Osum roků v temném hrobě

vojáci a jejich velitelé, politici

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase

Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Rase »

Screenshot_2021-03-25-how-the-przemysl-forts-were-wrecked-1024-jpg-JPEG-obrazek-1024-×-742-bodu.png

Jsem pánem prostoru a času

Na konci první světové války, byly zbytky pevnosti Přemyšl převzaty čerstvě ustanovenou Polskou republikou. Objekty, které byly v zachovalém stavu, sloužily jako vojenské sklady, jiné měly být zdemolovány. V roce 1923 se Polsko potýkalo s kritickým nedostatkem železa a tak bylo rozhodnuto o jeho vytěžení ze zbytků poničených budov. Primitivní nástroje si ale s tunami sutin nedokázaly poradit a tak přišla na řadu síla dynamitu. Metr po metru se dělníci prokopávali hlouběji do nitra, až narazili na těžké pevnostní dveře. Byly vyrobeny z kvalitní oceli a i tak byly rychle vypáčeny. Až doposud by se nejednalo o nic zvláštního, leč brzy se mělo udát něco děsivého, co si následně vyslouží vlastní článek v novinách. Děsivý příběh, který prožili dělníci při demolici zbytků fortu XIII "San Rideau".

Byla právě obědová přestávka, kdy se většina dělníků vydala k zaslouženému odpočinku. Jeden mladík se ale rozhodl temnou chodu ústící do prázdnoty prozkoumat. V podzemí ale dlouho nepobyl a brzy se vyřítil z temné chodby, načež na čerstvém vzduchu omdlel. Když se jeho kolegům podařilo jej vzkřísit, jen drmolil: "Hrozné, hrozné..." Následně sestoupili do temnoty čtyři urostlí dělníci vedení mistrem. Světlo baterek protlo zatuchlý opar a muži brzy dorazili do chodby, na jejíž bocích spatřili mnoho dalších dveří vedoucích do malých sklípků, podobných vězeňským celám. Chodba ústila do sálu, v jehož podlaze nalezli funkční studnu. Na konci sálu nalezli dvě vybíhající chodby. V jedné z nich objevili nervózní dělníci směs armádního materiálu – klubka ostnatého drátu a rozházené puškové náboje. Šířil se zde nesnesitelný zápach močoviny a hniloby. Všude se to hemžilo velkými potkany. Po stranách chodby byly vyhloubené čtyři místnosti. V první z nich se válel ztrouchnivělý chléb i rozbité sklenice, rozšlapané bedny i prázdné plechovky. V druhé místnosti se nacházely zbytky uniforem a ošacení. Poslední dvě místnosti ale byly zamčené. Průzkumníci si dodali odvahy, dveře vypáčili a pak jej spatřili. V koutě místnosti spatřili nefalšovaný přízrak, oživlého kostlivce! Strnulé dělníky, kteří nemohli od polonahého stvoření porostlého šedými vousy a vlasy odtrhnout oči, vytrhl až výkřik kolegy z poslední místnosti. Ten zde totiž narazil na napůl zetlelou a napůl mumifikovanou mrtvolu šklebící se do tmy. Živý kostlivec reagoval na křik tím, že si zakryl oblast uší a za stálého ječení se kolébal. To už bylo na šokované dělníky příliš. Nechali přízrak v místnosti a okamžitě vyběhli na denní světlo. V podvečer dorazila k troskám pevnosti policejní hlídka a skupina ozbrojených vojáků z nedalekých kasáren. Zanedlouho ozbrojenci vynesli z útrob pevnosti zmítajícího se kostlivce. Ihned se ukázalo, že se nejedná o zhmotnělý přízrak, ale o živého člověka, nyní vyděšeného a dezorientovaného. Policejní komisař se jej pokusil vyslechnout, leč marně. Bylo tedy rozhodnuto o jeho převozu do nemocnice. Ještě té noci, po transportu do nemocnice, dotyčný zemřel.

