné shromáždění! Veliký syn francouzského národa ve svém velkém díle Konec samostatnosti české vyslovuje pevné přesvědčení, že národ český svou prací, svou intelligencí, svou touhou po svobodě dožije se své samostatnosti, a dále praví, že český národ zapálí pochodeň, která svým světlem bude svítiti na cestu všem ujařmeným národům celé Evropy. Ve chvíli, kdy prorocká slova slavného Denise stávají se skutkem, jsme povinni, ve formě adressy vysloviti mu horoucí dík celého národa. (Výborně! Potlesk.)

V ohledu formálním navrhuji, aby vypracováním adressy byl pověřen osvětový výbor po jeho zvolení. (Výborně!)

Předseda: Žádám o písemné podání návrhu.
Pánové slyšeli návrh přednesený kol. Jarošem. Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby povstal ze svých. míst. Prohlašuji návrh za přijatý. Presidium jej provede. Než přikročím k ukončení schůze, upozorňuji předsedy jednotlivých klubů, aby zavčas postarali se o dohodu stran kandidátů do jednotlivých komissí, a aby zavčas jména jejich ohlásili sněmovní kanceláři. Komisse vesměs jsou 16 členné a volí se do nich dle ujednaného klíče, který jest znám předsedům jednotlivých klubů.

Přikročuji k ukončení schůze a navrhuji, aby příští druhá schůze Národního shromáždění konala se zítra v pátek dne 15. listopadu o 11. hod. dopol. Na denní pořádek přijde: volba čtyř pořadatelů, 2. volba do výboru ústavního, finančního a sociálněpolitického, dále zřízení výboru zahraničního, finančního, branného, školského, právního, železničního, zemědělského, zásobovacího a immunitního.
Je proti návrhu námitka?

Poslanec dr. Horáček: Vážení pánové! Byl nám dnes podán návrh, aby příští schůze konala se zítra o 11. hod. dopolední. Myslím, ze by snad bylo mnohem praktičtějším, kdyby naše plenární schůze konaly se odpoledne, poněvadž bychom měli mnohem více času ke komisím dopoledním. Když se schůze koná o 11. hod. dopoledne, je tím celý den vlastně ztracen a když nastane hodina polední, vzejde jistá netrpělivost, jednání není již tak důkladné, jak by býti mělo. Dávám tedy k úvaze, zda by příští plenární schůze nemohla býti odpoledne.

Předseda: V této věci přihlásil se ke slovu p. dr. Šrámek.

Poslanec dr. Šrámek: Prosím, aby námět ten odkázán byl konferenci klubovních předsedů. Zde jsou různé okolnosti, které třeba důkladně uvážiti a to v plném našem shromáždění nelze.
Poslanec dr. Horáček: Souhlasím.

Poslanec Bechyně: Navrhuji, aby denní pořádek byl opraven a sice doplněn o jeden bod: volba pátého místopředsedy. Dovoluji si upozorniti, že tento návrh děje se v souhlasu s předáky jednotlivých stran.


Poslanec dr. Meissner: Upozorňuji, ze dle jednacího řádu to není možno a že by to znamenalo změnu jednacího řádu. Nejprve musíme míti písemný návrh na změnu jednacího řádu, který by se musil přikázati výboru a teprve až by byla usnesena změna, mohlo by se přikročiti k volbě.

Předseda: Pokud se týká podnětu, aby se schůze konala snad v jinou dobu denní, prohlašuji, že tuto otázku předložím konferenci klubovních předsedův a že, pokud se týká navrženého bodu, aby totiž byla na denní pořádek dána volba pátého místopředsedy, dlužno z důvodů, které byly zde uvedeny, vyčkati změny jednacího řádu.


Poslanec Fischer: Činím návrh, aby byl zvolen výbor živnostenský.


Předseda: Ježto byly zde učiněny podněty, aby vedle dosavadních komisí, které mají býti v příští schůzi zřízeny, byla zřízena ještě komise pro jednací řád právě z těch důvodů, které zde byly uvedeny, a dále komise živnostenská a kulturní, táži se, kdo s návrhem na zřízení těchto tří komisí souhlasí, aby byly dány na denní pořádek příští schůze?

Prosím o povstání z míst.
Pánové povstali a tím pokládám návrh za přijatý.
Je navrženo ještě zřízení technické a zdravotní komise.
Kdo souhlasí s tím, aby bylo zřízení dáno na denní pořádek příští schůze?
Návrh jest přijat.

Proti návrhu, který jsem podal, není žádných námitek, tedy při něm trvám a prohlašuji schůzi za skončenu.
Příští schůze koná se zítra o 11. hod. dopol.
Schůze klubovních předsedů koná se bezprostředně teď po schůzi plena v praesidiální kanceláři.
Konec schůze v 1 hod. 50 minut.

ZDROJ: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenp ... 001004.htm
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od Rase »

"Češi nechtějí žádné kraje, z kterých by si sami nemohli hrabat."
(rakouská karikatura z června 1918)

Obrázek

"Český trojský lev v Rakousko-Uhersku"
(rakouská karikatura z června 1918)

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od Rase »

"Maďarští vojáci se strojními puškami", níže pak zevlující před budovou Národního muzea (Museum Království českého). Obě fotografie mají být ze 14. října 1918. Právě na tento den svolala Socialistická rada generální stávku a řadu demonstrací, kde měl být vyhlášen socialistický stát nezávislý na Rakousku. Když se o tom dozvěděl zástupce velitele pražské vojenské posádky, maršál Eduard Zanantoni, dal v Praze rozmístit vojsko. Národní výbor se obával krveprolití, snažil se připravené demonstrace odvolat a distancoval se od zamýšleného vyhlášení samostatnosti, demonstrace se ale odvolat nepodařilo. K násilí ale nedošlo. Někteří z vůdců Socialistické rady byli posléze zatčeni.

Obrázek
fotka pochází od Roman Vimer na FB stránce Rakousko Uhersko - Sběratelství

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Vyhlášení samostatnosti Československa (1918)

Příspěvek od Zemakt »

Teoreticky se mohlo jednat o vojáky 51. pluku.
Jedním z posledních neuralgických bodů rozpadajícího se mocnářství v Praze bylo c. a k. vojenské velitelství VIII. armádního sboru. Právě z tohoto místa mohl vzejít impuls, posouvající doposud v poklidu probíhající převrat na jinou úroveň. Právě s vědomím tohoto rizika vešel ČNV urychleně v jednání s velitelem vojenského velitelství generálem Paulem Kestřankem. V rámci těchto počátečních rozhovorů hrála svoji nezastupitelnou roli sokolská stráž, chytře umístěná k hlavnímu vchodu velitelství. Nicméně o půl noci z 28. na 29. října došlo k zásadní změně situace. Na aktuální dění pomalu rezignující generál Kestřanek byl nahrazen plukovníkem Stuschkem, jenž našel oporu v tvrdém „ monarchistickém“ jádru důstojníků. Oproti svému veliteli, byl náčelník štábu Stuschke poněkud jiný formát, když k zabezpečení velitelství si neprodleně vyžádal pomoc od pražské posádky v podobě asistenčního oddílu 51. pěšího pluku. Příchod 250 vojáků s helmami a kulomety, zvrátil momentální situaci na stranu monarchistů, přičemž následné vytlačení sokolů mimo objekt velitelství bylo otázkou okamžiku. Zpráva o změně poměrů dorazila k Rošickému na Žofínský ostrov ve večerních hodinách 29. října. Na místo byla promptně vyslána stovka námořníků, nazývaná již jako 1. setnina námořníků (por. Kubát) s rozkazem zabezpečit blízké okolí velitelství. Chvilku po půl noci byl úkol splněn a zároveň došlo k posílení skupiny dalšími 40-ti čerstvě přihlásivšími se mariňáky. Za těchto okolností, začalo v 8:30 ráno další kolo vyjednávání, na jehož pozadí přítomní Češi bez okolků apelovali na příslušníky maďarského asistenčního oddílu2). Postupem času české „vandrování“ do asistence začalo přinášet své plody, několik vojáků odložilo své zbraně a někteří začali po anglicku mizet. Tohoto posunu si ihned všimli námořníci, kteří bez rozpaků vtrhli do budovy velitelství, kde rychle odzbrojili zbývající členy asistenčního oddílu a ovládli tak přízemí budovy. V prvním patře několik rakousko-uherských důstojníků v očekávání útoku tasilo šavle, nicméně zbytečnému krveprolití zabránil v hodině dvanácté příchod dalších čs. posil. Ideálně načasovaný příchod Rošickým vyslané dobrovolnické setniny ze Žofína, tak de facto zlomil poslední zbytky vůle k odporu a bylo dobojováno.

2) Asistenční oddíl 51. ppl. byl složen z uherských Rumunů, které vedl čs. věci nakloněný npor. Herbay.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=36&t=6958

Foto luxusní, takových moc není.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“