Stránka 2 z 3

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 30/6/2016, 14:27
od parmezano
A: G. : dík

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 15:12
od Bublifuk
Parmezano: Jen doplňuji AG - Carcano sice z Mannlichera vycházel a měl i nábojovou schránku, ale zásadní rozdíl byl/je, že neměl přímotažný závěr, ale klasiku. Mimochodem klasický a nikoli přímotažný typ závěru používali též rumunský Mannlicher M1893, nizozemský M1895, portugalský M1896... A zase Rasem zmínění Siamáci a Číňané se naopak drželi přímotažné klasiky. V Číně se jich dokonce pár tisíc vyrobilo, v netypické ráži 7,62mm.
K Pátračovu přehledu pušek s přímotažným závěrem si dovoluji přidat americkou námořní Lee M1895 v ráži 6mm. Sice lehce atypický, ale jednoznačně přímotažný závěr.

Rase: Hezký článek, jen upřesňující poznámečka - puška Werndl - Holub rozhodně nebyla upravenou Lorenzkou. To sis asi spletl s puškami systému Wänzel, které byly zavedeny ještě před Werndlovkami.
B.

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 18:53
od Martin Hessler
Pátrač píše:Dne 11. dubna 1921 byla na ministerstvu obrany zorganizována porada, ze které podle zápisu vyplynulo, že naše armáda disponuje výzbrojí, která více než výzbroj připomíná velké muzeu. Armáda celkově disponovala 95 druhy zbraní a z toho bylo více než 40 procent zbraní ručních.

Z celkového počtu 295 330 kusů pušek, bylo polovina rakouských opakovacích pušek 8x50R Steyr Mannlicher M95. Tato zbraň byla ve všech svých modifikacích počátkem 20. století základní dlouhou ruční palnou zbraní rakousko – uherské armády. V průběhu Velké války se osvědčila na všech frontách, kde tato armáda, tedy i naši vojáci, operovala.

Obrázek
Rakouská puška 8x50R Steyr Mannlicher M95


Po rozpadu monarchie převzaly pušky M95 do výzbroje prakticky všechny nástupnické státy. Naše armáda přijala pušky M95 do výzbroje samozřejmě také. Mělo to více důvodů, ale fakt je, že kromě zbraní legionářů zde byly k dispozici pouze zbraně nacházející se na československém území, což byly v drtivé míře právě M95 a jednak byly v Čechách zavedené a válkou nedotčené výrobní kapacity munice do těchto zbraní. Ve výzbroji vydržely až do přezbrojení puškami vzor. 98/22, následně vz.24. U některých ozbrojených složek vydržely pušky M95 až do třicátých let minulého století.

Osobně si myslím že to byla dobrá, době odpovídající zbraň. S jistýma muchama. Koneckonců byla páteřní zbraní rakousko-uherské pěchoty po celou velkou válku. Nevím proč na ni byl někdo vysazen, když jsme měli ve výzbroji dokonce několik desítek tisíc pušek systému Werndl vzor 1873. Souhlasím se Zemaktem - vše rakouské bylo špatné. A tím to pro mnoho lidí haslo.


Ono je to trochu složitější. V letech 1919 - 1921 probíhala dost náročná a vleklá jednání o tom, jaký typ pušky bude pro armádu RČS nejvhodnější. Ve hře byly zejména systémy Mauser 98 a Mannlicher M95. Na území Čech a Moravy se před r. 1918 vojenské ruční zbraně prakticky nevyráběly a velkosériově už vůbec ne. Výzbroj existujícíh jednotek se doplňovala, kde se dalo: něco málo poskytly navrátivší se legie (přičemž ruské přijely z velké části beze zbraní), značný, až 50% podíl měla zůstatková výzbroj po R-U armádě (šlo celkem o 5 - 6 základních typů pušek pro 3 různé náboje!), něco byli ochotni odprodat Francouzi (ale Berthiery byly považovány za neperspektivní - zastaralé a navíc jich bylo málo) a kromě toho čs. vláda nakoupila od dohodových států značný počet kořistních německých pušek Mauser 98. Většina jich byla v hanebném stavu a potřebovaly opravu. Ta se prováděla ve Zbrojovce Brno, navíc byla na území RČS zavedena výroba bodáků k těmto puškám a k puškám Mannlicher, jelikož bodáků byl zoufalý nedostatek: bylo jich méně než pušek.
Prakticky od začátku bylo jasné, že čs. armáda potřebuje tuzemského dodavatele ručních zbraní. Začalo se jednat o nákupu licence, strojního vybavení a několika partií součástek či jejich polotovarů. Nakonec se rozhodovalo mezi dvěma nabídkami: rakouskou a německou. Mauser jednoduše nabídl mnohem lepší podmínky, a tak se základní zbraní československého vojska stala mauserovka. Nejprve G.98, pak puška vz. 98/22 (to když si ji Zbrojovka mírně upravila k obrazu svému), následovaná vzorem 23 a nakonec tou nejlepší a nejslavnější: vz. 24 (a z ní odvozenou krátkou puškou vz. 33).
Ale... Mannlicherovky z výzbroje c. a k. armády zůstaly v mobilizačních rezervách až do roku 1939 (jak dlouhé, tak krátké varianty), počítalo se s nimi pro výzbroj druhosledových a týlových útvarů. Za okupace tvořily výzbroj četnictva (po odebrání pušek vz. 33) a Vládního vojska. Střelivo k nim se ve Vlašimi a v Povážských strojírnách vyrábělo až do r. 1945.

Co se týče té citlivosti na znečištění a zašpinění, do jisté míry je to pravda. Puška opravdu snášela rez a bláto hůře než jiné systémy. Ale určitě nebyla tak choulostivá, aby ve srovnání propadla. Vždyť Rakousko a Maďarsko si ji (po úpravě na jiný náboj) ponechaly ve výzbroji celá meziválečná léta až do 40. let. Jednoduše potřebovala péči a údržbu. Jestliže negramotný c.k. infanterista maďarské národnosti nechal zbraň válet v bahně nebo zrezivět, musel pak opravdu otvírat závěr násilím. Osobně se domnívám, že většinu legend o "zadřených" mannlicherech mají na svědomí spíše nedbalí uživatelé, než špatné vlastnosti zbraně samotné. Jak sám zmiňuješ, za války také klesla kvalita střeliva, od r. 1917 se kvůli nedostatku mědi (= mosazi) paralelně vyráběly nábojnice z hlubokotažné oceli, v roce 1918 se ustoupilo od plátování plášťů střel tombakem, byly také pouze ocelové. To všechno by samo o sobě nebyl takový problém, ale ocel byla samozřejmě v polních podmínkách náchylná ke korozi.

A nakonec: všimněte si jednoho detailu. Puška vz. 24, jak u nás, tak na Západě považovaná za jednu z nejdokonalejších variant systému Mauser 98, má umístění bočních poutek na ponosový řemen převzaté z karabiny (krátké pušky - "Stutzen") M.95. Kritici poukazovali, že při nesprávném založení pažby do ramene může dolní poutko udeřit střelce do tváře, ale v praxi s tím zřejmě výraznější potíže nebyly. Sám jsem z vz. 24 i z Mannlichera 95 střílel, krátká M.95 dost kope, ale je zvládnutelná, dobře se obsluhuje a ksicht mi zůstal zachován v celé své ošklivosti :D

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 19:27
od Rase
Bublifuk:
děkuju za opravu, trochu jsem se v tom zamotal. Jinak Mannlicher se na začátku své kariéry, zabýval i přestavbou Werndlovek, kdyžtak dodám obrázek. Pokud ta přestavba vůbec měla někdy nějaký poteciální smysl, tak s přechodem na menší ráži, ji stejně ztratila

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 21:10
od parmezano
Moc se omlouvám , ale šlo by lidsky vysvětlit jaký je rozdíl mezi těmi závěry ?

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 21:24
od Aaron Goldstein
U přímotažného závěru se závěr pouze potažením dozadu otevře a posunutím dopředu uzavře... (závěr se odemyká a zamyká svým otáčením v drážkách rámu pušky (jako šroub) nezávisle na rámu závěru s pákou)

Viz cca 4:18



zatímco u klasického se napřed závěr odemkne zvednutím páky závěrz nahoru, potažením dozadu otevře, posunutím dopředu uzavře a sklopením páky uzamkne....

viz cca 6.20



Snad to bude srozumitelné...

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 1/7/2016, 22:04
od parmezano
A. G. : Aha, u toho přímotažnýho je o dva pohyby míň , dík

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 2/7/2016, 08:19
od Zemakt
Ty dva pohyby na víc pak ve své podstatě znamenaly onu značnou rychlost palby přímotažných opakovaček oproti svým konkurentům. Zde je jedno velmi pěkné srovnáním, sice se nejedná o přímotažky či manlichery, ale stojí to za to:

http://www.militaria.cz/cz/clanky/zbran ... ci-12.html
http://www.militaria.cz/cz/clanky/zbran ... ci-22.html

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 2/7/2016, 09:27
od parmezano
ještě skutečně naposledy : Dělaly se ty pušky taky pro " leváky", nebo se "levák" musel předělat na "praváka" ?

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 2/7/2016, 09:29
od skelet
Leváci se v té době předělávali na praváky, neb levák byl brán jako úchylka.

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 2/7/2016, 18:07
od Martin Hessler
skelet píše:Leváci se v té době předělávali na praváky, neb levák byl brán jako úchylka.


Leváci se nuceně přeškolovali na praváky až asi do r. 1978. Tedy v základních školách. V armádách je to tak asi leckde dodnes - vzhledem k tomu, že evropská populace obsahuje +/- 7% levorukých jedinců a asi 0,8% obourukých (t.j. bez preference jedné či druhé ruky), nevyplatilo by se pro ně vyrábět zvláštní model vojenské zbraně. Pamatuji si z výcviku v 90. letech ponaučení, určené jednomu z mých kamarádů:

"Jak to sakra držíte? Aha, vy jste levák... Tak po dobu vojenské služby jste povýšen na praváka! My vám holt ten kulomet nemůžeme předělat na vopačnou stranu!"

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 3/7/2016, 09:37
od Alfik
Martin Hessler píše:Leváci se nuceně přeškolovali na praváky až asi do r. 1978.

Jak kde. My měli ve třídě dva leváky (děvče a chlapce) a měli naopak úlevu - měli dovoleno psát "čínou". My ostatní jsme museli psát plničkou, abychom se naučili psát pěkně (hmmm, na mě to nějak nepůsobilo :D ). Do školy jsem šel v r. 1970.
Zajímavost: Právě to, že se u nás píše zleva doprava, je důsledkem dvou věcí: absolutní převahy praváků, a psaní inkoustem. Písma, která byla tesána majzlíkem do šutru, se psala zprava do leva, protože v pravé se drží kladivo a v levé majzlík a písař tak viděl co už "napsal", a u písem která se vytlačovala (např. mezopotamské) je to různé - tam to bylo jedno. Ale písma, psaná inkoustem, byla psána buď zhora dolů (japonsko, čína), nebo zleva doprava. Jednak z téhož důvodu jako výše (aby písař viděl už napsané) a jednak aby si to nerozmazával.
V armádě ovšem musí být všichni stejní - vč. praváctví. A xichtu... Proto velím "plyn" :D

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 10:49
od satanik
Dobrý den, měl bych dotaz. Netýká se to přímo Rytíře z Mannlicherova, ale manlicherek asi ano. V nějakém filmu jsem zahlédl pod pažbou připevněný granát. Takový ten "jeste kroupy v turistickém balení". Bylo to tedy něco unifikovaného, či polní úprava, nebo čistě filmařská fikce? Film si už vůbec nevybavuji, asi něco o vzpouře v Kotorské Boce, tedy místo infanteristů to mohli být mariňáci.

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 12:49
od Rase
To bude asi jen fikce, jediné co mě napadá, tak by to mohlo být vyvážení hlavně místo bodáku, ale proč granátem že.
Ještě mě napadá, že by to mohl být filmařský pokus o "puškový granátomet" ale ty u Mannlicherek nepoužívaly pokud vím. Navíc by byl granát na konci hlavně a ne násadkový, ale ovlálný nebo válcovitý (rozhodně bez násadky).

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 13:00
od jarl
Satanik-nebyl to film Hvězda zvaná Pelyněk o vojenské vzpouře v Rumburku http://www.csfd.cz/film/3110-hvezda-zva ... k/prehled/, který natočil Martin Frič?

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 16:35
od Aaron Goldstein
Zajímavé foto

Obrázek
Nadporučík Josef Maier u Hansy-Brandenburgu B.I, nouzově vybaveného karabinou Mannlicher.

Zdroj:http://www.vhu.cz/velka-valka-v-oblacich-pocatky-boju/

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 18:39
od Rase
AG:
Takhle to sice vypadá vtipně, ale ještě 13.6. 1915, vzlétl rakousko-uherský Albatros B.I, ve složení pilot četař Max Libano, pozorovatel nadporučík Otto Jindra, k rutinnímu průzkumnému letu. Rutina však byla náhle tatam, když byli nad frontou napadeni dvojicí ruských dvoumístných Morane-Saulnier Parasol. Jindra ihned zahájil palbu z pušky Mannlicher M95 ráže 8mm a jeho pilot střílel z pistole Mauser C/96 ráže 7,63mm. Výsledek nerovného boje byl takřka neuvěřitelný. Jeden ruský pilot nouzově přistál za ruskými liniemi nezraněn s jen lehce poškozeným letounem, avšak se zastřeleným pozorovatelem na palubě. Druhý ruský aeroplán těžce havaroval při pokusu o nouzové přistání v lese taktéž v ruském zázemí a oba ruští letci byli vážně zraněni. Podle tehdejších regulí si Jindra i Libano připsali po dvou sestřelech. Rozhodnutí to bylo vcelku logické, protože pilot i pozorovatel během vzdušného souboje musejí spolupracovat a jeden bez druhého by zvítězit nedokázal.
Do konce roku 1914, nebyly sestřely nepřítele pomocí pušek a karabin ničím vyjimečným i na Západní frontě. Z důvodu malého množství letouná na Východní frontě, používali rakousko-uherští letci pušky déle. Přeci jen po celou válku existovalo pravidlo, že na místě pozorovatele a tedy i velitele letounu, musel být důstojník, často šlechtic - kteří díky praxi z lovů, uměli střílet na pohybující se cíle (kachny atd.) :D

Možná ještě film Signum Laudis, tam ale snad nic takového nebylo:
http://www.csfd.cz/film/24842-signum-laudis/prehled/

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 19:15
od Aaron Goldstein
Rase píše:AG:
Takhle to sice vypadá vtipně


Přiznám se, že mě to přišlo více zajímavé než vtipné... Ale děkuji za zajímavý příběh... :up:

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 19:54
od satanik
Všem se omlouvám za OT, ale z filmu si vybavuji právě pouze to nepraktické uchycení granátu. Dumám na tím 30 let, a nikde jsem nic podobného neviděl. Budu nad tím dumat dalších 30 let :)
Mi jen napadlo, jestli se ke zbrani neuchycovala krabička s nádobíčkem, olejničkou a spasovávátkama při nějakém dlouhodobém skladování.

Re: Ferdinand Ritter von Mannlicher

PříspěvekNapsal: 5/7/2016, 20:55
od Rase
Aaron Goldstein:
Mno mě to kolikrát přijde vtipné a říkám si, jak takhle mohli chtít někoho sestřelit. Pak si ale uvědomím, že i přes nepraktičnost těchto zbraní, dokázali s nimi zabíjet nepřítele, nebo poškodit nepřátelský stroj natolik, že se zřítil k zemi. Předválečná technika a ta z WW1, má romantický nádech (Jára Cimrman, Steampunk atd.) v reálu to byla dost drsná doba.