PALBA.CZ

Děti v Rakousko-uherské armádě

V Rakousko-uherské armádě bojovaly krom mužů i ženy a děti. Jedním z mladistvých byl syn penzionovaného okresního četnického strážmistra z Ostravska. Otto František Kahánek se na frontu dostal teprve ve dvanácti a půl letech. Na srbské frontě se ovšem vyznamenal, byl zde sice zajat, ale dokázal uniknout i s citlivými a velmi důležitými dokumenty o srbské obraně. Po návratu do Rakousko-uherských linií byl ihned povýšen na četaře (Zugsführer). Díky jeho informacím se podařilo zajmout na 2000 srbských vojáků. Sloužil i na Haličské frontě, kde se opět účastnil frontových bojů. Jednou dokonce sám vyrazil do ruských zákopů a přemluvil několik ruských vojáků, aby se mu vzdali. Po návratu do zákopu s deseti zajatci byl vyznamenán Medailí za chrabrost. Během dovolenky v Brně vyprávěl svůj příběh a byl zatčen a uvězněn jako lhář. Vojenské velitelství v Krakově ale jeho identitu a příběh potvrdilo. Poněkud mě mrazí v zádech, že tak jako u žen, nikomu očividně nevadilo, že na frontu se dostávaly i děti a dokonce byli vyzvedávání jako vzor v tisku. Přeci jen mladiství bojovali i v armádě Ruské, Britské nebo dalších, ale většinou se sem dostali lstí nebo tajně (tak jako ženy). V R-U armádě se ale očividně jednalo o docela tolerovanou záležitost. Tak nějak z toho mrazí v zádech.

Kahánek ve frontové uniformě

Pří prouzdání netem jsem narazil na tuto fotografii.



Chlapce třetího z leva, bych si tipnul na max. 14 - 15 let.

Chápu, když si vojáci udělali z nějakého sirotka maskota jednotky a nechali mu ušít uniformu, ale často se zdá, že se jednalo o mladistvé vojáky přímo z R-U. Očividně se nějakým způsobem dostali na frontu a pak zde zůstali. Co vím, tak obdobně začala kariéra ne mála pozdějších ruských generálů. Je to ale zvláštní a zdá se, že to připadalo divné i lidem v zázemí (kolegům na frontě ale očividně ne).

Tady fotka maskota - vypadá to na rakousko-uherskou armádu:

Tak si říkám, že on snad každý pluk měl nějaké dítě jako spolubojovníka
V české 91.pěším pluku sloužil jeden z nejmladších vojáků vůbec - Elez Dervišević (1901–1988)

Malý italský chlapec, který přišel o celou rodinu a adoptovali jej Rakousko-uherští důstojníci - nechali mu ušít i stylovou uniformu

Otto František Kahánek na další fotografii (celý jeho příběh v úvodu):



Zvláštní je že o něm věděla i Britská tajná služba a to již během války:

Čtrnáctiletý Ladislav Klust z Moravy. Prošel již třemi bitvami za což si vysloužil bronzovou medaili za statečnost.

Rase píše: Poněkud mě mrazí v zádech, že tak jako u žen, nikomu očividně nevadilo, že na frontu se dostávaly i děti a dokonce byli vyzvedávání jako vzor v tisku. Přeci jen mladiství bojovali i v armádě Ruské, Britské nebo dalších, ale většinou se sem dostali lstí nebo tajně (tak jako ženy). V R-U armádě se ale očividně jednalo o docela tolerovanou záležitost. Tak nějak z toho mrazí v zádech.

Rase, a není možné, že často tito pro nás dětští vojáci byli třeba z nějakých poddůstojnických škol atd? Pokud se nepletu, tak přeci to bylo běžnou praxí v 19.století a věřím, že i počátkem 20 věku, že kluci šli na nějakou vojenskou školu již ve velmi ranném věku. A když pak je válečný konflikt, tak byli využívání většinou v týlu k různým účelům, jako spojky, sluhové důstojníků atd. A věřím, že někdy vojenské okolnosti se vyvinuli tak, že se třeba i nedobrovolně dostali na frontu do bojových akcí.

kacermiroslav:
rozumím jak to myslíš, ale řekl bych že v těchto případech šlo spíš o kluky, co se dali k armádě buď že šli za svými otci (to je asi ten případ chlapce u dělostřeleckého granátu), kvůli existenční nouzi, nebo kvůli dobrodružství. Tedy dost podobné důvody jako u všelijakých těch žen. Samozřejmě samostatnou kategorií jsou různí váleční sirotci a podobně, kteří ani jiné možnosti neměli.

Přikládám pěkně vystrojené děti patrně nějakého aristokrata, nebo bohatého člověka, který nechal svým chlapcům ušít tyto parádní vojenské uniformy i s doplňky.
Samozřejmě jde jen o takovou parádičku a ti se na frontu nikdy nedostali, teda minimálně ne v této válce. Fotografie nahrál na internet Jaroslav Bartoník.