Zmíněný policejní komisař se ale rozhodl podzemí prozkoumat a přijít celé záhadě na kloub. Brzy se mu podařilo alespoň částečně rekonstruovat okolnosti pobytu nešťastníka v zasypaném podzemí. Klíčovým se ukázal nález nález deníku, ukrytý v jedné z plechovek na hromadě smetí. Z poničeného sešitu vypadla zažloutlá fotografie mladé dívky s nápisem v azbuce na druhé straně: "Hlídej, Bože, moji lásku, všude s tebou, navždy tvoje, 25.VII.1914." Deník byl původně zápisníkem Rakousko-uherského proviantního důstojníka a obsahoval proto několik stran o stavu zásob. Pak ale na tento text navazoval text v azbuce. Zprvu psán úhledným písmem, které se časem změnilo v těžko identifikované škrábance. Z poškozeného textu se podařilo zachránit alespoň fragmenty:

"Nevím již kolik let uplynulo od toho nešťastného rána, kdy jsme se já a štábní kapitán Nowikow dostali do rakouského zajetí. Tyto divné podmínky, ve kterých nyní žijeme, mi nedovolují mít zdání o čase. Zapisuji běh událostí tak, jak šly po sobě. Po tradičním výslechu a okradení jsme byli umístěni do malé cely v katakombách této pevnosti. Neuplynulo moc času, od doby, kdy jsme dostali naposledy najíst a stalo se to, čemu doposud nerozumím. V jedné chvíli se ozvaly strašné rány jako by se celé podzemí rozechvělo. Pevnost se viditelně otřásala následky výbuchů. Odhozen na chladnou zem jsem si byl jist, že brzo zemřu. Nelitoval jsem života a lidí, jenže – země zaječela jako zvíře a později neustále všude hučelo. Dlouho se ještě ozývaly otřesy a výbuchy, ale již vzdáleně a slaběji. Mysleli jsme, že došlo k zemětřesení nebo byla pevnost cílem bombardování. Shodli jsme se, že muselo dojít k něčemu nezvyklému, protože dost dlouho se nikdo neozýval a nikdo nás nehledal. Vylekaní a hladoví jsme vylomili dveře naší cely a snažili jsme se dostat na svobodu, nebo alespoň voláním upozornit na to, že jsme zde zůstali. Marně. Železné dveře nechtěly za žádnou cenu povolit a volání bylo bezvýsledné. Bloudíce poslepu podzemím jsme narazili na místnost se studní, kde byly bohaté zásoby proviantu a oblečení, asi pro posádku pevnosti. Mimo různých produktů v konzervách, jsme narazili na bohatou zásobu rumu, cigaret, svíček a zápalek. Používáme tyto věci, i když se obáváme následků rakouských úřadů. Co se však dá dělat, když nás v tom vlastní vinou nechali. Podle toho, jak mám zarostlý obličej, jsme usoudili, že jsme tady asi již dva týdny. Celou dobu jsme strávili tím, že jsme se snažili dostat z vězení. Bohužel ale ani železné dveře, ani betonové stěny neustoupily našim nástrojům vyrobeným z plechovek a mosazných nábojů. Zničili jsme si tím jen ruce, únavou jsme omdlévali, proklínali a plakali jako malé děti. Nakonec jsme dospěli k závěru, že se odtud sami nedostaneme a budeme muset čekat na záchranu z vnějšku. Žijeme jen nadějí... Vyprávěli jsme si životní zážitky, obsahy knih, dějiny světa, hráli jsme různé hry, lovili jsme na rekord potkany, až jsme se začali vzájemně nesnášet. Nemáme den ani noc, jen věčnou temnotu ticho, hnilobný zápach, vlhké stěny a konzervy. Zničující nadvládu času. Chvilka a měsíc se od sebe ničím neliší, jen opuštěním a nicotou. Našli jsme si zábavu. Nowikow pije do úmoru a já pracuji na svých hodinách. Vyrobil jsem je sám - postavil jsem na bečce kotel, nalil jsem do něj vodu a udělal dole dírku. Počítal jsem si vlastní tep a upravil na 70 kapek za minutu. V důsledku toho, jak se snižovala hladina vody v kotli, jsem si na jeho stěnách značil hodiny a dny. Když všechna voda z kotle vytekla, vyznačil jsem čáru na stěně a vypočítal dobu, za kterou se celá operace stala. Teď hlídám svoje hodiny, poslouchám kapky, sleduji stav hladiny a přelévám vodu z bečky do kotle. Těším se z toho, že jsem vykonal dobrou práci. Vylil jsem 90 beček vody a Nowikow vypil všechen rum. Po vystřízlivění bloudil temnými chodbami katakomb. Ztenčující zásoba sucharů nás postavila před pravdu, kterou jsme v sobě skrývali dva roky. V tomto hrobě nemáme žádnou naději a čeká nás smrt hladem a utrpením. Nowikow neměl slitování pro mě a ani pro sebe – plechem z konzervy si prořízl hrdlo. Dlouho naříkal a dusil se vlastní krví. Zavřel jsem tělo do jedné cely a zůstal sám. Poslouchal jsem ticho jako varhany v kostele. Nespím – ticho hučí a tma svítí. 405 beček... zdálo se mi, že jsem byl ve svém rodném kraji, matka, sestra, teplý sluneční den, vůně květů... daleký horizont nebe... tolik krásných barev a ona mluvila, že na mě nezapomněla a že mě má stále ráda. 530 beček... stále jsem si představoval svobodu lidí a obrazy světa. 702 beček... už jím a piji velmi málo, stále mě vše tíží čím dále víc... usínám hned, jak si na spánek vzpomenu. 1001 beček... to, co se mi dříve zdálo kdysi při horečkách, nyní vidím plasticky a skutečně. Již nepřelévám vodu ve svých hodinách, nejím, nepiji a necítím nic. Jsem pánem prostoru a času. Už uctívám stěny svého hrobu, protože v nich nacházím svoji svobodu a svůj život. Pomalu mi zhasíná moje poslední svíce."

Polské vyšetřování spojené s odkazem na nešťastníkův deník potvrdilo, že zavalené prostory nebylo možné od roku 1915 opustit jinak než po jediném schodišti, uzavřeném těžkými dveřmi a stovkami tun suti. Rozhovor se svědkem celé události byl poprvé publikován v měsíčníku Naokoło Świata (5. číslo z roku 1926), v článku pod názvem Fort XII (což byla chyba), od Wandy Kohutnickiej. Po dlouhé odmlce se článku dostalo pozornosti až po roce 1961, v mnoha knihách a jiných publikacích. I přes několik přímých i nepřímých svědků má příběh mnoho trhlin a někdy je tak považován pouze za místní legendu. Nikde totiž nejsou záznamy o místě pohřbu onoho vězně, a i popis vnitřních prostor se neshoduje s půdorysem reálných chodeb. V roce 1971 se ukázalo (po obdržení dopisu), že původní článek sepsal pod pseudonymem bývalý velitel druhého obrněného praporu v Zurawici, Wladyslaw Kohutnicky, který se pod falešnou identitou pokusil vyhnout konfliktu s armádními předpisy, které zakazovaly publikování vojáků v tisku, bez svolení nadřízených. Na základě původního článku natočil roku 1984, režisér Gregory Królikiewicz psychologické drama pod názvem Fort 13.

Zdroj:
Naokoło Świata V/1926 – Wladyslaw Kohutnicky
1.Světová Válka II/2013 – Martin Staroň
http://www.historycy.org/index.php?showtopic=4812&st=15
http://pl.wikipedia.org/wiki/Fort_XIII_ ... Rideau%22)
http://pl.wikisource.org/wiki/Pami%C4%9 ... emy%C5%9Bl
http://www.csfd.cz/film/201161-fort-13/
http://pl.wikipedia.org/wiki/Fort_13
http://www.flickr.com/photos/stempel_/3369610925/
http://longway.fm.interia.pl/forty/fort13.htm

Obrázek

Obrázek
Němečtí vojáci pózují u znovuobsazené pevnosti San Rideau (1915)

Obrázek
Rakousko-uherští vojáci na troskách pevnosti

Obrázek
Pevnost San Rideau
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Tempik »

Z tohodle běhá mráz po zádech, zajímavý článek a pokud někdo sežene ten polský film, tak ať se prosím ozve.
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Martin Hessler »

Fuj... Normálně klaustrofobií netrpím, ale z tohohle bych ji málem dostal. Nějak si nejsem jist, jestli bych ten film chtěl vůbec vidět. První světová válka zahubila miliony lidí, ale asi jen málo z nich takhle děsivým způsobem.

Trochu mi to připomíná jiný příběh, týkající se lodi Great Eastern konstruktéra Isambarda Brunela, postavené roku 1859. Když ji v roce 1890 ve Ferry Rock na řece Mersey rozebírali na šrot, údajně se v jedné z mnoha komor dvojitého dna lodi našly dva lidské skelety - mužský a chlapecký. Podle zbytků oděvu a některých drobností bylo možno usuzovat na dělníky z loděnic, ale tehdejší úroveň forenzních věd neumožňovala stanovit, jestli byli do dutiny v ocelovém trupu nešťastnou náhodou zanýtováni živí, nebo se sem jejich těla dostala až po smrti. V každém případě v úzké šachtě bez světla a jakýchkoli zásob (pokud nepočítáme černou zahnívající vodu na dně trupu) nemohli žít dlouho.
Okolo nálezu vznikla senzace a postupně i legenda, podle níž duchové mrtvých nýtařů způsobili řadu neštěstí, která loď za její třicetileté kariéry postihla - od výbuchu kotle při panenské plavbě až po srážku s podmořským útesem.
Naposledy upravil(a) Martin Hessler dne 30/4/2013, 08:52, celkem upraveno 1 x.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
VGR_j4ck41
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 448
Registrován: 1/9/2010, 10:23

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od VGR_j4ck41 »

google umi najit, ale chce to bejt (anebo aspon se tak tvarit) v Polsku anebo free registraci, tak jestli to chce nekdo zkusit tak treba tenhle http://vod.pl/fort-13,81352,w.html
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od mrfelix »

po hodině zkoušení různých poslkých proxy a následné free registraci na portálu jsem došel k tomu, že film stejně nezhlédnu. Pořád nejsem z Polska. Prosím o radu do pošty, jsem zdrcen. Cookie jsem taky mazal, nepomohlo.
Obrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Rase »

Je zvláštní, že k tomuhle filmu se nedá na internetu nic kloudného dohledat. Dokonce i na pár filmových stránkách sem našel jen všeho všudy deset komentářů (polských + jeden český) víc nic. Na té stránce s ukázkou z filmu, to mají asi jištěné přes IP adresu, nechápu ale proč to tak tají. Stejně to ale bude jen krátká ukázka
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Pátrač »

Zajímavý článek a nezbývá než vyjádřit lítost na tím co ti lidé musili zkusit než zemřeli. Ten film by mohl bý zajíamvý ale nevím jestli ho vůbec chci vidět.
Co všechno se může stát.........
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Trismegistos
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1366
Registrován: 9/10/2011, 19:03

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Trismegistos »

Zde se po registraci můžete na film Fort 13 podívat v HD 720p. Osobně jsem to vyzkoušel s Českou IP.
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Sawyerik »

Já si vzpomínám, že jsem ten příběh četl v sedmdesátých letech v časopise Zápisník. Vzpomínáte si ne?

http://www.csla.cz/armada/vliterature/img/zapisnik.jpg

Tam byla ovšem popsána heroističtější verze. Po vniknutí do zataraseného podzemí měli dělníci hledět do ústí pušky a čelit bdělému výkřiku: "Stůj kdo tam!" Podle tehdejšího vylíčení měl být Kolja v natolik zachovalém stavu duševním i fyzickém, že po nezbytném výslechu a dalších nutných formalitách se vydal na cestu domů, byť byl varován, že Rusko které znal už neexistuje.
No tak si vyberte co je pravděpodobnější.
Obrázek

Spálené knihy osvítily svět.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od jarl »

Je někde v původních zdrojích uvedeno čím se ti neštastníci vlastně živili? Jestli měli jenom suchary a nějaké konzervy, potom těžko mohli přežívat několik let, protože bez ovoce a zeleniny by po několika měsících dostali kurděje a brzy zemřeli. Také pochybuji, že by v těch podmínkách mohly suchary vydržet v poživatelném stavu celých osm let.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Tkuh »

Rase píše:...Žijeme jen nadějí… Vyprávěli jsme si životní zážitky, obsahy knih, dějiny světa, hráli jsme různé hry, lovili jsme na rekord potkany, až jsme se vzájemně nenáviděli...
Jarle, že tys to nečetl pozorně :lol:
Tak tohleto by mohlo být řešení jídla, co se týče vody, tak tam bych tu situaci viděl výrazně hůř. Osobně nevidím jako hlavní problém přežití fyzickou, ale tu psychickou odolnost, protože doba je to značná.
Sawyerik - kdo ví jak to bylo, pokud to vůbec bylo, i když musím přiznat, že verze popsaná v Raseho článku mi přijde pravděpodobnější.
Když nad tím tak přemýšlím, nevíte někdo jak to bylo s gramotností v carském Rusku? Ze vzpomínek legionářů vím, že nebyla stoprocentní. Takže tento ruský voják, soudě podle úryků z deníku, byla asi z lépe situované rodiny, tipl bych, že důstojník.
Ten film by mohl trochu připomínat 127 hodin, bylo by to ale pro opravdu silné nátury!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od jarl »

No lov potkanů jim těžko mohl zajistit vitamín C, jehož nedostatek rychle vyvolává právě ty kurděje. S vodou by problém být neměli, pokud tam opravdu byla ta funkční studna.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Alfik »

Ptal jsem se ing. Byrtuse, svého starého známého (je z PL).
Podle něj (můžu vám to prý přetlumočit :) ) se v Polsku má za to, že jde o kachnu - a proto se k tomu moc ani nechtějí vyjadřovat. Nejsou prý vůbec žádné související záznamy, či dokumenty, že by se při prohlédání pevnosti stalo cokoli výjimečného, kromě pár prac. úrazů a několika případů kdy si prohlížející něco uzmuli "na památku".
Historici v PL tuto příhodu tedy vesměs považují za výmysl, podle něj.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od jersey.se »

Čerstvé syrové maso dokáže člověku zajistit poměrně dost vitaminu C. Obzvlášť maso hlodavců (kromě morčat), kteří narozdíl od člověka (a např. těch morčat) neztratili schopnost si jej v těle vytvářet. Důsledkem je, že v těle potkana je vitaminu C poměrně velká koncentrace, zatímco lidský organismus si jej sice vytvořit nedokáže, ale stačí mu ho poměrně velmi málo. Ovšem ohledně příběhu se spíše přikláním k názoru že se jedná o smyšlenku.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Tkuh »

Alfik píše:Ptal jsem se ing. Byrtuse, svého starého známého (je z PL).
Podle něj (můžu vám to prý přetlumočit :) ) se v Polsku má za to, že jde o kachnu - a proto se k tomu moc ani nechtějí vyjadřovat. Nejsou prý vůbec žádné související záznamy, či dokumenty, že by se při prohlédání pevnosti stalo cokoli výjimečného, kromě pár prac. úrazů a několika případů kdy si prohlížející něco uzmuli "na památku".
Historici v PL tuto příhodu tedy vesměs považují za výmysl, podle něj.
Aááá to jsem to ale naletěl :D V duchu hesla co není nemožné, ale jen nepravděpodobné, se může stát, jsem skutečně uvěřil. A i teď si říkám, jak se ta smyšlenka zrodila, protože uznávám přísloví na každém šprochu, pravdy trochu. No je to pro mě teď snad ještě větší záhada :rotuj:
Víc verzí skutečně značí, že je to mystifikace, protože informace bez důkazu se mohou snadno překrucovat.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Mirek58 »

Tkuh:
Aááá to jsem to ale naletěl
A co se děje za tragedii?
Troška fantasy bystří mozkové závity ne?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Tempik »

No nemáme to potvrzené, ani vyvrácené. Takže pořád nás to může děsit ve snech :raf:
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Alchymista »

Tkuh píše:
Alfik píše:... Historici v PL tuto příhodu tedy vesměs považují za výmysl, podle něj.
... V duchu hesla co není nemožné, ale jen nepravděpodobné, se může stát, jsem skutečně uvěřil. A i teď si říkám, jak se ta smyšlenka zrodila, protože uznávám přísloví na každém šprochu, pravdy trochu. ...
Ja by som Raseho verzii príbehu bol ochotný aj uveriť, aspoň sčasti...
Síce sa to nemuselo stať v roku 1923 či 1926 - ale trebárs v roku 1919 či 1920...
Alebo "nálezová situácia" - mrtvola/mumia/kostlivec za stolom a denník k tomu. A miesto "osem rokov" sotva nejakých osem mesiacov. I tak by to bol príbeh desivý až dosť...
Téma príbehu je totiž takmer klasická - "pochovaný za živa", bola v literatúre v 19. storočia a ešte i v prvej polovici 20. storočia veľmi obľúbená hororová téma.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Alfik »

Doporučuji četbu knihy Dům o tisíci patrech. Četl jsem to ve třinácti a pár blbejch snů jsem měl :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Osum roků v temném hrobě

Příspěvek od Franz Trubka »

Alfiku, pokud se nepletu, tak jsme tuhle knizku tady trochu rozebirali pred lety. Ja ji cetl zhruba ve stejnem veku, pochopil jsem ji o mnoho let pozdeji /aspon si myslim/. Vrele doporucuji a omlouvam se za OT.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti“