Otto Jindra

vojáci a jejich velitelé, politici

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12970
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Otto Jindra

Příspěvek od Rase »

ottojindra.jpg

Otto Jindra

Otto Jindra (1886-1932) byl jedním z leteckých es první světové války a s devíti sestřely se stal nejúspěšnějším pilotem dvoumístných strojů v Rakousko-uherské armádě. Zde je nutno dodat, že sestřel dosažený na dvoumístném pozorovacím stroji byl automaticky připisován oběma členům posádky. Rozhodnutí to bylo vcelku logické, protože pilot i pozorovatel během vzdušného souboje musejí spolupracovat a jeden bez druhého by zvítězit nedokázal.
Otto Jindra se narodil 18. března roku 1886 na železniční stanici Chlumec-Pilař v Majdaleně nedaleko Třeboně, kde byl jeho otec přednostou. Rodina se brzy přestěhovala do Českých Budějovic. Zde se mladý Otto velice zajímal o techniku, věnoval se cyklistice, motorismu a řízení parních lokomotiv. Vystudoval reálné gymnázium, kde se naučil krom němčiny i italštině, francouzštině a polštině. Po studiích se ale rozhodl pro profesionální vojenskou kariéru. V roce 1905 úspěšně složil zkoušky na kadetní škole ve Vídni prošel službou minimálně u dvou pluků sborového dělostřelectva. V roce 1910 absolvoval kurz horského dělostřelectva a sloužil u horského dělostřeleckého pluku v Tyrolsku. Když vypukla válka, byl jeho pluk nasazen na Haličské frontě. Zde velel dělostřelecké baterii, vyznamenal se v bojích o Lvov a byl oceněn Vojenskou záslužnou medailí. Brzy požádal o přeložení k letectvu, což mu bylo schváleno 10. září 1914 a nastoupil jako letecký pozorovatel k letecké setnině Fliegerkompanie 1. FliK 1 byl ustanoven v červenci 1914 na letišti Aspern u Vídně. Velitelem byl ustanoven Oberleutnant Josef Smetana, rodák z Chlumce nad Cidlinou. Následně byla jednotka poslána na srbskou frontu. Po vypuknutí války mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem, bylo rozhodnuto ji přesunout na ruskou frontu. Přesun se uskutečnil během srpna 1914, jednotka byla schopna operačního nasazení až začátkem září 1914. Důvodem byla maximální vytíženost železnice. Dva měsíce po svém příjezdu k jednotce, byl Jindrův letoun těžce poškozen kulometnou palbou ruské kavalerie. Pilot Hesse zvládl s aparátem nouzově přistát, načež na letounu bylo napočítáno 180 průstřelů. Pilot i pozorovatl zdárně vyvázli, překročili frontovou linii a zdárně se vrátili ke své jednotce. Otto Jindra patřil mezi průkopníky vzdušného fotoprůzkumu a pomocí radiového spojení korigoval dělostřeleckou palbu. Získal si značný respekt i u Rusů, když se do svých průzkumných misí vrhal s ledovým klidem navzdory protiletadlové palbě, která neměla pražádný vliv na kvalitu výsledků jeho průzkumné činnosti. Skvělý ohlas si tak vydobyl i u vlastních nadřízených.

Koncem ledna 1915 byl velitel jednotky sestřelen při letu do obležené pevnosti Przemyšl, nad vesnicí Hasakowa palbou ze země. Byl vážně raněn a upadl do ruského zajetí. Jeho nástupcem byl jmenován Otto Jindra a pod jeho velením se stal FliK 1 nejlepší leteckou jednotkou rakousko-uherského letectva na východní frontě. Prvních vzdušných vítězství dosáhl Jindra 13. června 1915. Tehdy nadporučík Otto Jindra opět usedl do letounu Albatros B.I k rutinnímu průzkumnému letu. Pilotem letounu byl četař Max Libano. Krátce po překročení fronty, se na jejich letoun vrhly dva ruské dvoumístné hornoplošníky francouzského původu Morane-Saulnier typ L. Jindra ihned zahájil palbu z pušky Mannlicher M95 ráže 8 mm a jeho pilot střílel z pistole Mauser C96 ráže 7,63 mm. Výsledek nerovného boje byl takřka neuvěřitelný. Jeden letoun musel nouzově přistát s těžce poškozeným strojem, druhý havaroval do lesa při pokusu o nouzové přistání. Ze čtyř nepřátelských letců byl jeden zabit, dva těžce zraněni a pouze jeden pilot vyvázl nezraněn. Podle tehdejších regulí si Jindra i Libano připsali po dvou sestřelech. Další vítězství následovalo 27. srpna a prvního září byl povýšen na hejtmana. Zároveň se rozhodl sám stát pilotem a v prosinci získal kvalifikaci. První vzdušný souboj v roli pilota zažil 5. ledna 1916, byl lehce zraněn, jeho letoun Brandenburg utržil průstřel palivové nádrže a tak boj skončil nouzovým přistáním. Úspěch zaznamenal na konci března, když letěl s pozorovatelem Buchbergerem na letounu Albatros. Napadl je dvoumístný letoun Morane-Saulnier a jeho sestřel znamenal čtvrté vítězství. Krátce poté, 9. dubna, sestřelili s pozorovatelem Fialou ruský stroj typu Lebeď. Pro Jindru to bylo páté vítězství a stal se tak leteckým esem. O tři dny později vyrazil spolu s pozorovatelem Godwinem Brumowskim (1889-1936), v letounu Albatros B.I na svůj bezesporu nejslavnější bombardovací nálet. Tajná služba zjistila, že na ruské vojenské přehlídce, konané 12. dubna, bude přítomen i samotný ruský car Mikuláš II. Informace pak putovala i k Fliku 1 a Jindra se rychle rozhodl nad Chotyn zaletět s nákladem sedmi pum.

Přehlídka se konala dopoledne, u města Chotyn nedaleko frontové linie. Car zde měl, spolu s generály a vysokými důstojníky zhlédnout vojenskou přehlídku a poté se odebrat na slavnostní pohoštění. K překvapení pochodujících jednotek se nad jejich hlavami objevil letoun Albatros B.I a začal na ně svrhávat pumy. Na zemi nastal chaos a vyrovnané útvary se změnily ve zbrkle pobíhající hejno. Ostrahu přehlídky měly zajistit čtyři ruské letouny Morane-Saulnier, které se záhy objevily a drzého útočníka napadly. Jindra se pustil do šílených obranných manévrů, zatímco Brumowski pálil z kulometu na dotěrné útočníky. Poněkud překvapivě byly dva ruské stroje sestřeleny, než se Rakousko-uherský letoun vrátl na základnu. Car tentokrát nenalezl vlídného slova, ale přitomný generál Brusilov hodnotil čin nepřátelských letců jako mimořádně smělý a statečný. Jidra si tak připsal dva další sestřely a skvělý start stíhací kariéry Godwina Brumowskeho, který do konce války dosáhl úctyhodných 35 sestřelů.
Poslední dvě vítězství dosáhl Otto Jindra na novém letounu Hansa-Brandenburg C.I. V prvním případě byl pozorovatelem Struckel a sestřeleným strojem stíhačka Nieuport. Skóre uzavřel mezi Vánoci a Silvestrem 1916, když jeho pozorovatel neznámé identity zapálil pozorovací balon. Dne 13. září 1917 byl sesřelen protileteckou palbou, ale vyvázl nezraněn. Po rozpadu ruské fronty byl na počátku roku 1918 převelen na italskou frontu, kde byl jmenován velitelem Fliegergruppe G v Aviano u Pordenone sestávající z 5 Fliků. Tyto bombardovací letky létaly na strojích Gotha G.IV. (LVG), Hansa Brandenburg G.I., ale i Hansa Brandenburg C.I. (UFAG). Při nočním bojovém letu 4. května 1918 byl však raněn tak těžce, že do konce války se již aktivní služby nezúčastnil.

Se svými devíti sestřely se stal nejúspěšnějším pilotem dvoumístných strojů v celém Rakousku-Uhersku a esem východní fronty. Dne 2. listopadu se již hlásí do čs. armády na velitelství Leteckého sboru pod vedením Jindřicha Kostrby a významně se podílel na výstavbě československého vojenského letectva. Vzhledem ke své službě v Rakousko-uherském letectvu a vysoké funkci, byl brzy byl odejit do výslužby. Angažoval se dál v civilním letectví, především ve společnosti Ikarus. Otto Jindra zemřel 2. května roku 1932, na ischemickou chorobu srdeční.

Zdroj:
Chant Chris: Austro-Hungarian Aces of World War 1 (2002)
časopis Historie a vojenství, č. 2 a 3 / 2009
https://technet.idnes.cz/letec-otto-jin ... enstvi_erp
https://technet.idnes.cz/letec-otto-jin ... enstvi_erp
http://forum.valka.cz/topic/view/17199/Jindra-Otto
https://technet.idnes.cz/foto.aspx?r=vo ... Jindra.jpg
https://en.wikipedia.org/wiki/Otto_Jindra

Obrázek

Obrázek
První zleva kadet v záloze Vlastimil Fiala, druhý poručík v záloze Max Hesse, čtvrtý kapitán Josef Smetana,
pátý nadporučík Otto Jindra a šestý poručík v záloze Benno Fiala rytíř von Fernbrugg (podzim 1914)


Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti“