PALBA.CZ

John "Barney" Hines

John "Barney" Hines (1873-1958) byl znám pro svou netradiční zálibu ze sbírání výzbroje, výstroje a osobních věcí po německých vojácích, díky čemuž si vysloužil přezdívku "Souvenir King". Stal se nejznámějším vojákem Australského expedičního sboru a později i ikonickou postavou díky jedné jediné fotografii.

John Hines se narodil v Liverpoolu roku 1873. Ve čtrnácti letech se rozhodl vstoupit do britské armády, ale na stížnost jeho matky, neměla jeho služba dlouhého trvání a rychle byl propuštěn. O dva roky později vstoupil do královského námořnictva, ale po roce služby byl propuštěn, jelikož onemocněl malárií. Během následujícího desetiletí procestoval různé země a vystřídal několik zaměstnání. Tři roky sloužil v královském Liverpoolském pluku, jako průvodce. S tímto plukem se účastnil Druhé búrské války, která probíhala v letech 1899-1902. Britská vláda se tehdy pokoušela podrobit republiky Transvaal a Orange, které kromě domorodců obývali nizozemští osadníci. Na počátku války se jasně prokázaly skvělé schopnosti Búrů, ale nakonec byli udolání materiální převahou britského impéria. Tato bohatá území na Jihu Afriky byly anektovány a rozšířily tamní britské koloniální panství. Pokud jde o Johna Hinese, tak jeho poválečný osud není znám, ale jisté je, že již tehdy měl velkou postavu, tělo pokryté rozsáhlým tetováním a pravděpodobně byl negramotný, byť se uměl podepsat. V první polovině roku 1914 dorazil do Austrálie, tedy krátce před začátkem první světové války.
Dne 24. srpna 1915 vstoupil jako dobrovolník k Australian Imperial Force (AIF) a zajímavostí je, že se ve svých 42 letech se vydával za osmadvacetiletého. Dne 20. ledna 1916 byl propuštěn jako zdravotně nezpůsobilý. Vzhledem k nutnosti posílit expediční sbor v důsledku velkých ztrát, byly zdravotní požadavky sníženy a 8. května se tedy mohl opět připojit k AIF a byl přidělen k 45. praporu. Nyní tvrdil, že je mu 36 let a 7 měsíců. Do Evropy vyrazil ze Sydney na palubě lodi HMAT A18 Wiltshire již 22. srpna. V Británii prodělal výcvik a vrátil se ke své jednotce na západní frontě a sloužil zde od března 1917 do poloviny roku 1918, kdy byl opět propuštěn ze zdravotních důvodů. Během své služby ve Francii je popisován jako agresivní a statečný voják, který zabil víc Němců než kterýkoli jiný člen AIF. Jako příklad uveďme, že v červnu 1917 v bitvě u Messines zajal 60 německých vojáků, po té co hodil granát do jejich opevněného bunkru (betonový palpost), přičemž byl zraněn. Ze zranění se rychle uzdravil a v září byl již opět u jednotky na frontě. Jeho spolubojovníci jej obdivovali a velitel praporu Arthur Samuel Allen (1894-1959) jej později popsal jako "Pevnou oporu praporu... pokud byl na frontě". Problémy nastávaly, pokud se Hines pohyboval mimo frontu, jelikož byl značně nedisciplinovaný, za což byl často trestán.
Proslavil se svou sbírkou ukořistěných předmětů, za což si získal přezdívku "Wild Eye" (divoce vypadající) a "Souvenir King" (suvenýrový král). Fotografii Johna Hinese s jeho sbírkou, pořídil skvělý australský fotograf kapitán Frank Hurley (1885-1962). Právě Hurley aktivně dokumentoval nasazení AIF v roce 1917, během bitvy u Passchendaele. Samotný Hines byl vyfotografován koncem září 1917, krátce po bitvě známé jako bitva o Polygon Wood. Na hlavně má německou polní čepici, obklopen je ukořistěnými německými zbraněmi, vybavením, rovněž penězi a osobními věcmi zajatých vojáků. Hinesovo nadšení pro shromažďování německého vojenského vybavení a osobních věcí od zajatců, bylo u jednotky velice dobře známo a získalo mu zmíněnou přezdívku "Souvenir King". Některé své poklady získal rovněž na bojišti v oblasti Ypres a Somme. Neexistují záznamy, že by tuto kořist předal nadřízeným, nebo že by je daroval do muzea. Některé své suvenýry prodal spolubojovníkům, nebo vyměnil za alkohol. Právě alkohol byl jeho dalším problémem, přičemž právě za opilství byl dvakrát trestán vojenskou policií. Byla mu zakázána dovolenka, odebrána vyznamenání a pozastaven žold. Právě potřeba jinak si opatřit finance, jej nejspíš vedly k onomu rabování a sbírání cenností po nepříteli. Později sám tvrdil, že byl chycen, jak se snaží vloupat do bankovního sejfu v Amiensu, ale o tom neexistují žádné armádní záznamy. V polovině roku 1918 byl Hines propuštěn z AIF jako zdravotně nezpůsobilý k další službě. Příčinou byly problémy s hemeroidy.

Do Austrálie se vrátil 19. října 1918 a později uvedl, že byl pětkrát zraněn. Služební záznamy ale zmiňují pouze dvě lehká zranění, s největší pravděpodobností na krku, ze září 1917, jak uvedl jeden z jeho nadřízených. Následkem zážitků z fronty, byl silně poznamenán jeho psychický stav. Žil v chudobě na okraji Sydney až do své smrti v roce 1958. Čtyřicet let žil poblíž Mount Druitt na okraji města a nikdy se neoženil. Oblečení měl vyrobené z látkových pytlů. Kolem jeho chýše visely na plotu německé přilby. Místní jej dobře znali a děti se jej bály. Nebyl schopen najít si stabilní práci a tak žil jen z vojenského důchodu a prodeje svých suvenýrů z války. Situace se změnila v roce 1933, kdy byla ve Australian War Museum vystavena jeho fotografie od Franka Hurleyho. Následně o něm vydalo článek několik novin a časopisů. O rok později vyšel článek v časopise Reveille, kde byly zdůrazněny jeho zoufalé životní podmínky. Několik bývalých vojáků mu následně zaslalo peníze. Rovněž jeho armádní důchod byl zdvojnásoben, byť díky tomuto příjmu již neměl nárok na pomoc v období Velké hospodářské krize. Přes svou chudobu se Hines každý týden vydával do Concord Repatriation Hospital, kde daroval nemocným veteránům košík se zeleninou ze své zahrádky. V červnu 1939, v rozhovoru s novináři zmínil, že se snaží vstoupit do milice a doufá, že bude bojovat v další válce. Později se snažil dostat do armády, ale ve svých 60 letech byl odmítnut. V roce 1943 vyšel článek v The Nepean Times, v němž se uvádělo, že roku 1940 se pokusil dostat na vojenskou loď, ale byl odhalen a poslán zpátky na břeh.
John "Barney" Hines zemřel 28. ledna 1958 v Concord Repatriation Hospital ve věku 84 let. Byl pohřben v neoznačeném hrobě na hřbitově v Rookwood. Roku 1971 pobočka Returned Services League of Australia v Mount Druitt, zafinancovala výrobu náhrobního kamene. Radní města Balcktown rovněž na jeho počest přejmenovali ulici na předměstí Minchinbury, kde žil, na John Hines Avenue. Roku 2002 byl v nedaleké Mount Druitt Waterholes Remembrance Garden postaven památník.

Zdroj:
Michael McKernan - Here is Their Spirit. a History of the Australian War Memorial (1991)
Peter Stanley - 'Wild Eye' the Souvenir King (2001)
Nikolaos Stavrou - Barney Hines: a diamond in the rough (2009)
http://anzacportal.dva.gov.au/
https://aif.adfa.edu.au/showPerson?pid=138485
https://recordsearch.naa.gov.au/SearchN ... 451627&S=1
https://www.awm.gov.au/collection/RCDIG1069753/
https://en.wikipedia.org/wiki/John_Hine ... n_soldier)
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Polygon_Wood

Pokud by měl Švejk velkého bratra, byl by to tento brito-australan. Tento potetovaný obr co byl rád, že se umí podepsat
ps. jo a jeho vojenské číslo bylo 2296, pokud by to někoho zajímalo


na obálce časopisu Reveille (1933)

Mno, zatímco Švejk byl "prudce" inteligentní , tento člověk se mi tak moc nejeví, spíš prudce . Ale jinak fajn počteníčko Rase.

Pořád mi tak nějak vrtá hlavou, proč nebo jak při kampani v té jižní Africe mohl mít funkci průvodce (doslova "guide"). Přeci jen to bych čekal od někoho místního, nebo tak něco.
Mě osobně přijde poměrně úsměvné, že v době kdy většina vojáků tajila že jsou moc mladí a přidávali si pár let, tady Barney si roky ubíral, aby vypadal mladší. Přitom ne jen pár let jako oni, ale výrazně víc přesněji si ubral 14 let a když to nevyšlo tak alespoň 7

Jo fakt zajímavé, nicméně jak jsem ho výše zmiňoval, jako odhadem člověka rozumu mdlého, tak v boji na blízko bych ho chtěl mít samozřejmě na své straně, to jako jo..